Září 2016

Cesty minulosti I: Naivita mládí 01

29. září 2016 v 12:35 | IceSun685 |  Cesty minulosti I: Naivita mládí
Dlouho jsem si lámala hlavu s tím jak napsat název povídky, přesněji jestli tam zahrnout i to Cesty minulosti, nakonec jsem si řekla, že nebude od věci, když to tam bude už kvůli dalším částem cyklu. Hádám, že takhle nikdo nezapomene, že to na sebe navazuje. ;)
Každopádně díky komentáři vím, že se na to Dechi Kazemai těšila, proto bych jí ráda povídku věnovala a poděkovala jí tak za všechny komentáře, které mi tu kdy zanechala, vážím si jich. Doufám, že se ti povídka bude líbit. :)

Basketbalová hlava 42

28. září 2016 v 11:00 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
"O co jde, drahá?" zeptal se jí manžel hned ve dveřích. Bylo na něm snadno poznat, že není rád, že ho zavolala. S Kisem mu to teď šlo nebo mu to tak alespoň přišlo.

'Bude to fajn. Vypadal přece docela spokojeně ne?'

"Chci s tebou mluvit o tom chlapci." řekla trochu váhavě.

'Jakoby nevěděla jak mu říkat…'

"Ano?" přitakal její manžel a zatvářil se trochu ustaraně. Pro jeho ženu to nejspíš bylo mnohem horší než pro něj.
"Mám s ním počítat na večeři?" zeptala se tedy jeho manželka. On sám ale v odpovědi zaváhal. Blondýnka vypadala dost unaveně a vůbec se nezdálo, že by z toho měla mít radost.

Jednoduchá biologie 03

24. září 2016 v 10:10 | IceSun685 |  Jednoduchá biologie
Další den jsem vstala s moc dobrou náladou. Večer jsem ještě nějakou dobu promýšlela svoji hydrobiologii, ale pak jsem si pustila film, takže jsem měla opravdu příjemný večer a o to líp se mi vstávalo. Ani trochu mě neštval Aomine-kun, když jsem šla do školy. Záměrně jsem se vyhýbala pohledu jeho směrem a nehodlala mu nic prozradit, dokud nebudu muset. Nepřišel se mě ale zeptat a mě bylo jedno, jestli je to z nedostatku zájmu, nebo prostě předpokládá, že za ním přijdu, jak jsem slíbila. Trochu mě sice lákalo, že bych nepřišla a téma potom prostě jen oznámila učitelce, ale na to jsem byla až moc zodpovědná a mé svědomí bylo příliš čisté. Byl by to podraz. Sice jsem byla odhodlaná ho dotlačit do úplně čehokoliv, ale podrazy jsem dělat nechtěla.

Basketbalová hlava 41

21. září 2016 v 11:00 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
"Máš na mě chvilku?" vyhrkla Raja na svoji matku hned ve dveřích.
Blondýnka se na ni sice otočila, ale jinak nic neřekla.

'Vypadá nějak unaveně… Mohlo by to být kvůli Ryoutovi?'

Když pak Raja zůstala mlčet, tak ji matka pobídla: "O co jde, sluníčko?"

'Měla bych s tím vůbec začínat? Vždyť kvůli tomu se to celé provalilo… '

"No, vlastně jsem se tě chtěla na něco zeptat." řekla tedy dívka trochu neurčitě a její matka se posadila ke stolu.
Nejspíš na dceři poznala váhání a tak jí pomohla: "Jen povídej."

Jednoduchá biologie 02

17. září 2016 v 8:00 | IceSun685 |  Jednoduchá biologie
V duchu jsem se utěšovala, že jsem jeho pohled možná jen špatně pochopila. Nijak zvlášť mi to sice nepomáhalo, ale i tak jsem se po zazvonění zvedla ze svého místa a vyrazila rovnou k němu.
Stoupla jsem si před jeho lavici, abych byla zády k Sakuraiovi-kun. Učitelé Aomineho-kun nakonec obviňovali, že opisuje právě od něj, a já nestála o další osobu v konverzaci. Zvlášť, kdyby u ní měl hledat rady.
Chtěla jsem na něj promluvit, až zvedne hlavu, ale zdálo se, že si mě ani nevšiml a tak jsem si odkašlala a nahodila falešný úsměv.
Když se pak na mě konečně podíval, tak jsem tázavým tónem řekla jediné slovo: "Tak?"
"Co potřebuješ?" zeptal se mě a podle jeho výrazu se nezdálo, že by tušil, proč jsem tady.
'On to fakt neví! On nemá tušení, co se dělalo celou hodinu! Co jsem provedla, že musím být ve dvojici zrovna s ním?!' proletělo mi vztekle hlavou, ale dokázala jsem udržet svůj křečovitý úsměv, když jsem odpovídala: "Jsme spolu ve dvojici na ten projekt."

Překvapení 64

16. září 2016 v 11:02 | IceSun685 |  Překvapení
"Vítej, Konan." zavolal na ni vesele Kisame, když obě ženy vkročily do obýváku.
Modrovláska jim kývnula na pozdrav a prohlédla si všechny tři nově příchozí a nejvíce důvod všech problémů, kterým byl pro ni Deidara.
"Slyšela jsem, že jste byli nakupovat." zahájila kunoichi rozhovor a posadila se. Buď předpokládala, že o jejich současné situaci jim pověděl čtvrtý shinobi v místnosti, nebo jí bylo úplně jedno, jestli jsou v nejistotě.
"Vlastně ano." souhlasil Itachi a opřel se o stěnu. Pohledem na okamžik zabloudil k Miroko, aby zkontroloval, jak na tom je. Mladá žena se se současnou situací ovšem zjevně zdála spokojená, protože se také s úsměvem posadila.
"Podle toho, co nám řekl Sasori, to Peinovi zřejmě vadit nebude." podotkl Deidara trochu váhavě. Nejspíš ho znervózňoval její pohled, nebo jen nenávist, která byla ze Sasoriho strany téměř hmatatelná.
"Ano, proč ne." souhlasila kunoichi. "Než s tím ale začneme, tak bychom měli probrat pár věcí ohledně Miroko."
Všichni včetně jmenované dívky se na ni podívali, ale nikdo nic nenamítl.

Basketbalová hlava 40

14. září 2016 v 11:00 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
"Ahoj bratře." pozdravila ho, během obědové přestávky. Byla škoda, že si ho nemohla najít dřív, ale i tuhle příležitost brala.
"Ahoj." řekl jí mladík s úsměvem.

'Vůbec nic netuší, výborně.'

"Tak, jak ses včera měl?" zeptala se dívka a dala mu ruku na rameno.
Mladík se na ni chvilku díval s trochu zamyšleným výrazem, než se nakonec zeptal: "Ayme ti něco říkala?"
"No vlastně ani ne." zavrtěla hlavou.
"Bezva." usmál se na ni spokojeně mladík.

Jednoduchá biologie 01

10. září 2016 v 21:50 | IceSun685 |  Jednoduchá biologie
Většina z vás si snad pamatují na článek Něco o nové povídce, takže se nebudu zdržovat s vysvětlováním a rovnou vám popřeju, ať se vám díl líbí. ;)

Basketbalová hlava 39

7. září 2016 v 11:00 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
"Určitě ti není zima?" zeptal se jí nervózní mladík. Ayme tvrdila, že ne, ale rozhodně mu tak připadala.

'Co mám teď dělat? Neměl bych jí dát svoje sako? Ale mám jí ho dávat, když tvrdí, že jí není zima?'

"To je dobré." ujistila ho Ayme, čímž mu ve skutečnosti vůbec nepomohla.

'Fajn, prostě jí ho dám a hotovo, při nejhorším ho odmítne.'

Kise si tedy sundal sako a podal jí ho. Ayme se na něj podívala s provinilým pohledem, ale nechala ho, aby jí sako dal přes ramena.
"Díky." zašeptala dívka a prostrčila ruce rukávy, zatímco jí Kise podržel růži. Sako jí bylo strašně dlouhé, ale příjemně hřálo a taky vonělo. Byla to stejná vůně, jakou cítila, když jí kdysi půjčil svou mikinu.
"Chtěla jsem si vzít svetr, ale zapomněla jsem ho." přiznala Ayme a zřejmě se cítila trochu hloupě.
"To nevadí." ujistil ji Kise a trochu jí vytáhl rukáv, aby našel její dlaň.