Otravná ženská 12

29. srpna 2014 v 9:23 | IceSun685 |  Otravná ženská
Temari se nervózně ošila. Nikdy nebyla strašpytel, ale byly v jejím životě okamžiky, kdy podobná slova neplatila. Jedním z nich bylo Gaarovo běsnění, ale ty časy byly dávno pryč a noční můry z té doby už v podstatě zapomenuty.
Teď se ale cítila podobně. Bez svého vějíře se cítila bezmocná a tak se jen dál nechávala vést prakticky cizí dívkou stále hloub do hustého lesa.
Pak se ovšem Hyuuga zastavila a písečnou kunoichi bezděky napadlo, jestli už přišla ta chvíle, kdy se z výletu stane noční můra. Tohle místo uprostřed lesa v žádném případě nebylo podle jejího názoru vhodné k výletu. Možná ale byla jen paranoidní.

Temari si na okamžik v duchu vynadala do hlupaček. Byla přece kunoichi a ještě k tomu jounin. Neměla by mít takové nervy z lesa. Možná to ale bylo tím, že u nich doma temné lesy plné neidentifikovaných zvuků neměli.
"Na té louce, kterou jsme prošli, s týmem často trénujeme." prohlásila dívka váhavě a podívala se na Temari, které nebylo vůbec jasné, proč jí povídá o místě, které už dávno minuly.
"Jednou jsem to ale opravdu pokazila a tak jsem vběhla do lesa, abych byla sama." navázala na předchozí větu a znovu se od Temari odvrátila. "Nějakou dobu jsem jen tak bloudila, a když jsem se chtěla vrátit, tak jsem zjistila, že nevím kudy. Chtěla jsem použít byakugan, abych se zorientovala, ale něco jsem zaslechla…"
Hinata větu nedokončila a Temari se tak znovu nervózně ošila.
"Měla bys to už slyšet, když se zaposloucháš." pobídla ji dívka trochu váhavě a Temari se pokusila poslouchat. Nebyla si příliš jistá, jestli může jen tak zavřít oči, aby ji nevyrušovalo temné okolí. Dívka stojící jen kousek před ní ovšem byla z Hyuuga klanu a dokonce i Temari věděla, co zástupci tohoto klanu dokážou v boji nablízko, ke kterému by se blonďatá kunoichi za součastných okolností musela snížit.
Temari si nakonec vynadala do paranoidní husy a se zavřenýma očima se zaposlouchala. Kromě znepokojivých zvuků, které slyšela už předtím, uslyšela ještě něco. Nebyla ovšem schopná podivné šumění identifikovat.
Nějakou dobu ještě poslouchala, zatímco krčila obočí čím dál víc, než konečně vyhrkla: "Voda?"
Díky překvapenému otevření očí mohla vidět, jak se její společnice lehce usmála a přikývla. Zdálo se, že notná část její nejistoty se vytratila, když se žena vedle ní zdála ještě nejistější, než obvykle ona.
"Pojď." vybídla ji Hinata klidně a Temari tentokrát s následováním nezaváhala.
Les před nimi se brzy začal rozestupovat a Temari v Hinatině doprovodu vkročila na palouček, přes který si našla svou cestu říčka rychle obíhající kameny a přepadající přes drobné převisy. Voda se v paprscích slunce, které dívky už nějakou dobu neměly možnost spatřit, leskla a na Temařině tváři vykouzlila úsměv.
Kunoichi vykročila k vodě a vyhýbala se květinám rostoucím poskromnu všude kolem. Ponořila ruku do studené vody a krátce se usmála. Nic podobného se u ní doma najít nedalo.
"Občas člověk najde něco krásného, aniž by musel hledat." zašeptala její společnice a Temari musela souhlasit.

Mladík jedl svůj pozdní oběd téměř stejně zamyšleně, jako před půl hodinou kráčel ulicí. Jediné, co mu bránilo znovu se oddat myšlenkám, bylo Choujiho mlaskání a neustálé krátké komentáře, které ve skutečnosti nevnímal.
Shikamarovi se nedařilo vzpamatovat se a tak mu nakonec nezbylo nic jiného než objednat další várku masa, aby alespoň ochutnal. Bylo štěstí, že už jeden oběd absolvoval, protože jinak by dost možná umřel hlady.
Choujimu ovšem ani v nejmenším nevadilo, že je jeho kamarád trochu duchem nepřítomný. Alespoň pokud bylo stále co jíst a tak si jen užíval, že může Shikamarovi všechno povyprávět, aniž by postřehl, že ho jeho nejlepší kamarád ve skutečnosti vůbec neposlouchá.
Po asi další hodině se tak rozloučili a spokojený Chouji vyrazil domů, aniž by se nějak zvlášť trápil tím, jak pomalu a zamyšleně se pryč vleče Shikamaru.
Mladý Nara byl skutečně zamyšlený. Původně chtěl zamířit do rezidence Hyuugů, aby zjistil, jak jsou na tom Hinata s Temari, ale nakonec se spíš jen procházel po Konoze. Potřeboval vymyslet, co bude s Temari dělat potom, ale nic moc ho nenapadalo. Konohu s ní už prošel a moc dalších míst jí už ukázat nemohl. Snad kromě jednoho zajímavého místa, kam se nikdo nepovolaný nemůže dostat, ale neměl čas nad tím hlouběji popřemýšlet, protože ho z postranní uličky vyrušil nějaký hluk.
Shikamaru se zastavil a zaposlouchal. Okamžitě rozeznal psí štěkot a snad i nějaký smích.
Na okamžik tak změnil své cestovní plány a vyrazil za smíchem, protože mu ten hlas připadal povědomí.
Jakmile překonal další roh, uviděl pod stromem Naruta a smějícího se Kibu, kterého samozřejmě doprovázel Akamaru.
"Ahoj, lidi." pozdravil je Shikamaru i přes původní nápad nenápadně se vytratit, aby nemusel s nikým mluvit. Když ale už propásl možnost popovídat si pořádně s Choujim, tak chtěl využít alespoň Kibu, který by mohl mít nějaký návrh týkající se programu pro velvyslankyni. S Narutem totiž upřímně ani moc nepočítal.
"Ahoj, Shikamaru." vrátil mu pozdrav hnědovlasý mladík a Naruto se na něj jen široce usmál za doprovodu Akamarova štěkání, které mladík v duchu označil za další pozdrav.
"Co řešíte?" zeptal se Shikamaru s falešným zájmem, kterým chtěl ospravedlnit právě vznikající rozhovor, aniž by okamžitě prozradil, že si jde pro rady.
"Bude taková menší slavnost." řekl Kiba a znělo to trochu škodolibě.
"Slavnost?" zopakoval po něj Shikamaru a na okamžik se podíval na Naruta v naději, že mu to vysvětlí, ale v zápětí si uvědomil svoji hloupost. Jeho blonďatý kamarád by mu to pravděpodobně jen víc domotal.
"Jo, hudba, jídlo a tak." odpověděl Kiba a pohladil Akamara po hlavě.
"To nezní špatně." zkonstatoval zamyšleně Shikamaru. "Ale co se vlastně slaví?"
Oba kluci se na sebe podívali a potom Kiba odpověděl: "No v podstatě nic, jen Tsunade-sama si tuhle akci vymyslela po vzoru čehosi ze Země Blesku."
Shikamaru jen něco zabručel a dal Kibovi možnost pokračovat. "Kluk tam má pozvat holku a má se tam tančit." Kibův nakrčený nos naznačoval, že se mu ta představa moc nelíbí a Shikamaru s ním v podstatě souhlasil.
"Proč to vlastně Tsunade-sama zařizuje?" zeptal se Shikamaru, ale Kiba jen pokrčil rameny a Akamaru smutně zakňučel.
"Možná se chce jen beztrestně opít." navrhl Naruto a naštvaně a otráveně našpulil spodní ret.
"Je to povinné pro všechny, kteří se v posledních deseti letech stali chuuniny." řekl Kiba a trochu spokojeně se usmál.
"Nějak šťastný na někoho, kdo tam musí." prohlásil Shikamaru podezřívavě.
"Já tam totiž nemusím." odpověděl Inuzuka a škodolibě se podíval na Naruta.
Shikamaru se sám pro sebe lehce zamračil a zeptal se: "A to proč?"
"No já, Shino, Chouji a Kotetsu s Izumou jsme se domluvili na misi, takže se té hlouposti příští týden vyhneme." prohlásil a Akamaru nadšeně zaštěkal.
"Takže je to povinné jen pro ty, co nebudou na misi." zhodnotil to zamyšleně Shikamaru. Vidina tance se ani jemu moc nezamlouvala. "A co ty Naruto?" otočil se na zbývajícího ninju.
"Tsunade mi nedovolila jít s nimi, prý už by jich bylo moc." zabručel mladík.
"A nedá se z toho ještě nějak jinak vykroutit?" zeptal se Shikamaru a horečně přemýšlel.
"V podstatě ne pokud nechceš celé další dva měsíce dělat denně tři D mise." pokrčil rameny Kiba.
Mladý Nara se sám pro sebe zamračil a zhodnotil, že obětovat jeden večer nemůže být až tak strašné.
"Proč o tom ale nevím." namítl následně.
"No plakáty o tom se vylepí až zítra ráno, ale Kotetsu s Izumou je předevčírem zahlédli u Tsunade a tichou poštou jsme si to předali." odpověděl Kiba.
"Chouji říkal, že ti to na obědě řekne." dodal Naruto a Shikamaru si v duchu vynadal.
"Už to ví docela dost lidí, protože se to docela rozkřiklo, a mise jsou tak komplet rozebrané, takže Naruto jít musí." posmíval se Kiba a jeho nerozlučný parťák spokojeně vrtěl ocasem.
"Tak to je podlé." zkonstatoval Shikamaru a smířil se s účastí.
"Podlé je, že když neseženeš partnerku, tak tam nesmíš a budeš plnit ty mise." zabručel Naruto.
"Takže žádnou nemáš." zhodnotil Shikamaru a v tu chvíli se musel usmát, protože si uvědomil vlastní situaci.
"No domluvil jsem mu to s Hinatou, ale on chtěl jít se Sakurou." vyvedl ho z omylu Kiba a pokračoval: "Ta totiž nechtěla riskovat, že bude muset plnit ty mise a tak na to kývla Leemu s tím, že jdou jen jako kamarádi. Ino pak jde se Saiem, což jim vlastně domluvila Sakura, a Neji podle Leeho s Tenten."
"A co ty, Shikamaru?" zeptal se Naruto, když si všiml, že je mladík stále spokojený, i když mu Kiba právě řekl, že žádná z jeho kamarádek s ním jít nemůže.
"Říkal jsi, že jedinou omluvou je mise a na té já přece jsem." odpověděl Shikamaru a spokojeně se vydal pryč. Na druhou stranu, ale neviděl důvod proč tam Temari nevzít, nakonec by se jí to mohlo líbit a on by tím zabil nějaký čas, a už přesně věděl, kde se jí zeptá.



Tak naši ninjové se také trochu pobaví, a jestli se tam bude Temari chtít taky, se už brzy dozvíte společně s tím, jestli se s Hinatou skamarádila. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama