Basketbalová hlava 13

11. dubna 2016 v 8:20 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
"Jsi v pořádku?" zeptal se mladík s lehkými obavami v hlase, když zapadli do jejího pokoje.

'Co mu na to mám říct? Cítím se hrozně, ale on za to přece nemůže.'

"Nějaká šance, že bude tvoje máma hrozně seriózní, až se potkají?" zeptala se dívka nešťastně. Kise jí na to ovšem neodpověděl a spíš se jen zamyslel.

'Doufám, že sem ho tím nějak neurazila, teda asi to nevyznělo moc dobře.'


"Nemyslím to nijak špatně, tvoje máma je prima, jen můj táta, no asi její veselí moc neocení." řekla tedy Ayme opatrně a Kise se tomu pousmál.
"To asi ne." přiznal mladík a potom dodal: "Můžu jí to zkusit navrhnout, ale nevím, jak moc seriózní před tvými rodiči nakonec bude."
"Dobře." přikývla tedy Ayme.

'Bože! Moc chci, aby to vyšlo, hrozně se tam těším!'

"Bude to v pohodě." pokusil se ji utěšit Kise a Ayme se na něj trochu smutně usmála.

'Jsi tak milý, děkuju.'

"To doufám." přikývla dívka a potom se trochu uklonila a zhluboka nadechla, než se její myšlenky stočily zpátky k jeho doučování.
"Máš úkol?" zeptala se dívka, i když jí bylo jasné, že ho má. Kise na úkol zatím nikdy nezapomněl a Ayme dost pochybovala, že by k tomu ještě mělo dojít.
Blonďatý mladík tedy podle očekávání vytáhl z tašky sešit a podal jí ho. Na několik minut tak mezi nimi zavládlo ticho, když ho Ayme začala procházet.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když Kise odcházel od Ayme tak se mimoděk dozvěděl, že jeho máma tedy přijede v pátek odpoledne na čaj. Mladík ovšem tou dobou bude ještě na tréninku a tak se uvidí, až když přijde na doučování, které mělo být vůbec poslední. Už dřív se bavili o tom, že poslední týden před zkouškami by každý z nich měl mít svůj klid a režim na učení. Kise to původně vítal, i když jeho velký plán spíš bylo dohnat nabraný spánkový deficit, aby byl na zkoušky co nejvíc v pohodě.
Teď mu ale bylo podivně smutno, když na to myslel. Ayme byla od její návštěvy u něj jako vyměněná. Usmívala se na něj a taky ho chválila, což předtím dělala jen málokdy. Celkově z ní měl předtím pocit, že ji strašně obtěžuje už jen svou přítomností, ale teď už mu to tak nepřipadalo.

'Vlastně je celkem milá a příjemná. Nemám moc holčičích kamarádek. Popravdě jen Momocchi, protože ostatní holky jsou spíš otravné, tak by bylo fajn, kdybychom zůstali kamarádi. Možná bych jí mohl říct o číslo.'

Kise zatřepal hlavou a povzdechl si.

'To by znělo fakt skvěle, kdybych jí jen tak řekl. Měl bych vymyslet nějaký důvod. Možná bych jí mohl prostě dát svoje s tím, aby se ozvala, kdyby se něco změnilo, nebo měla nějaké otázky. Pokud jí to ale táta zatrhne, tak je to hloupost.'

Mladík si otráveně povzdychl.

'Teoreticky bych jí ale mohl dát číslo s tím, že se má ozvat, kdyby si to rozmyslel. Ona se ale může klidně ozvat přes bráchu. To je na pytel!'

Kise otráveně svěsil ruce.

'Fajn, tak prostě musím zařídit, aby máma byla tak seriózní, aby Ayme otec pustil! Měl bych jí zavolat.'

Kise vytáhl svůj telefon, ale pak se zarazil.

'Záleží mi na tom nějak moc ne? Já asi vážně chci, aby jela, zatraceně.'

Mladík tedy zatřepal hlavou, aby si ji vyčistil a vytočil svou matku, která se téměř okamžitě ozvala: "Ahoj, zlatíčko."
"Ahoj, mami." odpověděl mladík a potom s hlubokým nádechem začal: "Máš teď na mě chvilku?"
"Jistě, co potřebuješ?" zeptala se tedy jeho matka vesele.
"No, ty jsi mluvila s Ayminým otcem že?" začal tedy Kise nenápadně. Byla to jeho máma, tak by jí to klidně mohl říct natvrdo. Na říkání pravdy na plnou hubu ovšem nikdy nebyl. Vždycky se spíš snažil najít způsob, jak neurazit a podobně, což platilo i v případě jeho mámy.
"Jistě domluvili jsme se na čaji." potvrdila tedy Kiseho matka.
"Víš… Aymin otec je hodně seriózní, tak by asi bylo fajn, kdybys tak taky působila." navrhl Kise nevinně.
"To je hezké, že se tak staráš." prohlásila jeho máma podivným tónem, který obvykle používala, když se s ním bavila o holkách.

'Bože, zapomněl jsem, že si tohle o nás myslí! Jestli bude mít podobné poznámky i v Anglii, tak to se mnou asi sekne!'

"Dlužím tu cestu Ayme-san, tak bych byl rád, kdyby to klaplo." řekl Kise a pokud se působit nevzrušeně.
"Jistě, dlužíš jí to za to doučování." přitakala jeho matka pohotově.

'Nepřesvědčil jsem ji a to ani trochu…'

"Nic jiného v tom není!" namítl Kise trochu podrážděně.

'Tohle jsem neměl říkat, teď si to bude myslet o to víc!'

"Aha, takže ona to neví." vyhrkla blonďatá žena a Kise svěsil ramena.

'Tak to je konec…'

"Nemá co nevědět, je pro mě jen kamarádka, mami." namítl tedy mladík a čekal na její odpověď.
"Jistě, zlatíčko." prohlásila tedy, ale tón, který použila, spíš říkal: 'Udržím tvoje tajemství.' než cokoliv jiného.
"Vážně je to jen kamarádka, vlastně není ani ta kamarádka, znám ji jen z doučování a to dost málo!" bránil se dál Kise, ale podle všeho to nemělo žádný význam, protože jeho máma jen dál opakovala: "Jistě, zlatíčko."
"Tak ahoj." prohlásil tedy mladík, a když z telefonu uslyšel její rozloučení, tak zavěsil.

'No tak tohle je perfektní. Ne jen, že si nejsem jistý, jestli bude dostatečně seriózní, ale pokud ještě něco naznačí jejímu otci o mě a jí, tak mě navíc Kasamatsu-san roztrhne…'

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ayme strávila další volné chvíle přemýšlením nad tím, jak se z toho setkání vykroutit. Žádnou možnost, ale nenašla. Jediné, co tedy mohla dělat, když přišel pátek, bylo alespoň upozornit rodiče na pár věcí, aby se vyhnula nějaké hloupé situaci.
Její otec se rozhodl, že ji na tu dobu vyžene z domu, takže teď měla poslední šanci. Kiseho máma tu totiž měla za půl hodiny být a ona stála před dveřmi připravená být vykázána k Raji.
"Jen než mě vyhodíš, tak bych ti ráda něco řekla, tati." prohlásila dívka opatrně.
"A copak to je?" zeptal se tedy její otec, zatímco Aymina matka chystala šálky do obýváku.
"Kiseho matka ho měla dost mladá, ale zase ne tak mladá na kolik vypadá." řekla Ayme opatrně. To poslední, co potřebovala, bylo, aby si její otec při prvním pohledu na Kiseho matku myslel, že ho měla ve čtrnácti.
"A v kolik ho tedy měla?" zeptal se muž se zakroucením hlavou.
"Ve dvaceti, ale vypadá mladší než na třicet pět, které má." prohlásila Ayme a její otec se zamračil.

'Jasně i to je podle tebe až moc brzy.'

"Dobře, to vlastně není moc překvapivé." podotkl muž a pak se podíval na dceru: "Máš ještě něco?"
"No pracuje ve světě módy, tak je trochu extravagantní." nadhodila dívka opatrně. Kiseho matka na ni působila dojmem volnomyšlenkářky a to určitě nebyla vlastnost, která by se zamlouvala jejímu otci.
"Kdy ses s ní vlastně viděla?" zeptal se její otec znenadání a Ayme trochu zbledla.

'Tohle je v háji. O té sobotě jsem jim lhala, tak co mám teď říct?!'

"Poznala jsem ji, když jsem Kisemu nesla nějaké úkoly, myslím, že to bylo v sobotu?" řekla dívka trochu neurčitě a naoko zamyšleně.
"Dobře." přikývl tedy její otec a nechal ji odejít.
Ayme se ale dokázala znovu klidně nadechnout, až když byla za dveřmi.

'Dobře, tak tohle mi prošlo, ale bylo to těsně.'

Rodiče ji považovali za zodpovědnější a lépe vychovanou, než byl její bratr. Nedalo by se říct, že by pro ně byla přímo miláček, protože otec byl na ni snad ještě přísnější než na syna, ale obecně předpokládali, že by jim nikdy nelhala. Ayme to taky obvykle nedělala, ale i tak měli s Yukiem spoustu zážitků, úmluv a tajemstvích, které zodpovědně zapírali. Jejich obchod zahrnující Anglii a Kiseho doučování toho byl jasným důkazem.
"Bude to v pohodě." ujistila sama sebe a vyrazila za kamarádkou.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

"Ahoj." pozdravila Ayme svoji nejlepší kamarádku hned ve dveřích.
Raja se na ni nejprve překvapeně podívala a potom ji gestem pozvala dál.
"Nečekala jsem tě." prohlásila Raja, když se Ayme vyzula.
"No rozhodla jsem se tě překvapit." přiznala dívka.

'I když nedobrovolně. Bylo to ale buď tohle, nebo dělat společnost klukům na basketu.'

"A já myslela, že poslední dobou, ti lezeme všechny na nervy." podotkla Raja s naoko dotčeným výrazem, zatímco obě mířily do jejího pokoje.

'Jasně poslední dobou mi všechny lezly na nervy kvůli Kisemu, ale asi jsem měla být přátelštější.'

"Ale chápu, že když jsi proti němu vysazená, tak se špatně poslouchá, jak je Kise-kun úžasný." řekla Raja jakoby nic.

'Ale no tak, vždyť jsem přišla na návštěvu a ty stejně nenápadně vyzvídáš na něj! Moment neřekla teď vysazená? Jsem proti němu vysazená? Nebo spíš takhle působím?'

"No neřekla bych, že jsem přímo vysazená." řekla Ayme opatrně. "Jen nejsem unešená."
"Musíš ale uznat, že je strašně hezký." řekla Raja a zavřela za nimi dveře.

'Jo je strašně hezký! Je to asi nejhezčí kluk, kterého znám.'

"Vypadá dobře." prohlásila dívka a pokusila se znít znuděně.
"Navíc je moc milý." podotkla Raja.
"Nikdy jsi s ním nemluvila." namítla dívka a posadila se na její postel.

'Možná ho Raja nezná, ale má pravdu, je milý a taky roztomilý. Zvlášť když mi půjčoval tu mikinu, která tak hezky voněla. S*kr*! Na co to myslím!'

"No ale vždycky se usmívá, a když na něj některá z holek promluvila, tak se choval hezky." bránila se Raja, ale potom se její výraz změnil.

'Pravé vyzvídání zřejmě přijde až teď.'

"Není snad milý, když k vám přijde za tvým bratrem?" zeptala se tedy Raja a Ayme si povzdechla.
Blondýnka byla její nejlepší kamarádka, ale Ayme jí ani tak do teď neřekla o doučování, protože nestála o další otázky na Kiseho, teď se ale kvůli tomu cítila hloupě.

'Raju znám už celou věčnost, měla bych jí to říct…'

"Udržíš tajemství?" zeptala se dívka spíš symbolicky. Věděla, že by kamarádce mohla svěřit cokoliv.
"Jistě." přikývla dívka zvědavě. Bylo na ní vidět, že hoří nedočkavostí. Nejspíš předpokládala, že půjde o něco souvisejícího s Kisem.
"On k nám vůbec nechodí za mým bratrem." řekla Ayme a Raja se zatvářila zmateně.
"Tak proč teda?" zeptala se tedy blondýnka, když se Ayme k vysvětlování moc neměla.
"Chodí k nám, protože ho doučuju." vysvětlila tedy černovláska a sledovala, jak na ni Raja nevěřícně hledí. "Chtěla jsem se vyhnout všem pomluvám a taky otázkám. Je otravné o něm pořád něco slyšet a to poslední, o co jsem stála, bylo, aby někdo věděl, že se s ním vídám."
"No páni." vyhrkla dívka a nevěřícně zakroutila hlavou.
"Ne, páni teprve přijde." prohlásila Ayme a zhluboka se nadechla.

'Tak teď musím tu Anglii nějak dobře podat.'

"Za to doučování mě totiž vezme do Anglie, pokud mi to rodiče dovolí." řekla Ayme nakonec.

'Zatraceně, tohle vyznělo jako výlet pro dva, to jsem podala pěkně blbě.'

"Respektive mě tam vezme jeho matka." pokusila se to zachránit Ayme.
"Úžasné, hrozně ti závidím, Anglii i jeho." zajásala dívka a dokonce kamarádku krátce objala. "A kdy se teda dozvíš, jestli můžeš jet?"
"No vlastně dneska, Kiseho máma přijde na čaj a domluví se s mými rodiči." prohlásila dívka a Raja se na ni trochu překvapeně podívala. Ayme totiž působila hrozně nervózně.
"Určitě ti to dovolí." ujistila ji Raja a Ayme jen pokývala hlavou. Byla ráda, když pak její kamarádka pustila hudbu a stočila téma na něco jiného, než je Kise Ryouta.



Tak o tom ví i Raja, doufám jen, že si na ni ještě vzpomínáte. No přinejmenším alepsoň z obrázku. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 11. dubna 2016 v 8:42 | Reagovat

No na Rayu si moc nevzpomínám, ale to je možná tím, že sleduji víc tvých povídek... Takže se v tom občas ztrácím, tedy aspoň v těch jménech... :D
Jinak, co ti k tomu mám řici, bylo to moc super... Kurňa děláš z troho drama, tak pojede nebo nepojede? Kise se nám zamiloval a nechce si to přiznat a Ayme je na tom stejně. A ta Raya já mám pocit, že ona to bonze, proč mám ten pocit?! :D
A ta jeho máma to zabíjela, jasně že to "není" tvoje holka! :D

2 IceSun685 IceSun685 | Web | 11. dubna 2016 v 8:50 | Reagovat

[1]: Jsem moc ráda, že se ti to líbilo. Jinak Raja bude mít brzy větší roli, tak si ji určitě zapamatuješ. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama