Otravná ženská 06

7. srpna 2014 v 10:45 | IceSun685 |  Otravná ženská
Shikamaru otevřel dveře od domu a okamžitě ucítil vůni jídla. I přes to, že málem umíral hlady, se stále choval k Temari jako gentleman, což ji podle jeho odhadu velice těšilo.
Společně zamířili do kuchyně, kde se unaveně svalili na židli a čekali, co se bude dít.
Shikamarova máma pak před ně i jeho otce položila jídlo a sama se posadila s otázkou jak se Temari celý den měla.
Blondýnka jí to samozřejmě všechno popsala během jídla a pak už přišla s povídáním na řadu sama paní domu a večeře se tak bohužel neobešla bez nepříjemných historek o Shikamarově dětství, při kterých by se nejraději mladík propadl do země. Jeho matka námitek ovšem nedbala a Shikaku byl nejspíš rád, že není tématem pro rozhovor on, takže syna nepodpořil.
Po večeři tak Temari odešla nahoru, aby ulevila bolavým nohám a pořádně se vyspala. Zezdola ještě zaslechla, jak si její průvodce ztěžuje matce, že o něm takové věci nesmí říkat, a s pousmáním, když uslyšela, jak ho matka uzemnila, usnula.


Mladíka ráno vzbudilo velmi otravné světlo. Po úporném boji se sebou samým se tak donutil zvednout a jít se podívat na hodiny.
Pohled na ně ho z části potěšil a z části překvapil. 'To už je deset? Jak to, že mě nikdo neotravuje?'
Po zběžném a velmi chaotickém prohlédnutí přízemí, při kterém asi třikrát minul lístek se vzkazem, se vydal nahoru.
K mladíkově zděšení našel svůj pokoj opět prázdný a uklizený.
'To snad ne.' zasténal v duchu a rychle seběhl schody.
Znovu se rozhlédl po prázdné místnosti a posadil se na svou dočasnou postel, aby mohl přemýšlet. Nejprve se tak pokusil vzpomenout, kam zmizeli rodiče.
V hlavě se mu tak objevila vzpomínka na večer těsně před tím, než usnul.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Lehl si a zavřel oči, když zaslechl: "Shikamaru, posloucháš mě vůbec?!"
Mladík se částečně zvednul, aby na matku viděl, a zavolal: "Říkala si něco, mami?"
Podrážděný pohled jeho matky byl ovšem dostatečnou nápovědou a postrčením k vyhrknutí: "Promiň, nedával jsem pozor…"
"To jsem si všimla!" skočila mu stále neštvaněji do řeči. Jeho matka nesnášela, když ji neposlouchal nebo se tak jen tvářil.
"Mohla bys mi to prosím tě zopakovat?" pokračoval mladík se svatouškovským výrazem ve tváři, jako by nebyl nikdy přerušen.
Jen jediný otrávený povzdech pak byl předehrou slov: "Jdeme ke známým na návštěvu, v osm vycházíme, jen kdybys nebyl vzhůru, jako že nebudeš, tak ať nás ráno nepostrádáš. Taky se musíš postarat o snídani sám, pokud nebudete s Temari vstávat v sedm."
Shikamaru jen přikývl a odebral se do říše snů, kde na rozhovor přirozeně okamžitě zapomenul.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
'To vysvětluje zmizení rodičů, ale ne Temari!' připomněl mu smutně jeho mozek.
Shikamaru si proto z kuchyně vzal něco malého na zub a odešel dveřmi ven. Cestou pak opět minul vzkaz ležící na stole před kusem nábytku, který několik posledních nocí nazýval postelí.
Vzkazu tak nezbylo než čekat, na někoho pozornějšího, kdo si ho všimne a přečte, aby se tak s jeho obsahem seznámil a snad ho přetlumočil i osobě, které byl určený.

Temařiny kroky vedly kolem parku až ke krásné louce, která si přímo říkala o chvilku času kteréhokoliv z vytížených obyvatel vesnice. Ruch vesnice sem nedoléhal, i když byla všude kolem ní. V Listové bylo mnoho míst plných zeleně. Snad kvůli tomu, aby se neztratil význam jejího jména. Blondýnka se tak krátce ušklíbla, protože její vesnici se to stát nemohlo, pokud se tedy nezmění samotné podnebí, čemuž moc šancí nedávala, i když by to čas od času uvítala.
Dívka spokojená s místem, kam ji nohy přinesly, si sedla do voňavé trávy, což ji lákalo nejspíš právě proto, že doma se jí to podařit nemohlo, a bezstarostně pozorovala oblohu podobným způsobem jako mladík, který ji právě zcela zbytečně hledal mezi budovami rozlehlé vesnice.

Shikamaru prošel už všechny odvyklá i neobvyklá místa zvláště pak ty, které jí sám včera ukázal, a některé dokonce dvakrát či třikrát. Dokonce se zastavil u Hokage, tedy zastavil bylo moc silné slovo, protože spíš jen nakoukl do kanceláře z vedlejší střechy. Po poslední návštěvě měl v plánu se Tsunade nějaký čas raději vyhýbat.
Po hodině pátrání se pak mladík dokonce zastavil v nemocnici pro případ, že by se Temari přeci jen něco stalo.
Na chodbě ho však zastavila Sakura, dřív než si domněnku mohl ověřit: "Co tu děláš?"
"Ehm…ahoj." zarazil se Shikamaru, než se stačil zeptat co ty tu děláš? Zeptat se na to lékařského ninji by bylo opravdu hloupé a i když mu mozek od chvíle, co byla Temari ve vesnici nefungoval správně, tohle by bylo už moc.
"No ahoj. Ale co tu teda děláš? Pokud vím, nikdo z našich přátel není v nemocnici a za mnou očividně nejdeš." zeptala se dívka trochu ustaraně, ale spíš než strach o něj, to byla obava, že někdo z přátel je skutečně zraněný a k ní se to ještě nedostalo.
"Em, dobrá dedukce pokud jde o zraněné, ale jak víš, že nehledám zrovna tebe?" zeptal se podezřívavě.
"Tvářil by ses tak vyjeveně, když jsme se potkali, kdyby ano?" zeptala se růžovovláska a teď už se začínala bát o jeho hlavu. Dnes mu to opravdu nemyslelo.
"No asi ne." prohlásil s přihlouplým pousmáním, které většinou vídal spíš u Naruta, a chvilku ticha, které mezi nimi v tu chvíli zavládlo a při kterém Sakura tázavě zvedla jedno obočí, přerušil slovy: "Ale mám na tebe otázku."
Kunoichi se zatvářila nechápavě, ale odvětila: "No tak se ptej ne?"
"Jo jasně." vyhrkl a odkašlal si, než pokračoval: "Kdybys byla v cizí vesnici na návštěvě a tvůj doprovod by chrápal na gauči, co bys udělala?"
"Snadné, zabavila bych se sama." odpověděla dívka a v duchu asi přemýšlela, kam se s tím chce vlastně dostat.
Mladík si jen otráveně povzdychl, čímž na okamžik zase připomínal sám sebe, a prohlásil: "Tak jsem to nemyslel, je samozřejmé, že nebudeš sedět na zadku a čekat."
"Tak jak jsi to myslel?" zamračila se na něj jeho společnice. Nelíbilo se jí, že nepřímo napadl její inteligenci, když se sám choval hloupě.
"Jako že kam bys šlo, co bys dělala a tak." odpověděl mladík a sám se nad tím v duchu zamyslel.
"Proč se ptáš na takové hňupiny? Co jsi provedl?" zeptala se místo odpovědi Sakura. Nejspíš už měla být dávno v nějaké ordinaci nebo tak něco.
"Dělám průzkum. Jen odpověz na otázku." odbyl ji Shikamaru, který nechtěl ztrácet čas vysvětlováním.
Sakura protočila panenky a řekla: "Tak průzkum jo? A já už jsem se bála, že se ti někde v Konoze ztratila Temari."
"Jak víš, že je v Konoze???" vyhrkl mladík popuzeně a na okamžik měl pocit, že ho celou dobu dívka jen trápí, aby ho poučila.
"A že se ti včera ztratila, nedodáš?" zeptala se dívka s ušklíbnutím.
Mladík se v reakci na to zamračil a spíš pro sebe zabručel: "Jak to s*kr* víš?"
"Tsunade je moje shishou a Ino moje kamarádka, jak sis vůbec mohl myslet, že se ke mně něco tak důležitého nedostane?" zeptala se dívka pochybovačně.
"No to je fuk, raději mi řekni, kde ji mám hledat, prošel jsem snad celou Konohu a nic." pronesl prosebným tónem a na chvíli spojil ruce do gesta, kterým ji snad chtěl přesvědčit.
Sakura si povzdychla, ale odpověděla: "Tak hele, máš jen dvě možnosti…."
"Jaké?!" přerušil ji mladík nadšeně, ale dívka se jen zamračila a trochu výhružně prohlásila: "Řeknu ti je, jestli vydržíš aspoň pět minut držet jazyk za zuby."
Shikamaru se omluvně usmál a udělal takové to velice výmluvné gesto s pusou a zipem.
"Po tom trapasu včera by se rozhodně nevydala pryč bez toho, že by tě o tom informovala. Takže jelikož si spal, jak předpokládám…" pokračovala dívka a počkala si na jeho přikývnutí. "Musela ti někde nechat vzkaz, a jestli ne, tak bych nehledala ve vesnici, ale spíš mimo ni, přesněji v organizacích specializovaných na únosy."
Shikamaru si nebyl úplně jistý, jestli to poslední myslela Sakura vážně a tak jen řekl: "Půjdu radši hledat ten vzkaz, ne?"
Sakura jen přikývla a s ušklíbnutí se dívala, jak odchází. Ino měla pravdu, je z ní nějak mimo.



Tak další díl a další postava co jen kroutí hlavou, nad jeho náhlým nedostatkem inteligence. :)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama