Aomine Seijuro 40

Dnes v 8:53 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
"Máš novinky?" zeptala se mladá služebná, když se Goto objevil v prostorách pro sloužící, kde měl on i mnoho dalších svůj pokoj. To se obecně Gotovi líbilo, protože měl nejen na řidiče obrovský plat, ale taky nemusel platit nájem. Muži bylo dvacet sedm let a touhle prací si plánoval dost vydělat, než si najde práci se stálou pracovní dobou, byt a všechny ty věci kolem, které by se tak líbily jeho rodičům.
"Myslím, že bych je nechal na později. Jsem celkem unavený." rozhodl se Goto odbýt mladou komornou, která byla mladší jen o dva roky.
"Až moc unavený?" zeptala se mladá žena a pousmáním a Goto se rozhlédl po prázdné chodbě, než otevřel dveře svého pokoje a kývnutím ji pozval dál.
 

Basketbalová hlava 65

8. října 2018 v 20:00 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Oba dva jen tak leželi v posteli. Byli nazí a Yukiovi by to jindy přišlo hloupé. Teď to ale bylo tak nějak v pořádku. On uspokojil ji a Kumi mu to pak vrátila.

'Bylo to tak zatraceně příjemné!'

Aomine Seijuro 39

1. října 2018 v 8:00 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Yuzuki na tváři roztáhla úsměv, když zazněly první melodie. Do chvíle, než opera začala, se cítila dost nesvá. Bylo zvláštní, že si mohla jen tak sednout na podobné místo. Když byla na opeře poprvé, tak seděla v zadních řadách a musela natahovat krk. Teď ale byla opřená lokty o zábradlí a celé jeviště měla jako na dlani. Navíc byla na balkóně jen s mladíkem, takže ji ani nikdo nemohl vyrušovat.
Akashi se ovšem cítil velmi vyrušený. Na rozdíl od dívky seděl opřený v křesle a svůj pohled upíral spíš na profil její tváře, na kterém se odráželo světlo, než na jeviště.

Měl bys dávat aspoň trochu pozor, jinak se s ní nebudeš mít o přestávce o čem bavit.
 


Basketbalová hlava 64

24. září 2018 v 11:21 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Ale tak já si těch 18+ ještě nechám, když se vám to minule tak líbilo. ;)

Aomine Seijuro 38

17. září 2018 v 8:54 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Zbytek týdne strávila Yuzuki přemýšlením nad operou a taky plánováním. Prvním krokem bylo koupit s Fumiko šaty. Hnědovláska se moc necítila na vyzývavý výstřih, takže nakonec skončila s šaty, které měly pro změnu holá záda.
"Fakt v nich vypadám dobře?" zeptala se dívka, když se prošla po obýváku. Měla na sobě boty z tanečních, na které ji máma přihlásila loni. Nijak zvlášť na tom ovšem nezáleželo, protože černé šaty stejně sahaly až na zem, takže boty nebylo prakticky vidět.
"Jistě, že vypadáš." ujistila ji Fumiko s povzdechem. Yuzuki si vyčesala vlasy nahoru a trochu se i namalovala, takže byla připravená. Alespoň tedy dle názoru Fumiko, která na podobné věci moc nebyla.
Bylo ovšem teprve čtvrt, takže to s ní musela dívka ještě vydržet. Bylo jí jen trochu líto, že Takumi se rozhodl u mámy ještě zůstat. Mohla teď mít spojence a nemusela by nervózní dívku uklidňovat sama.

Akashi si do opery vzal černý oblek s motýlkem, aby si nepřipadal jako ve školní uniformě. Kdysi mu bylo řečeno, že chlapi to mají jednoduché. Pořídí si jeden oblek a můžou s ním jít všude. On měl ale i tak asi šest podobných obleků.
'Možná jsem si měl vzít ten druhý… v tomhle se necítím moc pohodlně…' napsalo Akashiho, když si sedl do limuzíny.

Nemyslím si, že za to může oblek…To spíš Yuzuki…

Basketbalová hlava 63

10. září 2018 v 8:00 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Tak po dlouhé době jsem se zase posnažila a je to 18+ i když tím možná prozrazuju trochu moc ne?

Aomine Seijuro 37

27. srpna 2018 v 13:35 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Yuzuki zpátky domů vezl Akashiho řidič, takže se s mladíkem rozloučila u dveří a nasedla do limuzíny. Cítila se v ní ale trochu divně. Na něco podobného se dalo zvyknout jen těžko.
Pokud by ale dívka pominula, jak moc šílený byl jeho domov, tak to bylo moc hezké odpoledne. Sice opět prohrála, ale ani trochu jí to nevadilo. Večer v opeře navíc zněl výborně. Neděle večer byl taky docela dobrý termín, protože mohla jet i na návštěvu za mámou a přitom se vrátit včas. Jediný její problém byl, co si má vlastně obléct.
"Jak se vám líbil dům, slečno?" ozvala se otázka, která dívku vytrhla ze snění.
Byl to řidič limuzíny, kdo ji tak překvapil, ale i tak dívka odpověděla: "Je pěkný, jen trochu…"
"Obří." doplnil za ni muž, na jehož jméno si nebyla schopná vzpomenout.
"Tak nějak." přikývla dívka a zhluboka se nadechla. "Kam mě vlastně vezete?" zeptala se, když jí došlo, že mu svou adresu neřekla. Řidič ji ale i tak právě řekl, takže to musel být Akashi, kdo mu to prozradil.
"Dobře." řekla tedy dívka a podívala se z okna. Její byt vlastně už nebyl nijak daleko, takže už brzy bude doma.
"Dobrou noc, slečno." popřál jí řidič, když ji následně vysadil doma.
"Děkuju, vám taky." řekla tedy dívka a vydala se dovnitř. Tohle byl rozhodně nejzvláštnější večer jejího života.

Pod maskou 30

22. srpna 2018 v 8:20 | IceSun685 |  Pod maskou
Tak jak už jsem říkala dřív, máme tu poslední díl a já bych ho tedy chtěla věnovat dvěma čtenářkám, jejichž podpora byla velkou pomocí při psaní této povídky a já si jí moc vážím. Je to samozřejmě RenataKuchiki a Dechi Kazemai. Moc děkuju, dámy, a doufám, že se vám to líbilo. Usmívající se

Epilog

Pod maskou 29

15. srpna 2018 v 8:47 | IceSun685 |  Pod maskou
Uběhly tři týdny. Tři týdny, kterým Omino nemohla vůbec uvěřit. Všechno šlo tak hladce, až to připomínalo past. Nejen, že se vrátila v pořádku zpět do domu, aniž by si jí kdokoliv všiml, ale podle všeho ani nikomu nechyběla. To bylo na jednu stranu trochu smutné. Nemít nikoho, kdo si všimne vašeho zmizení, ale ona nikomu nesměla říct, kým byla, tak jak by mohla mít přátele? Dokud měla Kakashiho, tak je ale ani nepotřebovala. Ninja se vrátil do vesnice ve stejnou chvíli jako ona. Posloužil tak i k odvedení pozornosti strážných. Tsunade-sama dokonce byla spokojená s tím, jak rychle misi zvládl.
A tak uběhlo několik dní, aniž by kdokoliv položil jakoukoliv otázku ohledně toho, co dělala v předešlých dnech.
Omino dokonce splnila slib Hokage a našla si neuvěřitelně nudnou a obyčejnou práci. Vařit se ale nakonec naučila už předtím, takže nebyl důvod, proč toho nevyužít. Postarší muž vlastnící Ichiraku Ramen byl navíc docela sympatický a hodný. Mladá žena ale dost pochybovala, že v té práci vydrží moc dlouho. Teď když tu byla trvale, tak bylo problém smířit se s tím, že by podobnou práci měla dělat do konce života. Hokage i všichni kolem to ale očekávali. Ona navíc nechtěla žít z Kakashiho peněz. Chtěla mu něčím přispět a tak i nudné vaření nudlí brala jako dobrou věc.

Zbytečná lež 19

11. srpna 2018 v 10:00 | IceSun685 |  Zbytečná lež
Když jsem dorazil do parku, tak jsem podle očekávání uviděl kopu stánků a samozřejmě důchodců, kteří dneska slavili Den úcty ke starším a k dlouhověkosti, což byl svátek, který se nás ostatních vlastně netýkal. Znamenal ale volné pondělí, takže jsem si nestěžoval a našel svou přítelkyni opřenou o strom nedaleko místa, kde jsme se obvykle potkávali.
"Ahoj." pozdravil jsem ji a rovnou zamířil k ní, abych ji na přivítanou políbil.

Kam dál