Otravná ženská 10

20. srpna 2014 v 17:45 | IceSun685 |  Otravná ženská
Dívka pomalu otevřela dveře a se stále nemizejícími obavami vešla dovnitř a byla velmi kladně překvapená, když uviděla její nový domov na několik příštích dnů.
'Nebo týdnů?' proletělo jí pesimisticky hlavou při vzpomínce na všechny ty papíry hromadící se na Tsunadině stole. Při této příležitosti si také vzpomněla na vlastní povinnosti, které nejspíš s její tvrdohlavostí nepočkají ani do zítřka.
Kunoichi se o tom zrovna chtěla zmínit, když ji Shikamaru předběhl trochu jinou záležitostí: "Tak co? Jak se ti to líbí? Já vím, že to ještě není tak úplně zařízené, ale i tak, co si o tom myslíš? A upřímně ano?"
Temari se v duchu zasmála jeho zbytečným obavám, protože na jejím názoru nakonec vůbec nezáleželo, i tak ale znovu prohlédla obývák, do kterého vstupovali z chodby, koupelnu, záchod, kuchyni i dvě další menší místnosti, z nichž jen v jedné byl nějaký nábytek a podle postele šlo zřejmě o ložnici, než odpověděla: "Je to nádhera, ale kde jsi na to vůbec vzal?"
"No, víš… rodiče přispěli… vlastně spíš přispěli trochu víc." odpověděl s podrbáním se na hlavě a nevinně se pousmál.
Temari se na druhou stranu zasmála nahlas a Shikamaru se k ní po chvilce váhání s chutí přidal.
"Tak, co kdybychom to tu trochu vylepšili?" navrhla dívka a znovu se rozhlédla.
"Přijímám jakékoliv nápady." pronesl její společník vážným hlasem, který dívku donutil k dalšímu usmání. Všichni muži nakonec byli takoví. Bez jakéhokoliv smyslu pro výzdobu nebo cokoliv podobného. Záleželo jim jen na praktičnosti, alespoň u Písečných ninjů to tak obvykle bylo. Zbytek, pak obvykle nechávali na partnerkách, sestrách nebo kamarádkách, jakou teď byla ona.
"V tom případě by jsme měli projít několik obchodů a podívat se, co by se ti sem hodilo. A já si aspoň udělám ty blbiny, co mi dal Gaara za úkol." navrhla Písečná kunoichi a její ochránce s úsměvem souhlasil.



Projít tolik obchodů, ale samozřejmě zabralo spoustu času. Stejně tak i vyplňování dokumentů pro Gaaru, ale dívce to v podstatě vůbec nevadilo. Byla sice stále trochu unavená, kvůli zranění, ale byl to její společník, kdo se musel se vším tahat, takže si ve výsledku vlastně byli docela kvit.
Snad i proto se pak večer vrátili do bytu naprosto vyčerpaní a bez jediného slova se unaveně svalili na postel, kde v zápětí usnuli, aniž by jim nějak zvlášť vadilo, že si vybrali tu samou.

Temari probudilo nepříjemné světlo, nadzvedla hlavu a podívala se na jeho zdroj. Sluneční paprsky její ještě rozespalé oči na okamžik oslepily a dívka se v doprovodu zamručené zavrtěla. Ve chvíli, kdy to udělala, si ovšem uvědomila, že to, na čem leží, se ani zdaleka neblíží polštáři.
Mladík, na jehož hrudi nyní odpočívala, se rovněž zavrtěl, ale jinak spal klidně dál.
Kunoichi se z něj v tu chvíli opatrně zvednula a trochu zmateně vyklouzla z postele a v zápětí i z jeho pokoje.
Ve chvíli, kdy za ní zaklaply dveře si blonďatá kunoichi vzpomněla, jak přišli večer unavení a prostě se svalili na postel. Takhle zpětně jí to přišlo dost hloupé. Nakonec oba byli ninjové, tak by toho měli vydržet mnohem víc. Pravdou ovšem zůstávalo, že byli zvyklí na úplně jiný typ zátěže a ona navíc právě přišla z nemocnice.
Nakonec to ovšem nechala raději být a vyrazila do kuchyně, aby připravila snídani.

Shikamaru, kterého nechala spát ve vedlejší místnosti, se ale také brzy probral ze stejných důvodů v podobě vycházejícího slunce a donutil se vylézt z postele. Nebyl si úplně jistý, kde přesně je jemu svěřená osoba, takže vyšel z pokoje, aby se po ní podíval.
Hned za dveřmi ale ucítil vůni vajíček a slaniny a vydal se za jejím zdrojem do kuchyně, kde uviděl Temari, jak právě pokládá talíře na stůl s ubrusem, který včera koupili.
Z překvapení ho vytrhla sama dívka, když ho pozdravila: "Dobré ráno."
"Dobré." vrátil jí mladík stále trochu zaskočeně a posadil se na židli, ke které mu pokynula rukou.
"To jsi nemusela." ujistil ji, když se taky posadila.
"No je to snídaně i pro mě." namítla dívka a bez dalšího zdržování se dala do jídla. I Shikamaru se tak pustil do jídla, které připravila, a po očku ji pozoroval.
"Co je?" zeptala se ho Temari, když ji to přestalo bavit.
"To jen, že dneska mám jít s Choujim na barbeque, je to tak trochu tradice…" začal mladík nejistě, ale kunoichi ho přerušila: "Jasně, to chápu, jen mě zajímá, co je to za tradici."
Shikamaru na okamžik uhnul před jejím zvědavým pohledem, než odpověděl: "Asuma-sensei nás tam bral po každé misi, takže jsme se v tom rozhodli pokračovat a vždycky se domluvíme, ať už je to společná mise, nebo samostatná."
"Takže Chouji byl na misi?" zeptala se Temari s lehkým pousmáním. Oni nic podobného neměli a na chvilku jí to přišlo líto.
"Vlastně to byly jen nějaké věci v rámci klanu a já mu slíbil, že ho na něj pozvu, když to nějak překoná. Už to máme domluvené skoro dva týdny." odpověděl mladík přívětivě. Byl rád, že to brala tak dobře.
Temari jen přikývla a nechala ho mluvit dál.
"Jsme domluvení na pozdní oběd a většinou se to protáhne, ale určitě do té doby najdeme někoho… kdo ti bude dělat společnost." řekl mladík diplomaticky a dívka naproti něj se zamračila s myšlenkou: 'Tím myslíš chůvu?'
Temari se s ním ovšem nechtěla hádat a měl vlastně pravdu s tím, že bez vějíře by po Konoze neměla chodit sama, ani tak se jí to ale nelíbilo, i když nakonec jen přikývla.

Shikamarovi první kroky tak vedly do nemocnice, kde doufal, že potká Sakuru. Dívka na recepci mu ovšem plány překazila, když mu oznámila, že hledaná kolegyně dnes nemá službu.
Mladík jí trochu smutně poděkoval a i s Temari zase vyšel před nemocnici, kde se zastavil, a nezdálo se, že by měl v plánu cokoliv dělat.
Jeho společnice se proto zeptala: "Takže zajdeme k ní domů?"
Zdálo se, že nad tím Shikamaru chvilku přemýšlí, než nakonec odpověděl: "Vlastně nevím, kde bydlí."
"Myslela jsem, že jste přátelé?" zeptala se kunoichi zmateně.
"To ano, ale když už ji potřebuju, tak je většinou tady." pokrčil mladík rameny a Temari se na okamžik ušklíbla, než to nechala být a navrhla: "Máš přece i další kamarádky ne? Co třeba Ino, jste spolu v týmu, že?"
Mladíkovi tím zase trochu zvednula náladu, protože se usmál a vedl ji ulicemi Konohy ke květinářství Yamanaka, kde jak doufal, bude jeho kolegyně z týmu.

Ino skutečně otráveně seděla za pultem, ale nejspíš odpočítávala sekundy, kdy ji někdo přijde vystřídat, protože se upřeně dívala na hodiny na stěně.
"Ahoj." pozdravil ji shinobi, ale jeho kamarádka věnovala větší pozornost druhé kunoichi, na kterou se usmála a vrátila jí pozdrav.
Shikamaru si proto odkašlal a zeptal se: "Měla bys odpoledne čas?"
Ino se na něj otočila a omluvně se usmála, než odpověděla: "Gome, ale mám na odpoledne naplánované dvě operace."
"Od kdy provádíš operace, jsi přece jen sestřička." namítl mladík nespokojeně a ignoroval její ušklíbnutí, kterým zpochybňovala jeho intelekt.
"A kdo myslíš, že doktorům asistuje?" zeptala se dívka nevinně a Písečná kunoichi se lehce pousmála.
"Chápu." zabručel Shikamaru nespokojeně a s rezignovaným povzdechem se zeptal: "Nevíš o nějaké jiné holce, co má čas?"
"Proč zrovna holka?" vrátila mu Ino otázku.
"Přišla jsem o svůj vějíř a tak mě Shikamaru nechce nechávat samotnou. Má ovšem něco s Choujim, takže mi hledá někoho, kdo mi bude dělat společnost, ale upřímně bych to klidně zvládla i s ninjou nebo sama." odpověděla místo něj Temari a opřela se o Inin pult.
"Tak zkus Sakuru, myslím, že nemá službu." navrhla dívka s chápavým výrazem.
"Ne to nemá, ale Shikamaru neví, kde bydlí." řekla Temari, než to mohl Shikamaru říct diplomatičtěji, aby nevypadal přes Ino jako hlupák.
Dívka se znovu ušklíbla a na lísteček napsala adresu, kterou podala Temari se slovy: "Hodně štěstí."
"Díky, měj se." odvětila dívka a odtáhla mladíka pryč, než stihl cokoliv dodat.

Shikamaru po cestě k Sakuřině domu nic neřekl, i když se chtěl původně ohradit, že to nemusela říct dívka tak zpříma. Na nápravu ale bylo už pozdě a Shikamaru neviděl žádný důvod, proč se k tomu vracet a zbytečně se pohádat.
O to míň se chtěl předchozí záležitostí zabývat, když Temari zaklepala na dveře, ze kterých po chvíli vykoukla růžovovláska.
"Ahoj, potřebujete něco?" zeptala se kunoichi překvapeně a na okamžik si důkladně prohlédla Temari, jestli u ní nepostřehne nějaký zdravotní problém, který by je sem dovedl.
"Jen jsem se chtěl zeptat, jestli bys neměla odpoledne čas a nezašla bys někam s Temari." řekl Shikamaru a zaplašil tak její obavy.
"Mám trénink s Kakashim-senseiem a Narutem, ale můžeš se zeptat Hinaty." navrhla dívka a opřela se o rám dveří.
Shikamaru se nad tím na chvilku zamyslel, ale její výběr mu i tak přišel zvláštní. Nepochyboval o Hinatině schopnosti ochránit jemu svěřenou kunoichi. Spíš pochyboval, že by se s ní zvládla jen tak bavit. Hinata nebyla ten typ, co se snadno skamarádí. O to míň když šlo o někoho, kdo pro ránu nejde daleko, jako byla Temari.
"Určitě Hinaty?" zeptal se pro jistotu.
"Ino má službu v nemocnici a Tentenin tým trénuje každé odpoledne, takže bych řekla, že stejně nemáš moc na výběr." pokrčila rameny Sakura.
"Dobře, díky moc." vložila se do debaty Temari a ukončila tak další Shikamarovo rozjímání.
"Jdeme tedy za Hinatou?" zeptala se ho, když druhá kunoichi zmizela za dveřmi.
"Nejspíš ano." odpověděl Shikamaru váhavě a vykročil směrem, o kterém věděl, že tam najde sídlo Hyuugů. Temari nic dalšího neřekla a jen ho následovala. Ve svých vzpomínkách se pak snažila přiřadit dívčino jméno k nějaké tváři nebo informaci, ale nedařilo se jí.



Tak Temari se nám seznámí s Hinatou a uvidíme, jak moc se jí mladá Hyuuga bude bát. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama