Cesty minulosti I: Naivita mládí 14

26. prosince 2016 v 9:26 | IceSun685 |  Cesty minulosti I: Naivita mládí
Sachiko pustila brzy z hlavy chystaný útok a v mysli si nechala jen hledání výmluvy, proč by se s mladíkem neměla týden vidět. Když ale nastala chvíle jejich dalšího setkání, tak i to ustoupilo do pozadí a dívka myslela jen na noční koupání a to co se stalo po něm. Být s mladíkem nebylo totéž, jako kdyby si ho vzala, ani tak si ale nebyla jistá, jestli je rozhodnutí o tom, jaké další intimní zážitky prožijí, na ní. Žila v době, kdy byli muži zvyklí brát si bez dovolení. K tomu samému nakonec vychovali i jeho. Jejich vztah se ovšem lišil tím, že se milovali a ona mu nepatřila. I tak se ale obávala toho, co od ní bude očekávat.
Jejich setkání ale i přes původní obavy proběhlo stejně jako ta předchozí. Mladíkův polibek na přivítanou byl jen o něco vášnivější a některé jeho doteky vypovídaly nejen a lásce ale i chtíči. Kromě toho ale Tobirama nedával ničím najevo, že od ní očekává podobné chvilky jako po koupání. Sám na ně sice dost často myslel, ale nechtěl nic uspěchat a ji vyděsit. Hlavně proto se omezil jen na polibky na krk a hlazení po zádech a zadečku. Stejně tak i na dalších setkáních, což dívku poměrně uklidnilo, takže se mohla soustředit i na výmluvu.

"Zase za dva dny?" zeptal se jí mladík den před útokem, o kterém neměl ani tušení.
"Nebudu moct." řekla mu ovšem dívka tiše a zůstala v jeho objetí, aby jí neviděl do tváře a nemohl tak poznat, že mu bude lhát.
"To je prvně." zašeptal Tobirama překvapeně a chtěl se trochu odtáhnout, aby se jí mohl podívat do očí a zjistit, co se děje.
"Budu muset pro nějaké bylinky." vysvětlila tedy dívka, ale hlavu nechala zabořenou v jeho rameni.
"Tady nerostou?" zeptal se tedy mladík poněkud zklamaně. Přál by si, aby mu o tom Sachiko řekla dřív, ale na druhou stranu by to jejich setkání jen uvrhlo do temnější nálady.
"Jen zřídka." zalhala tedy dívka a s divoce tlukoucím srdcem se od něj odtáhla, aby ho mohla políbit a znovu zalhat: "Budu pryč jen týden."
Tobirama se trochu smutně usmál, protože právě teď mu to připadalo jako celá věčnost, ale nemohl to nijak změnit a tak jen zašeptal: "Tak za týden."
"Za týden." zopakovala po něm dívka, která se stále úplně neuklidnila, i když mladík zřejmě její lži uvěřil.
"Buď opatrná." řekl ještě Tobirama s obavami a neochotně ukončil jejich objetí.
"Budu." slíbila mu tedy dívka a naposledy ho políbila, než se mladík vydal na cestu. Ona sama si pak také pospíšila domů. Zítra v noci se nejspíš moc nevyspí, protože bude napjatě očekávat příchod Uchihů, kteří se vydají napadnout Senju.

Madara nepokojně čistil svou katanu a hleděl do stínu stromů. Slunce už začalo zapadat a mladík věděl, že jakmile zapadne, tak se všichni vybraní bojovníci sejdou a vyrazí směrem k nepřátelskému tábořišti. Neměl z toho ovšem vůbec žádnou radost. Uchihové nebyli ani zdaleka připraveni na útok, ale jeho otec ho neposlouchal. Obrana Senju byla až příliš dobrá, aby mohli nějak snáz využít moment překvapení. Možná zabijí pár hlídek, ale než se přiblíží k táboru, tak budou jistě všichni na nohou.
"Mračíš se." ozvalo se kousek od mladíka a Madara se tím směrem podíval. Ve skutečnosti to ani nemusel dělat, protože moc dobře poznal hlas svého bratra. Když se pak jejich oči potkaly, zůstal Madara mlčet. Nakonec však přece odpověděl: "To dělám často."
"Dneska to ale neděláš proto, že jsi morous." namítl bratr a posadil se vedle něj.
Madara se v tu chvíli zamračil ještě víc a podotkl: "Tak to mě pouč."
"Nesouhlasíš s naším útokem." odvětil Izuna jednoduše a jeho bratr pokýval hlavou.
"Nejsme připraveni." dodal pak mladík a přitlačil na brousek.
"Když se ale jeden z velitelů bude tvářit, jako bychom už prohráli, tak nám to nijak nepomůže." namítl jeho bratr a Madara se na něj zkoumavě podíval. "Co je?" zeptal se proto mladík trochu nervózně.
"Jen přemýšlím, kdy jsi tak dospěl, bratříčku." pousmál se tomu Madara a zasunul katanu. Jeho bratr se ale jen usmál a pokrčil rameny. Byla doba válek. Děti dospívaly rychle.

Dva mladíci šli pomalu lesem. Ostražitě se rozhlíželi, ale jinak se spíš šourali.
"Dneska jsi byl nějaký pomalejší, bratře." ozval se jeden z nich ustaraně, ale jeho mladší bratr jen pokrčil rameny.
"Špatně jsem spal." dodal po chvíli, když si všiml ustaraného pohledu jeho bratra.
"Hmm…" zaznělo nejprve od staršího mladíka, než ustaraně podotkl: "Poslední dobou se ti to stává často."
"Není to tak hrozné." mávl nad tím rukou Tobirama a snažil se přemoct zívnutí. Nakonec se mu to ale stejně nepodařilo.
Hashirama se zamračil ještě víc a tak ho mladší bratr poplácal po rameni.
"Věř mi, není to nic, s čím bych si neporadil." řekl ještě Tobirama a raději se bratrovi ztratil do stanu. Včera nespal vůbec a dnešek strávil trénováním, takže mu bylo jasné, že bude trochu unavený. Zítra už ale zase bude v pořádku, tak jako vždycky. Musel si jen dát pozor na svého bratra. Ten netušil nic o jeho nočních výletech za černovláskou, takže si o něj dělal starosti.
Světlovlasý mladík s ním očividně trávil příliš mnoho času. Vyhýbání by mu ale v ničem nepomohlo, protože pak by si o něj bratr dělal ještě větší starosti. Už tak bylo dost problematické pokračovat ve vylepšování své přemisťovací techniky, když měl bratra za zadkem. Hashirama sice o technice věděl, takže to nemusel tajit, ale zároveň v ní neviděl nic až tak užitečného. Světlovlasý mladík nakonec skoro vždycky po jejím použití skončil na zemi. Párkrát zvracel a jednou dokonce omdlel. Bratr nejspíš dokonce podezříval z Tobiramových problémů i jeho techniku. Ta navíc zatím ani nesloužila k tomu, k čemu ji původně vytvářel, protože se s ní uměl přesunout jen asi o kilometr a to do namalovaného symbolu, což mu k ničemu nebylo. Podle všeho ještě bylo moc brzy, aby začal zvětšovat vzdálenost, když nevyřešil tenhle problém. Prozatím to ale pustil z hlavy stejně jako obavy o Sachiko a raději se pokusil dospat včerejšek.



Tak Tobirama je dost unavený a to ještě ani neví, že ho za chvíli čeká bojování. Co myslíte, zvládne to?

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 29. prosince 2016 v 17:56 | Reagovat

No tak to jsem zvědavá... :/ Jak to všechno bude! Ale ten Izuna ... :D Parádní hláška, vážně to jim asi moc nepomůže...

2 IceSun685 IceSun685 | 30. prosince 2016 v 9:04 | Reagovat

[1]: Díky za komentář, jsem ráda, že se ti to líbilo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama