Překvapení 51

4. února 2016 v 8:44 | IceSun685 |  Překvapení
Sasori se zamračil, neměl rád, když se místo setkání měnilo. Především, pak ale nerad na ostatní čekal a o tom víc, když měl takhle špatnou náladu.
"No konečně." zabručel mistr loutkář spíš pro sebe a další pozornost nově příchozím nevěnoval a raději se obrátil zase ke vchodu.

"Promiň nám to zdržení." odpověděl Itachi a vykročil za ním.
"Jak dopadlo pátrání?" zeptal se Deidara docela zbytečně. Bylo zřejmé, že tu dívka nikde není.
"Znovu jsme navštívili její vesnici a všechna blízká města i ty nejmenší vesničky, ale po Miroko se slehla zem." odpověděl Kisame s jakousi nechutí. Pátrání po dívce, už ho pěkně štvalo. Už když se do toho dali na začátku, tak z toho nebyl příliš nadšený, ale teď už dokonce i Pein odvolal pátrání. Bylo zřejmé, že žádné informace neunikly, takže nebyl důvod se příliš vzrušovat. Špionážní sítě také neukázaly nic podstatného, takže se dalo jednoduše předpokládat, že dívka už dávno zemřela. Ne pak po téměř půl roce bezvýsledného pátrání. Ostatním bylo zcela jasné, že je po smrti, jen Sasori a snad i Itachi si to nechtěli přiznat.
"Nemyslím si, že jsme něco opomenuli." spíš zašeptal Kisame.
"Něco zřejmě ano, protože jsme ji nenašli." namítl Deidara, který působil jednoduše optimisticky, nedalo se ale určit, jestli věří, že ji skutečně najdou, nebo si snad jen užívá situaci.
"Hmmm…" věrně napodobil Deidarův častý konec věty Kisame a raději mlčel. Snažit se s nimi mluvit bylo stejně zbytečné.
Sasori otevřel vchod dovnitř a pomalu vešel. Jedna věc se však zdála jinak, než by měla.
"Je tam světlo." zamyšleně zašeptal Itachi. Tohle bylo neobvyklé.
"Takže je někdo uvnitř." zvážněl i Deidara a jednu ruku vložil do váčku u pasu a zabořil ji do jílu.
"Pojďme." rozkázal Sasori, na tohle neměl trpělivost, ne po tom všem.

Každý krok, který v chodbě udělali, byl cestou do světla. Nejpodivnější na tom všem však bylo, že si ninjové byli téměř jistí, že se jedná o sluneční světlo.
"Mám spíš pocit, že jdeme ven a ne dovnitř." zabručel Kisame a rukou se lehce dotknul rukojeti Samehady.
"Hmmm…" ozvalo se od Deidary, ale jinak se nikdo neozval. V duchu s ním ale souhlasili.
Sasosi vyšel z vchodu jako první a tak mohl i jako první pochopit, co to bylo za světlo.
"Chytré." zabručel mistr loutkář a přešel trochu blíž k zrcadlu, které odráželo sluneční paprsky a posílalo je na další zrcadlo. Tenhle mechanismus už Sasori kdysi viděl v pozůstatku starého chrámu.
"Někdo si dal spoustu práce, aby rozvedl sluneční světlo po celém úkrytu." zašeptal trochu ohromeně Itachi. Akatsuki si nikdy s ničím podobným hlavu nelámali, takže to bylo celkem ohromující. Jistě, kdyby plánovali v nějakém úkrytu zůstávat déle než měsíc, tak by se to dalo zvážit, ale s jejich současným způsobem života ani moc ne.
"Ať už si s tím dal tu práci kdokoliv, tak je nejspíš ještě tady, tak opatrně." vytrhl je z úžasu Sasori a rozhlédl se po místnosti, která kdysi byla prázdným průchozím sálem. Když ji Sasori viděl naposledy, tak z ní Itachi s Kisamem udělali obývák, ale teď bylo opět všechno trochu jinak. Na stolku byl ubrus a křesla s gaučem pokrývaly deky. Někomu se zřejmě staré a zničené polstrování moc nelíbilo. Také přibyl malý stoleček s vázou a čerstvými květinami. Ať už tu bydlel kdokoliv, bylo jisté, že nebude daleko.
"Někdo se tu docela pěkně zabydlel." prohlásil Deidara a ze stolu zvedl založenou knihu. Byl to jakýsi román.
"Raději opatrně." uklidnil ho Sasori, mohla tu být klidně past a mistr loutkář do ní spadnout zrovna nechtěl.
"Měli bychom projít místnosti a toho někoho najít." navrhl Itachi s jakýmsi podezřením v hlase.
"Tušíš, koho hledáme?" zeptal se Kisame podezřívavě. Znal svého partnera velmi dobře.
"Možná, ale raději bychom si to měli ověřit." odpověděl Itachi a lehce přešel k chodbě vedoucí k pokojům.
"Sasori, můžeš projít ostatní pokoje? Já to vezmu tudy." požádal Itachi s vědomím, že ostatním se zřejmě nebude líbit představa, že jim rozkazuje, zvláště pak Sasorimu ne.
"Kisame, ty prosím projdi ostatní místnosti a Deidara bude hlídat. Pořád nevíme, jestli ten někdo neodešel a teď se nevrátí a já nestojím o útok zezadu." pokračoval Itachi, když se Sasori přikývnutím podvolil jeho velení.
"Spolehni se." zabručel Kisame a se Samehadou v ruce vyrazil.
"Budiž." povzdychl si Deidara a vytáhl ruku, ve které držel jílové ptáčky.
Itachi jen přikývl a sám vyrazil na cestu. On však přesně věděl, který pokoj chce prozkoumat jako první.

Mladík opatrně otevřel dveře a připraven na možný útok nakoukl dovnitř.
V pokoji bylo hned několik věcí jinak, než by být mělo. Přibyl noční stolek a dokonce i malý koberec, starý stůl taky nahradila jeho lepší verze a i židli vystřídala pohodlnější. Nikde nebylo ani smítko prachu a i na bedně na ložní prádlo stála váza s květinami.
Jedna krátká exkurze do skříně taky potvrdila Itachiho podezření. Jejich tajemný návštěvník byla žena.
Mladý Uchiha si ještě krátce prohlédl text knih na poličce, která byla taky novinkou, a potom jeho pozornost upoutal předmět na stole. Tohle bylo přesně to, co hledal. Bylo to ujištění. Už nemusel prohledávat další pokoje, protože věděl, že budou prázdné.
Itachi ze stolu vzal medailon, kterým začaly všechny problémy. Sasoriho dárek na rozloučenou pro její matku.
"Miroko." zašeptal Itachi. Našli ji a bylo to na tom nejpodivnějším místě. Nikoho by ani ve snu nenapadlo hledat ji v úkrytu organizace, ze které utekla. Snad to bylo jednoduše proto, že neměla kam jít, ale jak moc bláznivá vlastně byla?

"Prázdné…" zabručel Sasori, když se vrátil do haly. "a nedotčené."
"To se o kuchyni říct nedá." odvětil Kisame, který na ně už chvilku nejspíš čekal.
"Co tím myslíš?" zeptal se mistr loutkář a donutil Kisameho k povzdychu. Na totéž už nejspíš odpověděl Deidarovi.
"Když pominu ty obrovské zásoby jídla tak na pár měsíců, tak je uklizená, upravená a přívod vody je opravený." odpověděl Kisame. O tom, že to bylo ucpané, věděli už dlouho, ale nikomu se to nechtělo opravovat, dokonce ani Kisameme, když tu posledně tvrdnul.
"A co ostatní místnosti?" zeptal se Sasori podezřívavě. Původně předpokládali, že půjde jen o jednoho narušitele, ale jestli Kisame mluví o takovém množství jídla, tak se možná mýlí.
"Koupelna i záchod jsou vyčištěné, původní obývák nepoužívaný." odpověděl Kisame jednoduše a podíval se do chodby, ze které by se měl vrátit Itachi. Pokud tu byl nějaký vetřelec, tak jeho pokoj je právě tam.



Trochu kratší díl a celkem nezáživný, ale i takové jsou potřeba, v tom příštím se s ní každopádně už uvidí, takže se máte na co těšit. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama