Aomine Seijuro 19

28. července 2016 v 8:51 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Akashi sice celý den přemýšlel nad tím, co jí večer řekne, ale nakonec stejně neměl žádný pořádný plán, když se u něj Yuzuki večer objevila.
"Připravený na porážku?" zeptala se ho dívka s úsměvem a na chvíli v něm tak rozžehla naději, že na to přiznání možná zapomněla. Hned jak za ní zavřel, tak se ale zeptala: "Jak se teda jmenuješ?"
Akashi se tak lehce zamračil a posadil se naproti ní, zatímco dívka začala chystat plánek, podle fotografie.
"Jsem Akashi Seijuro." řekl tedy Akashi jednoduše a hnědovláska na něj vyvalila oči.

Asi nás zná…


Akashi si podotknutí svého druhého já nevšímal, protože to, co řeklo, bylo naprosto zjevné. Yuzuki jeho jméno znala.
"No teď to aspoň dává smysl." pokývala dívka hlavou. Mladík ji tím sice zaskočil, ale jinak ji to zřejmě nerozhodilo. Spoustu věcí se tím taky vysvětlilo, přesně jak řekla.
"Víš, když o tobě mluvila Fumiko, tak mi přišlo, že tvoje jméno znám, jen nevím odkud." podotkla dívka zamyšleně. "Vím, že ne díky firmě, nebo koním, ale nevím odkud."
Akashi se nad tím zamyslel. Bylo pár dalších věcí, díky kterým ostatní znali jeho jméno, ale co z toho by mohla znát Yuzuki byla otázka.
"Zajímáš se o basket?" zeptal se mladík, i když by to podle jejího vzhledu moc neřekl. Z basketu byl ale asi nejznámější a tak to za pokus stálo.
Dívka se na něj nejprve překvapeně podívala, než odpověděla: "Můj bratr ano, proč?"
"A říká ti něco Generace zázraků?" zeptal se tedy Akashi. Nechtěl se před ní vytahovat nebo něco takového, ale když basket jako možnost potvrdila, tak to nemohl jen tak přehlédnout.
"No jasně!" vyhrkla dívka a tak se zdálo, že už nebude muset pokračovat. "Byl jsi její kapitán, že jo?"
"Ano." přikývl Akashi a sledoval, jak si užívá skutečnost, že konečně zná odpověď.
"Moment!" vyhrkla ale dívka a tak se Akashi trochu zamračil. "Teď chodíš na Rakuzan, ne?"
"To ano." potvrdil to mladík, ale zase nic až tak převratného v tom neviděl.
"Můj bratr o tobě básní. Byl jsi jeden z důvodů, proč chtěl jít na Rakuzan." zakroutila dívka hlavou. Byla úleva, konečně si vzpomenout, i když jí mladík dost napověděl.
Akashi se nad tím musel zamyslet. Bylo dost nepravděpodobné, že by někdo dopředu věděl, že Akashi půjde na Rakuzan, kromě ředitelů škol a dalších podobně postavených lidí, takže by její bratr neměl být ve stejném ročníku. Dívka taky použila nejprve přítomný čas, který napovídal, že Akashiho její bratr pořád obdivuje. Potom ale také použila minulý čas, který ale nedával smysl. Pokud obdiv nezmizel, tak musel být jiný důvod, proč by mladík změnil názor. Pokud to tedy nemyslela tak, že se už přihlásil.
"Bratr bude po prázdninách chodit na Rakuzan?" zeptal se tedy mladík. Dívka však překvapivě řekla: "To my oba a vlastně i Fumiko."
"Takže jste dvojčata." podotkl mladík, i když byla taky možnost, že mluví o nevlastním bratrovi, nebo že mají jen stejného otce.
"Ano." přikývla dívka a potvrdila jeho předpoklad. "Zjevně se budeme vídat i po prázdninách." dodala Yuzuki, když si to uvědomila. Tohle zjištění sice trochu pokazilo její původní plány, že se před ním může chovat hloupě, protože se už neuvidí, ale naopak měla radost, že se budou vídat.
"Dohrajeme tedy tu partii?" zeptala se Yuzuki v zápětí a Akashi přikývl. Dívka strávila notnou chvíli tím, že přemýšlela nad strategií, když na něj včera čekala, takže to nehodlala promarnit. Ani tak ale po víc než hodině hraní nebyla vítězem.
"Chceš další hru?" zeptal se jí mladík a Yuzuki si povzdechla.
"Asi ani ne." zavrtěla dívka hlavou. Bylo skoro půl desáté a další hru by stejně nestihli, i když se jí vlastně zpátky ještě vůbec nechtělo.
Akashimu to vlastně ani moc nevadilo, protože s ní ještě potřeboval něco probrat: "Víš, nevím, co ti o mně Fumiko řekla, ale když mluvila se mnou, tak jsem měl pocit… no že mě zrovna…"
"Nemá ráda." potvrdila dívka, které bylo očividně jasné, co myslí.
"Přesně tak." přikývl Akashi a neznatelně se zamračil. Nechtěl, aby to tak bylo a zvlášť, když byla šance, že se budou vídat. Z nějakého důvodu se taky cítil mnohem hůř při představě, že by to Fumiko nevzala dobře. Dokonce ho to trápilo mnohem víc, než u Yuzuki, které se svěřil docela snadno.
"Myslím, že na tebe má zkreslený pohled." řekla dívka konejšivě.
"Nejspíš, ale v některých věcech má pravdu." přiznal Akashi a vzpomněl si na jejich první rozhovor. "Skutečně jsem se o Yukimuru nestaral."
"Teď se ale staráš." namítla dívka a povzbudivě se na něj usmála.
"Ani tak nemám pocit, že bude zrovna nadšená, až se jednou dozví, kdo jsem." podotkl mladík a trápilo ho to víc, než by si myslel.
Yuzuki se nad tím zamyslela a pak navrhla: "Myslím, že bys jí to měl říct sám a co nejdřív." Akashi se na ni překvapeně podíval a tak dodala: "Pokud by to slyšela od někoho jiného, nebo na to sama přišla, tak by to bylo horší. Navíc čím dřív jí to řekneš, tím míň se bude zlobit."
"Nejsem si tím až tak jistý." namítl mladík ztrápeně.

Nějak moc ti na tom záleží…

Akashi si poznámky nevšímal a místo toho svou pozornost upřel na Yuzuki, která navrhla: "Možná bys jí to mohl říct na té projížďce. Třeba cestou zpátky."
'To asi nebude špatné místo. Aspoň budeme mít soukromí. Jen bych si měl dávat pozor na cestu, aby se náhodou nerozzlobila a nenechala mě v lese…' napadlo mladíka a směrem k Yuzuki tedy řekl: "Myslím, že máš pravdu. Zítra si s ní promluvím."
"Výborně." usmála se dívka a postavila se. "Tak teď už bych asi měla jít."
"Jistě." přitakal Akashi, který se taky postavil. "Chceš doprovodit?"
"Ne to je dobré. Je to jen kousek." ujistila ho Yuzuki a vyrazila ke dveřím. "Tak dobrou noc, Akashi-kun."
Mladík se při jejích slovech pousmál, ale prohlásil: "Tobě taky a mimochodem, klidně zůstaň u Seijura."
"Dobře." přikývla tedy dívka a nechala ho samotného.
Akashi ale ještě chvilku stál na místě a přemýšlel, než se nakonec vydal spát.



Tak Yuzuki už to ví a Fumiko se to dozví příště. Jinak Dechi Kazemai měla pravdu s tím, odkud Yuzuki zná jeho jméno. Dobrý odhad. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 29. července 2016 v 7:23 | Reagovat

Jsme prostě vědma, vím vše... Tedy úplně všechno ne! :D
Jinak povedený dílek, jsem zvědavá na zbytek! :)

2 IceSun685 IceSun685 | Web | 29. července 2016 v 22:01 | Reagovat

[1]: No jelikož jsi typovala jako jediná, tak byla 100% úspěšnost. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama