Vlčí tesák 08

28. března 2015 v 11:43 | IceSun685 |  Vlčí tesák
Na cvičišti mě přivítala samotná Tsunade, ale i když byla přítomná ona i Shizune, tak se zdálo, že jediný, kdo se bude nějak zapojovat do samotné zkoušky, bude muž stojící uprostřed cvičiště, který se na mě díval. Jeho pohled nenaznačoval, že bych v něm vzbudila nějak příliš velký zájem, protože působil spíš znuděně, a když jsem k němu šla blíž, tak dokonce zívnul.

"Jsem Nara Shikamaru." prohlásil černovlasý mladík, když jsem stála dost blízko, aby nemusel křičet. "Budu provádět tvou zkoušku. Pravidla jsou jednoduchá, takže nejsou žádná. Tvůj úkol je mě porazit a já pak tvůj výkon zhodnotím a rozhodnu, jestli se staneš ninjou."
Na jeho slova jsem odpověděla přikývnutím, ale nemohla jsem se nepředstavit, takže jsem přes ten knedlík, který jsem měla v krku, dostala alespoň: "Jsem Noriko a tohle je Yasuo." Má vlčice při těch slovech štěkla a otřela se o mou novu.
"Kdy začneme?" dokázala jsem se zeptat a položila ruku na pouzdro se shurikeny.
"Už jsme začali." odpověděl mladík s pokrčením ramenou a já tedy sklouzla do bojové pozice.
Muž přede mnou měl velkou výhodu. On věděl, kdo před ním stojí. Tsunade-sama ho jistě obeznámila s podrobnosti a navíc byl původem z Konohy takže věděl mnohé o klanu Inuzuka, takže nejspíš znal i techniky, které bych mohla použít. Jednu věc, ale nevěděl a to skutečnost, že i já jsem znala jeho. Věděla jsem, kdo to byl, protože mi Kiba o svých přátelích vyprávěl, když mě seznamoval s různými technikami během našeho posedávání na terase.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Taky mám jednoho kamaráda, který je strašně líný." prohlásil Kiba vesele a usrkl horkého čaje.
"To asi nebude ninja co?" zeptala jsem se s úšklebkem, ale ve skutečnosti to ani otázka nebyla, protože jsem znala odpověď, žádný ninja nemůže být líný.
Kiba se uchechtl, čímž mě zmátl a vesele prohlásil: "No on je vlastně jedním z nejlepších ninjů, co znám."
Podezíravě jsem si ho prohlédla, protože tohle jistě nemohl myslet vážně. "Líný ninja?"
"Jo." potvrdil a na chvíli odložil svůj obvyklý veselý výraz a trochu zvážněl. "Nara Shikamaru je skutečný genius. Ve vymýšlení strategií na něj nikdo nemá."
"A jak teda bojuje?" neodpustila jsem si otázku.
"Používá stíny." řekl Kiba jednoduše a už se zase usmíval.
"Stíny?" zopakovala jsem po něm zaraženě. "Tak to mi vysvětli."
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tehdy to byla jen prostá zvědavost, ale teď se mi každá věta, kterou mi ten večer Kiba o Shikamarovi řekl, hodila. Nedivila jsem se, že na mě ještě nezaútočil. Bylo sotva půl druhé, takže stíny byly ještě krátké. S přibývajícím časem se ale budou prodlužovat, což znamenalo, že se jeho dosah i možnosti budou zvětšovat. Moje jediná šance byla ho překvapit a vyhrát rychle. Zdržování a váhání teď bylo proti mně.
Pohledem jsem zkontrolovala stín u jeho nohou. Zdál se malý, ale já neměla nejmenší ponětí, jak moc ho může natáhnout. Kiba se dokonce zmínil, že ho může oddělit od země, takže jsem nesměla dávat pozor jen na zem.
Aniž bych spustila pohled z něj, zkontrolovala jsem naše okolí. Naštěstí se jednalo o čistou pláň, takže tu nebylo moc stínů, které by mohl použít.
Nebylo zrovna bezpečné se k němu přibližovat, ale já uměla jen techniky nablízko, takže jsem to nějak udělat musela. Pohladila jsem tedy Yasuo po hlavě a nechala ji, aby si lehla na zem. Shikamaru na to nijak nezareagoval a ani když jsem se pomalu vydala na kolečko kolem něj. Když jsem byla dostatečně daleko od Yasuo, vytáhla jsem z pouzdra několik shurikenů a hodila jsem je po něm. Ani v nejmenším jsem nečekala, že by se nevyhnul a jako stejně malou šanci jsem viděla i pokud šlo o shukireny, které byly ukryté ve stínu těch prvních. Nakonec použít techniku stínových skurikunů na člověka ovládajícího stíny je ironie. Shurikeny ale nikdy neměly zasáhnout a jejich účel byl jen dát mi dost času, abych se k němu přiblížila. Rozběhla jsem se tedy zároveň se shurikeny, kterým se samozřejmě vyhnul, a připravila se na ránu. Jeho stín ale úplně zčernal a natáhl se směrem ke mně, takže jsem rychle zase ustoupila, ale ústup jsem vedla především do strany. Yasuo se díky tomu dostala do jeho slepého bodu, takže se neslyšně zvedla ze země a pomalu mířila k jeho nechráněným zádům, zatímco jsme na sebe navzájem upírali pohled.
"Kiba ti o mně asi vyprávěl co?" zeptal se mladík, a i když mi bylo jasné, že mluvením jen ztrácím čas a zvětšuju tak rozdíl v naší síle, potřebovala jsem ještě chvilku, aby Yasuo mohla zaútočit, takže jsem přece jen odpověděla: "Nebyl to účel, ale ano, zmínil se. Prý jsi opravdu chytrý, hádám, že nebudeš genin co?"
"Vlastně jsem jounin." prohlásil mladík a zohnul se právě v čas, aby se vyhnul Yasuině skoku. Pokusil se ji chytit do stínu, ale vlčice podle plánu pokračovala až ke mně.
Rukou jsem v zadním pouzdru zkontrolovala, jakou mám sebou výbavu. Kiba mi daroval jednu světelnou bombu a dvě kouřové. Jednu z nich jsem tedy vytáhla a hodila si ji pod nohy, abych já ani Yasuo nebyla vidět. Z kouře pak na něj vyletěly dva kunaie, ale ty ho měly jen zabavit, abych stihla udělat klon člověk-zvíře. Z pomalu se rozptylujícího kouře ovšem vyběhla jen Yasuo, která dělala další kolečko kolem něj, zatímco já jsem vyběhla až ve chvíli, když jsem byla mimo jeho zorné pole. Ani teď jsem ho ale nezvládla překvapit, protože se ke mně otočil čelem a začal natahovat svůj stín. Nezpomalila jsem ovšem, protože jsem věděla, že Yasuo na něj také zaútočí. Uhnula jsem jen těsně předtím, než mě mohl chytit a modlila jsem se, aby Yasuo zasáhla.
Shikamaru s ní sice počítal, ale nemohl tak rychle změnit směr útoku, takže místo toho uskočil, zatímco natahoval svůj stín. I Yasuo ovšem uhnula, ale jen kousek, protože v tu chvíli jsem už na něj poslala docela malou ohnivou kouli, která ho měla spíš překvapit, než ohrozit. Shikamaru ale i tak zvládl bez problémů uhnout, ale vybral si směr, aby koule byla mezi ním a Yasuo, takže jsme se musely obě stáhnout.
S Shikamarem byl ten problém, že jsem se k němu nemohla dostat. Moje jediná šance byla světelná bomba, takže jsem ji našla ve váčku a zároveň s Yasuo se opět rozběhla proti Shikamarovi. Tentokrát ale pasivně nečekal, místo toho spojil ruce do neznámé pečetě a ze země se odlepily úponky černého stínu, které jako hadi tančily kolem něj. Nedonutilo mě to ale zpomalit, takže jsme obě neměnnou rychlostí mířily k němu. Chvíli, kterou si vybral na natažení úponků k nám, jsem si vybrala i já, abych hodila světelnou bombu a zbavila ho tak stínů. Bomba dopadla těsně předtím, než se první z nich dostal na dosah ruky, a roztrhal jeho stíny. V ten okamžik jsme obě použily Gatsuugu a minimálně já jsem cítila, že jsem zasáhla. Účinek bomby ale rychle mizel, takže jsme se od něj zase potřebovaly dostat pryč, proto jsme obě odskočily a já jsem z pouzdra vytáhla zbývající kouřovou bombu. Nestihla jsem ji ovšem hodit, protože ruka mi zůstala vyset ve vzduchu uprostřed pohybu a mé prsty se odmítly rozevřít. Nemusela jsem se podívat pod nohy, aby mi bylo jasné, že uvidím jeho stín, jen jsem se podívala doprava, abych si zkontrolovala, jak je na tom Yasuo. Juujin Bunshin skončilo a ona stála přikrčená na zemi ve své vlastní podobě stejně znehybněná jako já.
Sevřel se mi žaludek a do očí se mi snažily dostat slzy, protože právě skončilo moje dobrodružství i sny. Byl konec a já jsem selhala, přesto jsem nedovolila očím, aby plakaly. Před odchodem mi Tsume řekla, ať jsem statečná a silná, takže jsem se nehodlala rozbrečet jako malá holka. Ninjové by plakat neměli a i když jím já nikdy nebudu, tak nehodlám ukázat slabost.
"Víš, v jaké jsi situaci ne?" zeptal se Shikamaru, který si mě podezíravě prohlížel.
"Ano." prohlásila jsem a donutila hlas zůstat pevný. "Prohrála jsem."
Shikamaru se lehce pousmál a podíval se na Tsunade, která k nám pomalu zamířila, takže své jutsu odvolal a já znovu mohla ovládat své tělo. Schovala jsem tedy nepoužitou dýmovnici a zamířila k němu, abychom si podali ruce. Pokusila jsem se o pevný stisk a teprve potom jsem si klekla k Yasuo, abych ji povzbudila. Oproti mně se nejen cítila zkroušeně, ale i tak vypadala.
Tsunade mezitím v doprovodu Shizune dorazila až k nám a pohledem se setkala se Shikamarem.
"Tak co mi k tomu řekneš, Shikamaru?" pořádala ho a mně se v tu chvíli zastavilo srdce. Možná jaem ještě měla šanci, všechno záleželo jen na jeho odpovědi. I Yasuo to cítila, protože nastražila uši a čekala.
Shikamaru si otráveně povzdechl, než otevřel pusu a prohlásil: "Nebyla špatná."
"To je vše?" zeptala se zaraženě Tsunade a i já jsem se nechápavě dívala z jednoho na druhého.
Shikamaru cosi zabručel, což mohla být při troše představivosti podle Kiby jeho nejoblíbenější fráze, tedy: 'To je otrava.' než řekl: "Viděla jsem ji bojovat sama, takže víte, jak je na tom."
Tsunade se v odpověď na to nejprve pousmála, než podotkla: "Mě ale zajímá tvůj názor."
Shikamaru se nad tím trochu zamyslel, než prohlásil: "Vzhledem k tomu, jak krátce trénuje, je vlastně velmi dobrá a má už teď schopnosti, které stačí na účast na Chuuninské zkoušce. V geninském týmu ale být nemůže, takže bych ji nechal dodělat příslušný počet misí a potom, co nabere nějaké zkušenosti a ještě bude trochu trénovat, bych jí dal status chuunina."
"Proč si myslíš, že by nemohla být v geninském týmu?" zeptala se Tsunade, aniž by nějak dál komentovala jeho zhodnocení.
"Geninský tým je založený na dlouhé době strávené společně, spolupráci a postupném zlepšování. Noriko-san by potřebovala spíš individuálnější přístup a jiný typ misí, aby se zlepšila, navíc je příliš stará pro začlenění k odpovídajícím geninům, se kterými by se zlepšovala. Starší genini by ji v tomhle ohledu jen brzdili, protože kdyby měli podobný potenciál, tak už dávno nepatří do této kategorie a byla by to ztráta času." odpověděl Shikamaru s pokrčením ramen a dodal: "Sama jste viděla, co dokázala jen za měsíc a slyšela Kibovo původní zhodnocení. Buď je tedy Kiba předurčen být tím nejlepším senseiem Konohy, který zvládne naučit i element, který vůbec neovládá, nebo má tady Noriko talent, který bychom měli efektivně rozvíjet."
Shizune se za Tsunadinými zády usmála a souhlasně přikývla, zatímco já se jen napjatě dívala z jednoho na druhého. Jedna věc už byla zřejmě jasná. Prošla jsem. Podle všeho nikdy neočekávali, že bych ho porazila, jen jsem měla předvést strategické schopnosti, spolupráci s Yasuo a jak zvládnu efektivně používat své techniky.
Tsunade si trochu povzdechla a potom mi pokynula, abych ji následovala, zatímco Shikamaru, byl očividně propuštěn. Jen jsem na něj krátce kývla na rozloučenou a rychle jsem následovala Hokage Listových ninjů, která teď už byla zřejmě i mou Hokage.



Tak Noriko si vedla moc dobře a zřejmě ji čeká zářivá budoucnost v Konoze. Jinak souhlasíte se Shikamarovým zhodnocením? Že se ptám co, ale tak mlčení je souhlas ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama