Basketbalová hlava 40

14. září 2016 v 11:00 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
"Ahoj bratře." pozdravila ho, během obědové přestávky. Byla škoda, že si ho nemohla najít dřív, ale i tuhle příležitost brala.
"Ahoj." řekl jí mladík s úsměvem.

'Vůbec nic netuší, výborně.'

"Tak, jak ses včera měl?" zeptala se dívka a dala mu ruku na rameno.
Mladík se na ni chvilku díval s trochu zamyšleným výrazem, než se nakonec zeptal: "Ayme ti něco říkala?"
"No vlastně ani ne." zavrtěla hlavou.
"Bezva." usmál se na ni spokojeně mladík.


'Jak bezva?'

"Co tím myslíš?" zeptala se tedy jeho sestra.
"No…" zaváhal trochu Kise, ale pak odpověděl: "Byl jsem na rande s tvojí nejlepší kamarádkou. Je dost divné to s tebou probírat nebo vědět, že to s tebou probírala ona."

'No v tomhle máš vlastně pravdu… ale já jsem stejně zvědavá.'

"A řekneš mi aspoň, jestli už máš plán na sobotu?" zeptala se Raja, i když už byla rozhodnutá, nechat je být. Teda kromě toho, že u nich bude Ayme zřejmě zase přespávat.
"Ne to nemám a tak trochu přemýšlím, jestli bych si teda neměl udělat plán i na no… tátu." řekl Kise trochu váhavě.

'Jako by si nebyl jistý, jestli mu tak má říkat.'

"No táta si na tebe určitě bude chtít najít čas." řekla Raja.

'Možná bych jim s tím měla pomoct…'

"Můžu něco domluvit, jestli chceš." navrhla dívka a sledovala, jak je Kise zadumaný. "Nebo se domluvte sami, jdeš dnes na doučování ne?"

'Vlastně teď když s Ayme chodí, tak už nemá důvod se snažit…'

Kise se nad tím zamyslel a pak řekl: "No pořád chci udělat ty testy na těch osmdesát pět, takže jo."
"Vážně?" vyhrkla dívka překvapeně.

'Vždyť předtím ho průměr nezajímal, tak proč by ho teď chtěl dobrý, když Ayme s ním už chodí?'

"Jo, nechci být za hlupáka." přikývl Kise docela vesele.

'Ty vážně nemáš problém s tím, mít dobrou náladu…'

"Takže po tréninku přijdu a s no… tátou, se domluvím." řekl Kise trochu váhavě.
"Klidně mu tak říkej." přikývla Raja a Kise se na ni usmál. Nějakou dobu to ještě mezi všemi bude dost napjaté, ale Raja si byla jistá, že se to srovná.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kasamatsu bral tréninky vždycky hrozně vážně a tak na každý přišel jako první, aniž by se někde zdržel mluvením se spolužáky nebo doháněním látky na zítřek. Věděl to o něm celý tým a tak si právě tuhle chvíli vybral Kobori, aby si s kamarádem promluvil.
Když tedy Kasamatsu dorazil do šatny, tak se Kobori už převlékal.
"Jsi tu brzy." podotkl mladík, ale nijak zvlášť ho to vlastně nezaujalo. I Kobori občas přišel hodně brzy.

'Většinou ale na tréninky před zápasem, kdy potřebujeme něco probrat jako kapitán a jeho zástupce…'

"No chtěl jsem s tebou mluvit." přiznal mladík.

'Mluvit? Proč ale zrovna teď?'

"A o čem?" zeptal se tedy Kasamatsu, zatímco se začal převlékat.
"O té dívce samozřejmě." řekl Kobori s pohledem, který napovídal, že tohle měl Kasamatsu vědět.

'No jistě, úplně jsem zapomněl, že tam byl se mnou…'

"Jaké dívce?" ozval se Moriyama, na kterého se oba otočili.

'Tak ten nám tu chyběl…'

"O nic nejde." mávnul nad tím rukou Kasamatsu. "Nějaká dívka se objevila v cukrárně, když jsme tam byli, a potřebovala zahrát falešného přítele."
"Falešného přítele?" zopakoval po něm Moriyama s úsměvem a promnul si bradu. "A byla hezká."
"To byla." přikývl Kobori. "Když jsem se ale vrátil ze záchodu, tak líbala Kasamatsua."
"No páni!" vyhrkl Moriyama a upřel pohled na svého kapitána.

'Jen tak jednou za měsíc dojdeš dřív a musí to být dneska? Už mi tu chybí jen Kise!'

"Bylo to jen divadlo pro jejího přítele." odbyl to mladík a vyrazil do tělocvičny. Tam ho ovšem oba mladíci hned následovali.
"Pak jsi s ní ale odešel." připomněl mu Kobori, což se Kasamatsuovi moc nelíbilo.
"Skutečně?" nadchl se Moriyama a kapitán naopak svěsil ramena.

'Co jsem komu udělal?'

"No a byli jste pak spolu?" zeptal se Kobori zvědavě. Hnědovlasý mladík byl u toho, když se Kasamatsu choval jako id*ot. Navíc taky ví o jeho komunikačním problému s opačným pohlavím.
"Nějakou dobu." přiznal mladík.

'Doufám jen, že před Moriyamou nezmíníš, jak jsem byl mimo!'

"Máš její číslo?" zeptal se Moriyama a Kasamatsu přikývl, než nad tím mohl popřemýšlet.

'Možná nebyl dobrý nápad tohle přiznat…"

"Proč?" zeptal se ho Kobori a tak Moriyama začal básnit něco o tom, že by mohl být její zachránce a podobné věci, než ho přerušil otrávený Kasamatsu: "Vždyť oni už si myslí, že chodí se mnou…"

'On je fakt mimo! Jen co padne slovo holka, tak bych ho nejraději uškrtil…'

"No a ty to budeš předstírat?" zeptal se ho Moriyama a Kasamatsu přikývl, než si uvědomil, na co se ho vlastně ptá.
"A je to dobrý nápad?" zeptal se hned Kobori ustaraně a jejich kapitán si povzdechl.
"Jdu jen na pár falešných schůzek. Pak už se ani neuvidíme…" prohlásil mladík, i když někde uvnitř ho hlodala myšlenka, která se týkala toho, co kdyby ty schůzky nebyly až tak falešné. Mladík ji ale raději zahnal a pak si nachystal míč. K tělocvičně se začali blížit ostatní hráči, takže se už kluci nemohli ptát a byl čas začít trénovat.

'A po tréninku hned vypadnu, aby ani nemohli začít!'

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kise byl ve skutečnosti dost nervózní, když zazvonil.

'Nikdy jsem nic jako tátu neměl. Vůbec nevím, jak s ním mám mluvit a jak se k němu mám chovat.'

Otevřít mu přišla Rajina matka, což nebyla nejlepší možnost. Popravdě to pro Kiseho byla ta nejhorší možnost. Jestli nevěděl, jak se má chovat k otci, tak v případě jeho ženy na tom byl ještě hůř.
"Dobrý den." řekl proto mladík s rozpaky.
Blondýnka se na něj ale usmála, i když ne úplně upřímně.

'Tohle pro ni asi nebylo nejjednodušší zjištění a teď mě ještě musí vídat…'

"Tak pojď dál." řekla žena a i přes její slova nebo úsměv bylo zřejmé, že je vůči němu chladnější, než když byl jen Rajin kamarád.
"Díky." řekl tedy mladík a vyzul si boty.

'Možná bych se jí měl snažit vyhýbat, nebo tak něco…'

"Ahoj." zavolala na něj Raja, která se objevila na schodech, a Kise se na ni usmál. Rajina matka naštěstí zase odešla a tak se Kise cítil alespoň o něco klidněji. Pořád ho ale čekalo setkání s otcem.
"Tvůj táta není doma?" zeptal se sestry, která se otázce pousmála a odvětila: "Jestli myslíš našeho tátu, tak ten je na zahradě."
"Jasně… náš." řekl Kise a najednou se cítil neuvěřitelně hloupě. Měl teď všeho až nad hlavu. To že s ním byla Ayme na rande, sice bylo skvělé, ale díky tomu taky měl nervy na dranc. Pořád spolu vlastně ani nechodili, když se nedostali ani k puse.

'Jenže to je moje chyba. Včera jsem ji měl políbit! V sobotu to musím zvládnout líp! Mnohem líp!'

Pak tu byl taky basket a příprava na Winter cup. Po tom, co na Interhigh dokázal okopírovat Aomineho, tak se začal zaobírat myšlenkou, že by mohl okopírovat i zbytek Generace zázraků. Pořád na to ale nemohl dosáhnout. V neposlední řadě tu pak byla ta věc s jeho otcem.

'A přitom to tehdy mělo být docela obyčejné setkání. Měly jsme jen projít tu smlouvu a… Bože! Ta smlouva, úplně jsem na ni zapomněl!'

"Rajo?" oslovil sestru, která si mezitím sedla na schody. Zřejmě předpokládala, že Kise půjde za otcem a až pak začnou s doučováním v jejím pokoji.
"Jo?" zareagovala na jeho slova sestra.
"Řešili jste ještě doma tu smlouvu na ty fotky?" zeptal se tedy mladík a už podle dívčina výrazu poznal odpověď.
"Úplně jsem na to zapomněla!" zaúpěla Raja a vyskočila na nohy. Okamžitě zamířila ze schodů a do kuchyně za matkou, ale v půlce cesty se zarazila a vrátila se za bratrem. Dívka potom ukázala na prosklené dveře na konci obýváku a prohlásila: "Zahrada."
"Jasně." přikývl mladík nervózně, zatímco ona už cupitala do kuchyně.

'Budu potřebovat boty? Měl jsem se zeptat! No prostě si je vezmu a při nejhorším je sebou budu nosit…'

Kise si tedy vzal svoje tenisky a vyrazil ke dveřím.



Tak příště nás čeká rozhovor s otcem. Jakpak to Kise asi zvládne?

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 26. září 2016 v 22:09 | Reagovat

Jako vždy dobrý dílek, ale jsem zvědavá na Kasamatsu... To je teď velký otazník... strašně se těším, co ti dva... Nebo hodláš ten "vztah" dát do ústraní? :)

2 IceSun685 IceSun685 | Web | 27. září 2016 v 15:15 | Reagovat

[1]: No není to hlavní zápletka, ale je jich tam už tolik, že jedna navíc neublíží. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama