Únor 2016

Basketbalová hlava 07

29. února 2016 v 8:22 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
"Neochutnáme?" zeptal se Kasamatsu a úplně ztratil zájem o útěk do svého pokoje.
"Je to zákusek." namítl jeho otec okamžitě.
"Já vím. Normálně platí, že sladké až odpoledne, ale je teprve ráno, tak budu obědvat. Navíc stačí jen kousek." namítl mladík a koutkem oka pozoroval otcovu reakci.
"Tak jen kousek." přikývl nakonec pán domu a kývl na svou ženu, aby koláč rozkrojila.

'Vítězství!'

"Tak tady to je." prohlásila blonďatá žena a před každého položila úzký kousek koláče.

Překvapení 52

27. února 2016 v 9:21 | IceSun685 |  Překvapení
"Prázdno?" zeptal se Itachi, když vešel do haly.
"Naprosto." odpověděl Sasori podrážděně.
"Takže zbývá jen naše louka." odpověděl Itachi a vykročil k poslední chodbě.
"Nebo je náš vetřelec zrovna pryč." vyloučil poslední možnost Kisame.
"Počkáš tady?" zeptal se ho Itachi a pohledem proletěl ostatní.
"Pohněte si." odpověděl žraločí muž jednoduše a posadil se do křesla.
"Tak pojďme, tohle je už vážně otravné." zabručel Sasori a následoval Itachiho do chodby, ani Deidara nezůstával pozadu.

Jaký je váš oblíbený člen Generace zázraků?

26. února 2016 v 12:54 | IceSun685 |  Ankety
Tak tedy tato anketa se opravdu podařila, protože v ní hlasovalo vůbec nejvíc lidí, co jsem tu kdy měla. Celých třicet hlasů, což je číslo, které mě opravdu dost potěšilo a za které vám všem děkuju.
Na druhou stranu musím říct, že mě výsledky dost udivily. Ne že bych měla něco proti Midorimovi, ale že všechny natluče o tolik, bych do něj neřekla. Každopádně gratulujeme vítězi stejně jako Aominemu na druhém místě a Kisemu, který je na třetím místě. Akashi s Murasakibarou jsou společně poslední, tak v tom aspoň nikdo není sám.

Teď tedy ještě číselně:
Kise Ryouta4
Midorima Shintarou14
Aomine Daiki6
Murusakibara Atsushi3
Akashi Seijuro3

Ano Midorima vyhrál opravdu o hodně a pokud si vzpomínáte, tak jsem zmiňovala, že anketa možná, opravdu jen možná, ovlivní i vydávání povídek. Takže pokud jde o to, tak vám můžu slíbit jen, že se tu nějaký ten dílek objeví. S pravidelným vydáváním ale moc nepočítejte, protože jich mám napsaných jen pár a nemám teď zrovna času nazbyt.

Aomine Seijuro 06

25. února 2016 v 8:21 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Akashi se spokojeně sám pro sebe usmál. Byl sice unavený, ale o to byl spokojenější. Dneska odvedl spoustu práce, ale zároveň se bavil. Možná byl unavený, ale čas strávený s Yukimurou za to stál.
"Takže hotovo." prohlásila Fumiko, která dohlížela na všechno, co s Yukimurou ještě dělal. Kůň byl každopádně čistý, najezený a připravený na noc.
"Za všechno ti děkuji." řekl k ní tedy Akashi a krátce se na ni usmál. Dívka mu překvapivě úsměv oplatila, ale potom zpozorněla, když se v chodbě objevil její otec.
"Otče?" oslovila ho překvapeně dívka.

Basketbalová hlava 06

22. února 2016 v 8:11 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Kise byl upřímně moc rád, když vypadnul z jejich domu. Bylo mu sice jasné, že se senpaiem se uvidí za necelou hodinu a možná se ještě k tomu rozhovoru vrátí, ale byl to alespoň odklad. Rozhodně ale bude hloupé, až se zítra vrátí na další doučování.

'Musím pak aspoň odejít dřív, abych se vyhnul dalšímu obědu, i když pochybuju, že by mě ještě pozvali. Tohle byla docela katastrofa. Řekl jsem to už tolikrát, že mi to ani nepřišlo hloupé, ale podle jejich reakcí to nebylo moc vhodné. Nejspíš bych se měl nějak omluvit aspoň senpaiově mamce, ta z toho byla dost nesvá.'

Blonďatý mladík se koutkem oka podíval na hodiny u televize, která lákala kolemjdoucí k nákupu v elektru, a povzdechl si.

'Budu si muset pospíšit, jinak to nestihnu na trénink.'

Nebylo nám přáno 45

20. února 2016 v 8:56 | IceSun685 |  Nebylo nám přáno
Desky knihy se zaklaply a Minato si unaveně oddechl. Bylo teď lehčí je číst, když plně rozuměl tomu, o čem pojednávají.
Mladík si krátce prohlédl zbývající tři knihy z první várky a jednu z nich vzal do ruky.
Byl nervózní. Doufal, že touhle dobou už bude Kushina zpátky. Když se ale podíval na hodiny ukazující deset minut po jedenácté, rozhodl se čtení pro dnešek vzdát. Položil knihu zpátky na své místo a vyrazil do koupelny. Než ale stihl vůbec otevřít dveře, přerušilo ho tiché zaklepání.
Když ale Minato dveře otevřel, zůstal jen nevěřícně zírat, protože za nimi stála Kushina.
"Chceš jít spát, nebo si promluvíme?" zeptala se ho trochu nepřítomně.
Byl to její odměřený pohled, který ho zastavil, aby ji okamžitě neobjal, a tak ze sebe vysoukal jen váhavé: "Promluvme si."

Aomine Seijuro 05

18. února 2016 v 7:55 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
"Doufám, že si mě ještě pamatuješ, Yukimuro." řekl Akashi koni, zatímco s ním mířil dál od stájí. Jistě nebude na škodu, když si trochu prohlédne okolí. Fumiko sice říkala, aby s ním nejezdil nikam daleko, ale Akashi se chtěl projet. Na Yukimurově zádech se cítil mnohem jistěji, než si původně představoval, takže si i docela troufal. Jezdit po nerovném terénu ale sice bylo něco úplně jiného než jezdit v rovné ohradě, ale i tak se na to Akashi cítil.

Basketbalová hlava 05

15. února 2016 v 9:47 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Když se otevřely domovní dveře, tak Kise nasucho polknul.
Muž, který k němu ale teď zamířil, se popravdě ale tvářil docela přívětivě.
"Ahoj, Kise-kun." řekl přátelsky a došel až k mladíkovi, kterého následně poplácal po zádech.

'Tak teď už to vůbec nechápu!'

"Doufám, že se nezlobíš, za to předtím." začal muž a tentokrát Kiseho vedl směrem k domu. "Bohužel jsem si tě s někým spletl, tak na to zapomeňme."
"Hai." přisvědčil Kise, ale tvářil se dost zmateně.

'Jak spletl? Vždyť se mě zeptal na jméno, tak jak si mě mohl s někým splést? Tak moment! Co je to za člověka, že říká jiným takové věci!? A je fuk komu to bylo určeno!'

Aomine Seijuro 04

11. února 2016 v 8:28 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
"Budeme to spolu muset nějak zvládnout." řekl Akashi tiše s pohledem upřeným na bělouše před sebou. Kůň jedl oves s trávou, kterou mu Akashi donesl a nijak na něj nereagoval.
Bylo to už opravdu dlouho, co koně viděl naposledy a měl pocit, že je ještě větší než posledně. Yukimura mu vždycky přišel hrozně velký, ale teď to bylo ještě výraznější. Byly doby, kdy za ním chodil každý den a to dokonce v době, kdy na něm ještě nemohl jezdit, protože byli oba moc malí. Tehdy měl Yukimura tmavší srst, která mu zbělela až později tak, jak bylo obvyklé u tohoto druhu běloušů. I tehdy byl ale pro Akashiho krásný.
Po smrti matky se malý Akashi upnul na dvě věci, na basket a Yukimuru, jeho druhé já se ovšem o Yukimuru nezajímalo, takže na něj Akashi na nějakou dobu zapomněl.
"Bude mě bolet zadek z jízdy, když jsem tak dlouho na koni neseděl." zašeptal mladík s povzdechem a dál sledoval koně, jak jí. Už mu tam toho moc nezbývalo.

Basketbalová hlava 04

8. února 2016 v 8:12 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
"Tak už jste skončili?" zeptal se Kasamatsu, když za Kisem zaklaply domovní dveře.
"Jo, ale zítra ho tu máme zase." prohlásila jeho setra nepříliš nadšeně.
Její bratr se v odpověď na to zamračil a podotkl: "Myslel jsem, že alespoň o víkendu si dáte oraz."
"Ty ho přece na tréninku vídáš každý den, tak bys měl být zvyklí." prohlásila Ayme s pokrčením ramen.
"To neznamená, že ho chci mít každý den i doma." namítl mladík a pozoroval svoji sestru, jak se ledabyle opřela o rám dveří do kuchyně.
"Kde je vůbec máma?" zeptala se, zatímco nechala být jeho poznámku.
"Ve sklepě, proč?" odpověděl Kasamatsu se svraštělým obočím. Jeho sestra změnila téma nějak rychle.

'Fajn, protože tohle bych před ní řešila dost nerada.'