Překvapení 36

15. září 2015 v 9:28 | IceSun685 |  Překvapení
Hidan všem nalil saké a spokojeně se posadil. Svým způsobem měl velkou a škodolibou radost z Kisameho reakce, protože byla stejně hloupá jako ta jeho, když se dozvěděl o vztahu Deidary a Miroko.
"Tak na náš mladý páreček." prohlásil bělovlasý a zvednul pohárek. Měl v plánu si to tu pořádně užít a hlavně se opít, protože jinak by to nebyla žádná oslava.
Všichni přítomní pozvedli pohárky, tedy s výjimkou Sasoriho, který stejně nemohl pít. Hidan ho do sebe obrátil jako první a začal dolévat všem, kteří to stihli až po něm. Jen Itachimu nedolil, protože mladý Uchiha si, snad kvůli jakési neochotě si vůbec připít, jen usrknul.

Kisame snad chtěl odvést od přítele pozornost a tak se dal do vyprávění jedné veselé historky z doby, kdy ještě žil v Mlžné. Ta historka by samozřejmě byla dost nudná, kdyby v ní nevystupoval jeden dost opilý ninja a Kisame nepoužil při jejím vyprávění větší množství fantazie.
Itachi sám tu historku znal, ale jen její pravdivou verzi, která nebyla ani tak vtipná, jak šlo o krvavou bitvu, ovšem mladík neměl v plánu to Kisamemu nijak kazit a tak jen tiše poslouchal a pohledem se snažil vyhnout Miroko a Deidarovi, což bylo z nějakého důvodu naprosto nemožné. Také bezděky počítal kolik toho, kdo vypil z Hidanových zásob ukrytých ve skříňce.
Pokud z celého výpočtu vynechal Sasoriho, který pouze poslouchal a občas se neubránil nespokojenému pohledu na dívku napůl ležící v Deidarově klíně, tak byl na tom nejhůř on sám. Za celé dvě hodiny, co je Kisame bavil smyšlenými historkami, vypil sotva jeden pohárek saké. Sice vždy pil málo, ale dneska byl uvězněný mezi přáním opít se a vědomím, že by kvůli Deidarovi a Miroko v podobném stavu velmi pravděpodobně mohl udělat nějakou velkou hloupost. To byl hlavní důvod, proč prakticky nepil. Toto rozhodnutí však bylo čím dál těžší a Itachi měl čím dál větší nutkavou potřebu něco udělat Deidarovi. Věděl sice, že je to jednoduše žárlivost a že by se nad to měl povznést, ale zřejmě to nebylo možné.
Ten, kdo byl s pitím nejdál, pak byl samotný Kisame, který pil snad jen proto, aby mu nevyschlo v puse. Tohle se také podepsalo na jeho příbězích, které se staly ještě více šílenými.
Kisame ovšem nebyl jediný, kdo měl řádně upito, také Deidara s Hidanem na tom byli docela dobře. Na Hidanovi se to ovšem podepsalo pouze tím, že všem naléval mnohem víc, než na začátku a většinou je nutil, aby dopili to, co měli, aby jim mohl zase nalít. S tímto přístupem, pak byla poměrně dobře opilá i Miroko, která snad i proto nechávala Deidaru, aby ji hladil po břiše trochu níž než by Itachi považoval za vhodné. Zřejmě ani Sasorimu se příliš nelíbil směr, jakým se ubíralo blonďáčkovo počínání, protože se čím dál víc mračil.
Deidara si dívku trochu povytáhl nahoru, aby neležela a políbil ji. To by Itachi ještě snesl, protože podobnou scénu viděl za večer už mnohokrát, ale když jí rukou přejel po prsou, tak Itachi křečovitě zatnul zuby a odvrátil zrak. Na tohle už se prostě nemohl dívat.
"Omlouvám se, Hidane, ale asi už půjdu." řekl mladý Uchiha s nuceným klidem a až příliš falešným úsměvem. Jediný dost střízlivý však byl Sasori, který se snažil pohledem zabít Deidaru, takže nic poznat nemohl, a pak možná Kakuzu, ale ani věčně nabručený ninja se na Itachi v tu chvíli nepodíval.
"Dobře." odpověděl Hidan trochu nepřítomně a dolil Deidarovi pohárek. Zjevně nepovažoval za příliš důležité bránit mladému muži v odchodu. Nakonec s Itachim nebyla žádná legrace a zvlášť dneska ne.
Itachi tedy nečekal na nic dalšího a jednoduše vyklouzl ven. Většina hostů si toho zřejmě stejně nevšimla, i proto mohl jít sám tmavou chodbou až ke svému pokoji a bez jakéhokoliv vyrušení vejít dovnitř, zavřít za sebou dveře a zlostně udeřit do zdi. Štvalo ho to, tohle všechno ho štvalo a nejvíc fakt, že to všechno je jeho chyba. Kdyby ji ten den nenechal odejít se Sasorim tak by se na tohle vůbec dívat nemusel. Itachi udeřil znovu a dost silně, aby mu tělem projela slabá bolest. Kéž by Sasorimu nikdy neřekl, že hnědovlasá dívka je jeho dcera.
Mladý Uchiha se zhluboka nadechnul a posadil se na postel. Byl tak sobecký. Sasori si to vědět zasloužil a pokud je Miroko alespoň šťastná, tak je všechno v pořádku. Jenomže on se cítil mizerně a vědomí, že je tak sobecký, mu jen přitížilo.

Deidara se konečně odlepil od dívky ve své náruči a podal jí pohárek saké. Nechal ji, aby ho vypila a sám si ze svého pouze usrknul, potom oběma dolil.
Nikdo mladíkovu počínání ovšem nevěnoval pozornost ani, když jí pohár znovu podal a aniž by se svého vůbec dotknul, znovu jí dolil a tentokrát ještě ve chvíli, kdy ho svírala v ruce, takže ho vypila znovu a teprve potom jí ho vzal z ruky a položil na stůl, kde ho opět naplnil.
Sasori měl totiž moc práce se skřípáním zubů a nenávistnými pohledy směrem k blonďáčkovi, takže podobným detailům vůbec nevěnoval pozornost. Mistr loutkář ovšem taky neměl další sílu vůle, aby se nenatáhl přes stůl a neuškrtil mladíka, který právě znovu políbil jeho dceru, proto se zvednul a podíval se na Hidana, který mu věnoval jen minimum pozornosti.
"Rád bych ti poděkoval za pozvání, Hidane, i když stále vlastně nevím, co slavíme." řekl Sasori podivně klidným hlasem.
"Jak to, že to nevíš…vždyť je to tak jasné, je to nejdůležitější den vůbec…tohle musí vědět úplně každý!" dostal ze sebe Hidan a trochu neohrabaně se postavil, načež se Kisame lehce zasmál jeho nestabilnímu postoji a trochu se naklonil, aby lépe viděl. Zapomněl ovšem na odkapávající vosk ze stropu, který na něj opět ukápnul, ani teď to ovšem žraločímu muži příliš nevadilo, protože horkou a rychle tuhnoucí kapalinu jednoduše setřel, tak jak to udělal za večer už několikrát.
"Slavíme ten nejdůležitější den…mého…mého života." dostal ze sebe Hidan a téměř spadl na stůl.
"Narozeniny?" tipnul si Kakuzu jaksi nevzrušeně.
"Ne ty, bezmozku!" zakřičel na něj Hidan, čímž si získal dokonce i pozornost Miroko, které zatím Deidara strčil další pohárek saké.
"Slavíme tady…den, kdy jsem se…stal následovníkem…velkého…Jashin-sama!" zařval Hidan teatrálně a Kakuzu prudce položil svůj pohár saké.
"Tohle že slavíme?" zeptal se tiše.
"Zřejmě ano." odvětil Sasori nevzrušeně a Kisame vedle něj se jen zasmál.
"Tohle je to poslední, co bych chtěl slavit." zavrčel Kakuzu a s hozením medailonu do středu stolu, kde díky tomu vystříkl horký vosk Hidanovým směrem se Kakuzu zvednul a bez dalších slov odešel.
Sasori zůstal ještě chviličku klidně stát, ale jelikož nikdo ostatní se o to nezajímal, tak mistr loutkář také nepozorovaně odešel za rozzuřeným Kakuzem.
Dokonce i Sasori věděl, jak moc Kakuzovi Hidanova směšná víra leze na nervy.



Tak se zdá, že oslava už moc dlouho trvat nebude. :) Co má ale Deidara za lubem?

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama