Květen 2017

Překvapení 79

29. května 2017 v 11:09 | IceSun685 |  Překvapení
Deidara chvilku jen stál v chodbě, než musel ustoupit kousek dál. Všude se totiž rozletěl železný písek, který používala Sasoriho loutka. Potom se ovšem situace ještě zhoršila, protože se všechno rozletělo do stran. Včetně nábytku a obou přítomných ninjů.
"Tohle budu vytřepávat ještě měsíc." postěžoval si Kakuzu, který stejně jako Tobi se Zetsuem dostali spršku písku. Deidara se ovšem podíval na sebe a zjistil, že k němu nedopadlo jediné zrníčko.
"Tohle už by stačilo." ozval se důvod této podivné exploze přímo za ním. Deidara se ani nemusel otáčet, aby věděl, že je to vůdce Akatsuki. I tak to ovšem udělal a podíval se do zamračené tváře Peina. Musel ho sem přilákat hluk začínajícího souboje. Stejně tak sem však přiběhli stejnou chodbou i Itachi s Kisamem.
Celý článek | Přidat komentář

Koupání

28. května 2017 v 11:05 | IceSun685 |  Obrázky k povídkám
No vzhledem k tomu, že bych v brzké době ráda začala vydávat druhou část cyklu Cesty minulosti (s tím nakonec souvisí i ten předchozí článek Cesty minulosti shrnutí), tak mi přišlo, že by nebylo úplně od věci konečně nakreslit obrázek k první části.
Takže co k obrázku dodat? Hádám, že je docela vystihující (mimochodem kdo nepoznal, tak to za nimi je vodopád, to jen tak pro jistotu…)
Celý článek | Počet komentářů: 2

Cesty minulosti shrnutí

28. května 2017 v 11:00 | IceSun685
Tak tedy, tento článek je tu pro ty z vás, kteří si chtějí připomenout děj předchozích částí tohoto cyklu, než se dají do čtení některé navazující povídky. Já vám ale přirozeně doporučuju si je přečíst, jak taky jinak, když jsem jejich autor, že? :D
Celý článek | Přidat komentář

Jednoduchá biologie 39

27. května 2017 v 10:00 | IceSun685 |  Jednoduchá biologie
Ráno jsem se dost namáhavě vyhrabala z peřin. Druhý den nebyl tak hrozný jako ten první, ale i tak mě bolelo břicho. Na druhou stranu to znamenalo, že nebudu mít čas myslet na mladíka, což nebyla tak špatná vyhlídka.
Celý článek | Přidat komentář

Basketbalová hlava 52

24. května 2017 v 10:00 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Kisemu zřejmě ještě nikdy nepřišly hodiny tak dlouhé, jako když ve středu čekal na konec školy a pak i tréninku, aby mohl odjet do Tokya. Už včera se nemohl dočkat, až bude další den, a vidět dívku během obědové přestávky a nemoct za ní jít bylo doslova příšerné.
Teď už ale stál na nádraží s koupenou růží a nedočkavě vyhlížel vlak, který měl dvě minuty zpoždění, což se v Japonsku obvykle moc nestávalo.
Pak ale dívka vystoupila a vydala se k němu se zářivým úsměvem. I na jeho tváři se tedy roztáhl úsměv.

'Konečně je tady a je tak krásná!'
Celý článek | Přidat komentář

Překvapení 78

22. května 2017 v 11:09 | IceSun685 |  Překvapení
Deidara doběhl k chodbě, ale nikde neviděl ani Tobiho a ani stopy po tom, že by ho zabil výbuch.
Blonďatý ninja v duchu nadával, protože z něj chtěl vytáhnout ještě dost informací.
'Pořád ale můžu jít k jeho takzvanému zdroji.' napadlo neochotně Deidaru. Ze všeho nejdřív se chtěl ujistit, že Tobi opravdu slyšel to, co tvrdil a bylo to skutečně od Kidameho s Itachim. Bez Tobiho ale musel jít za jedním z těch dvou a vzhledem k Itachiho Sharinganu by Deidara raději risknul Kisameho Samehadu. S mírným zamračením se tedy vydal najít žraločího ninju.
Celý článek | Přidat komentář

Jednoduchá biologie 38

20. května 2017 v 10:00 | IceSun685 |  Jednoduchá biologie
Ráno mě čekalo nepříjemné překvapení. Nevím, proč jsem to nikdy neuměla dopočítat. Každopádně jsem musela vyprat pyžamo. Naštěstí to ale odneslo jen ono a jen trochu.
"Co to děláš?" ozvala se moje sestra a já jsem se na ni otočila jen proto, abych zavřela dveře. Ne že by ji to ovšem nějak odradilo. Podle všeho už zapomněla na moji včerejší výhružku, protože otevřela dveře a zamračila se na mě. V koupelně jsem stála jen v nátělníku, který představoval zbytek mého pyžama, a kalhotkách.
"Tak co to děláš?" zeptala se znovu a já jsem v odpověď jen vyždímala mokré kraťasy.
"Ty ses počůrala?" ozvala se znovu dívka a já jsem protočila oči.
Celý článek | Přidat komentář

Basketbalová hlava 51

17. května 2017 v 18:27 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Tak už je to nějaká doba, co takhle povídka vycházela, ale doufám, že si na ni ještě vzpomínáte.

Aneko se usmála. Kise se jí dost líbil. Byl milý a docela veselý. I tak ale bylo všechno velmi komplikované. Ze všeho nejvíc ji stále trápila její matka. Pořád s ní ještě nemluvila a Kise zmínil, že je mezi nimi napětí.
"Takže." prohlásila Aneko a mladík zpozorněl.

'Jak to jen správně podat?'

"Nevím, jestli ti táta říkal, že jsou v pátek pozvaní ke mně domů." začala Aneko a odmlčela se, aby se mohla podívat na jeho reakci.
Kise jednoduše zavrtěl hlavou a tak Aneko dodala: "Nechci, abys mě pochopil špatně, ale myslím, že by bylo lepší, kdybys přišel na návštěvu někdy jindy."
Celý článek | Počet komentářů: 2

Překvapení 77

15. května 2017 v 11:09 | IceSun685 |  Překvapení
V době, kdy se Kisame vrátil do obýváku, tak tam byli téměř všichni kromě toho, kterého chtěl vidět. Itachi očividně pokračoval ve své nespolečenskosti, takže musel jít Kisame za ním.
Naštěstí ale nebylo nijak zvlášť těžké Itachiho najít, protože byl ve svém pokoji, tak jako poslední dobou pořád.
"Nazdar." řekl mu Kisame s úšklebkem. "Teď už se vyhýbáš i mě?"
Itachi se na něj nejprve podíval, než se rozhodl odpovědět: "To ne, jen tam bylo příliš plno."
"Byl jsem se podívat na Keiko." oznámil mu Kisame, i když tohle Itachi přece věděl. Všichni kromě něj se na ni šli podívat.
"A?" pobídl ho tedy Itachi, aby už měl tenhle rozhovor za sebou.
"No není Deidarovi ani trochu podobná. Má černé vlasy i oči. Myslím, že se k tobě docela hodí, kdybys přece jen stál o Miro…" začal Kisame, ale pak se zarazil, když si všiml Itachiho zamračení.
"Co je?" zeptal se Itachi.
Celý článek | Přidat komentář

Jednoduchá biologie 37

13. května 2017 v 10:00 | IceSun685 |  Jednoduchá biologie
Lehla jsem si na svou postel, ale myšlenek na mladíka jsem se nezbavila. O něco potěšující sice bylo, když se ozval můj mobil, ale Hitomi mi tam jen psala, v kolik přijede, a tak mě to na moc dlouho nezabavilo. Jako alternativa se sice nabízelo jít vynadat sestře, že se zase chovala před mladíkem hrozně, ale tohle byla nakonec lepší možnost, než aby mě přímo ztrapnila. Vyhrožování jsem si nakonec mohla nechat i na později a pochvalu jsem zrovna na jazyku neměla. Raději jsem tedy vyhrabala všechny úkoly, které jsme dostali na prázdniny. Původně jsem je chtěla dělat už minulý týden, ale to jsem ještě netušila, že se zdržím na chatě s mladíkem, kterého jsem očividně nebyla schopná vyhnat z hlavy. Zhluboka jsem se tedy nadechla a dala jsem se do matiky. Následovaly pak další předměty, ale pořád jsem měla pocit, že se nesoustředím. Nakonec jsem ale přece jen udělala všechny své úkoly a pak jsem přecházela po pokoji, než mě napadlo, že to není ten nejlepší nápad vzhledem k mé noze a skutečnosti, že mě čeká ještě cesta na nádraží. Prozatím jsem se tedy rozhodla zabavit alespoň malováním a samozřejmě jsem skicák otevřela na obrázku mladíka. Naštvaně jsem ho tedy vytrhla a skrčila. Papír ovšem ani nestihl doletět ke koši a už mi to přišlo líto. Bohužel jsem s tím nemohla nic dělat. Maximálně namalovat nový a to by mi moc nepomohlo. Raději jsem se tedy převlékla a šla jsem na nádraží dřív. Nakonec čtení jízdního řádu by mě mohlo zabavit.
Celý článek | Přidat komentář
1 2Další > Poslední >>