Pod maskou 09

28. března 2018 v 8:57 | IceSun685 |  Pod maskou
Ráno se Omino probudila až někdy kolem deváté, a jelikož to byl první den, kdy nemusela na kurz, rozhodla se ještě v té posteli zůstat.
Nakonec svůj boj s leností ovšem vyhrála a sešla dolů.
Kakashi už byl vzhůru, protože na stole na ni čekala snídaně, ale její opatrovník tam nikde nebyl. Proto se po něm šla podívat, ale až po snídani.
Šedovlasého muže nakonec našla na zahradě ležet ve stínu a tak se nad něj naklonila, až ho její dlouhé vlasy polechtaly a on otevřel oko.

"Takže jsi už vstala." řekl a posadil se.
"Jo, ale ty vypadáš, jako bys vstal moc brzo." konstatovala s lehkým úsměvem.
"Jen mi přišlo dlouho na tebe čekat." bránil se s pokrčením ramenou a vstal.
"A proč jsi na mě čekal?" zeptala se Omino s lehkým úsměvem.
"Protože musíme zajít za Tsunade-sama." odpověděl jednoduše a tiše sledoval její zděšenou reakci. Zřejmě si pořád pamatovala, jak je děsivá.
"Neboj, o nic nejde, jen si s tebou chce popovídat." uklidňoval ji Kakashi a jemně ji vedl ven ze zahrady.
"Dobře." špitla potichu a nechala se dotáhnout až před kancelář Páté.

"Dále." ozvalo se zpoza dveří přívětivě, protože Tsunade věděla, kdo nejspíš přišel.
"Dobré ráno." pozdravil Kakashi a zavřel za nimi.
"Už spíš poledne, ale to nevadí." řekla Hokage a přistoupila k ní blíž. "Tak má milá…"
"Omino." přerušila ji váhavě.
"Vzpomněla sis?" zeptala se Tsunade s dávkou optimismu v hlase. Žena ovšem jen zavrtěla hlavou.
"Takže žádné vzpomínky?" ptala se Pátá trochu zklamaně, ale odpovědí jí zase bylo jen zavrtění a smutné sklopení očí.
"Dobře a co vesnice, líbí se ti tu?" rozhodla se změnit téma hovoru.
"Ano." odpověděla s usmáním a krátce se podívala na Kakashiho.
"Nezlobí tě?" položila Tsunade další otázku spíše v žertu.
"Ne." odpověděla Omino a roztáhla úsměv ještě o něco víc.
Hokage se krátce zamyslela a potom se zeptala: "Až si budeš myslet, že se o sebe zvládneš postarat sama, tak přijď ano?"
Zdálo se ovšem, že Omino ta věta spíš vyděsila, než cokoliv jiného, a tak se zmohla jen na chabé přikývnutí.
"Dobře, tak to je všechno, a Kakashi?" řekla a podívala se na něj. "Dnes je tu Sakura, takže bys ji mohl alespoň pozdravit." řekla a usmála se.
Šedovlasý muž jen přikývl a oba odešli.

"Kdo je ta Sakura?" zeptala se ho Omino, když opustili kancelář, lehce žárlivě, i když vlastně nevěděla, proč žárlí.
"Moje studentka, ale náš tým se rozpadl, takže je to teď trochu problematické." řekl váhavě. Asi nechtěl mluvit o tom, co přesně se stalo.
Černovláska proto jen přikývla a nechala se zavést k jednomu ze sálů, kde na něj zůstala čekat.
Kakashi ovšem tiše přišel až za Sakuru a hlasitě ji pozdravil: "Hoj!"
Dívka, která mohla mít tak třináct nebo maximálně čtrnáct, vyjekla a prudce se na něj otočila.
"Sensei!" vyhrkla káravě.
Kakashi se na ni ovšem jen pod maskou usmíval a zvedl ruku na pozdrav, což dívku moc nepotěšilo, ještě se vzpamatovávala ze šoku.
"Co tu s*kr* děláte?" zeptala se naštvaně, nejspíš mu ještě neodpustila.
"Přišel jsem tě pozdravit, už jsme se dlouho neviděli." řekl na svou obranu s širokým úsměvem, který šlo poznat i přes masku.
"A jak se teda vlastně máte?" zeptala se zdvořile, asi mu byla zvyklá odpouštět podobné vylomeniny, a taky se na něj usmála.
"Docela dobře a mimochodem…" řekl a ukázal na stůl, u kterého předtím stála. "…chcíplo ti to."
Sakura se zatvářila vyděšeně a prudce se otočila na zvíře, které předtím léčila.
"Proč jste mi to neřekl dřív???" vyhrkla ječivě a otočila se zase k němu, ale on už byl pryč, proto vztekle zařvala: "Kakashi-sensei!!!"
Ovšem Kakashi se tomu jen usmál a vedl Omino pryč, než si jich Sakura všimne.

Když byli venku z budovy, Omino prohlásila: "Jsem ráda, že tohle mi neděláš."
"No nemyslím si, že by bylo nejvhodnější tě zbytečně děsit." prohodil a jeho úsměv nezmizel.
"Jsem ti za to vděčná." řekla trochu váhavě a v duchu přemýšlela, jak často to asi dělá ostatním.
"To nemusíš." ujistil ji vesele a zeptal se: "Takže teď, když už nemáme žádné povinnosti, co chceš dělat?"
Černovláska se nad tím zamyslela, ale chvilku trvalo, než ji něco napadlo.
"Mohl bys mi důkladně ukázat vesnici, ještě jsem ji pořádně neviděla." navrhla s úsměvem.
"Dobře, tak pojď." řekl a pokynul jí rukou.


Trochu kratší já vím, promiňte.

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ┼Vampire┼ Erin Walentine Sammael ┼Vampire┼ Erin Walentine Sammael | Web | 30. března 2018 v 15:17 | Reagovat

povedené

2 IceSun685 IceSun685 | 30. března 2018 v 18:06 | Reagovat

[1]: Děkuji :-)

3 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 2. dubna 2018 v 19:02 | Reagovat

No jsem zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet.Chuděra každý chce aby si vzpomněla a připadá mi že snad čekají, že to bude ze dne na den... -.-
Jinak pěkný dílek! :3

4 IceSun685 IceSun685 | 2. dubna 2018 v 20:54 | Reagovat

[3]: No to vždycky. Kdo by si ale nechtěl vzpomenout že?

5 Evickar Evickar | 12. srpna 2018 v 13:54 | Reagovat

Já si myslím, že si možná ani nechce vzpomenout..třeba jí to přesně takhle vyhovuje :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama