Překvapení 45

7. prosince 2015 v 8:19 | IceSun685 |  Překvapení
Vůdce Akatsuki odložil kunai a docela spokojeně se podíval na svou práci. Už mnohokrát slyšel rčení, že někoho ani vlastní matka nepozná, ale teď asi poprvé viděl někoho, na koho to opravdu sedělo.
Deidara se opravdu změnil víc, než by vůdce Akatsuki pokládal za možné. Účes mladého ninji, na který byli všichni tak dlouho zvyklí, byl snad naprostým opakem toho, co Pein s jeho vlasy provedl. Přirozeně to vůbec nebyla jeho chyba. To mladá kunoichi jeho vlasy zkrátila takovým způsobem, že ty nejdelší mohl nechat tak o délce sedmi centimetrů, aby nebyly různě dlouhé. Nyní skutečně krátké vlasy tak neměly moc na výběr a musely zůstat rozpuštěné. Většina z nich se chovala relativně rozumně, takže ani moc neodstávaly, ale bylo tu i pár takových, které byly až příliš dlouho zvyklé mířit proti směru gravitace, takže i teď trochu neposlušně stály. To byly ovšem spíš výjimky, protože většina vlasů mířila poslušně směrem dolů, jak se od nich očekávalo.
"Hotovo." prohlásil Pein a zamířil ke dveřím. Bylo mu jedno, co si o novém účesu bude mladý ninja myslet, on sám byl spokojený.

Deidara si jen povzdechl a aniž by využil možnosti podívat se do zrcadla, zamířil ven ze dveří.
Za nimi čekal Kisame s Hidanem a překvapivě i se Sasorim, který byl zřejmě také trochu zvědavý.
"To není fér." odfrkl si mistr loutkář a překvapil tím všechny přítomné.
"Jak to myslíš?" zeptal Hidan, který velmi často upřednostňoval zeptání před jakýmkoliv zamyšlením.
"Vypadá líp, než si zaslouží." zabručel Sasori a trochu otráveně zamířil pryč, ztratilo to pro něj význam.
Kisame se lehce zasmál a potvrdil Sasoriho slova vlastními: "To jsi docela trefil."
"Asi se náš šéf minul profesí." zasmál se i Hidan a po očku sledoval Peinovu reakci.
"Tak to už stačí." zabručel sám vůdce Akatsuki napruženě. "Za půl hodiny se všichni sejdeme v kuchyni, je čas na menší vnitřní diskuzi."
"Dobře." odvětil Kisame zamyšleně. Byli tady tři Peinovi podřízení, z nichž každý byl z jiného týmu, takže měli automaticky za úkol to vyřídit svým kolegům, ale kdo půjde najít Miroko byla tak trochu záhada. Nikomu z přítomných to ovšem nevadilo, nebo jim na tom alespoň nezáleželo, protože jednoduše zamířili pryč. Kisame sám si jen povzdechl a po jejich vzoru vyrazil do chodby. Musel najít Itachiho, to jediné byla jeho povinnost. Naštěstí po předchozím rozhovoru s ním, věděl, kam se mladý Uchiha uchýlil.

"Itachi?" oslovil mladíka jeho týmový partner a vytrhl ho tak z přemýšlení. Itachi byl tak zabraný do vlastních myšlenek, že ho ani neslyšel přicházet. Ještě naposledy se pokochal pohledem na téměř idylickou krajinu před ním a potom se na něj otočil.
"Tak jak vypadá?" zeptal se mladík s přesvědčením, že mu sem Kisame přišel říct tohle.
"Dobře, ale to je fuk, za půl hodiny se máme sejít v kuchyni, Pein s námi chce něco probrat a já osobně myslím, že půjde o nové sestavení týmů, nebo spíš o přemístění naší Miroko někam mimo Deidaru." odpovědět Kisame jaksi spokojeně a posadil se vedle Itachiho. Mladík na to ovšem nic neřekl.
"Co jít za Peinem a požádat ho, aby nám ji zase vrátil?" navrhl žraločí muž jaksi vesele a sledoval Itachiho reakci. Mladík se ovšem zatvářil spíš zděšeně, než nadšeně, jak od něj Kisame očekával.
"Tohle je přece šance být s ní. Myslel jsem, že přesně to chceš." namítl ninja nechápavě a poškrábal se na hlavě. Veškeré jeho nadšení bylo v tahu. Tohle ovšem vůbec nechápal, copak mu tak moc vadilo, že předtím byla s Deidarou?
"Ne." odpověděl Itachi tiše a sklopil hlavu k zemi. "Zní to spíš jako noční můra, než splněný sen."
Kisame na to hned neodpověděl, protože ho mladík dost zmátl, ale potom přece jen promluvil: "Skutečně to cítíš takhle?"
"Ano." odvětil Itachi trochu deprimovaně, ale zato zcela rozhodně.
"Pokud je to pravda, pak zařídím, aby se to nestalo." odpověděl Kisame polohlasem a bez dalších řečí zamířil pryč. Věděl, že to je pravda, podle mladíkova výrazu. Nerozuměl sice důvodu, ale respektoval ho a postará se o to, aby ho respektoval i sám Pein.

"Kakuzu?" zavolal Hidan trochu otráveně do chodby. Nechtělo se mu ho hledat, tak jednoduše doufal, že se maskovaný ninja najde sám.
"Neřvi!" ozvalo se popuzeně a muž vyšel ze svého pokoje.
"Pein svolal schůzi v kuchyni asi tak za dvacet pět minut, tak tam dovleč svůj sešitej zadek!" houkl na něj bělovlasý ninja z úctyhodné vzdálenosti, ale raději zase vypadnul. Pokoušet maskovaného ninju nikdy nebyl moc dobrý nápad, ale Hidan to stejně neustále zkoušel.
Kakuzu se zamračil, ale neměl zájem Hidana honit, proto raději pomalu vyrazil do kuchyně. Nakonec by si měl taky najít trochu času, aby se vysmál Deidarovi.

Dívka odtáhla ucho od dveří a povzdechla si. Už slyšela, že Pein dorazil do sídla, ale neměla ani tu nejmenší představu, co přesně to znamená pro ni. Snad ji oddělí od Deidary, což by jí relativně vyhovovalo, ale otázkou bylo, kam ji potom zařadí. Neočekávala, že by roztrhl fungující týmy, i když v některých případech by to asi bylo moc silné slovo, protože jediní, kdo skutečně fungovali, byl podle všeho tým Itachiho s Kisamem. Když už byla v přemýšlení u nich, tak si bezděky vzpomněla na to, co se v noci stalo. Byla vážně hloupá a o to víc, že se ještě pořád schovávala v jeho pokoji. Měla by odtud vypadnout co nejdřív, ale nikdo ji nesměl vidět. Nebyla si jistá, jak by zrovna tohle vysvětlovala.
Nejrozumnější by asi bylo, kdyby zamířila na místo setkání. Dost pravděpodobně tam totiž bude i někdo jiný než Deidara s Itachim, takže by to mohlo být relativně v klidu. S tímto vědomím se tedy dívka nepozorovaně vykradla z pokoje a ostražitě vyrazila do kuchyně.

"I když riskuju popravu, když lezu sám do jámy lvové, tak i tak jsem tady." prohlásil Deidara po lehkém zaklepání, když vešel do Sasoriho pokoje.
"Pokud to vidíš takhle, tak bych ti doporučoval zase odejít." zabručel rudovlasý muž a znovu upřel pozornost na rozestavěnou nohu loutky.
"Bohužel ti ale musím vyřídit, že se máme všichni za asi dvacet tři minut sejít v kuchyni na Peinův rozkaz, takže nemůžu." odpověděl Deidara, ale držel se dost blízko prahu, snad kdyby potřeboval utéct.
"Dost nestandardní doba." podotkl Sasori, aniž by se na mladíka otočil. "Hádám, že vám to řekl hned, jak jsem odešel."
"Vlastně ano." odvětil blonďatý ninja a pokrčil rameny. Měl trochu zvláštní pocit, když teď neměl vlasy, ale začínal si pomalu zvykat.
"Možná jsi místo hledění do zrcadla, měl za mnou zavolat a neriskoval bys tady život." zabručel jeho kolega a upřel na mladíka hnědé oči.
"Snad, ale já potřeboval vědět, jak moc hloupě vypadám ještě před smrtí." odpověděl Deidara relativně klidně. Zdálo se, že to Sasoriho celkem přešlo, takže mohl být mladík klidný.
"Budiž." odvětil Sasori a odložil práci stranou. "Pokud je to vše, co jsi mi chtěl říct, tak běž."
"Jistě." odvětil Deidara a odešel ze dveří. Z nich nikdy přátelé nebudou a oba dva to moc dobře věděli.



Tak to bychom měli, doufám, že se vám díl líbil a brzy přidám i obrázek pro lepší představu. Pak můžete ohodnotit, jestli se Pein skutečně minul profesí. :D

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama