Nebylo nám přáno 14

5. února 2015 v 11:30 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
Kushina spěchala, takže si nevšimla postavy před sebou a tak do toho dotyčného téměř čelně napálila. Ani jeden z nich to neustál a tak dopadli na zem a Kushina na něm zůstala na okamžik ležet, než se vzpamatovala a se stále se opakujícím promiňte se postavila a natáhla k němu ruku, aby mu pomohla vstát.
"Máme asi štěstí na pády co?" zeptal se mladík a postavil se bez její pomoci.
Kushina zůstala chvíli nechápavě stát, než ze sebe váhavě vypravila: "Minato?"

"Jo, mám paruku, asi tě to trochu zmátlo." řekl pobaveným tónem, zatímco si kontroloval, jestli se neposunula, a dívka si dokázala docela přesvědčivě představit jeho úsměv.
"A proč máš vlastně paruku? Já myslela, že ti vlasy vyhovují." prohlásila, když se dostatečně vzpamatovala.
"Kde máš společníky?" zeptal se, aby se vyhnul vysvětlování.
"A jak ty o nich víš?" zabručela na oplátku a založila si ruce na prsou.
"Můžeš hádat." odpověděl a nabídl jí rámě. Tentokrát Kushina trochu zaváhala, protože předtím to byla jen legrace, ale teď to brala vážně i ona. Nakonec ale nemohla jen tak odmítnout a tak se kdysi blonďatého mladíka chytila. Pořád z něj přece chtěla dostat to o té paruce.
Minato se rozešel po ulici a tiše čekal, co Kushina odpoví.
Teď, když už se na ně každý nedíval tak zvědavě, jako když spadli, bylo mluvení o něco jednodušší.
"Hikari." konstatovala suše.
Minato se sám pro sebe usmál, jelikož jeho tvář stále zakrývala liščí maska, a vesele prohlásil: "A uhodla jsi napoprvé."
Kushinu to ovšem ani v nejmenším nepotěšilo a jen se podezřívavě zeptala: "A kde teda je?" zatímco se po něm ohlížela.
"Navrhl jsem, rozdělit se, abychom tě snáz našli, takže tě hledá na druhé straně vesnice." vysvětloval Minato, ale Kushina to už očividně stačilo.
"Proč máš tu paruku?" zopakovala svou předešlou otázku tentokrát odhodlaná dostat odpověď.
"Abych nebudit pozornost, nestojím o ni." řekl klidným hlasem, který neprozrazoval, jestli lže nebo ne. Věděl, že dívka otázku zopakuje, takže se na ni připravil.
"Předtím ti to nevadilo." poznamenala naoko lhostejně.
"Většinou je úplně jedno, jestli jsem nápadný nebo ne. Nikdo mě totiž neotravuje, ale v těchto kolektivních zábavách jsou ostatní většinou odvážnější." odpověděl stejně klidným hlasem jako předtím, ale i tak v něm byl jakýsi kyselý nádech.
"Tím myslíš holky že?" prohlásila Kushina lehce škodolibě.
"Vlastně ano." přiznal mladík a zdálo se, že se rozhlíží kolem sebe. Jestli hledá Hikariho, nebo se ujišťuje, že ho nikdo nepoznal, pro ni zůstalo záhadou.
"Ale já už jsem si tě všimla, tak proč neutíkáš?" zeptala se vesele a Minato snadno poznal, že si z něj dělá legraci.
"Tvá společnost je mnohem přijatelnější, než ostatních dívek." odpověděl a tónem i volbou slov jí dával najevo, že si z jejích otázek vůbec nic nedělá a zvládne odpovědět na každou z nich.
"Ty bys mohl být politik." řekla a zakroutila hlavou.
"Jestli do toho počítáš i post Hokageho, tak jsem polichocen, děkuji." prohlásil mladík a naznačil úklonu.
Kushina se jen zasmála a nechala se vést dál. Její původní společníci byli dokonale zapomenuti. Nakonec mohli za to sami.

Po pár minutách spolu seděli na lavičce a Minato zopakoval otázku: "Tak, kde máš kluky?"
"Trochu se nepohodli." řekla rudovláska trochu neurčitě.
"To pořád není odpověď, kde jsou." konstatoval Minato tiše.
"To znamená, že nevím, kde jsou. Ztratili se mi. Nejdřív Chouza a potom jsem ty dva opustila, protože byli moc rozdivočení." odpověděla zamyšleně a přidala pokrčení ramenou. Byli trochu dál od ruchu karnevalu, ale ani tak si nesundali masky.
"Chouzu jsem viděl, když jsem tě hledal, vesele se nacpával, ale ty dva ne." prohlásil Minato a rozhlédl se.
"Hledáš někoho?" nevydržela to Kushina a po očku se taky rozhlédla.
"Dalo by se říct. Dívám se po známých lidech, kteří by mě mohli poznat po hlase." odpověděl a znovu se na ni otočil. "Vím, že jsem trochu paranoidní, ale dneska nemám náladu na nevítanou společnost."
Kushina se jen sama pro sebe usmála a taky se rozhlédla po nejbližších lidech v maskách. "Tohle je divný rozhovor, když z tebe vidím jenom oči." konstatovala po chvíli.
"No já toho nevidím o moc víc." namítl trochu kysele a postavil se.
Kushina se na něj trochu zmateně podívala, protože nečekala, že se jen tak zvedne a odejde. "Kam jdeš?" vypadlo z ní nechápavě.
"Vyřešit náš malý problém. Pojď." odpověděl a znovu jí nabídl rámě.

Neuběhlo ani pět minut a už seděli bez masek na střeše a pozorovali dění pod sebou.
Kushina si mladíka prohlédla a stáhla mu paruku.
"Já se ti snad nelíbím černovlasý." prohlásil a kroutil při tom hlavou.
Kushina se rozesmála a odpověděla: "Ne."
"No ty by ses mi taky nelíbila jako černovláska." řekl po chvíli naprosto vážným hlasem.
Kushina se trochu zamračila, ale donutila se ještě docela mile odpovědět: "Já myslím, že jo. Moje vlasy mají hroznou barvu."
"A proč si to myslíš?" zeptal se náhle, aniž by nějak její tvrzení popřel.
"No, já vlastně ani nevím, prostě to tak je. Hrozně vyčnívám." zakroutila dívka hlavou a vzpomněla si na všechny vtipy, které vymysleli její vrstevníci v její vesnici.
"To já taky a svoje vlasy mám rád." oponoval okamžitě.
"Ty rád vyčníváš já ne." namítla dívka a na okamžik upřela pohled na lidi u nejbližšího stánku.
"Tady je jedno, jestli máš černé nebo zelené vlasy, když si na ně ostatní zvyknou tak si jich nevšímají. Věnují ti maximálně jeden krátký pohled a jdou dál." řekl přesvědčivě, ale Kushina mu stejně moc nevěřila, ale větší pozornost stejně věnovala možnosti mít zelené vlasy, která ji celkem pobavila.
"Možná tak moc nevyčnívám." podotkla nakonec.
Minato se tomu pousmál a mile se zeptal: "A jak jsi na to přišla?"
"Protože někdo, kdo má zelené vlasy na tom musí být mnohem hůř." odpověděla se smíchem, ke kterému se Minato na okamžik přidal, než si něčeho všiml tam dole.
"Tak co, ukážeme se Hikarimu nebo ho necháme trápit se?" zeptal se Minato a ukázal já na mladíka na náměstí v masce lasičky.
"Máš něco, co bych po něm mohla hodit?" zeptala se místo odpovědi a Minatovi už bylo jasné, že usnadňovat mu to Kushina nehodlá.
Podíval se na kamínky po jeho pravici a odpověděl: "Bohužel."
Pokrčení ramen Kushinu částečně přesvědčilo a od nápadu upustila.
"Je pozdě." konstatoval Minato po chvíli pozorování Hikariho a postavil se.
"Doprovodíš mě?" zeptala se dívka nejistě a upřela pohled do jeho neuvěřitelně modrých očí.
"To je samozřejmost." odpověděl mladík s úsměvem a nasadil si paruku i masku, nad čímž se Kushina musela pousmát.



Tak Minato vylepšuje své vztahy s Kushinou, ale jak moc se mu to podaří, teprve uvidíme. :)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama