Leden 2016

Závazek ke klanu 08

28. ledna 2016 v 8:40 | IceSun685 |  Závazek ke klanu
Když se v sedm večer konečně dostal k tomu, aby si udělal v papírech alespoň částečný pořádek, tak většina členů jeho jednotky už byla dávno pryč. V kasárnách byl největší ruch hlavně přes den, i když tu vždy byla nějaká noční posádka s odpovědným důstojníkem. Tak jako on dělal většinu práce přes den, tak i jeho jednotka, takže teď potkával jen minimum lidí, kteří ho většinou jen zdravili, i když někteří se stihli zatvářit i trochu překvapeně, že tu na něj narazili. Byakuya každému z nich vrátil pozdrav přikývnutím, a když pokládal papíry na Renjiho stůl, tak byl vlastně docela rád, že už tu podkapitán není.

Yukimura

27. ledna 2016 v 22:34 | IceSun685 |  Obrázky k povídkám
Tak původně jsem chtěla namalovat jiný obrázek, který je zatím tedy rozdělaný, ale nakonec sedla inspirace na tenhle, tak snad se bude líbit. Yukimuru za mě vybarvil počítač, ale jinak je to moje práce. (Tužkou hold tak perfektní černou nikdy nedostanu, tak snad vám to nebude vadit.) Usmívající se

Kniha a míč

26. ledna 2016 v 17:09 | IceSun685 |  Obrázky k povídkám
Musím přiznat, že už jsem dlouho nic nenamalovala. Sednout si a něco napsat, je pro mě totiž mnohem lehčí, ale na malování musím mít tu správnou náladu, abych tak řekla. Jinak se mi totiž vůbec nedaří a vypadá to hrozně. (Jak to vypadá teď, posuďte sami Mrkající) Každopádně díky Farah na mě ta nálada sedla, za což jí děkuji.

Aomine Seijuro 03

25. ledna 2016 v 8:18 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Všichni tři společně vyrazili až na konec stájí, kde z úplně posledního boxu vykukovala hlava bílého hřebce. Akashi se na okamžik neubránil úsměvu, ale i tak dokázal vydržet v klidu a pomalu s nimi přejít až k boxu.
"Je nádherný!" zajásala Yuzuki, když Fumiko otevřela box. Uvnitř skutečně stál vysoký dobře stavěný čistě bílý hřebec, který zafrkal na uvítanou.

Překvapení 50

21. ledna 2016 v 8:45 | IceSun685 |  Překvapení
No myslím, že tohle už tu dlouho nebylo. :)

Nebylo nám přáno 43

18. ledna 2016 v 9:55 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
"Je ti líp?" zeptala se Kushina opatrně, když se dívka konečně uklidnila.
"Jo." zašeptala a zarudlýma očima se podívala přímo na Kushinu a potom váhavě dodala: "Děkuju."
"Není zač." ujistila ji Kushina váhavě. Situace, ve které se nacházela, se jí zdála přinejmenším divná a skutečnost, že se ta dívka očividně cítila trapně, jí moc nepomáhala.
"Já jsem Kushina." pokusila se s ní navázat rozhovor.
"Mieko." odpověděla blondýnka a lehce se na ni usmála.
V tu chvíli si Kushina uvědomila, že vlastně ani neví, o čem si s ní má povídat, aby jí zároveň nepřipomněla bratrovu ztrátu.

Basketbalová hlava 03

14. ledna 2016 v 9:28 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
'Kasamatsu-senpai je nějak moc potichu. Nezdá se ale, že by byl naštvaný. Spíš vypadá mrzutě. I tak na mě ale řval mnohem víc než obvykle. Pomalu to vypadá, že mu lezu na nervy už jen svou přítomností. Měl by se ale v těch nadávkách trochu krotit.'

"Senpai?" oslovil váhavě svého společníka Kise.
"Co je?" zabručel Kasamatsu trochu otráveně a malinko zpomalil. Neotočil se ale na něj a jen dál hleděl před sebe.
"Je to ještě daleko?" zeptal se nakonec Kise. Původně chtěl sice vědět, proč je na něj senpai tak naštvaný, ale raději tu otázku spolkl.
"Vidíš ten žlutý dům před námi?" zabručel černovlasý mladík otráveně.
Kise, který si do teď prohlížel svoje boty, zvednul hlavu a teprve po chvíli odpověděl: "To je váš dům, senpai?"
"Správně." přitakal Kasamatsu ale jeho tón nebyl o nic přívětivější, než předtím.

Nebylo nám přáno 42

11. ledna 2016 v 8:28 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
Když se večer Kushina vrátila do tábora, nevěděla, který dnešní zážitek byl nejhorší. Ještě před třemi hodinami předpokládala, že to byla cesta přes nový Konožský tábor, který vznikl na nedávném bojišti a tak se ho držel velmi nepříjemný zápach těl, ze kterého se Kushině chtělo zvracet.
Touto dobou byla už ale většina těl identifikována a spálena, kromě těl písečných ninjů, které byly přesunuty na dohodnuté místo, aby se o ně mohli jejich krajané náležitě postarat.
Ale zápach naneštěstí z části stále přetrvával. Rudovláska však měla pocit, že je jediná, kdo ho cítí.
Scéna, která se před ní odehrávala, už od první chvíle, však byla horší než jakýkoliv zápach nebo těla mladíků, jejichž životy byly tak zbytečně zmařeny.
To, co před sebou Kushina spatřila, byla čistá beznaděj, žal a bolest. Nebyly to však jen ženy, které teď už s jistotou věděly, že své milované už nespatří, ale i jinak neohrožení ninjové, kteří sem přišli bojovat, teď ve smutku seděli na studené zemi u osobních věcí svých nejdražších, neboť jejich těla si už vzal oheň.

Nebylo nám přáno 41

7. ledna 2016 v 13:11 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
Tak pro slabší povahy dáme raději upozornění 15+

Aomine Seijuro 02

4. ledna 2016 v 11:22 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Akashi dorazil do stájí s rezervou. Upřímně se nemohl dočkat, až si to vyzkouší. Jelikož chodíval do stájí už předtím, tak věděl, co si obléct, ale sehnat podobné oblečení na poslední chvíli bylo docela těžké. I tak ho na sobě ale měl, i když mu připadalo možná až příliš slušné. Čeledíni, které potkal cestou dovnitř, byli pořád oblečeni ve víc ošoupaném a špinavém oblečení, než které sehnal Akashi, i tak ale nebudil žádnou pozornost, takže byl ve výsledku spokojený.
"Můžu ti pomoct?" zeptala se jakási žena, která zrovna vyváděla koně z boxu.