Pod maskou 11

11. dubna 2018 v 9:28 | IceSun685 |  Pod maskou
Omino se prudce posadila, nevykřikla a vlastně ani nevydala jedinou hlásku, jen nepřítomně hleděla před sebe.
'Co to bylo?' zeptala se sama sebe, aniž by se její rty pohnuly.
Mrkla, poprvé od probuzení, a její srdce se konečně trochu uklidnilo. Ovšem na svou otázku nenašla odpověď.
'Sen?' projelo jí hlavou, ale moc dobře věděla, že tohle nebyl obyčejný sen, ovšem ani noční můra to nebyla. Bylo to příliš opravdové.
Věděla, že to, co si řekla ve snu, byla skutečnost. Vzpomínka a přesně, jak řekla, první, na kterou si vzpomněla.
Černovláska si protřela oči a znovu si lehla. Věděla sice, že neusne, ale rozhodně se o to chtěla pokusit, Kakashi by jí nakonec poradil totéž a na tom teď záleželo. Na tom, co by jí poradil, protože i když by za ním teď hrozně ráda běžela, nemohla. Její vlastní slova jí v tom bránila.


Bylo to přesně, jak očekávala. Neusnula, ale nemohla už dál ležet, proto vstala a sešla schody.
Dole samozřejmě nikdo nebyl. Kakashi nikdy nevstával moc brzo a na ninju měl vlastně až neuvěřitelně moc spánku, ale nejspíš mu to vyhovovalo, protože ani dnes se zrovna nehrnul do vstávání.
Omino se ovšem nakonec stejně dočkala.
Když ovšem Kakashi sešel schody a vešel do kuchyně, poznala na něm nejistotu. Jistě jediný jeho problém bylo to, co se mezi nimi stalo včera. On neměl žádné šílené sny, nebo spíš vzpomínky, jako ona.
Zahnala všechny podobné myšlenky a pokusila se na něj usmát, ale moc se to nepovedlo.
Kakashi si ovšem její nepovedený úsměv vyložil jinak, nemohla ho za to vinit, nakonec se mu přece nesvěřila.
"Nemusíme o tom včerejšku mluvit, jestli nechceš." řekl opatrně.
Omino byla vlastně ráda, že si nepromluvili včera, její divné chování si vyloží v souvislosti s tímhle a ona mu zvládne nic neprozradit až do večera, kdy zjistí, jestli to byl jen zlý sen nebo ne.
"Je ti něco?" vyrušil ji z plánování a ona si uvědomila, že mu předtím na to nic neřekla.
"Ne nic." řekla nepřesvědčivě.
Na malý okamžik se zdálo, že se to z ní Kakashi pokusí dostat, ale potom ustoupil: "Tak dobře."
"Já jen…" vyhrkla a v duchu si musela vynadat. Nemůže mu to přece říct, ale teď bude muset vymyslet nějakou výmluvu, uhýbání zřejmě nezabere, ale on momentálně taky nebyl ve své kůži.
"To nic." řekla nakonec a doufala, že to nechá plavat, i když o tom pochybovala.
Kakashi si trochu nepřítomně stáhl masku, aby jí mohl ukázat povzbudivý úsměv, který ji většinou uklidnil, a konejšivě řekl: "Mně můžeš říct všechno, to přece víš."
Omino se na něj taky usmála a přišla k němu blíž. Vždycky se cítila líp, když u něj byla blízko, a ani teď to nebylo jinak.
Černovláska se nadechla k odpovědi, ale potom jí hlavou opět projely ty vzpomínky: …nikdo nesmí vědět, co se děje. V opačném případě zemřeš… Pamatuj si, že na tom teď závisí tvůj život.
Proč to jen musela tak zdůrazňovat? Takhle to prostě nedokázala.
"Já jen…" začala váhavě. Něco mu přece říct musela.
Kakashi k ní vztáhl ruce, ale ona ucukla.
"Chtěla bych být dneska sama." řekla nakonec s obličejem sklopeným k zemi. Nedokázala se na něj dívat. Ne když mu zrovna lhala.
"No…" začal Kakashi váhavě. Nejspíš ho tím prostě zaskočila. "Jestli to tak chceš." řekl nakonec a pomalu se vzdálil.
Když byla zase sama, posadila se na židli. To poslední, co teď chtělo, bylo být sama. Ale musela být sama, protože v opačném případě by mu to určitě řekla. Věděla, že by mu to řekla, protože to jediné, co si teď přála, bylo schoulit se v jeho náruči a říct mu všechno, co ji trápí. Ale to nemohla udělat a tak ho musela odehnat, alespoň prozatím.

Kakashi se jí přání rozhodl splnit a tak zamířil na jedno ze cvičišť, kde předpokládal, že najde Gaie.
Naštěstí uspěl už na druhý pokus, ale jeho nejlepší přítel se zdál příliš zabraný do tréninku, než aby si ho všimnul.
Naštěstí nebyl Gai v týmu sám a tak si Kakashiho prakticky okamžitě všiml Neji. Jeho sensei se ovšem dal do běhu s Leem a tak k němu Neji přišel se slovy: "Doporučuju si ho odchytnout u třetí zatáčky, Kakashi-sensei."
"Díky." odpověděl mu šedovlasý muž a znovu ho napadlo, že by nemuselo být špatné mít v týmu zrovna jeho. Na rozdíl od Naruta byl klidný a chytrý a nedal se zřejmě ani moc snadno rozčílit. Gai měl větší štěstí, než tušil. Samozřejmě, když mu ho Třetí dal do týmu, musel být na zabití, ale poslední dobou ho všichni mohli jen chválit a to včetně Gaie, i když mladý Hyuuga asi ani netušil, že si ho sensei vůbec všímá.

"Ahoj, Gaii!" pozdravil ho Kakashi hlasitě a získal si tak jeho pozornost, protože jeho kamarád se dokonce zastavil.
"Kakashi!!!" zařval radostně a téměř ho objal, ale o to Kakashi zrovna nestál, tedy alespoň od něj ne.
"Co se trochu projít." navrhl Kakashi trochu sklesle.
"Stalo se něco?" zeptal se Gai a ukázal mu, že tentokrát je trochu všímavější, než obvykle.
"Nechci o tom mluvit, ale prospěla by mi společnost." řekl Kakashi váhavě. S Gaiem to bylo občas těžké.
"Dobrá, je mou povinností zlepšit ti náladu, a pokud to nezvládnu, oběhnu stokrát Listovou." řekl dramaticky a Kakashi se pod maskou trochu usmál. Známá situace ho přece jen trochu pobavila a uklidnila.
Možná Gai ani nebude muset běhat.



Máme tady další díl a taky jednoho blázna, nejsem sice zrovna jeho fanda, ale říkala jsem si, že by se měl objevit, když už jsou ti přátelé. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama