Basketbalová hlava 09

14. března 2016 v 8:30 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Kise docela unaveně zavřel sešit, do kterého mu Ayme psala úkoly. Byl rád, že už má všechno hotové, protože to znamenalo, že to nebude muset dělat o přestávkách, tak jak to obvykle dělal.
Kise dokonce uvažoval, že by už šel spát, protože takhle brzy se ve všední den nedostal ke spánku ani nepamatoval. Pořád bylo něco, co se musel učit. Všechno, co měl dneska udělat, ale zvládl během focení a právě teď. Byl i po večeři a tak skutečně nevěděl, co dál.

'Mohl bych se dívat na televizi.'


Kise se nápadu chytil a zapnul televizi na náhodné stanici. Už ji neměl zapnutou tak dlouho, že netušil, co na ní bude hrát. Byl to ale podle očekávání sportovní kanál, takže se mladík usmál. Sice to byl jen záznam z lyžování, ale i tak to byl sport, takže se na to dalo dívat.

'Nikdy jsem nelyžoval, docela by mě zajímalo, jaký to je pocit.'

Jeho myšlenky vyrušil telefon a tak Kise vypnul televizi a podíval se, kdo volá. Byla to ale samozřejmě jeho matka.

'Tak jdeme na to.'

"Ahoj." houkl do telefonu na úvod.
"Ahoj, zlatíčko." ozvalo se nazpátek. "Doufám, že tě nebudím."
"Vůbec ne." ujistil ji mladík okamžitě.
"Volám ti kvůli těm přehlídkám v Anglii." začala jeho matka a zdálo se, že je nejistá.
"Ano?" pobídl ji tedy Kise.
"Jsi si jistý, že tam chceš?" zeptala se tedy jeho matka.

'Podle očekávání.'

"Jo, myslím, že to bude bezva, a možná taky budeme spolu ne?" nadhodil mladík s úsměvem, který nemohla vidět.
"Určitě jsi si jistý, že nechceš být o prázdninách s kamarády?" zeptala se i tak jeho matka.
"Jsem si jistý, navíc mi stejně zbude ještě týden na kamarády přes letní školu." ujistil ji její syn.
"Tak dobře." souhlasila tedy jeho matka, ale pořád to znělo trochu váhavě. "Tak já tě přidám na seznam. Dobrou noc, zlatíčko."
"Dobrou, mami." odvětil mladík a počkal, až jeho máma zavěsí, pak spokojeně odložil mobil a zeširoka se usmál.

'Takže žádné hubování od senpaie přes prázdniny, paráda! Když mu to ale budu říkat, tak mě asi stáhne z kůže!'

Mladík se trochu zkroušeně zvednul z gauče a vydal se do sprchy a potom do postele.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když se Kise ráno probudil, tak neměl příliš dobrou náladu. Do Anglie se sice těšil, ale na chvíli, kdy to bude oznamovat senpaii, už moc ne.

'Možná bych mu to mohl říct až pak. Ne, to je blbost čím dřív tím líp, teda pokud bude mít dobrou náladu…'

Mladík pak vyrazil do školy trochu nervózní. Otravné vyučování mu taky moc nepomohlo, a když se pak přiblížil čas na trénink, tak byl Kise ještě napjatější. Poslední dobou se zdálo, že je na něj senpai míň naštvaný, než když se poznali. Možná si prostě zvyknul na to, jaký Kise je. I tak měl ale stále v oblibě kopání do svého spoluhráče, což se mladíkovi moc nelíbilo.
Když se tedy dnes poprvé potkali, tak se Kise snažil uhádnout, v jakém je zrovna rozpoložení. Nezdál se příliš spokojený. Vlastně vůbec nevypadal, že by měl nějak dobrou náladu.

'Možná bych mu to teď neměl říkat.'

"Co je s tebou?" zeptal se ho senpai a tím Kiseho trochu vyděsil.
"Nooo…" dostal ze sebe mladík a znovu se snažil odhadnout, jestli by mu to měl říct právě teď.
"Vyklop to!" přikázal kapitán s povzdechem. Dneska očividně neměl náladu na nějaké Kiseho vykrucování.
"Nebudu moct na soustředění." řekl tedy Kise bez omáčky a v tu samou chvíli toho začal litovat.
"Jak nebudeš?!" zařval Kasamatsu naštvaně, ale pak se najednou uklidnil. "To vlastně nevadí."
"Nevadí?" zopakoval po něm Kise naprosto ohromeně.

'To myslí vážně? Slyšel jsem vůbec dobře?'

"Já možná taky nebudu moct, proč ale vlastně nemůžeš ty?" zeptal se kapitán a zdál se naštvaný, ale zřejmě ne na Kiseho.
"Pojedu do Anglie kvůli modelingu, budou tam nějaké přehlídky a je to velká příležitost." řekl mladík a až když to řekl, tak mu došlo, že je to opravdu velká příležitost. Ještě nikdy nepředváděl v cizině, což bylo samo o sobě něco, ale tohle navíc nebyla dětská móda.
Senpai nejprve protočil otráveně oči, čímž dost jasně demonstroval svůj názor na modeling, ale potom najednou celý ožil a zeptal se: "Říkal jsi do Anglie?"
"Ano." přikývl Kise trochu zmateně.

'Záleží snad na tom, kde to bude?'

"Na jak dlouho?" zeptal se Kasamatsu a na tváři se mu začal rýsovat spiklenecký úsměv.
"Na dva týdny." prohlásil mladík a jeho senpai se usmál ještě víc.

'Co se to děje? Začínám se ho bát!'

"A mohl bys někoho vzít sebou?" zeptal se v zápětí Kasamatsu a zdál se už teď v sedmém nebi.

'Někoho? Koho zatraceně? Já vlastně netuším, jestli můžu, ale senpai se zdá tím nápadem unešený a když řeknu ne, tak mi to dá sežrat! Můžu mu ale říct ano, když absolutně netuším? Navíc nespíš ani nebudu moct. Tohle by musela zařídit máma, na druhou stranu by to nejspíš zařídit zvládla. Zatraceně, už mlčím moc dlouho, něco musím říct!'

"Asi ano, ale musel bych to zjistit." odpověděl tedy Kise pokud možno diplomaticky.
"Bezva, tak to zjisti jo?" napůl ho požádal a napůl mu to přikázal kapitán.
"Ale o koho jde?" vyhrkl Kise nechápavě. Musel přece vědět, koho má domluvit.
"Moje sestra se rozhodla, že za to doučování chce cestu do Anglie, USA, nebo kamkoliv, kde se mluví anglicky, aby si zlepšila angličtinu, a já budu muset jet s ní, protože samotnou ji rodiče nikdy nepustí. To je ten důvod proč nejspíš zmeškám soustředění." řekl Kasamatsu na úvod, ale Kise byl z toho jen víc zmatený.
"Nejspíš?" zopakoval po něm mladík.
"No když proletíš, tak nikam jet nemusím." prohlásil mladík téměř spokojeně a Kise trochu svěsil ramena. Tohle nebylo hezké.
"Je tu ale určitá šance, že by ji pustili s tebou, takže bych se tomu vyhnul, protože já tam nechci ani náhodou." pokračoval Kasamatsu a zdál se mít velmi dobrou náladu.
"Takže zjisti, jestli ji můžeš vzít sebou, a já zjistím, jestli by souhlasila." přikázal kapitán a Kise se málem rozbrečel.

'Já ji ale sebou nechci!'

"A můžete se nejdřív zeptat jí? Nechci tím zatěžovat mámu, když ani nevím, jestli chce jet." navrhl Kise.

'Jen doufám, že nebude chtít!'

"Tvoji mámu?" podivil se Kasamatsu a Kise přitakal.
"Máma to vlastně organizuje, ale není to žádný výlet, tak to nebude tak snadné." vysvětlil Kise a doufal, že tím o výletě ho odradí.
"Tak to je perfektní." zajásal ale Kasamatsu a Kise trochu posmutněl.

'Nevím sice, co je perfektní, ale rozhodně ho ten nápad už nepřejde!'

"Rodiče ji určitě pustí, když ji bude hlídat někdo dospělý!" prohlásil senpai spokojeně a vydal se do tělocvičny.

'To snad ne!'

"Pohni zadkem, začíná trénink!" pobídl ho senpai a Kise ho trochu neochotně následoval. Kdyby držel pusu, nebo tam vůbec nejel, tak by měl od senpaie klid tak jako tak, ale takhle bude mít na krku tu protivnou a odměřenou holku.

'Možná bych mohl prostě říct, že to zařídit nemůžu, ale když to udělám, tak na mě bude senpai pořádně naštvaný. Navíc jí to ani nemůžu udělat! Nijak jsem se jí neodvděčil za to doučování! Zatraceně, co mám dělat?'

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když se Kasamatsu vrátit domů, tak měl dobrou náladu. Jeho největší problém se možná právě sám vyřešil.

'Poprvé jsem rád, za ten jeho pitomý modeling!'

"Nee-chan?" zavolal mladík a dneska mu ani nevadilo, že se za ním šourá Kise.
"Pošli ho nahoru." houkla dívka jednoduše a zdálo se, že nemá nejlepší náladu. Ona ji ale nakonec neměla nikdy, když ho měla doučovat.
"Pojď." pobídl ho Kasamatsu místo toho, aby udělal, co mu řekla.
Kise ho tedy poslušně následoval až k jejímu pokoji, do kterého Kasamatsu nejprve sám vstoupil.
"Potřebuju s tebou hodit řeč." prohlásil a kývl jí, aby šla za ním.
Dívka se sice nezdála příliš šťastná, ale následovala ho. Cestou jen Kisemu řekla: "Zatím si nachystej úkoly."
"Dobře." přikývl mladík, který se nezdál příliš nadšený.
Ayme tedy zapadla do bratrova pokoje, zatímco Kise se posadil k jejímu stolu. Příliš se jí nezamlouvalo, že ho tam nechá samotného, ale ve věcech se jí nejspíš hrabat nebude.
"O co jde?" zeptala se ho sestra, když za nimi zavřel dveře. Moc často v jeho pokoji nebyla a ani teď za to nebyla zrovna ráda. Yukio nebyl nijak zvlášť pořádkumilovný a všude se navíc válely nějaké basketbalové věci a to ani nemluvila o tom, kolik tu měl různých plakátů.
"Možná jsem vyřešil problém toho výletu." prohlásil Yukio na úvod.
"Bezva." přikývla dívka a spokojeně se usmála. Úsměv ji ale přešel, když ji Yukio nenechal odejít. "Ještě něco?"
"Jde o to, že bys mohla jet na dva týdny do Anglie." řekl nejprve Yukio opatrně.

'Musím to správně podat.'

"Vynechal jsi z toho sebe z nějakého důvodu?" zeptala se dívka a trochu ho tím zaskočila. Očekával, že nejprve bude nadšená z těch dvou týdnů a pak snáz skousne, že by to bylo s Kisem.

'Je nějak moc chytrá…'

"Vlastně ano, protože ta možnost je tady s tím, že bys tam jela s Kisem." řekl tedy narovinu a připravoval se na nejhorší.
"S Kisem?" nejprve po něm jednoduše zopakovala a už se začala tvářit naštvaně.
"Jede tam kvůli modelingu a jede s ním i jeho máma. Přemýšlej, nepustí tě rodiče snáz, když pojedeš s dospělým?" navrhl Kasamatsu s nadějí v hlase.
"Já ale nechci, aby mě hlídala Kiseho matka!" namítla dívka popuzeně a založila si ruce na prsou.

'Zatraceně, už se rozhodla, že je proti!

"No ona tam bude pracovat, takže nebude mít čas na to, aby tě hlídala ne?" podotkl mladík a zdálo se, že nad tím dívka skutečně přemýšlí.
"Kise slíbil, že se zeptá, jestli to půjde." řekl ještě Kasamatsu a zdálo se, že jeho sestra váhá.

'Tohle vypadá nadějně!'

"Zapomínáš ale na to, že máš jet se mnou." připomněla mu dívka.
"Ty mě ale sebou nechceš, mám jet taky jenom proto, aby tě pustili." namítl Kasamatsu a oba věděli, že je to pravda.
"I tak se ale tak snadno nevykroutíš." podotkla a mladík se zamračil.

'To bylo těsně. Už jsem se tomu skoro vyhnul, do háje.'

"To chceš, abych jel taky, nebo co?" zabručel mladík otráveně.
"Ne, protože ty ani já ve skutečnosti o výlet s Kisem nestojíme." zakroutila dívka hlavou.

'Svatá pravda, ale o co ti teda jde?'

"Takže já pojedu do Anglie s ním a jeho matkou, ale ty mi budeš dlužit laskavost, jasné?" navrhla dívka a její bratr tedy resignovaně přikývl. Doufal jen, že ji tam Kise dostane.



Tak devátý díl je za námi a uvidíme s kým nakonec Ayme pojede.

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 14. března 2016 v 20:53 | Reagovat

Jsem taky zvědavá jestli ji tam dostane... :3 Jinak pěkný dílek... :)

2 IceSun685 IceSun685 | Web | 14. března 2016 v 23:10 | Reagovat

[1]: Díky, jsem ráda, že se ti líbil :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama