Aomine Seijuro 02

4. ledna 2016 v 11:22 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Akashi dorazil do stájí s rezervou. Upřímně se nemohl dočkat, až si to vyzkouší. Jelikož chodíval do stájí už předtím, tak věděl, co si obléct, ale sehnat podobné oblečení na poslední chvíli bylo docela těžké. I tak ho na sobě ale měl, i když mu připadalo možná až příliš slušné. Čeledíni, které potkal cestou dovnitř, byli pořád oblečeni ve víc ošoupaném a špinavém oblečení, než které sehnal Akashi, i tak ale nebudil žádnou pozornost, takže byl ve výsledku spokojený.
"Můžu ti pomoct?" zeptala se jakási žena, která zrovna vyváděla koně z boxu.

"Ano, hledám majitele." odpověděl rychle Akashi a částečně si užíval to přátelské jednání.
"Bude ve svém kanclu, tak běž do té budovy napravo od stájí. Je to ve druhém patře na konci chodby, určitě to najdeš." poradila mu postarší žena a prošla s koněm kolem Akashiho.
"Děkuju." zavolal za ní ještě mladík, než mu úplně zmizela z dohledu.
Dál už se tak ve stájích nezdržoval, i když na chvilku zatoužil najít Yukimurovo stání. I tak ale zamířil do určené budovy a brzy tak našel i kancelář, na jejíž dveře zaklepal.
"Dále." ozval se zevnitř mužský hlas a tak mladík vešel.
Kancelář, ve které se ocitl, byla docela jednoduchá a většina její výzdoby se skládala ze sošky koně na stole a jednoho obrazu krajinky na zdi. Za stolem seděl hnědovlasý muž, který si Akashiho měřil zkoumavým pohledem. V místnosti pak byla ještě dívka, která mohla být podobně stará jako Akashi. Byla oblečená v jezdeckém úboru a kromě toho, že její vlasy byly černé stejně jako tmavé oči, byla muži za stolem velmi podobná. Akashi tak ani na okamžik nezapochyboval, že je to majitelova dcera.
"Dobrý den, Ohara-san mě posílá jako záskok. Měl byste o tom už vědět." řekl Akashi sebejistě. Už předtím přemýšlel, co by měl říct, a tak byl docela připravený.
"Ano jistě." přikývl muž a podíval se na svou dceru. "Vlastně jsme o tom zrovna mluvili, že?"
"To ano." přikývla dívka, ale nezdála se příliš spokojená.
"Tady moje dcera tě tu provede a všechno ti ukáže." prohlásil muž a krátce se na oba usmál.
"Tak pojď." pobídla ho dívka rovnou a vyrazila z kanceláře. Podle všeho se nechtěla zdržovat. Akashi proto za ní rychle vyběhl.
"Jméno?!" napůl se zeptala a napůl přikázala černovlasá dívka.
"A…" začal mladík, ale stihnul se zarazit. Samozřejmě jí nemohl říct pravé jméno, protože ona ho nejspíš zná a pokud ne ona, tak někdo tady zcela jistě. "omine." doplnil mladík první přímení začínající na stejné písmeno, jako to jeho, které ho napadlo.
"Aomine?" zopakovala po něm dívka, aby se ujistila, že slyšela dobře.
"Ano, Aomine Seijuro." doplnil mladík své vlastní křestní jméno. Tohle byla docela bezpečná informace, protože jemu tak neříkali ani u něj doma, natož tady. Navíc potřeboval alespoň jedno jméno, na které bude slyšet.
"Takže Aomine-kun…" začala dívka, ale Akashi ji zastavil: "Jen Seijuro, prosím."
Černovláska se trochu zamračila, ale i tak řekla: "Fajn, Seijuro-kun, mé jméno je Kimura Fumiko."
"Těší mě." řekl rychle Akashi a přemýšlel, jak ji vlastně má oslovovat.
"Už jsi někdy pracoval ve stájích?" zeptala se Fumiko a stále se netvářila příliš přívětivě.
"Ne." odpověděl Akashi jednoduše a vysloužil si tak povzdech.
"Ohara-san se staral hlavně o trénink, ale to dělat nemůžeš." řekla dívka spíš pro sebe.
"Já umím jezdit." namítl Akashi a Fumiko se na něj překvapeně podívala. "Stáje jsem nikdy nekydal, ale jezdit umím už odmala."
"Dobře." řekla dívka trochu váhavě, bylo to pro ni zajímavé zjištění, ale nijak zvlášť se tím nezabývala. Znala dost takových lidí, ale většina z nich byla bohatými majiteli, kteří se většinou ani moc nezajímali.
"Víš o čího koně se Ohara-san stará?" zeptala se místo toho a Akashi trochu váhavě odpověděl: "O koně rodiny Akashi?"
"Jo, nějakého bohatého spratka." přikývla dívka a Akashi se neubránil krátkému zamračení.

Drzá holka! Co si vůbec myslí, řekni jí aspoň něco!

Připomnělo se mu jeho druhé já a Akashi s ním vlastně docela souhlasil.
"Copak ty ho znáš?" zeptal se proto. Nechtěl se prozradit, ale ani to nechtěl jen tak skousnout.
"Yukimura je tu už přes rok a ten kluk tu nebyl ani jednou, to mi stačí, abych věděla všechno, co potřebuju." prohodila dívka a Akashimu došlo ne jen, že v tomhle má pravdu, ale že má taky hodně málo argumentů, které by mohl na svou obranu použít, aniž by se prozradil. Přesněji neměl žádné.
"Chápu." řekl proto jednoduše.
"O co jde?" vložil se najednou do jejich rozhovoru někdo další. Akashi se tak ohlédl na zelenookou dívku s hnědými vlasy s lehce zrzavým nádechem.
"Musím tady Seijurovi-kun vysvětlit pár věcí a pak se ti budu věnovat." řekla jeho průvodkyně druhé dívce, která mu věnovala úsměv a natáhla k němu ruku se slovy: "Jsem Nakamura Yuzuki."
"A…omine Seijuro." řekl Akashi trochu trhaně a v duchu si udělal poznámku, že si později musí stoupnout před zrcadlo a nové jméno do něj říct nejméně padesátkrát, aby přestal mít tendence říkat své vlastní.
"Takže nová posila?" zeptala se dívka a přeskočila očima od Fumiko k Akashimu.
"Spíš záskok, který toho víc zkazí, než udělá." prohodila černovláska uštěpačně. Akashi si jí ale nevšímal, protože si ještě prohlížel Yuzuki. Dívka sem totiž rozhodně nepatřila. Její oblečení rozhodně neodpovídalo standardům pro čeledíny nebo jiné zaměstnance stájí. Neměla ani pracovní kalhoty ani pořádné boty. Místo toho měla sukni a polobotky. Její blůzka se taky v ničem nepodobala košili, kterou měla na sobě jeho průvodkyně.
"Ohara-san Yukimuru krmil vždy v šest třicet. Hlavně musíš celý den dbát o to, aby měl dost vody. Ukážu ti, kolik čeho mu máš dát. Necháš ho, aby to snědl, a pak ho odvedeš do ohrady. Potom můžeš vykydat stáj. Za Oharu-san to obvykle dělal čeledín, ale naučit se to můžeš. Dneska to udělám s tebou, ale zítra už je to na tobě. Pak budeš mít chvíli volno, třeba na oběd. Můžeš si taky připravit věci na ježdění nebo trénink, pokud něco z toho teda opravdu umíš, tohle se totiž nedá naučit jen tak přes noc." vysvětlovala Fumiko a Akashi si všechno důkladně ukládal do paměti.
"Jo minimálně jezdit na něm můžu." přikývl mladík a černovláska jen pokrčila rameny a prohlásila: "Tak můžeš jet na projížďku, Yukimurovi to jen prospěje a ty tu aspoň nebudeš překážet."
"Dobře." přikývl mladík trochu dotčeně.
"Tak jako tak, by ses mu měl věnovat nějakou dobu, hlavně aby se hýbal. Ohara-san obvykle končil před pátou a pak Yukimuru ještě čistil a hřebelcoval. Takže se tu potkáme v pět a já ti to ukážu. Potom chodil Ohara domů a o další krmení se postaral čeledín, stejně jako o přípravu na spaní." dokončila výklad Fumiko.
"Rád bych to dělal místo něj." řekl Akashi a překvapil ji tak. "Když už se to učím, tak se vším všudy."
"Fajn." přikývla dívka nepříliš nadšeně, ale Yuzuki se na Akashiho usmála. Zřejmě se jí jeho přístup líbil. "Takže tě naučím i to."
"Díky." přikývl Akashi, ale usmát se na ni neodvážil.
"Můžu vám dělat společnost?" zeptala se pak Yuzuki a Fumiko se na ni obrátila s mnohem přátelštějším výrazem ve tváři. "Jasně že jo, jsi přece můj host. To, že se musím starat o tady toho, neznamená, že se ti nebudu věnovat.
"Takže jsi tu dneska na návštěvě?" zeptal se Akashi a konečně to začalo dávat smysl.
"Spíš jsem tu na prázdninách. Budu tu celé dva týdny." odpověděla dívka, ale její kamarádka je přerušila: "Dost kecání, máš tu práci, Seijuro-kun."



No vlastně nevím, jak se stará o koně, takže to budu muset nějak ošidit, protože zatím mám jen pár informací z netu, no třeba mi někdo z vás v tomhle pomůže. ;) Jinak pro ty z vás, kdo tuhle postavu neznají, tak ano, je schizofrenií.

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pariah Pariah | Web | 7. ledna 2016 v 19:02 | Reagovat

Tady si vždycky vzpomenu na večer kdy jsi vymýšlela název povídky... jsem ráda, že jsi nakonec použila tento, sedí dokonale stejně jako Akashiho představení :-) <3 ;-) Možná si jej díky tvým povídkám vážně oblíbím ;)

2 IceSun685 IceSun685 | Web | 9. ledna 2016 v 9:45 | Reagovat

[1]: No to bych byla moc ráda, protože doufám, že napíšeš tu svoji. ;-)
Původně to vlastně měl být Midorima že? :-D  :-D  :-D

3 Pariah Pariah | Web | 9. ledna 2016 v 19:47 | Reagovat

[2]: přesně tak... Midorima:D
no... to je ještě v nedohlednu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama