Otravná ženská 02

3. srpna 2014 v 10:23 | IceSun685 |  Otravná ženská
Po návratu domů Temari padla na postel a dala se do čtení, mise ji sice rozčilovala, ale měla v plánu se k ní postavit stejně jako k těm ostatním, tedy zodpovědně. Po hodině a půl čtení toho asi nejméně zajímavého textu v životě, se přinutila zvednout z postele a rozhlédnout po pokoji. Mimo jiné by se totiž měla připravit na cestu, i když času bylo ještě spousta.
'Tak co budu potřebovat?' pomyslela si znuděně a pohledem přejížděla uklizenou ložnici.
Tahle otázka moc práce ovšem nedala, odpověď na ni byla snadná a hlavně už mnohokrát natrénovaná: oblečení, hygienu, nepostradatelný vějíř a knížku na dlouhé večery o první válce ninjů, která ji vždy zodpovědně uspí. Snad by se jí mohlo jednou podařit ji i dočíst, ale zatím to tak nevypadalo.
Během hodiny tak byla bez potíží zabalená a jediný její problém tak zůstávalo několik věcí, které už měla naplánované, než jí Gaara zkaziltento i několik dalších dní.
'Začneme s Kankurem.' rozhodla se nakonec v duchu. Svého bratra nakonec znala dobře, tak by neměl být problém najít ho.


Dveře se za mladíkem zavřely a on tak byl vydán na milost a nemilost samotné Hokage, na jeho tváři to ovšem nebylo poznat, protože zůstávala neuvěřitelně znuděná.
"Chtěla jste mě vidět, Tsunade-sama?" zeptal se otráveným hlasem, který byl pro něj tak typický, že ani jeden z jeho přátel či nadřízených ho nebral nijak záporně, jen jako jeho součást, která je neurážela ani jinak neštvala.
Bez toho, že by vzhlédla od hory papírů, přes kterou ji ani nebylo vidět, mu Hokage odpověděla: "Ano, mám pro tebe misi. Přijede někdo z Písečné a já potřebuju, abys na něj dohlédl a nějak ho zabavil, než já vyplním ty blbiny, co donese."
Mladík se zatvářil snad ještě otráveněji, když odpovídal: "Tak to bude otrava. A nevíte aspoň, o koho půjde?"
Ani teď nezvedla Tsunade hlavu, snad moc dobře věděla, jak se tváří a tak jí to přišlo zbytečné. Každopádně odpověděla a to mladíkovi stačilo. "Shikamaru, kdybych to věděla, tak neříkám někdo ne?"
'Vy ani nevíte, co se povaluje na vašem vlastním stole.' napadlo mladíka s dávkou cynismu, ale nahlas jen odvětil: "A kdy má přijít?"
"Někdy během čtyř dnů. Dám ti vědět, musí se totiž nejdřív stavit u mě." ujistila ho Tsunade a konečně o něj zavadila pohledem. Bylo naprosto zřejmé, že ji Shizune nutila dodělat staré resty, ale mladíka by zajímalo, co přesně jí sebrala, že to Hokage bere tak vážně a nedá si ani přestávku.
"Jestli je to všechno, můžu jít?" zeptal se v pokusu opustit kancelář a vrátit se do postele co nejdřív a vůbec mu nevadilo, že už je poledne.
Tsunade ale naštěstí jen přikývla a tak mohl rychle vypadnout.

Po prohledání asi dvaceti různých míst, svou původní myšlenku bohužel musela přehodnotit. Snad bratra neznala tak dobře, jak by se dalo čekat. Nesnáze ji ovšem ani moc nepřekvapovaly. Nakonec dnes se jí přece na paty lepila smůla. Proto její další kroky směřovaly na jistotu, což v Kankurově případě znamenalo k Bakimu, který většinou věděl, kde se jeho milovaní studentíci zrovna nacházejí.
Najít Bakiho pak znamenalo návrat do budovy Kage, kde měla dívka v úmyslu začít. Naštěstí ale byla jen kousek od ní.
Pro změnu tak stálo štěstí při Temari a tak na muže vcházejícího do vybrané budovy rychle zavolala: "Sensei, počkejte!"
"Temari? Co potřebuješ, ale rychle, jdu pozdě." odvětil Baki, aniž by se otočil, nebo zpomalil. Temari ho tedy doběhla a co nejrychleji to na něj vysypala: "Gaara mi dal misi, fakt nudnou a dlouhou misi v Konoze a …"
"Temari, k věci prosím tě." přerušil ji nervózně bývalý sensei a v rukou si třídil nějaké spisy.
Blondýnka se lehce zamračila, ale vyhověla mu: "Hledám Kankura, musím s ním nutně mluvit."
Baki se trochu ušklíbl, ale nic neřekl, protože za zády se jí ozval známý hlas: "Jsi u cíle, sestřičko." Temari málem nadskočila leknutím a prudce se na něj otočila, bohužel mu tak taky nafackovala svým nerozlučným parťákem v podobě vějíře.
Její mladší sourozenec se v zápětí chytil za bolavý nos a něco zahuhlal.
Temari zadržela zasmání při pohledu na bratra a s tichým: "Gome." se ještě rychle otočila k sensei s rozloučením na rtech, ten už byl ale pryč.
"Dneska má fofr tak se ani nerozloučil, ale k věci. Co si potřebovala, že tu uháníš Bakiho?" řekl její bratr trochu nesrozumitelně a dál si třel bolavé místo.
"Aha, ale to je fuk. Kde jsi vlastně byl? Hledám tě po Suně dobré tři hodiny a už po deseti minutách to přestalo být vtipné." postěžovala si Temari a odtrhla mu ruku z nosu, aby se mu na něj mohla podívat.
"Nic tam nemáš, tak si to nech." prohlásila a pustila mu ruku.
Kankurou se zamračil a znovu si nos protřel, než odpověděl: "Promiň, ale já byl celou dobu tady, ale to je jedno. Co teda potřebuješ?"
"Byly jsme na zítra domluvení, že ti pomůžu, ale Gaara mi dal další misi v Konohe a asi bude na dýl. Takže…" odpověděla a nechala větu nedokončenou.
"Jasně, to chápu, já už to nějak zvládnu." ujistil ji bratr s uklidňujícím úsměvem a na rozloučení zabručel: "Příště se prosím tě otáčej jako člověk a ne jak tornádo."
Blondýnka se tiše zasmála a stvrdila to slibem, než se i ona kývnutím rozloučila a vyrazila ven.
Za svými zády ještě uslyšela: "Užij si misi." ale to se rozhodla ignorovat. Kankuro nakonec věděl, že už ji to pendlování mezi vesnicemi omrzelo a jen provokoval. Temari navíc musela najít další osobu, která s ní počítala na příští týden.
Než se však Temari stihla vrátit k činnosti nazvané prohledávání celé Suny naprosto bezvýsledně, přerušil ji žaludek. A tak se stala cílem její cesty nějaká restaurace, přesněji ta, na kterou narazí nejdříve.

Po obědě se pak mohla věnovat hledání Matsuri a zrušit trénink na příští týden. Tohle se ovšem opět ukázalo, jako beznadějné a tak Temari strávila další čtyři hodiny hledáním a nadáváním na své štěstí, když se jí za zády náhle ozval hlas: "Zdravím, Temari-san."
Temari tak opět málem nadskočila a pomalu se otočila, aby se náhodou neopakovala ta nešťastná příhoda s Kankurem.
"Matsuri??? Já tě tu hledám po celé Suně a ty se tu zatím za mnou plížíš?!" zabručela kunoichi s výrazem naprosté otrávenosti a udivený výraz Matsuriny tváře jí tak musel připomenout, že by se měla zamyslet, než něco řekne, a tak jen mávla rukou a prohlásila: "Zapomeň na to, mám blbý den." načež dívka jen krátce přikývla.
"No vlastně neplížím, ale na tom nesejde, když jste mě hledala tak asi něco potřebujete ne?" odvětila nakonec kunoichi s úsměvem, aby zahnala nepříjemnou atmosféru a ušetřila Temari omluv.
"No vlastně ano, jde o ten trénink…" začala starší z žen, ale Matsuri ji přerušila slovy: "Ruší se, protože máte misi."
Při pohledu do Temariných naštvaných očí tak rychle objasnila, jak to, že je tak informovaná: "Gaara mi to před chvílí říkal, byla jsem mu odevzdat nějaké papíry."
'Tak papíry jo? Chodíte spolu už přes rok. To ti to mám vážně věřit?' problesklo Temari hlavou, ale nahlas jen odvětila: "Aha, tak tím je to vyřešeno."
Kunoichi se tak nakonec jen lehce usmála na svou podřízenou a s krátkým rozloučením se loudala zase domů. Snad bude dobyt v Konoze lepší, jinak bude hodně naštvaná na svého bratra.



Druhý dílek je tady, a když jsem ho po sobě kontrolovala, tak jsem se musela lehce zděsit, protože těch chyb, co tam bylo, to byla vážně ostuda. Tak jen doufám, že teď už je to lepší. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama