Překvapení 76

8. května 2017 v 11:09 | IceSun685 |  Překvapení
Správný odhad měla nakonec bílá polovina Zetsua, protože další den k večeru se od vchodu ozvaly kroky nově příchozího. Nikdo z přítomných Akatsuki, kteří se tu sešli, nepochyboval o tom, že je to jejich vůdce. Rinnegan v očích Yahikova těla byl nezaměnitelný a žádný nepřítel nikdy vůdce Akatsuki neviděl a přežil.
"Jsi tady." zkonstatovala Konan suše. Byla s ním od dětství, ale právě teď ho nijak zvlášť ráda neviděla. Ne ovšem kvůli němu ale spíš Tobimu, který momentálně stál s ostatními a byl poměrně klidný. Jestli se zapomněl držet své role, nebo byl spíš ztracený v myšlenkách, byla otázka.
"Kdepak máme přírůstek?" zeptal se Pein a jedinou odpovědí mu bylo Konanino pokynutí, aby ji následoval.
"Tohle je směšné!" ozval se ovšem Deidara. "Jen tak ho tam vezmeš?"
"Jsem tvůj nadřízený." připomněl mu Pein, ale Deidara už toho měl víc než dost. Ani Pein mu právě teď nepřipadal nijak zvlášť děsivý.

"Já její otec a ještě jsem ji neviděl." namítl mladík a Pein se překvapeně podíval na Konan.
"Usoudila jsem, že po porodu by měla být Miroko v klidu a stejně tak Keiko." objasnila mu Konan nervózně. Peina by ovšem ani ve snu nenapadlo, že by mu někdy jeho nejlepší kamarádka lhala, takže neměl ani to nejmenší podezření.
"A teď už si myslíš, že k nim můžeme?" zeptal se jí zrzavý muž a Konan přikývla.
"Doufám, že to zahrnuje i mě." podotkl tedy Deidara a Pein přikývl.
"Může jít i Tobi?" projevil se jejich stínový společník. "Tobi je hodný kluk. Bude hodný na miminko."
Konan s Peinem se po sobě podívali. Oba věděli, že jeho žádost nemůžou zamítnout, ale ani mu nemůžou dát výjimku jen tak.
"Myslím, že můžou jít všichni, ale prostřídáme se tam." podotkla tedy Konan diplomaticky.
"Konečně." podotkl Deidara a zvedl se z křesla.
"Bude to nejspíš řvát a slintat." podotkl Kakuzu a na rozdíl od ostatních se vydal do chodby vedoucí k jeho pokoji. "Toho se minu."
"Jak chceš." podotkl Kisame vesele, ale pak se zarazil. Itachi totiž zůstal sedět.
"Nechceš ji vidět?" zeptal se ho jeho žraločí partner překvapeně. Měl za to, že chce, ale teď se tak Itachi vůbec netvářil. Kisame se krátce podíval do chodby, ve které zmizeli ostatní, a potom se zeptal: "Je to proto, že je Deidarovo?"
"Jak to myslíš?" zeptal se zmateně Itachi. Na malou chvíli se mu snad dokonce podařilo zapomenout, že Kisame o ničem neví.
"No miluješ Miroko že? A ona má teď dítě s Deidarou. To je konečná ne?" vysvětlil mu to žraločí muž. Se vším, co Itachi musel řešit, už na nějaké zamilování do hnědovlasé dívky téměř zapomněl.
"Běž se podívat na malou i místo mě." řekl jen Kisamemu a opřel se v křesle. Momentálně se necítil na to, aby viděl Miroko.

Hnědovláska počítala s tím, že to přijde, ale když za ní přišla Konan s vážným výrazem, tak stejně nebyla připravená.
"Už je tu Pein?" zeptal se Sasori a Konan přikývla.
"I ostatní se chtějí podívat a Pein řekl, že první by měl jít Deidara." oznámila jim a Miroko nasucho polkla.
'Takže je to tu.' napadlo mladou matku. Jen ale přikývla a vzala si svou holčičku do náruče.
"Můžu?" ujistila se Konan, než otevřela dveře, do kterých vešel Deidara. Po tom, co se tak dlouho dožadoval vstupu, šel velmi pomalu. Přiměl se usmát na Miroko, než se podíval na holčičku, kterou držela. Deidara se nedožadoval vstupu, protože by se na ni nějak těšil, ale potřeboval se srovnat s tím, že má dítě. I když ji ale teď viděl tak to nějak nepřicházelo. Jen se na ni díval a přemýšlel, co by s ní dělal.
"Chceš si ji pochovat?" zeptala se Miroko. Jedna Deidarova část, za kterou se styděl, si přál, aby dítě prostě zmizelo. Nemiloval Miroko a nebyl připravený na otcovskou roli. Ten malý človíček, pro něj znamenal spoustu problémů a komplikací, o které vůbec nestál. Měl kvůli podobnému smýšlení černé svědomí, ale ani pohled na dítě mu nějak nedokázal změnit názor, i když v to doufal.
"Možná jindy." řekl nakonec Deidara. "Ostatní se na ni taky chtějí podívat." dodal a vydal se ke dveřím. Nechtěl, aby si Miroko myslela, že o dítě nestojí, i když Deidara věděl, že je to pravda. Nechtěl ale dívce, ani svému dítěti ublížit tím, že by se alespoň nepokusil být otcem. Právě v tuhle chvíli, ale nebyl podobné snahy schopen.

Další na řadu přišel Pein, který si dítě ale příliš neprohlížel. Především se zeptal, jestli je malá v pořádku a jak se má k světu.
Překvapivě o něco větší zájem projevil Hidan, který si ji chtěl půjčit, což ovšem Sasori rázně odmítl stejně jako Miroko. Hidan byl dost možná poslední, komu by dítě dala do rukou. Snad až na Kakuza, kterého vlastně od okradení neviděla a toho setkání se docela obávala.
Miroko především očekávala příchod Itachiho, ale ani ten pořád nešel stejně jako Kisame, což bylo zvláštní. Místo nich po Hidanovi vstoupil Zetsu, kterému taky nechtěla malou zrovna půjčovat. Ani jedna dohadující se polovina o to naštěstí nestála.
Po něm však přišel Tobi. "Ta je roztomiloučká!" rozplýval se hned od začátku. "Tobi je hodný kluk, může si ji půjčit?"
"No…" zaváhala trochu Miroko. "Nespadne ti, že ne?"
"Ne, Tobi by ji nepustil, je to hodný kluk." ujistil ji mužíček v masce a zatleskal, když Miroko nakonec přikývla. Trochu ji taky uklidňovalo, že Sasori na malou připevnil chakrová vlákna, takže i kdyby vážně spadla, tak by ji zachytil.
Veškeré Tobiho poskakování, kterého se dívka tak bála, ovšem ustalo, když dostal holčičku do rukou. Jen ji lehce pohupoval a prohlížel si ji.
"Je moc hezká." prohlásil nakonec Tobi a dítě jí zase předal. Potom se také vrátil ke svému poskakování.
Hnědovláska nijak zvlášť nedoufala, že přijde Kakuzu, ale trochu ji znepokojovalo, kde je Itachi. Naposledy to mezi nimi bylo dost špatné, ale myslela si, že tohle nevynechá, i když už svou dceru viděl. Místo něj se ale objevil Kisame, který jí věnoval úsměv.
"Ráda tě vidím." řekla žraločímu muži. Ze začátku jí byl bližší než Itachi a teď to vypadalo, že je tomu tak znovu.
'Zřejmě jsem to s Itachim definitivně zničila.' napadlo mladou ženu ponuře.
"Myslel jsem, že bude spíš blonďatá nebo tak." podotkl Kisame, když si dítě vzal, a Miroko znervózněla. Zatím zaslechla jen jeden komentář k dceřinu vzhledu a ten byl od Hidana, který po opuštění místnosti oznámil Deidarovi, že mu dítě není vůbec podobné.
"U dětí nikdy nevíš." podotkla Konan s pokrčením ramen a Kisame se zahleděl do černých očí malé holčičky. Plánoval si ji prohlédnout důkladně, aby ji Itachimu alespoň popsal.
"Aha." podotkl tedy žraločí muž a malou vrátil matce k její velké úlevě.
"Tak už vás nechám." podotkl a odešel. Kisame předpokládal, že byl důvod, proč tam do teď nemohli, takže se nechtěl zdržovat.
"Dobře." přikývla tedy Miroko a sama se zahleděla na Keiko, která se na ni dívala.
'Co jen budu dělat?' pomyslela si hnědovláska s povzdechem.



Tak a už ji viděli, jaké to asi bude mít následky?

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama