Překvapení 75

1. května 2017 v 11:08 | IceSun685 |  Překvapení
Miroko držela v rukou holčičku, která se pomalu utišila. Měla v hlavě docela zmatek, který ale vůbec nezpůsobila Itachiho nečekaná návštěva. Ten zmatek tam byl už před ní a Miroko si vlastně vůbec nebyla jistá, kdy se objevil. Alespoň jednu věc ale už měla ujasněnou. Byly chvíle, kdy Keiko nenáviděla za to, že existuje a že to má kvůli ní tak těžké. Tohle už ale bylo pryč. Teď když byla na světě a v matčině náručí, tak Miroko věděla, že by pro ni udělala cokoliv na světě. Milovala svou dceru. Dnes stejně jako všechny předchozí dny si ale nebyla jistá, čí by chtěla, aby malá byla. Už věděla, že je Itachiho, ale nevěděla, jestli je za to ráda, nebo toho lituje.
"Možná by věci byly jednodušší, kdybys byla Deidarova." zašeptala miminku a podívala se na dveře, za kterými ji ne zrovna nejlépe střežil Sasori.
"Možná na tom nezáleží. Vyrostla jsem bez otce, víš? Takže ty můžeš taky. Někde daleko, kde budeme jen my dvě." řekla Keiko a opět ji uspanou položila do kolébky. Nepotřebovala Itachiho. A nepotřebovala ani Deidaru, Sasoriho, nebo Konan. Jediné, co potřebovala, bylo naplánovat, jak odtud uteče. Její dcera by neměla vyrůstat v takovéto společnosti.


"Konečněěě!" ozvalo se další ráno od vchodu. "Jsme tady, jsme tady!" volal nadšeně Tobi a vysloužil si díky tomu nepříliš vřelé přivítání.
"Přestaň řvát." přikázal mu Sasori se zamračením.
"Gomenasai!" vykřikl mužíček v oranžové masce a jen tím loutkáře víc popudil.
"Tak se uklidníme." prohlásil Kisame a posadil se do křesla.
"Tak kde je miminko?" zeptal se Tobi vesele, zatímco se díval všude možně kolem. Ostatní přítomní, včetně Zetsua, ho pozorovali se zdviženým obočím. Zvláště pak, když Tobi nakoukl pod gauč.
"Je se svou matkou zavřené v pokoji." zabručel Deidara, kterého taky přilákalo Tobiho povykování. V závěsu za sebou také měl Kazuka s Hidanem.
"A můžu ho vidět? Můžu? Můžu?" začal Tobi ještě hlasitěji a Sasori převrátil oči. Nechápal, jak tahle osůbka mohla skončit v Akatsuki.
"Ne!" zařval na něj Deidara. Kdyby ji i Tobi viděl dřív než on, tak by to blonďatý mladík už nerozdýchal.
Tobi zklamaně svěsil ramena se slovy: "Já se tak těšil."

"Nějaký rozruch." podotkla Konan, když do Miročina pokoje vkročil Sasori se snídaní pro svou dceru.
"Přijel Zetsu a vzal sebou Tobiho. Ten kašpar chtěl vidět Keiko." prohlásil Sasori otráveně a snídani předal dceři.
"Díky." řekla dívka poněkud zamyšleně. Byla to otázka, jestli jí ti dva mohli útěk zkomplikovat.
Konan se ovšem zamračila, což Sasoriho celkem zmátlo. Kdyby šlo o Peina tak by to chápal, ale Tobiho mohli klidně shodit ze skály, nebo si to alespoň Sasori myslel.
"Omluvte mě." řekla Konan a odešla dřív, než jí na to cokoliv řekli.

"Má taky pusy na rukou, Deidara-san?" zeptal se Tobi dotěrně a blonďatý ninja dost vážně zvažoval, jestli jeden výbuch uvnitř úkrytu vzbudí Keiko.
"Sklapni!" řekl místo toho Deidara a rozhlédl se po zbytku osazenstva. Kromě Sasoriho s Konan chyběl jen Itachi, který ale poslední dobou celkově nebyl moc společenský.
"Nikdo z nás ji zatím neviděl." řekl Hidan a zívnul si.
"A proč ne?" ptal se dál Tobi, zatímco se v chodbě objevila Konan.
Právě na ni ukázal Hidan prstem a řekl: "Tam se ptej."
"No? No?" naléhal tedy Tobi rozjíveně. Konan ale věděla, že to není nic jiného než hra. V tomhle ohledu pro ni bylo dobře, že jsou tady i ostatní, protože to znamenalo, že i ona bude hrát svou roli. Tady před nimi byla jeho nekompromisní velitel, zatímco v soukromí, byla spíš jeho podřízenou. Pro všechny byl vůdcem Akatsuki Pein a ona jakožto jeho partnerka, byla také jejich nadřízenou. Ale ve stínech stál Tobi, který se v chování ani trochu nepodobal tady tomuhle individuu.
Kdyby se jí zeptal v soukromí, tak by pro ni bylo dost těžké dodržet svůj slib Miroko. Právě teď si ale Tobi nedovolí zpochybnit její autoritu, takže ho mohla odbít slovy: "Keiko potřebuje klid."
"Ach jo." ozval se tedy Tobi zklamaně, ale Konan moc dobře věděla, že pokud sem přijel, aby dítě viděl, tak ho i uvidí. Musel jen počkat na Peina, který místo něj všem přikáže. Pro teď ale mohla Konan zůstat v klidu. Musela všem Miroko připravit na to, že svou malou dcerku bude muset ukázat ostatním.
"Nějaké zprávy od Peina?" zeptala se ještě Konan a byl to Tobi, kdo se přihlásil a zakřičel: "Říkal ti, že přijede, že Zetsu-san?"
"Nejspíš zítra." souhlasila bílá polovina Zetsua. "Nebo taky pozítří." podotkla ta černá.
Konan jen přikývla a hluboko uvnitř se zamračila. Zítra nebo pozítří přijede Pein, takže Tobi se dostane ke Keiko. Ona ovšem neměla nejmenší tušení, proč o to tak stojí.

"Mám pro tebe novinky." řekla Konan, když s ní byla o samotě.
"Dobré nebo špatné novinka?" zeptala se tedy dívka. Nebylo to tak dlouho, co se dozvěděla, že přijel Zetsu s Tobim.
"V nejbližších dnech sem přijde Pein. Možná už zítra." prozradila jí nejprve Konan, než dodala: "Přinejmenším mu budeš muset ukázat Keiko."
"Jen jemu?" zeptala se Miroko a Konan si vzpomněla na Tobiho. Pokud chtěl jejich stínový společník vidět dítě, tak ho také uvidí. Nebylo by to ovšem možné provést, aniž by ho viděli i ostatní.
"Nejspíš i ostatním. Dřív nebo později k tomu muselo dojít." odpověděla tedy Konan.
Hnědovláska se podívala na kolébku, ve které spala její dcerka a podotkla: "Nemusím ovšem nikomu říkat, čí je, že?"
Jediná další žena v Akatsuki zůstala chvíli potichu, než odpověděla: "Dřív nebo později se na to přijde a Pein nebude rád, když mu budeš lhát."
"Ale on se mě přece nezeptá, čí Keiko je ne?" zeptala se Miroko a Konan moc dobře věděla, kam tím mladá matka míří. Pokud nic neřekne, tak nakonec nebude lhát.



No tak Miroko by nejraději utekla, co si o tom myslíte vy?

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama