Basketbalová hlava 07

29. února 2016 v 8:22 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
"Neochutnáme?" zeptal se Kasamatsu a úplně ztratil zájem o útěk do svého pokoje.
"Je to zákusek." namítl jeho otec okamžitě.
"Já vím. Normálně platí, že sladké až odpoledne, ale je teprve ráno, tak budu obědvat. Navíc stačí jen kousek." namítl mladík a koutkem oka pozoroval otcovu reakci.
"Tak jen kousek." přikývl nakonec pán domu a kývl na svou ženu, aby koláč rozkrojila.

'Vítězství!'

"Tak tady to je." prohlásila blonďatá žena a před každého položila úzký kousek koláče.


'Tohle je vážně jen kousek. Možná bych mohl počkat, jestli to táta nevyplivne.'

Pán domu si vzal první sousto a trochu se zamračil.
"Nechutná?" zeptala se jeho žena nervózně. Samozřejmě nemohli říct Kisemu, že nebyl dobrý, ale Yukiova matka byla mizerná lhářka, takže kdyby se zeptal, tak by nejspíš řekla pravdu, protože lež by nejspíš poznal.

'Na druhou stranu je Kise celkem natvrdlý, tak by to možná nepoznal.'

"Ne, je výborný." prohlásil pán domu vážným hlasem. Jeho manželce se očividně ulevilo a tak se už o něco spokojeněji posadila k nim ke stolu s vlastním talířem.

'Tak proč se zatraceně mračíš a mateš nás tím?'

"Proč ses teda mračil, drahý?" zeptala se ho plavovláska vzápětí, jakoby četla synovy myšlenky.
"To proto, že ho pekl kluk." odpověděl černovlasý muž a jeho zamračení se ještě prohloubilo. I Yukio se trochu zamračil, zatímco do pusy strčil první sousto.

'Nechápu, co tím myslíš, ale ten koláč je vážně dobrý!'

"Asi nerozumím, drahý." prohlásila Yukiova matka a taky ochutnala. Podle jejího úsměvu, byla s chutí víc než jen spokojená.
"No říkal, že umí i vařit." začal muž trochu nejistě.

'Jo to je pravda, a pokud mu to jde tak jako pečení, tak už vím, kdo bude vařit na soustředění. Pokud na něm teda oba budeme…'

"Když pominu basket." řekl Yukiův otec a otočil se na něj. Jeho syn v odpověď jen přikývl a trochu se zamračil, nerozuměl tomu, kam tím jeho otec míří.
"Viděl jsi ho dělat jakoukoliv chlapskou věc?" zeptal se nakonec a Yukio konečně pochopil. Nejprve se nadechl k odpovědi, ale pak se zarazil.

'Chlapskou věc? Asi mě nenapadá nic, co by do toho spadalo. Sice ho tak dobře zase neznám, ale i tak. Určitě bych na něco měl přijít.'

Jeho otec čekal s prohlubujícím se zamračením, zatímco jeho žena docela spokojeně jedla koláč. Jejich syn tam ovšem jen seděl a pracně se snažil něco vymyslet. Nedokázal si ale nic vybavit. Jediné, na co si vzpomínal, byly samé uhozené věci, které už od Kiseho zažil. Například jeho šílené představení, kdy se dozvěděl, že má rád karaoke.

'To není zrovna klučičí koníček.'

Dál se mu vybavilo všechno jeho fňukání kvůli prkotinám, za které od něj dostával kopance, po kterých obvykle zase skuhral. To jak se rozbrečel kvůli prohře v přáteláku na začátku roku. Odcházení kvůli modelingu.

'To snad ne, nemůžu na nic přijít. On je snad horší než moje ségra! Člověka by až napadlo, že je teplý, ale to zase ne. Sice si žádnou z těch holek nevybral, ale určitě mu to lichotí, jinak by se přece nečervenal a hloupě neusmíval. Ne, určitě se mu to líbí. Rozhodně si některé z nich prohlížel tak, že bylo jasné, že se mu ty holky líbí. Sice neprojevil zájem, ale to nic neznamená.'

"Tak?" přerušil jeho proud myšlenek netrpělivý otec.
"Nic mě nenapadá." přiznal Kasamatsu nakonec.
"Toho jsem se bál." prohlásil pán domu a znechuceně odsunul svůj talíř a odešel.
"Můžu sníst i jeho porci?" zeptal se proto Kasamatsu a jeho matka trochu nepřítomně přikývla. Sama se dívala za manželem, který se zdál být velmi znepokojený a snad i naštvaný.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ayme úkol zkontrolovala a s potěšením zjistila, že Kise zvládl vypočítat všechny příklady správně. Bylo tam sice nějaké to škrtání, ale jinak mohla být spokojená.
"Nějaké potíže?" zeptala se mladíka, který jen zavrtěl hlavou. "Bezva."
Ayme se na něj krátce usmála, než si připomněla, že ho nemá ráda a doučovat ho nechce. Potom se opět zatvářila přísně a pokynula mu, aby se posadil ke stolu, kde před něj položila papíry a tužku. Potřebovala s ním projít zbytek učiva z nižší střední a upřímně doufala, že to stihnou před obědem, protože na další ho rozhodně pustit nehodlala.
Ayme si kvůli tomu dokonce nastavila budík, aby se náhodou zase příliš nezabrali do učení.
Nakonec ho ale vůbec nepotřebovala, protože skončili před půl dvanáctou a zůstalo jí tak aspoň čtyřicet minut, než bude oběd.
"No, tady je tvůj úkol na zítřek." prohlásila dívka a dala mu už připravené papíry.
"Dneska je to všechno?" zeptal se Kise trochu překvapeně, ale Ayme mu to přikývnutím potvrdila.
"Bezva." řekl mladík a úkol strčil do batohu.
"Takže zítra večer." prohlásila dívka a vyprovodila ho ke dveřím.
"Arigato, za všechno." řekl mladík a vypadnul ven dřív, než mohl potkat kohokoliv z její rodiny. Dnes mu rozhodně bude stačit, když potká senpaie na tréninku, na který se už docela těšil.

'Nakonec se zdá, že to docela půjde. Myslela jsem, že bude opravdu hloupý s tím výsledkem, ale všechno chápe opravdu rychle. Tohle bylo ale pořád jen opakování z nižší střední. Zítra už to bude těžší a já bych se na to měla připravit.'

"Hotovo?" zeptal se jí bratr, který se opíral o rám dveří.
"Jo." přikývla Ayme a teprve, když dorazila k vlastním dveřím, tak se zeptala: "Ty mě špehuješ?"
"Ne, ale slyšel jsem vchodové dveře." odpověděl Yukio, ale nevrátil se do svého pokoje, takže se zdálo, že má něco na srdci.
"Teprve jsme začali, takže ti nepovím, jestli ty testy zvládne, ale dávám mu docela šanci." prohlásila dívka a mladík se trochu pousmál.
"No ještě nás čekají nějaké zápasy i předtím." pokrčil Kasamatsu rameny a zapadl zpátky.

'Což znamená, že přijdeme o nějaké víkendy. Musím to zahrnout do plánu a hlavně ten plán musím udělat.'

I Ayme zapadla do pokoje. Místo toho, aby se ale pustila do práce, která na ni čekala, tak se jen natáhla na postel. Chvíli si chtěla odpočinout, než se pustí do přípravy na zítřek. Hlavně musela začít i s dalšími předměty, protože kdyby to brala postupně, tak by se k něčemu nemusela dostat vůbec s tím, jak nízkou docházku nejspíš mladík bude mít.

"Oběd!" ozvalo se domem a dívce došlo, že na několik minut usnula. S posledním zívnutím tak vyrazila z pokoje a na schodech tak dohnala bratra, který se taky hrnul na jídlo.
Ayme se posadila ke stolu vedle něj a nechala se obsloužit. Dnešní oběd byl na rozdíl od toho minulého v klidu a bez mluvení s výjimkou popřání itadakimas před jeho začátkem. Dokonce, i když před Ayme a ostatní paní domu položila kus koláče, tak nikdo nemluvil.
Ayme se na okamžik zdráhala s jeho ochutnáním, ale její bratr se do něj okamžitě s chutí pustil. Dokonce i její otec se nijak zvlášť nezdráhal, tak se Ayme taky odhodlala a po ochutnání přerušila panující ticho: "Je vážně dobrý!"
"My víme, už jsme ho chutnali." přikývl Yukio a v duchu se taky vrátil k rozhovoru, který předtím vedli. Pořád ale nevymyslel nic typicky chlapského, co by Kise dělal.
Ayme se trochu dotčeně zamračila, že ji předtím vynechali, ale nijak víc to nekomentovala.

'Aspoň mám právo na kousek navíc.'

Dívka se lehce usmála a s chutí se pustila do zbytku koláče. Věděla, že ho bude dnes i večeřet.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

"Ahóóój!" ozvalo se přímo za ní a na zádech jí přistála hnědovlasá dívka.
"Ahoj, Naomi." vrátila jí pozdrav Ayme a vykroutila se z jejího sevření.
"Nevím, jestli jsi to slyšela, ale koluje jedna fáma." začala dívka nevinně a pohledem zkoumala výraz své kamarádky.

'A jelikož mi o ní říkáš, tak se buď týká mě, nebo někoho, koho dobře znám. O co by mohlo jít?'

"O co jde?" zeptala se nakonec dívka.
"O to že jsi šla po chodbě s Kise Ryoutou!" vykřikla hnědovláska nadšeně a nejedna dívka se po nich otočila, když slyšela Kiseho jméno.

'Bože! Na tohle jsem zapomněla. Měla jsem mít vymyšlenou výmluvu.'

"Jak o tom víš?" zamumlala Ayme a přidala do kroku, aby byla co nejdál od nastražených uší jiných dívek.
"Od Karin." prohlásila její kamarádka a Ayme si tiše povzdechla.

'Jistě že od Karin, od koho taky jiného, že?'

Karin byla jedna z jejích kamarádek. Jako všechny ostatní i ona byla samozřejmě zamilovaná do Kiseho. I přes tuhle charakterovou vadu ji ale Ayme měla moc ráda a patřila k jejím nejlepším kamarádkám. Bohužel ale měla i jinou vadu a to tu, že ráda sbírala klepy. Paradoxní na tom ovšem bylo, že s výjimkou svých kamarádek je ale nerozšiřovala. Ayme tak mohla mít vlastně docela štěstí, protože jestli ji viděla jen Karin, tak o tom slyšela jen Naomi a Raja, která byla téměř opakem drobné černovlasé Karin. Raja byla vysoká dlouhovlasá blondýnka s nebesky modrýma očima na rozdíl od Karininých hnědých. Samozřejmě i ona byla zamilovaná do Kiseho. Podle Ayme měla ovšem největší šanci na úspěch. Nakonec víc jak polovina jejich třídy byla do Raji zamilovaná. Ayme by nikdy nechtěla s touhle holkou soutěžit o kluka, protože by rozhodně neměla šanci. Stejně tak ale prakticky žádná jiná holka. Raja sice nebyla nijak zvlášť soutěživá, ale jednu věc opravdu chtěla a tou věcí byl Kise Ryouta, idol školy, protože kdo jiný by ho měl dostat, když ne ona?
"Tak mi aspoň řekni, co od tebe chtěl." naléhala dívka a Ayme se trochu zamračila.
"O nic nešlo, jen jsme se potkali." pokusila se ji odbít černovláska, ale v tu chvíli se před ní objevila i Raja.
"Takže se znáte?" zeptala se blondýnka s podivným úsměvem. Ayme Raju znala už dlouho a věděla, že tenhle úsměv znamená, že dívka něco plánuje.

'Nejspíš jak se s ním seznámit a využít k tomu mně!'

"Můj bratr je kapitán týmu, takže povrchově ano." řekla dívka trochu neurčitě a potom dodala: "Potkala jsem ho, když jsem šla za bratrem. Jen mě doprovodil do tělocvičny a nic víc."
"Tomu říkám nespravedlnost." zamračila se Raja.
"Ty jediná ho nechceš a taky jako jediná ho znáš." postěžovala si i Naomi.
"Musíš nám o něm něco zjistit." rozhodla Raja a vedla kamarádku chodbou vedoucí k jejich třídě.
"To rozhodně!" zajásala i Naomi.
"Řekla jsem přece, že se skoro neznáme. Pochybuju, že ho v brzké době zase potkám, tak toho nechte." namítla Ayme a byla opravdu ráda, že se s ním nedomluvila na doučování na místě, kde by je mohly spolu vidět její kamarádky nebo kdokoliv jiný.
"Tak se musíte spřátelit." navrhla hnědovláska a Ayme se jim v tu chvíli vytrhla.
"V žádném případě se s ním nehodlám začít přátelit. Pokud jste vy dvě zapomněly, tak já ho na rozdíl od zbytku školy nemám ráda a tak to i zůstane." řekla dívka rozzlobeně a vyrazila do třídy, kde se ale ve dveřích zastavila, když uviděla, jak na ni mává Karin.

'A je to tu znovu.'

Obě dívky ji dohonily a trochu kajícně se na ni podívaly.
"Nechtěly jsme tě rozzlobit." řekla Raja omluvně a směrem ke Karin, která už se chtěla začít ptát, jen zavrtěla hlavou.
Ayme si v tu chvíli ale všimla pohledů ostatních holek ve třídě.
"Tys to vyslepičila?!" osočila nově příchozí dívku, ale ta jen zavrtěla hlavou.
"Karin-chan asi nebyla jediná, kdo tě viděl." podotkla docela zbytečně Naomi a Ayme si otráveně sedla. Závistivé i nahněvané pohledy ostatních dívek ve třídě se pak pokusila ignorovat.

'Pokud mě tohle čeká jen, když jsem s ním prošla po chodbě, tak co pak čeká tu chudinu, která s ním opravdu začne chodit?'




Tak jo, to by bylo k dalšímu dílu a pár dalších postav, které si teoreticky můžete zapamatovat, i když se moc vyskytovat nebudou. :D (Alespoň to zatím nemám v plánu.)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 29. února 2016 v 14:52 | Reagovat

Perfektní dílek... :D ale úplně mě zarazilo, jak pekl to kluk...  No a tak někteří chlapy jsou dobří ve vaření a pečení...  A co by mělo bejt? o.O
Jinak školní scéna ty si šla s Kisem? Jak typické pro školačky , to byl top! :D

2 IceSun685 IceSun685 | Web | 29. února 2016 v 17:36 | Reagovat

[1]: Díky, jsem moc ráda, že se ti to líbilo. Abych byla upřímná, tak jsem nikdy nepatřila k těm, co poslouchají drby, nebo vyzvídají, tak vlastně ani nevím, jak moc jsem se trefila. No ale někoho to třeba baví, jako například je, i když Ayme je v tomhle ohledu spíš jak já. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama