Basketbalová hlava 29

4. července 2016 v 8:03 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Když Raja přemýšlela nad mladíkovým doučování, tak vymyslela opravdu hodně možností, jak to mohlo probíhat. Ze začátku totiž ani nevěděla, jak dobře se bude Kise učit, i když po prvním setkání předpokládala, že moc dobře ne. Mladík skutečně chemii a zvláště pak fyzice moc nerozuměl, ale alespoň se snažil a tak mu to ještě docela šlo. Taky tím vyvrátil její původní obavu, že není moc chytrý. Mladík neexceloval v přírodních vědách, ale jinak byl dost chytrý. Nijak se tím tedy nezkazila její představa o tom, jak moc je úžasný. Kise totiž splňoval ve skutečnosti všechny věci, kvůli kterým patřila k jeho obdivovatelkám.

Jedna z dalších věcí, které dívka řešila, byli její rodiče. Nestála o žádné hloupé poznámky. Rodičům jednoduše řekla, že bude doučovat jednoho kamaráda ze školy a doučování probíhalo v kuchyni, aby o tom nikdo nemohl pochybovat. Její rodiče jim díky tomu občas dělali společnost, ale i přes nějaké původní obavy, to probíhalo dobře. Kise byl zdvořilý a líbil se jak její matce, tak i otci. Čas od času s jejím otcem dokonce probral něco o basketu a asi třikrát se dokonce zdržel u nich na zápas v televizi. Její otec byl doslova nadšený z toho, že má zápas s kým probírat. Rajin dědeček a jeho otec se kdysi živil jako profesionální hráč a později jako trenér. Celá její rodina díky tomu basket milovala.
První dva týdny pak probíhaly v duchu toho, že přišli ze školy, usadili se v kuchyni a Kise před a někdy až po večeři odešel domů. Když pak ale začal mladík zase trénovat, tak se čas jejich doučování změnil na tři večery po tréninku a sobotu dopoledne. Nijak zvlášť to ovšem neovlivnilo samotné doučování, až na případy, kdy se chtěl její otec dívat na basket a byl tedy moc hlučný. Tehdy se odebrali do jejího pokoje, kde se často bavili i o dost osobněji. Zatímco se Ayme o Kisem nikdy nechtěla bavit, tak mladík několikrát stočil téma hovoru právě na dívku, když například vzpomínal na nějakou metodu, kterou použila při jeho doučování, a podobně. Potom se většinou dostali i na nějaké Rajiny vzpomínky, které byly v duchu kamarádství.
Nejdřív tomu Raja nepřikládala žádný význam, ale čím víc se bavili o její nejlepší kamarádce, tím víc si uvědomovala, že je do ní Kise zamilovaný a jednoduše vyzvídá. Možná se to snažil nedat najevo, ale Raji to bylo i tak jasné. Nijak zvlášť ji to ale nevadilo, což ji vlastně celkem udivilo. Kise byl příjemný společník a pořád si o něm myslela, že je úžasný, ale jinak ho brala jen jako kamaráda. Nejspíš by na Ayme měla žárlit, ale nějak k tomu nedošlo. Kise byl úžasný jako kamarád, ale i přes původní představy o něm, které se nijak zvlášť nezměnily po kontaktu s realitou, si ho neuměla představit jako cokoliv jiného, i když věděla, že ho má dost ráda.
Jedna z věcí, které naopak vyzvídala ona na něm, byl modeling. Raja nikdy neměla příležitost dostat se do podobného prostředí, i když ji móda velmi zajímala. Když jí tehdy Ayme ukazovala oblečení z Londýna, tak jí opravdu záviděla.
"Odpoledne budu dělat nějaké fotky. Můžu tě vzít sebou, jestli se chceš podívat, jak to probíhá." prohlásil Kise znenadání, když si zase jednou dali pauzu v učení a bavili se o modelingu. K rozhovoru se ve skutečnosti původně dostali pře Ayme, ale i tak byla Raja spokojená.
"Vážně?" vyhrkla blondýnka a jen stěží potlačila nadšení.

'Bože, tak moc chci jít!'

"Jo." přikývl Kise, pro kterého to očividně byla maličkost. "Když se nikomu nebudeš plést pod nohy, tak to vadit nebude."
"Tak bezva." přikývla Raja nadšeně. Ayme si užila skutečnou přehlídku, ale blondýnka byla ráda i za obyčejné focení. Tedy obyčejné pro něj, protože pro ni to bylo něco úžasného.

'Musím si obléct něco hezkého.'

"Začíná se ve tři ve studiu v Tokyu." řekl Kise. "Můžeme se tedy potkat na nádraží a jet společně."
"Dobře tak v kolik?" zeptala se tedy Raja. Byla až příliš nadšená, než aby to úplně ukryla, ale Kisemu by to stejně asi nevadilo.
"Ve dvě bude stačit." prohlásil mladík zamyšleně. Měl ve zvyku jezdit dřív a ještě se někde zastavit na obědě a trochu se projít. Teď ale můžou jet později.
"Dobře." přikývla tedy dívka a znovu si zvala svoje poznámky. Pořád ještě byla sobota dopoledne a je čekalo nějaké to učení.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Blondýnka se posadila. Posledních několik minut dělala Kisemu společnost, když ho česali a pudrovali. Teď ale mělo dojít na samotné focení a tak si sedla stranou, aby nezavazela.

'Docela se mi to líbí. Všichni jsou přátelštější, než jsem čekala.'

"Nenudíš se?" zeptal se Kise. Mladíkovi zbývalo ještě několik minut, než skutečně začne, protože fotograf si rozmyslel, že se mu nelíbí světlo a tak to ještě upravovali.
"Vůbec ne." zavrtěla dívka hlavou. Netušila jak ho to mohlo napadnout, když se celou dobu spokojeně usmívala.
"Dobře. Kdyby ses začala, tak můžeš klidně odejít, já tu nějakou dobu ale budu muset tvrdnout." řekl tedy mladík a vydal se za fotografem.
Kise měl pravdu v tom, že tu bude hodně dlouho, protože po víc jak dvou hodinách byli sotva v polovině. Raja se ale ani tak nenudila, protože koukala fotografovi přes rameno a bavila se s personálem. Vůbec největší zádrhel celého focení byl ale v tom, že se nedostavila modelka, se kterou měl Kise fotit společenské oblečení. Když se to fotograf dozvěděl tak začal dost nadávat, až tím Raju docela překvapil.

'Do teď byl tak v pohodě, páni.'

"Nesnáším, když se tohle stane." podotkl Kise, který si stoupl vedle ní.
Raja se tedy na něj podívala a zeptala se: "Taky jsi už někdy přišel pozdě?"
"Ne, vždycky mám nějakou rezervu, kdyby se třeba něco stalo s vlakem." zavrtěl Kise hlavou.
"Tak neprofesionální!" soptil fotograf. Podle všeho ho to ale právě přešlo, protože unaveně svěsil ramena a s povzdechem se otočil na Kiseho. "Budu se ti muset omluvit..." začal ale pak se zarazil a podíval se na Raja. "Slečně už bylo patnáct?"

'Cože? Mluví na mě?'

"Už je mi šestnáct." dostala ze sebe dívka a fotograf se spokojeně usmál, zatímco se na sebe Kise s Rajou nechápavě otočili.
"Tak dobře lidi, máme spoustu práce. Učešte mi ji a namalujte a ať už ji tu mám v těch šatech!" přikázal fotograf a Raja zaraženě otevřela pusu.
"Já?" vyhrkla dívka, když si ji odtáhla kadeřnice.
"Určitě ti to půjde." ujistil ji hned Kise, kterého to podle všeho téměř vůbec nevyvedlo z míry.

'To si snad dělá legraci ne? Já přece nemůžu fotit, to je hloupost.'

I přes podobné myšlenky, ale Raja skutečně za půl hodiny stála před fotografem v krásných dlouhých šatech. Byly jí skoro dobré, jen měla trochu volná ramena a tak jí je švadlena zkrátila pomocí špendlíku.
"Musíš si dát pozor, ať se nepíchneš." řekla jí skoro nezaujatě. Raja měla šaty předvádět hlavně zepředu, i když fotograf bude chtít fotku i ze zade. To jí pak bude muset špendlík předělat, aby nebylo vidět, jak jsou ramínka zahnuté.
"Dobře." přikývla dívka, která z toho ještě pořád byla trochu zmatená.
"Ty na to taky dávej pozor." upozornila i Kiseho, který jednoduše přikývl.

'To mi bude sahat na záda?'

"Můžeme?" zeptal se jich fotograf a Raja se vyděšeně podívala na Kiseho, který jí začal dávat nějaké rady. Mladík ji tak docela uklidnil a zvlášť pak tím, že to, že se fotí, ještě neznamená, že bude i v časopise. Dívka se tedy nemusela moc trápit tím, jak to vypadá. Podle všeho to měly být fotky pro návrháře, aby si udělal představu, co bude chtít. Všechno tedy nejspíš znovu vyfotí se skutečnou modelkou. Díky tomu si Raja taky focení začala docela užívat. Líbilo se jí, když kolem ní běhaly maskérky a když si mohla obléct spoustu krásných šatů.

'Nikdy jsem tak hezká nebyla. Rozhodně jsou to profíci.'

Napadlo dívku, když se dívala do zrcadla i na snímky fotografa.
"To by mohlo stačit." prohlásil muž docela spokojeně a otočil se na Raju: "Šlo ti to moc dobře. Rád jsem s tebou spolupracoval."
"Díky." vyhrkla dívka.

'Nejraději bych si nějakou fotku nechala, ale asi mi je nenechá.'

Raju svlékli z šatů a nechali ji, aby si oblékla své věci. Fotograf si jí už potom moc nevšímal a jen mluvil chvilku s Kisem, který za ní potom šel. Taky už byl oblečený v normálním oblečení a usmíval se na ni.
"Máš talent." prohlásil mladík, když pomalu odcházeli.

'Tohle myslí vážně?'

"Ehmmm..." dostala jen ze sebe Raja. Tohle bylo trochu jako splněný sen a ona s ním byla naprosto spokojená.
"Nikdy jsi nechtěla fotit?" zeptal se Kise a vedl ji po ulici do jakési restaurace, kde se posadili.
"Nikdy jsem neměla příležitost, takže jsem nad tím nepřemýšlela." pokrčila dívka rameny a objednala si večeři.
Kise na to nic neřekl a jen přikývl. Sám si totiž musel objednat.
"Jak ses t komu dostal ty?" zeptala se tedy dívka. S Kisem se o tom nikdy nebavila, ale teď ji to docela zajímalo.
"Jelikož máma pracuje v oboru, tak mě jako malého vzala sebou do práce. Tehdy se fotila dětská móda a fotograf si mě všiml a nahradil mnou jedno z dětí." odpověděl Kise s pokrčením ramen. Ve skutečnosti si to nepamatoval, ale to byl nakonec detail.

'Možná by ze mě taky byla modelka, kdyby někdo pracoval v oboru. Rozhodně by se mi to líbilo.'

"Tak moc ses mu zalíbil?" zeptala se tedy Raja a v duchu o tom snila.
Kise se podrbal ve vlasech, než trochu váhavě i když s úsměvem prohlásil: "No bylo mi pět, tak si to moc nepamatuju, ale podle mámy to druhé dítě vyvádělo a já se na fotografa naopak usmál, když se na mě podíval."

'No tvůj úsměv je neodolatelný pořád, to se musí nechat.'

"To chápu." přikývla dívka a oba se dali do jídla, zatímco pokračovali v rozhovoru o focení. Kise za ni potom zaplatil se slovy, že ho vlastně zachránila před tím, aby sem jel znovu, takže je to to nejmenší, což se Raji líbilo, takže se ani moc nebránila.

'Přesvědčit Ayme, abys za ni zaplatil, by bylo rozhodně těžší.'

"Musím říct, že jsem rád, že jsi jela." prohlásil Kise, když se pak loučili na nádraží.
"To já taky. Díky za odpoledne." řekla Raja s úsměvem. Na focení plánovala ještě nějakou dobu radostně vzpomínat. Věděla, že Ayme byla taky v šatech, protože jí to dívka prozradila, ale určitě to nebylo takovéhle. Raja na sobě nakonec měla skutečné modely, což bylo úžasné.
"To já taky." přikývl Kise a obdařil ji dalším úsměvem.
"Tak v pondělí." dodala ještě dívka a pomalu se vydala pryč, zatímco i Kise mířil domů.

'S dneškem můžu být maximálně spokojená. I kdybych už nikdy nefotila, což stejně asi nebudu, tak se mi to líbilo. Rozhodně to stálo za to!'



Tak z Raji byla na chvíli modelka, taky by si to tu chtěl někdo vyzkoušet?

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 6. července 2016 v 10:11 | Reagovat

Proč já v tom cítím nějaký háček... o.O Mám pocit, že to bude ještě takový ten začarovaný trojúhelník, ala opět špatná komunikace a na konci se to vše vyjasní... Ale třeba je to jen můj vnitřní pocit a bud to úplně jinak... :)
Jinak pěkný dílek...
Jinak k tvé otázce, proč ne? :) Já bych si to zkusila... :)

2 IceSun685 IceSun685 | Web | 6. července 2016 v 20:35 | Reagovat

[1]:No tak špatnou komunilaci má Kise s Ayme pořád, ale mylsím že bude v jiném ohledu než čekáš. ;-)
Jinak musím říct, že tě obdivuju, že by sis zkusila být modelkou, já bych do toho nešla. :-)

3 Pariah Pariah | Web | 10. července 2016 v 23:30 | Reagovat

[2]: A pritom bys byla jedna z mála prirozeně hezkých modelek... :D
červené šaty co jsem viděla jsou toho jasným, důkazem.

No já bych do toho určo nesla... :D Leda že bych předváděla zimní model "Iglú". ;-)

4 IceSun685 IceSun685 | Web | 11. července 2016 v 16:35 | Reagovat

[3]: No díky za kompliment, ale stejně bych do toho nešla. :D

5 Pariah Pariah | 11. července 2016 v 17:08 | Reagovat

[4]: škoda no...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama