Překvapení 16

8. února 2015 v 11:49 | IceSun685 |  Překvapení
Miroko šla svižně chodbou i přes únavu, kterou cítila. Dost možná by se už nedonutila pokračovat, kdyby se teď posadila. Nemyslela na nic závažného, jen na to, jaké to bude, až si lehne do peřin, ale i tak byla zahloubaná a tak si ani nevšimla, že před ní někdo stojí.

To si uvědomila až ve chvíli, kdy bylo pozdě a ona do něj narazila. Kdyby ji dotyčný nezachytil, tak by jistě skončila na zemi. Ale podstatnější bylo, že osoba, která ji držela, byla o dost nižší než Kisame.
Se zatajeným dechem se podívala do jeho tváře, a až když ji rozpoznala, dovolila svým plicím zase pojmout nějaký kyslík.
"Ahoj." řekl Deidara jakoby nic a pustil ji hned, jak si byl jistý, že stojí sama.
"A…ahoj." vysoukala ze sebe zaražená žena a trochu nevěřícně si ho prohlížela.
"Se Sasorim jsme přijeli na návštěvu, tak jsem se chtěl podívat, jak ti to jde." odpověděl na otázku, kterou vyčetl v jejích očích.
"Aha…" vypadlo z ní a pokusila se usmát. Očividně ji moc nepotěšilo, že je tu i mistr loutkář.
"Stalo se něco?" zeptal se trochu natvrdle mladík a měřil si ji zmateným pohledem.
"Ne to nic, jen nemám moc ráda toho hň*p*, co cestuje s tebou." uniklo dívce, která se nejspíš bála, že ho nějak urazila.
Deidara se při jejích slovech musel pobaveně usmát, a když se chytila za pusu, zasmál se nahlas. "Tak to vítej na palubě, protože my dva se absolutně nesnášíme."
Miroko se při jeho slovech potěšeně usmála a mile se zeptala: "Takže mě nepráskneš?"
"Nikdy." slíbil mladík a potutelně se pousmál. Na téhle holce bylo něco, co se mu líbilo. Zvlášť teď, když se zdála sama sebou.
"Bezva." zacukrovala dívka a s dalším úsměvem prošla kolem něj.
Deidara ji ovšem nenechal jen tak odejít: "Co kdybychom se sešli a vedli konverzaci na téma: Proč nesnáším Sasoriho?"
"No… a co třeba odpoledne, teď si potřebuju trochu odpočinout." navrhla hnědovláska a ten trochu zákeřný úsměv jí na tváři zůstal.
"To zní jako plán. Co třeba venku kolem třetí?" navrhl Deidara.
"A domluvíš to nějak s Itachim? Měli jsme trénovat." zaprosila Miroko a věnovala mu další sladký úsměv. Bylo to sice hnusné, ale pokud si ona bude hrát s nimi, možná si oni nebudou hrát s ní. Navíc výčitky zatím neměla, tak nebyl důvod, proč se chovat jako hodná holka.
"Bez obav." ujistil ji Deidara a vydal se chodbou, kterou mířil původně. Jen tentokrát s jiným úmyslem.

"To vám Pein skutečně nedal žádný úkol?" zeptal se znovu Kisame. Tohle bylo trochu nezvyklé.
"Vlastně nám jeden dal, ale ten vyžaduje, abychom čekali, proto jsme se vydali za vámi. Jste jediný tým poblíž." odvětil Sasori a unikl mu povzdech.
Kisame se na něj trochu podezřívavě podíval, ale v tu chvíli se objevila Miroko.
"Ahoj, Kisame." pozdravila žraločího muže a Sasoriho ukázkově ignorovala.
"Ahoj, podívej, máme návštěvu." vrátil jí Kisame pozdrav a ukázal na loutkáře.
"Vím, potkala jsem Deidaru." odvětila dívka jednoduše a prošla kolem něj bez povšimnutí. "Budu ve svém pokoji."
"Dobře." ozvalo se od zmateného Kisameho. Většinou byla na všechny milá, ale Sasoriho zjevně neměla ráda. Nejspíš kvůli tomu, jak se choval při jejím zkoušení.
"Drahoušek." zabručel loutkář nevzrušeně a opět se pohledem věnoval Kisamemu.
"Promiň, většinou se takhle nechová." ujistil ho žraločí muž s pokrčením ramen a znovu se podíval do chodby, ve které se mu už pomalu ztrácela.
"Mně je to jedno." namítl loutkář trochu otráveně. "Spíš než její chování by mě zajímalo, jestli se zlepšila."
Kisame se na něj znovu podíval, ale nešlo poznat, co si Sasori ve skutečnosti myslí. "Na to se spíš zeptej Itachiho, ale za sebe říkám ano."
"To je dobře, už mě nebaví dělat za vás práci." podotkl Sasori, ale nedalo se poznat, jestli naštvaně nebo potěšeně.
"Mě zase nebaví tady tvrdnout." souhlasil s ním Kisame a roztáhl zubatý úsměv.

"Dneska je hezky co?" vytrhl Itachiho z myšlenek známý hlas. Mladý Uchiha mu neodpověděl, jen si ho ostražitě prohlížel.
"Co s tím s*kr* všichni máte? Tohle jsem já jasné?" osočil ho Deidara a vyplázl na něj jazyk a to dokonce několikrát.
"Všichni?" zeptal se Itachi neutrálním tónem a podíval se na Deidaru sharinganem. Jeho chakra ovšem souhlasila. Tohle nebyla žádná technika. Skutečně před ním stál mladík z Kamenné.
"Ty, Kisame i Sasori… jste prostě otravní." odpověděl Deidara a zamračil se.
"Jen opatrní." namítl Itachi a trochu se uvolnil.
"Každopádně. Miroko mi slíbila, že trochu pokecáme, ale jen když ji zprostíš tréninku." změnil mladík téma.
"Proč by se s tebou chtěla bavit?" zabručel Itachi spíš pro sebe, ale Deidara mu i tak odpověděl: "Protože jsme se spolu už jednou bavili a chceme si to zopakovat." prohlásil mladík s ušklíbnutím.
"Dobře, na kdy přesně jste se domluvili?" zeptal se Itachi rezignovaně.
Deidara se sám pro sebe usmál a odpověděl: "Na tři."
"Fajn, oběd bývá ve dvě a večeře v sedm, takže přesně v pět je zase moje, platí?" zeptal se Itachi. Nemohli si dovolit úplně vynechat trénink.
"Platí." odpověděl mladík jednoduše a pousmál se. Dvě hodiny jsou víc než dost.



Tak jak jsem řekla, Překvapení, doufám, že se teda líbilo, jinak Deidara nám zcela zjevně kuje pikle a vy už nejspíš víte, o co půjde, ale proč to nevědí všichni ostatní?

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama