Vlčí tesák 11

29. července 2015 v 15:49 | IceSun685 |  Vlčí tesák
"Jsi tu brzy." bylo první, co mi Tsunade-sama po návratu řekla, ale já to nevzala, jako že by mě podceňovala, ale spíš jako pochvalu.
"To díky Yasuo, odvedla skvělou práci." odpověděla jsem se spokojeným úsměvem. "Tak co tam pro mě máte dál?"
"Dnes už vlastně nic." překvapila mě Hokage odpovědí, ale i tak ke mně přisunula nějaký papír. Byl to stejný formulář, který jsem už včera podepsala, takže jsem se na ní překvapeně podívala.

"Teď, když jsi oficiálně členem klanu Inuzuka, to musíme zavést do záznamů." prohlásila Tsunade a podala mi tužku.
"Jak to vlastně víte?" zeptala jsem se zvědavě, zatímco jsem podepisovala.
"Kromě tvého tetování." řekla Tsunade trochu pobaveně. Skutečně jsem mohla zapomenout na svědící tváře? No očividně ne na dlouho. "Tak za mnou včera byla ještě Inuzuka Tsume, chtěla se domluvit, jak to s tebou bude dál."
"A k čemu jste dospěly?" neubránila jsem se otázce. Do teď jsem si myslela, že vím, jak na tom jsem.
"Ráno ti dám misi a až ji splníš, tak se budeš věnovat tréninku s Tsume." odpověděla Tsunada, ale zdálo se, že ještě neskončila. "Taky jsme mluvily o tom katonu, co jsi předvedla. Primárně sice chceme, aby ses zlepšila v klanových technikách, ale bylo by škoda nevěnovat nějaký čas i tomuhle."
"Tsume-san umí katon?" zeptala jsem se docela překvapeně, ale už jen Tsunadino pousmání mi řeklo, že se mýlím.
"Ne a právě proto jsem dnes mluvila se shinobim, který souhlasil, že tě bude trénovat. Měli byste se potkat dnes o půl čtvrté na cvičišti číslo patnáct. Také máš domluvené to focení, bude to zítra ve dvě na střeše této budovy, tak ať s tím počítáš." osvětlila mi můj další program Hokage a já se nestačila divit, jak mám dokonale nalajnovaný život. Pomalu jsem tak ztrácela iluze o volnosti, jak jsem si život ninjů vždy představovala.
"Jistě, Tsunade-sama." odpověděla jsem i tak vychovaně a zmizela z její kanceláře. Tsume na mně nakonec nejspíš čekala.

Když jsem ale doběhla zpět domů, ano už je to domů, což je super. Pořád jsem z toho byla trochu vyjevená, ale i na to si zvyknu. Každopádně, Tsume na mě nečekala, takže jsem přece jen měla chvilku jen pro sebe, čehož jsem samozřejmě okamžitě využila.
Teď když to byl už trvale můj pokoj, tak jsem se v něm mohla konečně pořádně zabydlet. Doteď jsem to brala tak, že jsem tu na návštěvě a tak bych se tak měla k tomu pokoji i chovat a na nic v něm nešahat. Já ale opravdu nechtěla postel u téhle stěny a i Yasuo souhlasila, protože tím pádem se jí tu vytvořil moc pěkný pelíšek mezi skříní a postelí. Ráno mě sice bude budit sluníčko v očích, ale díky mému rannímu vstávání mi to vlastně docela vyhovovalo.
"Tak tady jsi." vyrušil mě hlas Tsume zrovna, když jsem dostlala postel. Tohle bylo vlastně perfektní načasování.
"Ano." přikývla jsem a okamžitě k ní přicupitala. Na trénink jsem se vlastně strašně těšila. Ne že by to byla nějaká změna v mém běžném programu, ale teď jsem byla ninja, takže to bylo jiné.
"Jdeme trénovat?" zeptala se mě Tsume a odpověď dostala už s mým širokým úsměvem, i tak jsem ale ještě přikývla.

Zřejmě i ona v tom viděla rozdíl, protože mi na tréninku dala pořádně zabrat. Bylo to mnohem horší, než když jsem začínala a musím říct, že pauza na oběd mě nejspíš spasila, protože jinak bych dost možná umřela.
"Určitě sis nemyslela, že ti začala dovolená, když jsi prošla zkouškou." prohlásila Tsume s ušklíbnutím, kterým mi říkala, že jsme ještě neskončily.
"Ne to ne." ujistila jsem ji rychle a Yasuo vedle mě odhodlaně zaštěkala, čemuž se Tsume od srdce zasmála.
"Souhlasím, vy dvě se rozhodně nevzdáváte." řekla nakonec, když se přestala smát.
"To rozhodně, jsme teď kunoichi a ninja pes." prohlásila jsem odhodlaně a Yasuo pohladila po hlavě. Nevím, co bych bez ní dělala, vždycky mě držela nad vodou.
"Také jste členky klanu Inuzuka a to není jen tak." prohlásila Tsume vážným hlasem a její psí společník k tomu dodal: "Takže musíte dřít o to víc, kvůli cti klanu."
"Na to se spolehněte." řekla jsem odhodlaně a znovu si přehrála její slova. Členka klanu. Patřila jsem sem, se vším všudy. I se svědícími tvářemi, jak jsem si náhle uvědomila. Hrozný pocit, vážně.
"Přejde to." ujistila mě Tsume, čímž mě trochu překvapila. Copak to na mně bylo tak vidět, nebo myslela něco jiného?
"To svědění doufám." řekla jsem proto a paní domu s úsměvem přikývla. "Myslím, že už teď je to lepší než ráno ne?"
"Vlastně ano." přikývla jsem. Přinejmenším jsem na to častěji zapomínala, což bylo vlastně dobře. I když právě teď to bylo dost nesnesitelné. Hádám, že podobně se cítí psy, když mají blechy.
"Takže cítíš se na další trénink?" zeptala se náhle Tsume a vytrhla mě tak z přemýšlení o drbání, což bylo dobře.
"Jasně, že jo." prohlásila jsem sebejistě, i když jsem se popravdě cítila dost zničeně. Nevím, jestli to Tsume věděla nebo ne, ale rozhodně se pousmála, což bylo podezřelé.
"Tak jdeme na to." vybídla mě Tsume čímž byl započat další šílený trénink, který jsem sotva přežila. Naštěstí paní domu věděla, že mám mít ještě jeden trénink a tak mě propustila o hodinu dřív, abych se stihla dát trochu do pořádku.

Naneštěstí můj způsob, jak se dát do pořádku, znamenal, že si na chvíli lehnu, abych se vzpamatovala. Bohužel Yasuo, která je obvykle naprosto spolehlivý budík, byla po Tsunině tréninku stejně unavená jako já a měla i stejný nápad. Obě jsme tak zaspaly, což znamenalo, že ten sensei, kterého mi Tsunade-sama domluvila, už tam dávno není, protože já měla hodinu zpoždění.
I tak jsem tam ale pro jistotu šla, kdyby náhodou.
Nebyl tam, samozřejmě, že tam nebyl.
"Já jsem tak hloupá." zaúpěla jsem a sedla jsem si pod strom. Možná bych mohla říct, že jsem se přeslechla nebo něco podobného.
"Co myslíš, Yasuo, vymluvíme se z toho nějak?" zeptala jsem se své vlčice, ale ta jen smutně zakňučela a sklopila uši.
Myslela jsem si, že dnešek je perfektní, ale jeho závěr byl učiněná katastrofa.
"Doufám, že nečekáš dlouho." ozval se nade mnou hlas a vyrušil mě tak z deprese.
"Cože?" vyhrkla jsem nechápavě a Yasuo zatím vyskočila na nohy a hleděla do koruny stromu.
Ninja z Listové a vypadá silně, dozvěděla jsem se od ní dřív, než jsem ho sama našla pohledem.
"Mé jméno je Hatake Kakashi, omlouvám se za zpoždění." prohlásil a seskočil ze stromu.
Nemohla jsem uvěřit tomu, jaké mám štěstí, když přijdu pozdě já, tak on taky.
"V pořádku." ujistila jsem ho rychle a podala mu ruku. "Jsem Noriko."
"Těší mě. Snad abychom začali." prohlásil a stiskl mi dlaň.
Už na první pohled byl trochu zvláštní, ale díky tomu jsem si ho dokázala zařadit mezi lidi, o kterých mi vyprávěl Kiba, a jeho jméno taky nebylo na škodu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"… jejich senseiem je Hakate Kakashi. Je to docela zvláštní chlápek. Má šedé vlasy a pořád nosí masku. Ale přivolává ninja psy, takže je vlastně docela fajn. Je taky docela slavný. To díky Sharinganu." vyprávěl Kiba nadšeně, ale při posledním slově se zasekl, jakoby si nebyl jistý, jestli stíhám. "Slyšela jsi už o Sharinganu?"
"Něco málo." přiznala jsem nejistě. Vlastně jsem si nebyla jistá, jestli to byl Sharingan nebo Byakugan, ale určitě to byla jedna z těchto očních technik.
"No to je jedno." pokrčil nakonec Kiba rameny a dodal: "Je docela výstřední i sám o sobě."
"Jak to myslíš?" neubránila jsem se otázce.
"No on neustále chodí pozdě, ať už jde kamkoliv." prohlásil Kiba s mírným pousmáním, které bylo jasným důkazem jeho škodolibosti. Nejspíš moc nelitoval jeho tým a spíš se jim smál.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tak proto, došlo mi vzápětí. Kakashi-sensei neustále chodí pozdě, takže jsme prostě oba přišli stejně pozdě. Přece jen je to můj šťastný den.
"Tak začneme?" přerušil tok mých myšlenek veselým tónem, který byl pro mě jediným způsobem, jak rozeznat jeho náladu, protože z jeho masky jsem toho moc nevyčetla.
"Jistě." potvrdila jsem rychle a čekala na další instrukce.



Tak snad se to dalo číst. Pokud jde o psaní v první osobě, tak jsem už celkem vyšla ze cviku, tak si tím nejsem moc jistá.

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama