Otravná ženská 05

6. srpna 2014 v 14:37 | IceSun685 |  Otravná ženská
Shikamaru si dál lámal hlavu nad otázkou, jak má vlastně Temari zabavit, když si tu samou chvíli vybral jeho otec k otevření dveří a vejití dovnitř s velkým množstvím tašek, které byli nepochybně naplněny jídlem všeho druhu. Asi ho ani netrápilo, že ho nebudou mít kam dát, protože už včera toho nakoupil až příliš.
Horší ale bylo, že mu tašky navíc nepochybně brzy spadnou, už jen podle jeho křečovitého výrazu.
Ale byla to i tak Shikamarova máma, kdo ho vytrhl z rozjímání: "Běž se zeptat Temari, co chce k snídani, abych nepřipravila něco, co nemá ráda."
Mladík se tedy rezignovaně vydal po schodech nahoru, aniž by věnoval pozornost zvuku padajících věcí, který slyšel od dveří. Stejně tak se ani nepozastavil nad následujícím káráním, které slyšel pronášet matčiným hlasem.
V další minutě ovšem schody zase rychle seběhl, až bylo s podivem, že z nich nespadl, a začal vyvádět: "Je pryč, ona je pryč, sakra co, co mám dělat?!"
Jelikož tuto jednoduchou a ne příliš souvislou větu řekl příliš rychle, ani jeden z rodičů nějak nepobral obsah sdělení, ale bylo už pozdě, jelikož vyběhl na ulici a ani za sebou nezavřel dveře. Oba dva se na sebe chvíli dívali, a protože už neměli šanci syna najít tak alespoň zavřeli dveře a dali se do sbírání rozsypaných potravin. Zvláště pak potraviny z tašky, do které se jejich synovi cestou ke dveřím podařilo ještě kopnout, byly opravdu všude.


Temari v tu samou chvíli vyšla z krámku s keramikou a zamířila bezstarostně dál. Prošla kolem fontány a zamířila další ulicí doprava.
Jen několik sekund po té tou samou ulicí proběhl i Shikamaru v marné snaze ji najít pomocí nekoordinovaného probíhání náhodnými ulicemi, což byl zvlášť na něj dost mizerný plán.
'Jsem v háji, jestli se to dozví Tsunade tak mě asi zabije.' prolétlo mu hlavou už po několikáté.
Nakonec se mu ale podařilo uklidnit. Alespoň do té míry, aby začal přemýšlet a tak zamířil do květinářství Yamanaka doufaje, že jeho kamarádka blondýnku někde zahlédla.
Přesně, jak předpokládal, seděla Ino za pultem a tvářila se neuvěřitelně znuděně. I přes to, že se očividně už nějakou dobu dívala z okna na ulici plnou lidí, zvedla hlavu, až když uslyšela mladíka otevřít dveře.
Několikrát zamrkala a nakonec vyslovila svou myšlenku nahlas: "Co ty tady?"
"Hledám Temari, neviděla si ji teď někdy?" odpověděl Shikamaru a snažil se tvářit klidně.
Následoval další nechápavý pohled ze strany jeho kamarádky a potom trochu cynická věta: "No já nevím a zkusil si Písečnou?" Ino si nejspíš myslela, že si z ní dělá legraci, alespoň její ušklíbnutí tomu napovídalo.
Shikamaru se naštvaně zamračil a odsekl: "Temari dorazila včera do Konohy tak si ty vtípky odpusť ano?!"
"Tak promiň, ale já ji neviděla už aspoň rok." odpověděla dívka zaraženě a ještě zaraženěji se podívala na dveře, ve kterých ještě před chvílí stál její týmový partner.

Temari po prohlídce několika dalších míst usoudila, že je načase zkontrolovat, jak si vede Hokage s její misí a tak zase bezstarostně vyrazila kolem květinářství Yamanaka k budově Hokage.
Trvalo jí jen několik minut, než stanula před zamýšlenou kanceláří. Tiše zaťukala a čekala na slovíčko dále, kterého se jí vzápětí dostalo.
Blondýnka proto vešla dovnitř a zdvořile pozdravila Hokage: "Dobré ráno, Tsunade-sama. Přišla jsem se zeptat, za jak dlouho asi tak přibližně budou ty papíry."
Hokage podrážděně zvedla hlavu a podívala se na Temari.
"Nevím, záleží na tom, za jak dlouho je asi tak najdu." odpověděla a podívala se kritickým pohledem na několik hromad nesrovnaných papírů.
V tom to Temari došlo. 'Oni je vůbec neprotřídili, jen je posbírali. Moje budoucnost může být kdekoliv v těch hromadách, nebo ještě hůř ztracená nadobro.'
Z chmurných myšlenek ji vytrhlo až zabouchání na dveře.
Tsunade zvedla hlavu a podrážděně vyslovila to jediné osudové slůvko: "Dále!"
Dveře se pomaličku, dalo by se říct snad i nejistě, otevřely.
Shikamaru pomalu vstoupil do Tsunadiny kanceláře. V duchu už po několikáté přehrávajíc to jednoduché vše říkající sdělení o tom, že Temari zmizela a on zklamal její důvěru.
Dveře za ním tiše zaklaply a mladík odhodlaně zvedl hlavu se slovy připravenými na rtech. Pohled mu ovšem padl na dívku stojící před Hokage. V myšlenkách mu problesklo hned několik chmurných a naštvaných myšlenek.
Z přemýšlení ho vytrhla až Tsunade: "Přišel jsi sem jen tupě zírat před sebe, nebo aj něco řekneš?!" Mladík sebou škubnul a otevřel ústa. I po půl minutě ovšem přetrvávalo ticho, jelikož mladíka právě teď nenapadlo nic rozumného, co by vlastně řekl, protože omluvit se za ztracení Temari se už zdálo trochu hloupé, když stála přímo před ním.
Tsunade se zamračila a chtěla si na něm vylít zlost právě ve chvíli, kdy se slova ujala právě Temari: "Promiňte, Tsunade-sama, je to moje chyba, Shikamaru na mě měl čekat venku, ale cestou jsem se zdržela obdivováním výhledu z okna tak se nejspíš obával, že jsem někde špatně zabočila."
Kunoichi se pak pokusila omluvně usmát, což ale víc připomínalo strnulost mimických svalů, a Shikamaru začal horlivě přikyvovat. Tsunade pak naštěstí jen otráveně protočila panenky a poslala je oba ven s tím, že ji zbytečně zdržují.
Po několika minutách tichého stání před kanceláří se tak Shikamaru k Temari otočil, vděčně se usmál a řekl: "Díky, právě jsi mi zachránila život."
"Byla to vlastně jen malá lež." mávla rukou a úsměv mu oplatila.
"I tak, lhala jsi kvůli mně Hokage, takže no em… jsem ti prostě vděčný." dostal ze sebe mladík s obdivným a vděčným pohledem.
"No vlastně tak úplně ne, protože cestou sem jsem se skutečně ztratila, ale hned jsem se našla." dodala, když si všimla jeho zkoumavého výrazu. "Všechny chodby vypadají stejně." Po tom se musel usmát i Shikamaru. Totéž si myslel o ulicích v Suně.

Cesta z budovy byla rychlá a tichá. Shikamaru jí jakožto pravý gentleman otevřel dveře a nechal ji projít ven na rušnou ulici jako první.
Temari se na něj podívala a v hlavě přemítala, co asi udělá. Když se nic nedělo, zeptala se na další postup: "Tak, co budeme dělat? Nebo tu chceš jen tak stát?" a doširoka se usmála, ta představa jí přišla docela komická, jelikož sám už nevěděl, jak má ještě přešlápnout.
Mladík zrudl a vykoktal: "No em to je no… Vlastně, cokoliv chceš, je mi to jedno, jen si řekni."
Kunoichi se usmála ještě víc, než na to zareagovala: "Pokud vím, máš mě na starost, takže něco vymysli." Ještě se zamyslela a dodala "A navíc, je to tvoje vesnice a já se tu nevyznám."
Na Shikamarově tváři se na několik sekund objevil soustředěný výraz, než zamyšleně zašeptal: "Máš pravdu…"
"A na to jsi potřeboval přemýšlet?" zabručela dívka pochybovačně a měřila si ho pohledem.
Její společník trochu zrudnul, než vykoktal: "Em, ne. Nenechalas mě domluvit."
"No tak pokračuj." pobídla ho dívka omluvně a na znamení smíru zvedla ruce.
"Já se snažím…" namítl mladík dotčeně.
Dívka se v tu chvíli zamračila a ostře se zeptala: "Cos tím chtěl říct?!"
Shikamaru pak okamžitě vyhrkl: "Nic, vůbec nic. Jen, že no…"
"No?!" zopakovala stále trochu podrážděně. Jestli měl v plánu říct, že je panovačná nebo něco podobného, tak to pěkně schytá.
"Co se tak vrátit zpátky k tématu, než se zabijeme?" zeptal se nakonec s jasným úmyslem ukončit právě vznikající hádku.
Temari se trochu zamračila, ale nakonec jen přikývla.
"Máš pravdu v tom, že se tu nevyznáš, takže by jsme to měli napravit menší prohlídkou." navrhl mladík spokojeně.
'To myslíš vážně? Stihla jsem si to tu dost dobře projít!' namítla v duchu, ale nechtěla ho dát trápit, navíc dost možná jí udělá i nějakou zajímavou přednášku. Ona sama věděla spoustu zábavných historek o různých místech v Písečné. Nakonec tedy jen souhlasně přikývla a nechala ho vést ji po vesnici.
Shikamarův plán, jak zabít zbytek dne se tak stal skutečností s jedinou zastávkou na oběd, tak chodili po vesnici až do setmění, kdy bylo na čase vrátit se do domu Nara na večeři.



Tak hrdinové se nám našli a pomalu se učí, jak spolu vlastně vyjít, tak ji držme palce. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama