Jednoduchá biologie 71

6. ledna 2018 v 10:00 | IceSun685 |  Jednoduchá biologie
Tak tedy 18+ hned takhle z kraje roku…


Moji rodiče si cucfleku naštěstí večer nevšimli a ráno ho docela skryla školní uniforma, i když ta utáhnutá mašle nebyla moc pohodlná. Každopádně jsem to musela vydržet a doufat, že nikdo nebude mít žádné otázky. Naštěstí se ale zdálo, že si nikdo nevšiml, takže jsem se na Daikiho už tak nezlobila. Hold dřív nebo později se to asi stát muselo. Mladík mě během obědové přestávky taky pozval k nim na zahradu, proti čemuž jsem vlastně nic moc neměla, takže jsem souhlasila. Moje největší starost nakonec byla, jak se vyhnout judu. Při něm by totiž ten cucflek byl vidět. Jako omluva naštěstí stačilo to, že jsem na oběd snědla něco, co mi asi nesedlo a tak jsem se mohla jen dívat. Alespoň pro dnešek byl tedy cucflek utajen a mohla jsem jít v klidu s Daikim.
Mladík mě zavedl hned k několika zahrádkám, které nebyly nijak extra velké. U jedné z nich jsme se zastavili a můj přítel mi oznámil: "Tohle je naše."
Odhadla jsem to už podle toho, že zamířil k brance a tak jsem jen přikývla. Nezdálo se, že by tu trávili nějak moc času, ale i tak byla zahrada ještě relativně upravená. Daiki otevřel branku a tak jsme mohli jít dál.
Prohlídka očividně měla začít v zahradním domku, protože právě tam mě mladík zavedl. Hned jak se za námi zavřely dveře, tak mě ovšem začal vášnivě líbat, takže prohlídka zřejmě měla počkat. Pokud ovšem nehrozilo, že by se tu objevili jeho rodiče, tak mi to nijak zvlášť nevadilo. Obtočila jsem mu tedy ruce kolem krku a spolupracovala s ním.
"Chceš vidět i co je nahoře?" zeptal se mě mladík, jako bych si snad stihla prohlédnout spodní patro.
"Jistě." přikývla jsem tedy a pokusila se své nedostatky rychle dohnat. Domek byl hodně malý, takže tu byla jen kuchyňka a nějaké posezení. O nic moc jsem tedy nepřišla.
Ani schodiště nebylo moc velké a tak jsem šla jako první. Nahoře byly jen matrace na přespání a samozřejmě nějaké polštáře a peřiny. Nezdálo se ovšem, že by se to tu nějak extra používalo. Moc k vidění tu rozhodně nebylo, takže jsme sem šli kvůli mazlení. Do teď jsem se nedostala k tomu, abych si vyzula boty. Takže jsem to udělala teď a podala jsem je Daikimu. Mladík je tedy i se svými položil ke schodům a rychle se za mnou vydal nahoru, kde mě povalil na matrace.
"Promiň, nemohl jsem si pomoct." podotkl a já se pousmála. Nic jiného jsem nakonec od něj nečekala. Podobně jako polibky, pro které jsem se natáhla.
Daiki mi je moc rád opětovat a po chvíli se posunul na můj krk. Ani mi moc nevadilo, když mi rozvázal mašli na školní uniformě a začal mi rozepínat košili. Jeho polibky se pak posunuly k mé klíční kosti a já se malinko pousmála, když mi mladík začal stahovat ramínka podprsenky i s košilí dolů.
Daiki mě potom trochu zvednul, aby mi mohl košili sundat a rozepnout podprsenku, která taky putovala někam pryč. Bylo to trochu rychlé, ale nevěděla jsem, co bych mu na to měla říct.
Mladík se pak sklonil a začal mě něžně líbat na prsou a hladit. Trochu mě uklidnilo, že až tak nespěchá, a bylo to taky příjemné, takže jsem mu položila ruce na záda a jednou rukou mu prohrábla krátké vlasy. Nebyla jsem si moc jistá, co bych vlastně měla dělat já. Nezdálo se ovšem, že by to Daikimu nějak zvlášť vadilo, protože se přesunul jazykem k mé bradavce a já se zachvěla. Jeho dotyky pokračovaly a byly zatraceně příjemné a já se musela zhluboka nadechnout, abych se trochu uklidnila. Ne že by to ale mělo moc velký efekt. Trochu se mi ale vyčistila hlava, takže jsem si všimla, že si Daiki pomalu rozepínal košili. Nebyla jsem si ovšem jistá, jestli je to dobré nebo špatné znamení.
"Není třeba se hlídat. Sem nikdo nepřijde." řekl mi mladík a já jsem okamžitě zrudla a dostala ze sebe jen přikývnutí.
Daiki ale vypadal docela spokojeně, když si přetáhl jen napůl rozepnutou košili přes hlavu, a opět se sklonil k mým ňadrům. Jeho ruka taky zabloudila na vnitřní stranu mého stehna, takže jsem dost silně pochybovala, že bych se dokázala uvolnit, i kdybych se o to snažila. Přemýšlela jsem, jestli to bude jako v tom kině, zatímco jsem si váhavě skousla spodní ret.
Jeho ruka se posunula zase o kousek nahoru a já se dost marně snažila vymyslet, co mu mám říct, aby to nevypadalo blbě. Vždyť v kině jsem ho nechala, tak co jsem tak asi mohla namítat? Jakékoliv odmítnutí, které mě napadalo, znělo hrozně hloupě a nejspíš by vyústilo v otázku, jestli se mi to předtím nelíbilo, nebo proč mi to teď vadí, když jsem mu to předtím dovolila. Kdybych aspoň mohla dát nohy k sobě, tak by to snad nějak šlo, i když by to asi taky vyvolalo nějaké otázky, ale to nešlo, protože tam měl Daiki položenou nohu. Na cokoliv dalšího taky bylo očividně pozdě, protože jsem ucítila, jak mě pohladil přes kalhotky a srdce mi skoro vyskočilo z hrudi.
Pokusila jsem se trochu uklidnit, zatímco mě Daiki dál hladil přes kalhotky. Nemohla jsem tvrdit, že to není příjemné, ale na to, abych si to nějak vychutnala, jsem byla moc nervózní a skutečnost, že jeho prsty vklouzly pod kalhotky, tomu taky moc nepomohla. Zmocnila se mě lehká panika a taky neuvěřitelný stud. Možná jsem nebyla dost vlhká, abych měla mokré kalhotky, ale určitě jsem byla dost vlhká, aby to cítil a já rozhodně taky, protože to bylo opravdu příjemné. Očima jsem bezradně těkala po stropě a absolutně jsem netušila, co mám dělat, nebo říct. Co jsem ale vlastně mohla namítat? Vždyť já jsem se ho taky dotýkala na těch místech. Rozdíl byl ovšem v tom, že on si o to sám řekl. Proč jsem na sobě nemohla mít kalhoty? Tohle byl rozhodně další důvod, proč nesnášet školní sukni.
Znovu jsem ucítila jeho dotek, tentokrát trochu jistější, a aniž bych to chtěla, tak mi uteklo zavzdechnutí. I přes stud, nervozitu a strach z toho, co by ještě mohlo následovat, to bylo zatraceně příjemné.
Bylo to až skoro nefér, jak jsem potom u toho měla přemýšlet?
"Sundám ti je, ano? Bude to pohodlnější." řekl Daiki a já zase velmi rychle vystřízlivěla. Jednou rukou mě nadzvedl a druhou začal stahovat moje kalhotky, které jsem si velmi rychle chytila, zatímco se moje hlava snažila přijít na to, co mám říct.
"Nemusíš se stydět, já budu dělat to, co doteď, a to se ti přece líbilo ne?" zašeptal Daiki a políbil mě na rty, takže mi vlastně znemožnil odpovědět. Potom mi odtáhl ruku od kalhotek a dal mi na ni pusu, než si ji položil na záda.
"Já…" dostala jsem ze sebe, ale neměla jsem nejmenší tušení, co bych vlastně měla říct, takže jsem nepokračovala a jen na něj bezradně koukala.
"Víš, rád bych dostal šanci potěšit tě tak, jako ty mně u nás." řekl Daiki, takže to celé bylo ještě horší. Teď už jsem tuplem nevěděla, co mu říct a ani odklad v podobě další pusy mi moc nepomohl.
"Věř mi. Já nemám v úmyslu ti nějak ubližovat." podotkl, ale nic podobného jsem si přece nemyslela.
"Já vím, jen…" zaváhala jsem znovu. Nebyla jsem si jistá, jestli ze sebe vůbec někdy dostanu smysluplnou větu.
"Jen se stydíš a nevíš co od toho čekat." snažil se mě uklidnit Daiki a znovu mě políbil, až jsem se cítila jako hlupák. "Já se taky docela styděl, ale pak to byl ten nejúžasnější zážitek, jaký jsem kdy prožil." dodal ve snaze mě přesvědčit a já jsem tedy pomalu přikývla, moc přesvědčeně jsem se ale necítila.
Vypadalo to, že Daikimu to přikývnutí docela stačí, protože se zohnul a políbil mě na břicho, než mi stáhl dolů kalhotky. Potom mi sundal i sukni, takže mi zůstaly jen podkolenky, což ale nebylo moc uklidňující. Věděla jsem, že si mě teď prohlíží nahou, což vzhledem k tomu, že tu bylo dost světla, bylo poněkud znepokojivé. Raději jsem tedy pohled zabodla do stropu a v duchu se snažila přesvědčit sama sebe, že přece o nic nejde. Byl to můj kluk a já ho taky viděla nahého. Pak jsem ale uslyšela, jak si sundává kalhoty a dostala jsem chuť urychleně utéct, což by ale asi nebyl ten nejlepší plán. Tmavovlasý mladík si naštěstí sundal jen je, takže jsem sice viděla pořádnou bouli na jeho boxerkách, ale alespoň nebyla venku jeho chlouba, protože to bych asi právě teď nezvládla.
Daiki naštěstí ve svlékání nepokračoval a raději mě políbil na tvář. Potom se ale posunul dolů a políbil mě tam! Nebyla jsem si jistá, jakým slovem bych to vyjádřila, ale nejvíc se mi zamlouvalo slovo divné. Bylo už dost nepříjemné vědět, že si mě předtím prohlížel, ale když měl pusu těsně u mého klínu a tím pádem i oči, tak to bylo ještě mnohem horší. Nedělal ale přece nic špatného, tak jsem mu to mohla jen těžko zakázat. Proto jsem se pokusila přesvědčit své srdce, že neběžím maraton, a počkat, co se bude dít dál. Daiki chtěl, aby se mi to líbilo, a já jsem dost pochybovala, že bude spokojený, pokud k tomu nedojde. Proto jsem se musela nějak uklidnit. Zavřela jsem tedy oči a snažila se nemyslet na to, jak zblízka si mě prohlíží.
Jeho rty se pak díkybohu přesunuly zpátky na moje břicho a taky prsa, takže si mě alespoň nemohl prohlížet tam dole. Alespoň část napětí ze mě tedy spadla, aspoň tedy prozatím. Jeho ruka se mezitím vrátila k mému klínu a znovu mě pohladila. Tohle už jsem celkem znala a věděla, že je to příjemné. Skutečnost, že nevím, co bude následovat, mě sice trochu znepokojovala, ale s tím se asi nedalo moc co dělat.
Daiki tedy pokračoval v líbání a hlazení, a i když ve mě pořád byla tak trochu malá dušička, tak jsem musela uznat, že se mi to líbí. Nakonec mi i utekl vzdech, což asi bylo dobře. Taky jsem si ale uvědomila, že jsem roztáhla nohy dál od sebe, což jsem rozhodně neměla v plánu.
Můj přítel to nejspíš vzal jako nějaké povzbuzení, protože ještě trochu zrychlil a já musela uznat, že se mi to opravdu líbí. Dole jsem byla úplně mokrá, ale bylo mi to skoro jedno. Alespoň na chvíli jsem pustila z hlavy všechnu nervozitu a stud a soustředila se jen na jeho doteky a polibky, zatímco mi ze rtů vycházely stále hlasitější steny.
Nebyly to ale jen moje hlasivky, co si dělaly, co chtěly. Moje záda se z nějakého důvodu prohnula a prsty sevřely prostěradlo. Bylo to tak zatraceně příjemné. Jeho prsty se navíc ještě zrychlily a já jsem o chvíli později ucítila nával slasti, který se vůbec nedal porovnat s ničím předtím. Tentokrát jsem doopravdy vykřikla a moje tělo se prohnulo mnohem víc, než jsem se naopak skulila do klubíčka. Zhluboka jsem oddechovala a všechno kolem jsem vnímala jen matně. Takže takové to bylo? Takový byl orgasmus? Přemýšlela jsem, jestli se Daiki předtím, když jsme byli u něj, cítil stejně, a přiměla jsem se na něj podívat.
Daiki byl kupodivu nějak červený a měl skloněnou hlavu, jako kdyby snad něco provedl. Trochu zmateně jsem na něj zamrkala, protože mi to pořád tak úplně nemyslelo, ale pak jsem si všimla, že místo boule má na boxerkách mokrou skvrnu. Zjevně jsem nebyla jediná, kdo si to užil, jen mě překvapovalo, že k tomu ani nepotřeboval žádnou pomoc. Nebo jsem si jen nevšimla, že by si pomohl sám? Daiki ale vypadal nějak provinile a tak jsem to raději nekomentovala a jen jsem zašeptala: "Díky."
"Za to se přece neděkuje. Jsem rád, že se ti to líbilo. Moc mi na tobě záleží." vypadlo z Daikiho a já se lehce usmála. Bylo to milé.
"Mně na tobě taky." řekla jsem proto a překulila se na břicho. Takhle jsem se přece jen cítila o trochu jistější. Daiki mě napodobil a lehnul si hned vedle. Kolem ramen mi dal ruku, takže jsem se malinko usmála a zavřela oči. Takhle bych klidně mohla zůstat i hodinu, i když mi trochu chybělo oblečení. Mladík mě jen políbil na tvář a nic nenamítal, takže jsem zůstala nerušeně ležet, než jsme nakonec oba museli jít domů.



Za jak dlouho myslíte, že se spolu vážně vyspí co? Docela tam totiž směřují, nemyslíte?

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pariah Pariah | Web | 7. ledna 2018 v 19:12 | Reagovat

Jeste včera ráno jsem si pod touto otázkou říkala "hihi já to vím"... naivní co? :D:D:D

2 IceSun685 IceSun685 | 7. ledna 2018 v 19:17 | Reagovat

[1]: Jako správný tajnůstkář napíšu "no comment" 8-)

3 Evickar Evickar | 7. ledna 2018 v 21:57 | Reagovat

Oh shit!

4 IceSun685 IceSun685 | 8. ledna 2018 v 19:23 | Reagovat

[3]: Doufám, že tohle byla pozitivní reakce :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama