Překvapení 47

21. prosince 2015 v 8:57 | IceSun685 |  Překvapení
"Zabal si věci." přikázal dívce Kakuzu jakýmsi neutrálním tónem. "Za hodinu se všichni sejdeme před úkrytem."
"Hai." zabručel Hidan otráveně a vyrazil k východu z kuchyně. Tohle se mu hodně nelíbilo. Neměl tu holku rád, snad i proto do ní vrazil ramenem, když odcházel.
Miroko se zamračila a i ona pomalu vyrazila z kuchyně. Pohledem jen krátce zavadila o Deidaru, který předstíral snad až příliš okázale, že ji nevidí. Mladík měl vlastně štěstí. Nebylo to tak, že by ta bolest prostě zmizela, to rozhodně ne. Pouze ji přehlušil pocit viny a stud pramenící z toho přešlapu s Itachim. Byla ráda, že tu mladík není, nechtěla mu přijít na oči.
I Kisame následoval příkladu ostatních a jednoduše vyrazil z kuchyně, čímž nechal Deidaru tak nějak odkrytého. Jelikož ani Sasorimu nechtěl moc na oči, tak raději taky zmizel.
"Měl jsem pocit, že mi něco chceš." promluvil tiše Kakuzu, který se mu už nějakou chvilku díval zpříma do umělých očí. Ani mistr loutkář však pohledem neuhnul.

"Dalo by se to tak říct." promluvil Sasori a krátce zkontroloval, jestli nikdo neposlouchá.
"Tak mluv, nemám času nazbyt." zabručel Kakuzu.
"Slyšel jsem jak malou ehm…životnost mají tví společníci." začal Sasori mírně rozpačitě. Takhle se většinou nechoval, čímž Kakuza mírně zmátl.
"Pokud mě naštvou, tak to zásadně nepřežijou." odpověděl Kakuzu na nevyřčenou otázku zpříma. "Ani ona to nepřežije, pokud ti jde o tohle."
"Správně." odvětil mistr loutkář a zamračil se způsobem, který ani Kakuzu ani kdokoliv jiný nemohl vidět. "Byl bych rád, kdybys v jejím případě udělal výjimku."
Kakuzu přivřel oči, což byl u něj největší projev vnitřních pochodů, který mohl kdokoliv vidět.
"Můžu vědět, proč ti na jejím životě tak záleží?" zeptal se zamaskovaný muž podezřívavě.
Sasori se znovu zamračil a trochu rezignovaně odpověděl: "Pokud to znamená, že se budeš krotit, tak ti to povím."
"Mluv a podle toho ti dám odpověď." přikývl Kakuzu s jakýmsi menším sebezapřením, nesnášel podobné rozhovory. Sasori se ale choval trochu divně, čehož si všimnul už dříve.
"Nedávno jsem zjistil, že ta dívka je moje dcera." odpověděl Sasori bez obalu. Nejspíš ani nebyl žádný vhodný způsob jak to říct.
"A tos nechal Deidaru naživu?" zeptal se trochu bez zájmu Kakuzu, pokud něco bylo slyšet v jeho hlase, tak to byla mírná provokace. Každého jiného by podobná zpráva nejspíš vyvedla z míry, ale Kakuzu na sobě nic podobného nedal znát.
Zato Sasori skončil zaskočený, nečekal podobnou reakci. Rychle se ale vzpamatoval a odpověděl: "Bez obav, tohle je jen dočasný stav."
Kakuzu se pod maskou usmál a vyrazil ke dveřím. Než jimi však prošel, zastavil se a řekl: "Pokud to bude možné, tak nechám tvou dceru mezi živými."
"Díky, Kakuzu." zašeptal mistr loutkář a nechal ho odejít. Moc dobře věděl, že podobný slib nemá moc velkou váhu. Kakuzu už slíbil krotkost a trpělivost Peinovi několikrát, ale nikdy to nedodržel. Sasori to však musel zkusit pro klid své duše. Miroko toho o Kakuzovi věděla relativně dost, jistě bude opatrná, nebo v to možná jen doufal.

Miroko do tašky strčila své věci. Byla vlastně ráda, v jakém je týmu, a to i když věděla, co všechno se říká o Kakuzovi. Nesnesla by pohled na Itachiho, nedokázala by se mu podívat do očí, stejně tak se nemohla podívat do očí svému otci a pohled na Deidaru se jí zase doslova hnusil, podobně jako její vlastní odraz v zrcadle. Jedinou nevýhodou tohoto nového týmu byl Hidan, kterého naprosto nesnášela.
Zavřela tašku. Měla by se vzpamatovat. Už brzy odejde s novým týmem na misi a tentokrát ji zřejmě nikdo chránit nebude. Tentokrát jí půjde o život.
Vyšla z pokoje a oblečená do cestovního pláště rychlými kroky zamířila ven. Bylo to skoro jako by doufala, že budou moct odejít dřív, když tam bude s předstihem. Mýlila se. U vchodu nikdo nebyl. Ani jeden z nich se neobtěžoval přijít dřív.

Tiché rozvážné kroky jí ale prozradily, že se mýlila. Někdo se přece jen obtěžoval přijít dřív, i když jen o pár minut.
"Jsi tu dřív, to je dobře." řekl nově příchozí, ale jeho hlas moc potěšeně nezněl. Miroko z něj neměla moc dobrý pocit.
"Hai." zašeptala dívka a donutila se k úsměvu. Kakuzu jí ovšem moc pozornosti nevěnoval.
"Nevím, co přesně ti o mně řekli ostatní, takže ti pár věcí řeknu sám." začal jednoduše a jeho postoj z nějakého důvodu působil nepřátelsky.
"Pokud nechceš umřít, tak ti dám pár rad. Nepleť se mi pod nohy, nehádej se se mnou, nepodceňuj ani neplýtvej penězi a nepodporuj Hidana." vyjmenoval Kakuzu a udělal krok směrem k ní, skoro jakoby se ji pokoušel zastrašit.
"Hidana nesnáším, peníze jsou fajn, hádat se budu jen s ním a od boje dám ruce pryč." ujistila ho dívka překvapivě sebejistě. Snad se tak trochu vrátila ke své původní hře.
"Výborně, Akasuna no." zabručel Kakuzu. "Hlavně na to nezapomeň."
"Kakuzu-san?" odvážila se ho dívka oslovit.
"A neptej se na zbytečné blbosti, od toho už tu mám Hidana." rozšířil Kakuzu svůj seznam.
"Co znamená Akasuna no?" ignorovala jeho poznámku Miroko.
"To nevíš ani tohle?" zabručel spíš pro sebe Kakuzu a dívka trochu váhavě zavrtěla hlavou.
"Znáš alespoň význam těch slov?" zeptal se tedy ne zrovna přívětivě.
"Z červených písků, ale nechápu, proč jsi mě tak nazval." odpověděla dívka a snad nevědomky trochu ucouvla.
"Akasuna no Sasori, tak je známý pro lid z Písečné a všechny, kdo se o něj víc zajímali." osvětlil jí Kakuzu.
"Takže to víš." zašeptala dívka trochu překvapeně. Tohle by ji nenapadlo.
"Ano a věz, že výčet věcí, které bys neměla dělat, je maximum výhod, které se ti naskytnou." přikývl Kakuzu chladně a vyšel ze dveří. Miroko na to nic neřekla, jen si o slovo lehce řeklo její svědomí. Sasori se o ni pořád staral, nedokázala pochopit, jak to po tom všem dokáže. Být ona na jeho místě, nechala by se umřít a neprosila by Kakuza o shovívavost.



Miroko nám brzy odejde s novým týmem a jestli to pro ni bude osudným, se už brzy dozvíme. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pariah Pariah | Web | 24. prosince 2015 v 11:39 | Reagovat

Myslím, že už jsem to četla asi po čtvrté, ale přijde mi to pořád stejně bezvadné :-) Perfektní!

2 IceSun685 IceSun685 | Web | 25. prosince 2015 v 10:35 | Reagovat

[1]: Díky, ty vždycky potěšíš. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama