Duben 2016

Aomine Seijuro 15

28. dubna 2016 v 9:13 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Akashimu najednou zazvonil telefon. Naštěstí ho měl jen na vibrace, takže tím Yukimuru nevyděsil, ale on sám se trochu lekl.
Pohotově ho ale zvednul: "Ano, otče?" a doufal, že v pozadí nebudou slyšet koně.
"Seijuro." oslovil ho otec místo pozdravu a pak mu jednoduše oznámil: "Nebudu moct přijet, ale uvidíme se příští týden před začátkem školy."
"Dobře, otče." potvrdil Akashi a vlastně se mu docela ulevilo. Tím, že se na něj otec znovu vykašlal, mu ušetřil spoustu starostí.
Akashi v takových chvílích skoro nechápal, jak si vůbec mohl najít dostatek volného času, aby mohl poznat jeho matku. Na druhou stranu ale svatba ještě nemusela znamenat, že se nějak zvlášť znali nebo milovali. Mladík věděl, že ještě pořád fungují dohodnuté sňatky, ale ve skutečnosti se nikdy nepídil po tom, jak to bylo s jeho rodiči. Věděl ale docela jistě, že po jeho narození si moc blízcí nebyli, protože zatímco matka s ním trávila každou volnou chvíli, což vlastně znamenalo všechny chvíle, protože nebyla zaměstnaná, tak otce prakticky nevídal, takže ho nemohla vídat ani jeho matka, když byla skoro pořád s ním. Dokonce, i když měl různé hodiny a lekce, tak tam vždy seděla a dělala mu tak společnost i oporu.
'Chybí mi.' řekl smutně svému druhému já, které moc dobře vědělo, kterého z rodičů myslí.

Aomine a Wakamatsu

26. dubna 2016 v 15:51 | IceSun685 |  Obrázky k povídkám
No co na to říct. Tento obrázek jsem měla rozkreslený už docela dlouho a teď jsem ho konečně dokreslila a jako každý můj obrázek, se mi hned po naskenování přestal líbit. (Nevím jak to ten skener dělá...) No každopádně doufám, že vám se líbit bude, i když jeho povídka se tu ještě nějakou dobu neukáže.

Basketbalová hlava 15

25. dubna 2016 v 9:12 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Celý příští týden probíhal v duchu učení. Kluci v basketu ani neměli tréninky a tak se všichni jen připravovali. Kise se jí neozval, i když mu nabídla, že může, kdyby s něčím ještě potřeboval pomoct. To, že se neozval, by mohla považovat za dobré znamení, ale byl to Kise a u něj klidně mohlo být možné, že se neozval, protože ji nechtěl rušit od vlastní přípravy.
Když pak nastal pátek a dívka po testech vyrazila domů, tak přemýšlela, jestli se mu nemá ozvat a zeptat se, jak mu to vlastně šlo.

Zavolám mu v pondělí, to už bude mít výsledky, to bude určitě lepší.'

Překvapení 56

23. dubna 2016 v 9:12 | IceSun685 |  Překvapení
Miroko seděla na místě ještě notnou chvilku, aniž by se alespoň trochu pohnula. Nevěděla, co má vlastně dělat. Nebyla si ani jistá, co sama chce.
Ruka jí lehce sklouzla k bříšku, byla už v sedmém měsíci a všechny i ty nejjednodušší činnosti se zdály náročnější a náročnější. Snad by nebylo od věci, kdyby jí pomáhali, tak jako Sasori dnes ráno. Navíc nikdy pořádně nedořešila, jak vlastně sama zvládne porod.
"Ahoj." vyrušil ji z přemýšlení váhavý pozdrav.
Miroko zvedla hlavu a podívala se do Deidarových modrých očí. Pořád v nich viděla ty lehké stopy veselí a rošťáctví, které na něm měla nejraději, ale teď byly víc překryty váháním a snad nervozitou, ale ta byla víc znatelná na jeho tváři.
"Ahoj." vrátila mu Miroko rozpačitě pozdrav. U něj si nebyla už vůbec jistá, jak se k němu má vlastně chovat. Bylo to přirozeně hlavně proto, že se považoval za otce dítěte, což Miroko nedokázala potvrdit ani vyvrátit. S Itachim to proto bylo o něco lehčí, protože on věděl, že otec není jistý. Oba muže to proto stavělo do úplně jiné situace. Deidara si byl jistý otcovstvím, ale nevěděl, co má vlastně dělat. Itachi naproti tomu netušil, co má dělat, protože nevěděl, jestli je nebo není otec. Svým způsobem na tom byl nejlíp Sasori, protože ten měl příbuzenství jasné. Post dědečka mu nikdo upřít nemohl. Miroko jen trochu děsila chvíle, kdy zjistí, že jeho zeď už tak jasný zase není. Sama Miroko na tom byla asi nejhůř a důvodů bylo bohužel více. Na jedné straně tu byl problém s otcovstvím, ale k tomu ještě musela řešit budoucí reakci Peina a taky skutečnost, že ji asi Kakuzu s Hidanem roztrhnou vejpůl. V tomhle záviděla Kisamemu, kterého se vlastně nic z toho netýkalo, nebo také Konan, v jejíž kůži by byla dívka nejraději. Možná ani Tobi by nebyl k zahození, hlupáci to nakonec měli nejjednodušší.

Aomine Seijuro 14

21. dubna 2016 v 8:25 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Akashi vedl Yukimura k ohradě s překážkami, kde se měl setkat s dívkami, a musel přiznat, že teď už z toho byl trochu nervózní. Fumiko mu prozradila, že jeho kůň je zvyklý skákat, což pro něj bylo plus, protože kdyby se Yukimura před překážkou vyděsit, tak by si Akashi nevěděl rady. Kůň měl jen uzdu, protože mu Fumiko prozradila, že na skákání bude mít úplně jinou výstroj, kterou ona přinese. Ani to ho ovšem moc neuklidňovalo.
"Ahoj." zamávala mu dívka, ale dál seděla u plotu. Naproti ní pak seděla Yuzuki, která se na něj otočila, aby mu taky zamávala.
"Ahoj." vrátil dívce pozdrav Akashi, když přišel s koněm blíž, a na Yuzuki se usmál.
Obě dívky dál seděly u plotu a mezi nimi byl položený plánek na shogi, na kterém měly rozehranou partii.
"Jen to dohrajeme a jdu za tebou." řekla jen Fumiko a vrátila se k přemýšlení nad plánkem.
"Dobře." přikývl Akashi a Yukimuru zatím přivázal k ohradě. Potom si stoupl k nim a prohlédl si rozestavení figur. Nebylo pro něj ovšem těžké uhodnout, že Yuzuki je na tom líp a podle rozestavení figur je asi i zkušeným hráčem. Fumiko na tom sice nebyla s rozestavením nijak špatně, ale Akashi už neviděl moc možností, jak by mohla získat vítězství, pokud by Yuzuki neudělala nějakou fatální chybu.

Basketbalová hlava 14

18. dubna 2016 v 8:24 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Dveře otevřel černovlasý muž. Mladá blonďatá žena za dveřmi ho ovšem překvapila, i když ji čekal.
"Kasamatsu-san?" zeptala se blondýnka s přívětivým úsměvem.
"Ano, pojďte dál." vyzval ji tedy Aymin otec. Už se nedivil, proč ho jeho dcera upozorňovala na její věk. Blondýnka totiž na třicet pět nevypadala ani náhodou.
"Vítejte u nás." přidala se ho konverzace jeho manželka.
"Děkuji." přikývla Kiseho matka a podala jí ruku.
"Moc ráda vás poznávám." prohlásila jeho žena a Kiseho matku usadila do křesla.
"Já vás také." přikývla návštěvnice a krátce se otočila na černovlasého muže. Snad aby dala najevo, že to platí pro oba.

Tvoje a moje sestra 01

16. dubna 2016 v 8:24 | IceSun685 |  Tvoje a moje sestra
No, když teda ten Midorima vyhrál s takovým přehledem, tak tedy ten slíbený první díl. (Mimochodem nemám nejmenší ponětí, jak často bude tahle povídka vycházet, tak toho moc nečekejte.)


Aomine Seijuro 13

14. dubna 2016 v 8:20 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Akashi sebou trhl, když do něj někdo strčil. Trochu zmateně se na gauči narovnal a podíval se kolem sebe. První, čeho si všiml, bylo, že notebook je zhasnutý.
'Usnul jsem.' uvědomil si mladík a potom se nepříliš nadšeně obrátil na své druhé já. 'Měl jsi mě přece držet vzhůru!' To se však s odpovědí neobtěžovalo.
"Mrzí mě, že tě musím vzbudit, ale neměla bych kde spát, kdybych to neudělala." obrátila se na něj hnědovláska s přívětivým a jaksi omluvným úsměvem.
"Promiň." řekl hned Akashi a zvednul se z gauče. Jeho tváře byly trochu rudé a bylo vidět, že se cítí trapně.
"Já taky usnula, jestli tě to uklidní." prohlásila Fumiko, která napůl ležela v křesle.
"Jen trochu." přiznal Akashi a raději se postavil ke dveřím. "Tak já teda asi půjdu."
"Vyprovodím tě." řekla Yuzuki a vyrazila společně s ním ven z pokoje.
"Díky." přikývl tedy mladík.
"Tak na snídani." zavolala za ním ještě Fumiko a sama se vydala do koupelny, zatímco oni dva mířili po schodech dolů.
"Tak dobrou noc." popřála mu dívka, když se obul a postavil ke dveřím.
"Tobě taky." odpověděl Akashi pohotově a vyrazil ze dveří do tmy.

Basketbalová hlava 13

11. dubna 2016 v 8:20 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
"Jsi v pořádku?" zeptal se mladík s lehkými obavami v hlase, když zapadli do jejího pokoje.

'Co mu na to mám říct? Cítím se hrozně, ale on za to přece nemůže.'

"Nějaká šance, že bude tvoje máma hrozně seriózní, až se potkají?" zeptala se dívka nešťastně. Kise jí na to ovšem neodpověděl a spíš se jen zamyslel.

'Doufám, že sem ho tím nějak neurazila, teda asi to nevyznělo moc dobře.'

Proč máte rádi Murasakibaru?

9. dubna 2016 v 20:35 | IceSun685 |  Ankety
No myslím, že tahle anketa tu byla opravdu dlouho. Než vám ale napíšu, jak vlastně dopadla, tak bych ráda poděkovala všem, kteří v ní hlasovali. Jsem opravdu ráda za váš smysl pro humor, protože musím říct, že jsem měla trochu obavy. Každopádně jsem speciálně pro vás napsala jednu jednorázovku o Murasakibarovi, která se vám doufám bude líbit. Nebojte, už to není parodie. Moc ráda bych řekla, že je to důkaz toho, že jsem s touhle postavou zadobře, ale pravda je, že ji nemám ráda. Nevím, jak se mu to podařilo, ale prostě jsem si na něj vypěstovala averzi. I proto pro mě byla velká výzva a zároveň utrpení napsat o něm tuto jednorázovku a psala jsem ji skutečně celou věčnost. Myslím, že je to první a i poslední povídka, kterou o něm píšu jako o hlavní postavě, tak doufám, že si ji užijete. (Dejte mi pak vědět, jestli ta averze byla poznat. :D)