Překvapení 63

15. srpna 2016 v 10:45 | IceSun685 |  Překvapení
Dopila zbytek čaje, zatímco Sasori sedící naproti ní se snažil nepůsobit příliš zvědavě, když si nemohl odpustit zkoumavý pohled. Stále ho ještě tížilo, že nedostal od Peina žádnou odpověď a nebyl si jistý, jak dlouho to tímto způsobem vůbec může pokračovat.
Na chodbě uslyšel kroky a snad i trochu úlevně se dovídal na otevřené dveře. Menší rozptýlení v podobě návratu ostatních mu jistě přijde v hod, i když zrovna u Deidary by uvítal trochu delší absenci.
I Miroko se podívala do chodby a spokojeně se usmála a o sekundu později Sasorimu náhle došlo, že kroky, které oba slyší, nepatří ani jednomu z jeho společníků.
Tiše se postavil a z rukávu vytáhl svitek. Nebyla to jeho loutka Třetího, kterou tak rád používal, ale jen docela průměrná práce, která se ale hodila do úzké chodby mnohem víc.
"Zůstaň tady." zašeptal její otec, zatímco pomalu vykročil do chodby a kunoichi se na něj s obavami podívala. Podle jeho chování mohla snadno usoudit, že něco není v pořádku, ale až díky té větě jí došlo, že kroky nepatří zbývajícím mužům z Akatsuki.

"Podpatky." hlesla překvapeně, když jí došlo, co se na krocích tak liší.
Sasori v zápětí ztuhnul na místě, když kroky ztichly.
"Konan." šeptl mistr loutkář překvapeně a Miroko se na něj zmateně podívala. Nenapadal ji důvod, proč by se měla modrovlasá žena nacházet zrovna v tomto úkrytu.
"Sasori." ozvalo se z chodby, ale Miroko druhou ženu z Akatsuki neznala dost dobře, aby ji mohla poznat po hlase.
"Co ty tu děláš?" zeptal se loutkář, ale nezdálo se, že by měl v plánu schovat svitek, i když se jeho postoj trochu uvolnil.
Miroko znovu uslyšela kroky a brzy taky rozeznala postavu štíhlé kunoichi.
"Jsem tu samozřejmě kvůli tvé dceři." odpověděla Peinova pravá ruka a prohlédla si ženu sedící u stolu a zvláště pak její břicho.
"Takže sedmý měsíc, že?" ujistila se Konan a prošla kolem Sasoriho, který se na ni nervózně díval.
Miroko přikývla, zatímco Sasori si neodpustil otázku: "Proč tě sem Pein poslal?"
"Přirozeně proto, že jsem žena." odpověděla Konan nevzrušeně a dál věnovala svou pozornost Miroko. Sasori zatím neměl důvod ji napadnout a i kdyby ho podobná hloupost napadla, tak by útok pouze prošel jejím papírovým tělem.
Rudovlasý loutkář se zatvářil zmateně, ale Miroko se naopak usmála.
"Hádám, že to znamená, že osud je mi nakloněn." přidala se do jejich rozhovoru a stoupla si.
"Jsi těhotná s chlapem, který v opilosti využil příležitosti." prohlásila Konana necitlivě. "Nejsem si jistá, jestli se dá mluvit o nakloněném osudu. Pokud ale myslíš osudem Peinovu přízeň, tak máš pravdu. Náš vůdce rozkázal, že tobě ani dítěti se nesmí nic stát a má o vás být postaráno, kvůli čemuž jsem tady i já. Pokud jde o ostatní členy Akatsuki, tak můžou zůstat tak dlouho, jak sami budou chtít, případně do chvíle, než je tu nebudeš chtít ty sama a to včetně mě. Bude li ti má přítomnost nepříjemná, tak můžeš klidně poslat pryč i mě."
Její poslední slova potěšila zvláště Sasoriho, který si nebyl jistý jaká tajemství nebo neznámé rozkazy tato žena ukrývá. Samozřejmě ale předpokládal, že tu nějaká budou.
Miroko se ovšem jen usmála a řekla: "To jistě nebude nutné."
"Výborně." prohlásila Konan a konečně se opět podívala na Sasoriho. "Kde jsou vlastně ostatní?"
"Dali se na zahradničení, tak jsou v obchodě." zabručel mistr loutkář zklamaný jak jejich počínáním, tak rozhodnutím své dcery.
"Dobře, tak to byste mi zatím mohli najít nějaký pokoj." řekla Konan už o poznání vstřícněji a usmála se na těhotnou kunoichi.
"Udělám to." nabídla se hnědovláska okamžitě a vyvedla Konan z kuchyně za Sasoriho nesouhlasného pohledu.

"A teď jen mezi námi ženami." prohlásila Peinova pravá ruka, když zmizeli Sasorimu z doslechu. "Tak a teď mi řekni, jak na tom opravdu jsi.
Miroko se lehce usmála a odpověděla: "Jsem mnohem víc unavená a pořád běhám na záchod. Záda ani nohy mě ještě moc nebolí, ale mám pocit, že to ještě přijde."
"To je možné." souhlasila Konan zamyšleně. Bylo sporné kolik toho vlastně kunoichi věděla o těhotenství a Miroko té otázce nebyla schopná odolat.
"Už ses někdy starala o těhotnou?" zeptala se po chvíli.
"Vlastně už dvakrát, když bylo Akatsuki ještě pouze záležitostí Deštné." odpověděla modrovláska. "Jednou jsem pak byla u porodu a pak sama pomáhala rodit, tak se nemusíš bát. Navíc tvůj otec ví taky ledacos o lékařském ninjutsu."
"Až tak bych na něj nevsázela." odvětila dívka s úšklebkem a položila ruku na bříško.
"Už bys to asi měla raději za sebou co?" zeptala se Konan přátelsky a Miroko jí za ten přístup v duchu poděkovala.
"Tak napůl." odpověděla upřímně, aniž by nad tím nějak zvlášť přemýšlela.
Konan se nad významem těch slov krátce zamračila, než řekla: "Hádám, že máš obavy ohledně toho, jestli to pak zvládneš."
"Něco takového." řekla Miroko trochu neurčitě při dalších myšlenkách týkajících se otcovství a otevřela dveře pokoje.
"Říkala jsi, že jsi tu pro mě, tak jsem ti vybrala pokoj hned vedle." řekla, aby Konan zabránila dál vyzvídat tímhle směrem a otevřela dveře.
Pokoj byl stejně zařízený jako všechny a Konan se ani moc nezdála jako někdo, kdo se tím příliš trápí, protože jen trochu bez zájmu nakoukla dovnitř a položila si za dveře batoh.
"Víš, si tu dost rychle, nemysleli jsme si, že Pein někoho pošle." řekla Miroko ve snaze změnit téma rozhovoru na modrovlasou členku Akatsuki.
"Díky své technice se můžu přesouvat velmi rychle. Pein se proto nezdržoval tím, aby vám posílal zprávu." odpověděla Konan se zkoumavým výrazem. Zdálo se, že tuší, že jí Miroko něco neříká.
"To je užitečné." navázala mladá žena a usmála se na ni jedním ze svých falešných úsměvů. Skoro ji neznala. Bylo sice pravda, že Konan byla taky žena, ale to bylo asi to jediné, o čem v tuto chvíli věděla, že mají společné. Strašně moc toužila se jí svěřit a poslechnout si její rady, ale nebyla si jistá, jestli jí vůbec podobné tajemství může svěřit. I když tu byla jediná další žena, tak byla stále cizí.
"Řekni, Miroko." oslovila ji modrovláska a všechna podezření ukryla za lehký úsměv. Nebyla vlastně zvyklá se usmívat. Sice se to čas od času stalo, ale většinou zůstávala naprosto vážná a na první pohled jednoduše vznešená. Nikdy ovšem nepůsobila mile až teď. "Už máš nějaké věci pro miminko?"
"Cože?" vyhrkla Sasoriho dcera překvapeně. Nečekala podobný směr konverzace.
"Myslím postýlku, oblečení, snad nějaké hračky." osvětlila Konan.
"No vlastně ještě ne." přiznala dívka s proviněným pousmáním.
"Tak to je jedna z věcí, kterou budeme muset napravit." usmála se na ni její nová opatrovatelka a vyrazila chodbou zase zpátky.



Tak to by byl další dílek pro vás a konečně se nám na scénu dostala ta slíbená druhá ženská ruka.

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 17. srpna 2016 v 22:36 | Reagovat

Zhodnocení z protivné Konan se stala během chvilky mírumilovná postava... :D ale ona taková je, snaží se být drsná, ale my víme své... :) Paráda, jsem zvědavá, co vymyslí a co všechno koupí! :D uuu... už se nemůžu dočkat miminka! :D :3

2 IceSun685 IceSun685 | Web | 18. srpna 2016 v 13:56 | Reagovat

[1]: :D:D No myslim že po takové době, se na něj musí těšit každý. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama