Basketbalová hlava 18

12. května 2016 v 8:55 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Ayme zvedla hlavu, když se Kise objevil. Mladík nesl něco dalšího, což dívku donutilo se trochu zamračit.

'Proč jsi nevybíral se mnou?'

"Ještě tohle." řekl prodavačce v angličtině a zatím si prohlédl Ayme. Usmál se, takže zřejmě opět vypadala dobře.
"Bereme." řekl Kise a zase si sedl do svého křesla.
Ayme si tedy oblékla šedočerný kostýmek, který původně považovala za poslední kus.

'Nevypadám v tom divně? Možná by to víc slušelo někomu staršímu.'


Černovláska vyšla ven a podívala se na Kiseho, který ji zhodnotil pohledem a pak řekl: "Tohle ne." Ayme tedy přikývla a zase zašla do kabinky, kde si to sundala a podala to prodavačce, která už věděla, že to má odnést pryč.

'Tak fajn, teď to co jsi donesl, ať je to co je to.'

Prodavačka jí do kabinky podala nějakou modrou látku, na kterou se Ayme s nadzvednutým obočím podívala.

'Šaty? To myslí vážně?'

"Kise?" zavolala na něj z kabinky.
"Jo?" ozval se mladík, který už se tvářil trochu zklamaně. Tušil, že mu to nevyjde zase tak snadno.
"Proč si mám zkoušet šaty?" houkla na něj dívka. Netušila, že by nějaké měla mít. Nikdy na šaty moc nebyla. Tenhle typ oblečení totiž obvykle záměrně odhaloval víc, než by se jí líbilo.
Šaty, které jí vybral mladík, byly až ke krku, kde byl vlastně rolák. I tak, ale měli výstřih, protože tam byly skombinované s průhlednou látkou bledě modré barvy. Stejná látka jí pak zakrývala záda, takže je vlastně měla prakticky holá až skoro k zadečku. Kousek nad ním ale látka končila špičkou, protože do stran se už zvedla neprůhledná část šatů. Dolů pak měla puštěnou dlouhou sukni, která nebyla nijak ozdobená.
"Na poslední večer budeš šaty potřebovat." odpověděl mladík na její předchozí otázku.

'Tohle ne to si neobleču, látka nebo ne, měla bych toho na sobě příliš málo.'

"Nelíbí se mi." prohlásila dívka neochvějně a padala je prodavačce, která jí dala jiné.
"Byly hezké, ale jak chceš." řekl tedy mladík. Záměrně jich vzal víc v naději, že si aspoň jedny obleče. Navíc nevěděl, jaký má dívka vkus. Vybíral podle sebe. Předtím se sice trefoval do toho, co se jí líbilo, ale těžko říct.

'Vlastně se mi líbily, jen ne na mě.'

Druhé šaty byly taky modré. Neměly ramena a vepředu byly zvednuté do obloučku, takže byly bez výstřihu. Vzadu byl oblouček sice trochu níž, ale ne nijak výrazně. Ozdobené byly korálkami a stříbrnou nití do ornamentů ve tvaru spirál. Volná sukně, která byla taky až na zem, pak byla ozdobená stejnými ornamenty, ale v mnohem menší míře.

'Tyhle se mi vážně líbí!'

Ayme se sice úplně nechtěla před ním předvádět v šatech, ale nemohla odolat. Doma neměla jediné šaty a nikdy si vlastně ani žádné nezkoušela.
Černovláska si je tedy rozepnula a přetáhla přes hlavu. Se zipem vzadu jí pak pomohla prodavačka. Ještě chvilku se pak dívka na sebe dívala do zrcadla, než vyšla ven.
Kise k ní zvednul oči a na tváři pomalu roztáhl sladký úsměv.

'Líbím se ti. Opravdu se ti líbím!'

"Tyhle stoprocentně." přikývl Kise spokojeně. Bylo na něm vidět, že by ji přemlouval, kdyby chtěla couvnout.
Ayme se neubránila usmání a zase vklouzla do kabinky.
Když pak šaty vracela prodavačce, tak jí musela říct, aby je zabalila, protože Kise tentokrát použil výraz, kterému nerozuměla. Podle jejich výrazů ale předpokládala, že ano.
Ayme tedy do rukou dostala další šaty. Tyhle byly červené a zapínaly se za krkem. Měly docela hluboký výstřih a většinu zad holou. Když si je oblékla, tak jí taky sahaly sotva ke kolenům. Nebyly na nich žádné korálky, ale šaty byly ozdobené jen tím, že látka byla poskládaná přes sebe. Vypadaly na ní docela dobře, ale nebyla si tím úplně jistá. Navíc jí přišlo hloupé, aby ji v nich viděl.

'Nejsou moc odvážné? Bože, je tak trapné se mu v tom ukazovat, nejsem přece modelka!'

"Všechno v pořádku?" zeptala se prodavačka, ale Ayme nevěděla, co jí na to má říct. S šaty žádný problém nebyl, spíš jen s jejím sebevědomým.
Prodavačka tedy nakoukla dovnitř, aby zjistila, co se děje a na dívku se usmála.
"Moc vám sluší." řekla a zdálo se, že to myslí upřímně. "Váš přítel spadne na zadek, až vás uvidí."

'Cože, to jsem tak vyzývavá? A neřekla právě přítel? On přece není můj kluk, to si to vážně myslí? Copak já vypadám jako někdo, s kým by mohl chodit? Podívali se vůbec dobře?'

Prodavačka tedy zase zmizela a tak Ayme měla ještě chvilku na rozmyšlenou. Došlo jí ale, že se příliš stydí, než aby se mu v nich ukázala. Sundala si je tedy a dala je do ruky zmatené prodavačce.
"Ne?" zeptala se mladá žena trochu nejistě. "Ohromně vám slušely."

'Co jí na to mám říct? Taky se mi líbí, i když si je asi nikdy nikam nevezmu. Chci je, ale v žádném případě nechci, aby mě v nich viděl.'

"Ale ano, jen ať to on neví." řekla tedy Ayme a prodavačka se na ni usmála.
"Chápu." řekla a šaty naoko šla odnést, zatímco jí dala další. Tentokrát černé šaty, které byly docela úzké, takže asi měly držet dost na těle. Byly na obyčejná ramínka a s výstřihem, který sice nebyl nijak hluboký, ale i tak docela velký. Šaty by jí také sahaly jen několik centimetrů pod zadek, kdyby si je oblékla.
"Nikdy!" prohlásila Ayme neoblomně.

'Tohle snad nemyslel vážně. Styděla jsem se mu ukázat už v těch předchozích, tohle bych si na sebe nikde nemohla obléct!'

"Nechceš si je ani zkusit?" zeptal se mladík trochu zklamaně a přišel blíž ke kabince, aby nerušili další zákazníky.
"To ani náhodou, vždyť jsou tak krátké! Jak tě mohlo napadnout, že bych si je oblékla." podotkla dívka a nasoukala se do vlastního oblečení. Nic dalšího si zkoušet nehodlala. Už kvůli tomuhle měla úplně rudé tváře.
"Jsou to koktejlky, nemají být dlouhé." namítl mladík. "Každá holka by nějaké měla mít. Určitě se ti jednou budou hodit."
"Jednou? Myslela jsem, že šaty si mám zkoušet kvůli tomu večírku." namítla dívka.

'To nechápu, pokud nechtěl, abych si je vzala tam, tak proč jsme je vůbec řešili?'

"No to taky, ale když už nakupujeme." dostal ze sebe mladík trochu nejistě.
"Tys mě v nich chtěl prostě vidět!" vyhrkla dívka zaraženě a vyšla z kabinky, ve svém obyčejném oblečení. Stál kousek od ní s provinilým výrazem a rudými tvářemi.

'On mě v nich vážně chtěl vidět!'

"No to taky." přiznal Kise nevinně. "Ale je pravda, že by se ti hodili."

'To je docela roztomilé, jak se bráníš s tímhle výrazem. Nemusím být ale hodná ne? Můžu si trochu rýpnout.'

"Netvrdím, že ne, ale musím říct, že jsi mě překvapil, měla jsem o tobě vyšší mínění." prohlásila a zklamaně zakroutila hlavou.
"Ale já tě nechtěl okukovat, nebo tak něco. Jen jsem byl zvědavý, jak ti budou slušet." bránil se Kise nešťastně. Bylo pro ni těžké se nesmát, byl při tom tak hrozně roztomilý.

'Neměla bych ho tak týrat, když je pořád tak hodný.'

"Neboj, nemyslím si o tobě nic špatného, ale ty šaty si ani náhodou neobleču." prohlásila tedy Ayme neoblomně.
"Tak dobře." přikývl mladík.

'Vypadá, že se mu docela ulevilo, ale jako by byl i trochu zklamaný, že si je neobleču. Proč by ale chtěl, abych to udělala? Určitě v takových šatech viděl už hodně holek ne?'

"Půjdeme teda na boty?" zeptal se raději mladík a Ayme přikývla. Nechtěla ho už trápit a boty by stejně měla mít.
Kise ji nebral sebou, když byl platit, ani když zařídil, aby věci dostala do svého pokoje. Jednoduše se s ní potkal u dveří a zase ji vedl ulicemi.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

'To s šaty bylo hloupé. Doufám jen, že si o mně vážně nemyslí, že jsem prasák. Nejsem přece jako Aominecchi nebo jo? Vyznělo to tak? Chtěl jsem jen vědět, jak v tom bude vypadat! Tak moment nedělá to ze mě prasáka?'

Mladík pustil podobné myšlenky z hlavy a raději ji přivedl do obchodu s obuví. Tady to měl vlastně docela jednoduché. Posadil ji na židli, zeptal se na její velikost a pak už jí jen nosil boty, které si zkoušela. Musel ji nakonec dostat do něčeho vhodného k šatům i formálnímu oblečení, které vybrali kvůli přehlídkám.
Ayme naštěstí opět měla podobný vkus jako on a boty, které vybíral, se jí líbili. Nebylo to tedy nijak zvlášť těžké. Navíc i zkoušení bylo docela rychlé. Dívka si pak ze všech možností vybrala ty, které se jí líbili nejvíc, a byly taky pohodlné.
Kise ji nakonec přiměl si vybrat hned šest různých párů bot. Dvoje byly k šatům. Jedny takové polobotky, co si je mohla obléct k formálnímu oblečení. Potom měla jedny boty nad kotníky, co se daly nosit do deště, což tady bylo asi celkem užitečné. Zatím jim sice nepršelo, ale bylo skoro pořád pod mrakem. Další boty pak byly spíš na běžné chození.
Kise ji už pak jen vytáhl koupit nějaké kabelky. Ayme tedy musela podotknout, že bude potřebovat aspoň dva další kufry, aby to dostala všechno domů.

'Nad tím jsem nepřemýšlel.'

"Můžeš si něco nechat dopravit, ale myslím, že tohle nebude problém." ujistil ji Kise, když už se vraceli do hotelu. Tohle teď byla jejich nejmenší starost. Oba dva se museli hlavně připravit na přehlídku.



Tak tedy nakupování zdar, teď už bude Ayme jenom za krasavici. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 12. května 2016 v 10:09 | Reagovat

Ach Kise, Kise... :D
Který chlap by nekoukal po ženské, když si zkouší oblečení! :D
Ale bylo to roztomilé, těším se na další dílek! :)

2 IceSun685 IceSun685 | Web | 12. května 2016 v 11:26 | Reagovat

[1]: :-D  :-D No pořád je to puberťák, i když je takové zlatíčko. ;-)

3 Pariah Pariah | Web | 13. května 2016 v 23:55 | Reagovat

[1]:+[2]: holky a ted si představte, kdyby šel nakupovat Ao se svou přítelkyní :-D:-D:-D

4 IceSun685 IceSun685 | Web | 14. května 2016 v 9:54 | Reagovat

[3]: :D  :D  :D Tak se tak obávám, že by nevydržel čekat před tou kabinkou.

5 Pariah Pariah | Web | 14. května 2016 v 15:17 | Reagovat

[4]: rozhodně ne :D:D:D:D ale já mám zvrholosti ráda... 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama