Září 2014

Nebylo nám přáno 07

28. září 2014 v 21:14 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
"Sensei?" oslovil bělovlasého muže Minato.
Muž nijak nezareagoval a tak to Minato zkusil hlasitěji a rovnou do ucha: "Sensei!!!"
"A-ano?" vykoktal ze sebe dotázaný, jakmile se alespoň trochu vzpamatoval ze šoku a protřepal si ucho.
"Trénink měl už dávno skončit." prohlásil Minato a nahodil ten nejnevinnější výraz, jakého byl schopen. Takto mu sensei jistě dočasnou hluchotu odpustí, byl to přece Minato, tomu každý všechno odpouští a zvlášť s tímhle úsměvem.
"Aha, jistě." řekl sensei a přemýšlel, na co ještě zapomněl.
"Takže teď je provedete po vesnici, sensei?" zeptal se Minato a na tváři si ponechával ten samý nevinný výraz. Bylo mu jasné, jak to skončí a díky sázce to tak taky chtěl, ale nebyl důvod, proč by si Jiraiya neměl myslet, že to pak bude muset Minatovi vynahradit.
"No, já vlastně doufal, že bys to mohl zvládnout ty." nadhodil Jiraiya ve snaze vyhnout se povinnostem přesně, jak jeho student předpokládal.
"Měl jsem i jiné plány, ale jak chcete." odpověděl Minato s lehkým zamračením a vydal se k nim, aby jim to oznámil.
"A nezapomeň je pozvat na oběd." křikl za ním sensei a zmizel dřív, než mohl Minato něco říct, i když to jediné, co měl mladík na srdci, bylo, jestli mu to pak sensei zaplatí, což by byl příjemný bonus, pokud vytáhne peníze ještě z Hikariho.
Mladík se sám pro sebe ušklíbl a nahodil zdvořilý úsměv, když se k nim vracel.
"Mám vás provést po vesnici a taky vás vezmu na trochu pozdní oběd. Co chcete dřív?" zeptal se blonďatý ninja.
"Jídlo!" vykřikla nadšeně Kushina a Hikari jen otráveně zavřel pusu, ze které nestihl vyjít jeho opačný názor.
"Dobře." souhlasil Minato a pokynul jim, aby ho následovali. Nakonec čím víc by to prodlužovali, tím větší by všichni měli hlad a to včetně Kushiny.

Nebylo nám přáno 06

24. září 2014 v 17:39 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
"Jé, Tsunade, co tu děláš?" zeptal se Jiraiya překvapeně a už preventivně se zatvářil provinile.
"Jen si jdu zkontrolovat, že je všechno v pořádku." odpověděla stroze kunoichi a otočila se na rudovlasou dívku, která ji trochu zmateně pozorovala. Tu ženu už určitě viděla, jen nevěděla kde. Také její jméno už slyšela, ovšem stále neměla tušení.
"Ano?" zeptala se dívka malinko nervózně.
"Takže je vše v nejlepším pořádku?" zeptala se tedy Tsunade a svým překvapivě přívětivým pohledem dávala najevo, že vyslechne jakoukoliv stížnost.
"Samozřejmě." předběhl Hikari Kushinu s odpovědí, než si stihla postěžovat na brzké vstávání, a zároveň jí šeptem doplnil informace, které zřejmě postrádala, takže si dívka mohla spojit tu blondýnku, která se kolem nich včera mihla, zvěsti o legendárních sanninech a Minatovu zmínku o nemocnici a kunoichi, kterou by tam potkali, s ženou, která právě stála před ní.

Nebylo nám přáno 05

18. září 2014 v 21:45 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
"Je to povinné?" zeptala se trochu bojácně rudovláska.
"Ano." odpověděl sensei bez zaváhání, aniž by vzal v potaz její strach. Byla přece kunoichi a on ji měl přece trénovat, což bylo nemožné, pokud nebude znát její schopnosti.
Kushina, jejíž vlasy byly upravené do jednoho jediného drdolu a přikryté béžovým šátkem, odevzdaně přikývla a přišla trochu blíž se slyšitelným polknutím. Dívka se nezdála jako někdo, kdo by měl bůhví jaké schopnosti ze skutečného boje.
Minato si malinko povzdychl a seskočil z kmenu, u kterého byl kdysi přivázaný jeden z jeho týmových kolegů. Jejich smrt ho stále tížila, ale kromě několika okamžiků ji byl schopný docela dobře vytěsnit z hlavy. Teď měl navíc nové parťáky, a i když to bylo těžké, snažil se to brát jako fakt a nijak proti tomu neprotestovat, i když mu to přišlo příliš brzy. Oni nakonec nemohli za smrt jeho přátel, takže nebyl jediný důvod proč ne nepřijmout a právě teď to znamenalo, nějak překousnout ten souboj s Kushinou, aniž by se ho do smrti bála.


Nebylo nám přáno 04

16. září 2014 v 9:25 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
"Takže, když už jsme se tak hezky představili." začal Jiraiya a opatrně po očku sledoval paní Terush, jestli už ho neprobodává pohledem, než pokračoval: "Je načase, abych si vás vyzkoušel v bojových dovednostech. Oba boje budou proti Minatovi, jsem si jistý, že to zvládne, co?" prohlásil a při těch slovech se na svého studenta spokojeně podíval.
I když se chystal po Minatově přikývnutí pokračovat, paní Terush ho rozhořčeně přerušila: "Chcete tím naznačit, že vaši ninjové jsou lepší, než ti naši?!"
Hikari se téměř neznatelně pousmál zřejmě spokojený s obsahem jejích slov a i Kushina se tvářila lehce dotčeně při pohledu na Jiraiyu.
"Ne, to ani v nejmenším, jen…" snažil se z toho nějak vybruslit Jiraiya, ale neměl šanci, čemuž se Minato v duchu pousmál.
"Jen co?!" chytila ho naštvaně za slovo šlechtična.
"Víte, Minato je, on je…" opět se snažil velmi chabě Jiraiya.
"Je co?!" zeptala se zase o poznání naštvaněji, protože z něj nemohla vydolovat ani jednu smysluplnou větu, což ji vždycky strašně vytočilo a Kushina o tom věděla svoje.
"V naší vesnici není tajemstvím, že patřím k nejtalentovanějším. Ve své věkové kategorii jsem zatím nenašel rovného soupeře, což ovšem neznamená, že ho nenajdu právě teď." prohlásil diplomaticky Minato, čímž uspokojil šlechtičnu a potěšil i seneie, který mu byl za záchranu zřejmě opravu vděčný.
"Dobře." řekla paní Terush vesměs spokojená s tím, jak to skončilo, a ještě naštvaně dodala směrem k Jiraiyovi: "To jste to nemohl říct hned? Ušetřili bychom si spoustu času!"
"Jistě, příště to napravím, slibuji." vykoktal ze sebe a děkovně se podíval na studenta.

Nebylo nám přáno 03

14. září 2014 v 9:06 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
Hikari ještě chvíli stál zmateně na místě, nepostřehl kam Minato zmizel a to ho dost rozčilovalo, ale nechal to být a cestou zpátky pak raději přemýšlel nad tím, jak se od něj vlastně liší. Byli stejně vysocí, a pokud mohl soudit přes oblečení, tak měli nejspíš i stejnou postavu. Minato se také zdál podobně starý jako on.
Hikari pak samozřejmě našel spoustu drobných nepodstatných maličkostí jako tvar nosu, který měl on trochu křivý. Nejvýraznější rozdíl pak byly vlasy, protože ty jeho byly hnědé a v porovnání s Minatovými krátké a učesané, žádné vrabčí hnízdo, a v neposlední řadě měl Hikari oříškově hnědé oči, vážnou tvář a na krku malou jizvičku délky asi tři centimetry, kterou ale vždy schovával rolákem a dnes to nebylo jinak. Nic z toho mu ale nedovolovalo blíže odhadnout, jestli je mladík silnější než on, což ho zajímalo nejvíc. Jistě, dokázal mu zmizet, ale to bylo taky proto, že se Hikari nesnažil si ho hlídat nebo cokoliv podobného. Být to v samotném boji, jistě by to nedokázal tak snadno. Ovšem i to byl jen odhad.
'Mohl bych ho vyzvat na tréninku.' napadlo mladíka, ale na druhou stranu si nebyl jistý, nakolik by to bylo prospěšné pro něj a na kolik pro jeho případného nepřítele. Pokud by Hikari prohrál, tak by mělo smysl se poučit z vlastních chyb, ale pokud by to bylo obráceně, tak by přišel o možnost Minata ve skutečném boji dostat stejným plánem, protože mladík se zdál dost chytrý, aby patřil k těm, kteří plány vymýšlí. Kushina taková nebyla, protože měla relativně dost vznětlivou povahu, právě proto ji Hikari obvykle porážel.
'Bude to těžký soupeř.' rozhodl se mladík nakonec a dál se soustředil jen na cestu zpátky.


Otravná ženská 13

12. září 2014 v 10:55 | IceSun685 |  Otravná ženská
Temari šla pomalu ulicí a mířila do Shikamarova bytu. Mladík by nejspíš nebyl nadšený, že jde sama, ale dívka řekla Hinatě, že je to v pořádku a že ji nemusí doprovázet. I tak ji ale mladá Hyuuga opustila, až když byl vchod od domu na dohled. Temari její péče sice trochu rozčilovala, ale na druhou stranu trvalo docela dlouho, než se jí Hinata otevřela a začaly se bavit docela normálně, tak to nechtěla pokazit.
Blonďatá kunoichi se při vzpomínkách na to pousmála. S Hinatou to bylo dost těžké. Když mluvila o Konoze, svém týmu a jejich sensei, tak byla stále dost nervózní a nejistá, neustále se zasekávala, nebo klopila oči k zemi. Až když se rozpovídala i Temari, tak se Hinata trochu osmělila a nakonec to s ní nebylo zase tak špatné. Díky tomu taky Temari nechtěla, aby se kvůli doprovodu pohádaly a raději se Hinatě podřídila, i když ji ta péče docela rozčilovala, ale to nakonec i v případě Shikamara.
Písečná kunoichi se krátce pousmála a pokračovala ke dveřím. Ještě překonat několik schodů a bude doma, tedy u Shikamara doma, jak si musela připomenout.
V duchu se také vrátila k jedné části jejich rozhovoru, který ji zaujal nejvíc.

Nebylo nám přáno 02

9. září 2014 v 16:46 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
Kushina netrpělivě přešlapovala před kanceláří Hokageho a čekala na to osudné dále, ale stále se nic nedělo, i když zaťukali už nejmíň třikrát. Špatně to snášela nejen Kushina, která teď pro změnu chodila jako lev v kleci kolem dveří, ale i její teta, která každou chvíli vykládala něco v duchu: "Taková nehoráznost. Jaké to drzé chování. Jak si můžou dovolit nechat nás tady čekat!" a tak to pokračovalo pořád dokola.
Jediný Hikari si zachoval chladnou hlavu a šel znovu zaťukat, ale tentokrát už nečekal na odpověď a rovnou nakoukl dovnitř.
Za velkým stolem seděl postarší pán a horlivě vypisoval nějaké papíry. Hikari podle oblečení okamžitě poznal Hokageho, ale zdálo se, že on si ho vůbec nevšiml. Nejspíš byl jeden z těch typů, co se do práce příliš ponoří, protože další možnost už pak byla jen hluchota nebo záměrné ignorování, což si nemyslel. Na druhou stranu byly jeho dveře dost masivní, snad měli raději zabouchat.

Vlčí tesák 03

7. září 2014 v 9:28 | IceSun685 |  Vlčí tesák
"Slečno!" zavolal na mě už známý ninja a gestem mě zval do budovy Hokage.
Trochu nervózně jsem za ním vykročila a pohledem krátce zkontrolovala, že Yasuo jde vedle mě.
"Tsunade-sama tě přijme hned." prohlásil ninja, když jsem ho dohnala, a vedl mě chodbami hloub do budovy. Cítila jsem nervozitu, i když jsem si nebyla úplně jistá kvůli čemu. Jestli kvůli setkání s Hokage, nebo proto že mě vedl tou neznámou budovou, aniž bych si byla nějak zvlášť jistá, kudy se vrátit. Nikdy jsem nebyla v budově, která by měla víc jak dvě patra a to druhé obvykle byla vlastně půda, takže se to snad ani nedalo počítat.
Můj průvodce se pak zastavil a zaklepal na dveře. Zaslechla jsem rázným hlasem řečené dále a ninja mě jen postrčil dovnitř. Yasuo si musela pospíšit, aby ji nezavřel na chodbě.
"Posaď se." přikázala blondýnka, která vypadala až překvapivě mladě, a já si nebyla jistá, jestli se skutečně dívám na Hokage. Neodvážila jsem se ovšem neuposlechnout a tak jsem rychle sklouzla na už připravenou židli, zatímco se Yasuo vychovaně posadila vedle mě.
"Jsem Tsunade." prohlásila blonďatá žena a zbavila mě tak mých pochybností. "Hokage Listové vesnice. Kotetsu mi řekl, že se chceš stát kunoichi tady u nás." Když jsem se nad tím tak zamyslela, tak skutečně připomínala tu kamennou tvář z hory.

Nebylo nám přáno 01

5. září 2014 v 9:48 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
Za oknem ubíhala krajina, ale dívka sedící ve voze ji nevnímala. Byla zabraná do svých myšlenek.
Uvnitř vozu se ozval přísný hlas: "Nekoukej pořád z toho okna a poslouchej mě."
"Cože?" odpověděla zmateně mladá dívka.
"Prý máš poslouchat to nudné kázání o tom, jak se máš chovat." osvětlil jí trochu znuděně hnědovlasý chlapec sedící vedle dívčiny tety, která prvně promluvila.

Vlčí tesák 02

2. září 2014 v 8:24 | IceSun685 |  Vlčí tesák
Kůň, kterého jsem si vybrala, ve výsledku unesl jen mé věci, takže jsem šla s Yasuo po svých. Nějaký čas jsem ale i tak přemýšlela, jestli by to bez toho koně nebylo přece jen rychlejší. Yasuo se uměla pohybovat mnohem rychleji než ostatní vlci a já sama jsem dokázala běžet velmi rychle. Také jsem ale měla příliš mnoho věcí, než abych se s nimi tahala sama. Můj odhad týkající se dosažení cíle mé cesty tak byl docela sporný, protože jsem vlastně ani nevěděla, jak přesně daleko je Listová, ani kudy bych se měla dát. Svým způsobem jsem si tak uvědomovala svoji naivitu, protože Kamenná se nacházela jen asi pět dní cesty, pokud bych si udržovala tuto rychlost, kdy jsem koně vedla za sebou a čas od času ho donutila klusat, zatímco jsem sama běžela.
V Kamenné ovšem nežili ninjové, které jsem si tak moc přála poznat a od kterých jsem očekávala vysvětlení, proč se moje Yasuo chová tak atypicky v porovnání s ostatními vlky.