Překvapení 78

22. května 2017 v 11:09 | IceSun685 |  Překvapení
Deidara doběhl k chodbě, ale nikde neviděl ani Tobiho a ani stopy po tom, že by ho zabil výbuch.
Blonďatý ninja v duchu nadával, protože z něj chtěl vytáhnout ještě dost informací.
'Pořád ale můžu jít k jeho takzvanému zdroji.' napadlo neochotně Deidaru. Ze všeho nejdřív se chtěl ujistit, že Tobi opravdu slyšel to, co tvrdil a bylo to skutečně od Kidameho s Itachim. Bez Tobiho ale musel jít za jedním z těch dvou a vzhledem k Itachiho Sharinganu by Deidara raději risknul Kisameho Samehadu. S mírným zamračením se tedy vydal najít žraločího ninju.


Deidara si při svém odchodu vůbec nevšiml, jak se vzduch za ním zavlnil, když se Tobi objevil. Shinobi se pod maskou spokojeně usmíval. Věci se daly do pohybu. On tomu už jen chtěl ještě trochu pomoci, a kdo by mu posloužil líp než jeho věrný Zetsu.

Kisame se rozhodl raději vyhledat klid svého pokoje. Po rozhovoru s Itachim měl spoustu podmětů k přemýšlení. Najednou všechno podivné začalo dávat smysl. Žraločí muž měl najednou zodpovězenou většinu otázek, ale naopak další se vynořily. Na tyto otázky ovšem potřeboval najít odpověď mnohem naléhavěji. Nebyl si jistý, jestli se dokáže bavit s Deidarou tak, aby to proběhlo dobře a podle Itachiho představ. Kisame nebyl žádný svatoušek. Zabil už celé zástupy ninjů, ale tohle bylo něco jiného. K Akatsuki a jeho členům byl zvláštním způsobem připoutaný. Měl k nim pouta, o která vůbec nestál, takže tam kde neměl problém zabíjet shinobi z vlastní vesnice, tak se mu nelíbila představa, že by měl něco takového tajit před Deidarou. Kisame ho ve skutečnosti neměl ani moc rád, ale to nevyžádané pouto, které sdíleli, bylo nečekanou komplikací.
Itachiho týmový kolega doufal, že potrvá ještě nějakou dobu, než se s blonďatým ninjou uvidí, ale osud se mu v tomto ohledu vysmíval, protože to byl právě Deidara, kdo zaklepal na jeho dveře.
"Potřebuješ něco?" zeptal se ho Kisame a mladý ninja nejprve pohledem sklouzl k Samehadě položené u Kisameho postele než se zeptal: "Můžu dál?" Blonďatý ninja se nijak zvlášť nebál toho, že by ho Kisame napadl, ale opatrnosti nebylo nikdy dost, když měl jednat se členy Akatsuki.
"Hai." přitakal Kisame trochu neochotně. Nenapadalo ho vůbec nic, co by mohl chtít Deidara zrovna od něj.
Deidara tedy vešel dovnitř a zavřel za sebou dveře. Teprve potom začal: "Víš, donesla se ke mně jedna informace z nepříliš spolehlivého zdroje, tak jsem si ji chtěl ověřit."
"U mě?" ujistil se Kisame nervózně a pro změnu to byl on, kdo zkontroloval, kde má Deidara svoje zbraně. Váčky s jílem byly tam kde vždycky, ale Deidara měl ruce založené na prsou, takže se nezdál příliš nebezpečný. To, co ovšem Kisame nevěděl, bylo, že Deidara měl jíl už ve svých dlaních.
"Ten, kdo mi o tom řekl, to prý slyšel od tebe s Itachim." podotkl Deidara a Kisame se zamračil. Jediný jeho rozhovor s Itachim byl o tom, že je Keiko jeho a ne Deidarova.
'A taky ten předtím.' došlo Kisamemu. Tehdy zmínil, že Itachi Miroko miluju, možná, že se chtěl Deidara zeptat právě na to. Kisame v to rozhodně doufal.
"A o co šlo?" zeptal se tedy Kisame.
"O to, že Keiko je Itachiho." prohlásil Deidara napřímo a sledoval Kisameho reakci. Okamžitě přišel šok kvůli tomu, že to Deidara vybalil takhle napřímo. Na jeho tváři ovšem nebyl žádný zmatek nebo nechápání, které by tam být mělo, pokud by Tobi lhal.
"Takže je to pravda." podotkl Deidara, zatímco Kisame se zamračil. Mladík ho dostal. Myslel si, že se zeptá diplomatičtěji a on bude mít dost času na předstírání.
"No." vypadlo z Kisameho, který se poškrábal na hlavě. "Já ti to chtěl říct."
Deidara cítil zlost. Prošel si tím vším úplně zbytečně. Dítě bylo Itachiho, ale to jemu se smáli, to jeho se Sasori snažil zabít, to on měl ze života peklo. Přitom si tím vším měl projít Itachi. To on se měl stresovat, co bude dělat s dítětem. Jistě Deidara si uvědomoval, že ani Itachi to neměl jednoduché, ale na něj se alespoň všichni nedívali skrz prsty.
"Tak proč jsi to neudělal?" zeptal se Deidara zamračeně Kisameho. Jistá jeho část se pořád zlobila, ale jakási jiná ho utěšovala, že je to všechno za ním. Keiko byla Itachiho, to on se bude muset starat. Deidara byl zase volný. Cítil, jak se v něm mísí vztek s úlevou.
"Podle všeho není Miroko připravená o tom mluvit nebo tak něco." poškrábal se Kisame na hlavě a pohledem sklouzl k Samehadě. Deidara na něj zatím sice nezaútočil, ale ta hrozba tady pořád byla. Oba byli členové Akatsuki, organizace kriminálníků. Byli to zločinci a vrazi, kteří konflikty řešili násilím. Nakonec to byl důvod, proč si Deidara ke konfrontaci vybral Kisameho místo Itachiho. Mladý Uchiha by pro něj byl větší problém, ale taky lákadlo, protože jeho toužil porazit v boji.
"Ani Itachi z toho není nadšený." podotkl Kisame a Deidara se zamračil.
'Copak to dítě chce?' napadlo ho nechápavě. Jak by mohl kdokoliv stát o takovou kouli na noze.
"Hmmm…" udělal jen Deidara a vyšel z Kisameho pokoje.
Žraločí muž ho ale rychle dohnal a řekl: "Nemůžeš přece jen tak odejít."
"Už to není moje věc. Teď je to Itachiho problém a je mi docela jedno, kdy se s tím Miroko vytasí." odpověděl mu Deidara, ale udělal to šeptem. Jistý jeho kousek cítil dost soucitu s Itachim i Miroko, aby to prostě na všechny nevykřičel.
"Takže si to necháš pro sebe?" zeptal se Kisame trochu úlevně a Deidara naopak trochu zdráhavě přikývl. Nakonec to stejně musí všem dojít.
'Nebo jim to řekne Tobi.' napadlo Deidaru trochu škodolibě, ale čím dál byl od Kisameho a také Itachiho pokoje, tím víc v něm hlodal červík, který mu říkal, že by měl asi Tobiho zpacifikovat.

"Zetsu-san!" ozval se Tobi v hale, kde dvoubarevný ninja přebýval. Společnost mu tu dělali také Hidan s Kakuzem, který převrátil oči v sloup hned, jak se Tobi ozval.
"Co se stalo?" zeptala se Zetsuova černá polovina.
"Deidara-san byl na mě zlý." postěžoval si Tobi a Hidan se tomu zasmál.
"Třeba si to zasloužil." podotkla bílá polovina a černá podotkla: "Nejspíš měl nějaký důvod."
"Tobi mu nic neudělal, Tobi je hodný kluk, dokonce mu řekl tajemství." prohlásil mužíček a mával při tom rukama ve vzduchu.
"Možná za to mohlo to tajemství." navrhla bílá polovina a černá se tedy zeptala: "Jaké tajemství?"
"Že Keiko-chan je Itachiho-san." řekl Tobi a Hidan vyskočil z křesla.
"Cože?" vyhrkl světlovlasý ninja a chytil Tobiho za šálu. "To jako fakt?"
"Čím dál lepší." podotkl Kakuzu nevzrušeně a otočil list své účetní knihy, kterou si tady procházel.
"Tobi slyšel, jak se o tom Itachi-san baví s Kisamem-san." odpověděla postava s oranžovou maskou, pod kterou se široce usmála. Teď už to utajit zkrátka nešlo.
"To je ale malá d*vka." zasmál se Hidan a Tobiho pustil.
"Mám chtít vědět, o kom to mluvíš?" ozval se v chodbě hlas nově příchozího.
Hidan se tomu nejprve zasmál a i přes Kakuzovo podotknutí: "Tohle bych ti neradil." prohlásil: "O tvé dceři."
Sasoriho loutce se nějakým způsobem podařilo vztekle zamračit, než mu do ruky vklouzl svitek s jednou z jeho loutek.
"A není to snad tak, když si to rozdala i s Itachim?" zeptal se pobaveně Hidan a Sasori na něj zůstal hledět. Potom se ale dost vzpamatoval na to, aby prohlásil: "K ničemu takovému nedošlo."
"A to černovlasé dítě teda vysvětlíš jak?" zeptal se Hidan, kterého zřejmě Sasoriho pohled nijak zvlášť nezastrašil, protože se neubránil zasmání.
"Zprávy se tu šíří rychle." zamumlal Deidara, který se zrovna objevil v chodbě, ale Sasori si ho vůbec nevšiml. Tou dobou se už loutka Třetího Kazekageho řítila na Hidana a Tobi začal s křikem prchat. Příklad si z něj ovšem vzal i Zetsu a Kakuzu, kteří také rychle vyklidili prostor.



Tak myslím, že už zbývá jen Pein, chudák, vždycky se všechno dozví poslední.

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama