Květen 2018

Pod maskou 17

Středa v 8:16 | IceSun685 |  Pod maskou
Omino vydržela na posteli sedět celou noc a jen pohledem těkala z jednoho rohu místnosti do druhého, jako by se měl každou chvilku objevit muž ze vzpomínek, ale minuty i hodiny utíkaly a nic se nedělo.
Černovláska se však nedokázala uvolnit. Při každém zvuku z venčí sebou škubla. Právě teď se jí nechtělo ani trochu spát, ale ačkoliv by za to ještě před osmi hodinami byla ráda, teď jí na tom nezáleželo.
Ani když vyšlo slunce tak se necítila líp.
Brzy se ale donutila zvednout a šla do koupelny. Doufala, že jí studená voda trochu uklidní.
Svlékla šaty a vlezla do vany. Když na sebe ale pustila vodu, zděšeně zalapala po dechu. Z kohoutku netekla voda, ale krev! Omino málem spadla, ale jakmile mrkla, uviděla znovu vodu. Vyděšeně se rozhlédla po vaně, ale po krvi nebylo ani památky. Trvalo ještě několik sekund, než její unavený mozek zpracoval, co se stalo. Další halucinace a ještě o něco reálnější, než ta poslední.

Zbytečná lež 13

Neděle v 10:00 | IceSun685 |  Zbytečná lež
Tak zase trochu v jiném čase než mělo být, ale co už. :D

Pod maskou 16

16. května 2018 v 9:05 | IceSun685 |  Pod maskou
Omino seděla v zahradě ještě dost dlouho. Nejspíš by tam zůstala ještě déle, ale v jednu chvíli jí trochu sklouzlo tělo, když téměř usnula, a tak se donutila zvednout a jít dovnitř. Kakashi naštěstí nebyl nikde poblíž. Označení uvnitř bylo nakonec dost obecné a Omino z části předpokládala, že bude ve svém pokoji, aby se ani náhodnou nepotkali.
Nehodlala si to ale ověřovat a raději si našla něco k jídlu. Dnes opět podcenila vaření, což se rozhodla zítra napravit. Stát u plotny sice bylo trochu vyčerpávající, ale alespoň ji to udrží v bdělém stavu.
Jediné, co skutečně potřebovala, byl plán. Musela si naplánovat, jak se po celých dvacet čtyři hodin zabavit a utajit to před Kakashim.

Výstřižky z života otců - Kise 2/2

14. května 2018 v 13:05 | IceSun685
První část tady. A teď už příjemný zbytek čtení. ;)

Výstřižky z života otců - Kise 1/2

14. května 2018 v 13:04 | IceSun685
Tak tedy, je to už opravdu dávno, ale možná si někdo z vás vzpomene na to, že jsem po ukončení jisté ankety něco podobného vydala. Takže tady to máte a přeji příjemné čtení. :) (Nadvakrát, protože jsem se opět příliš rozepsala…)

Proč máte rádi Kiseho?

14. května 2018 v 13:02 | IceSun685 |  Ankety
No, uznávám, že na tohle jste se teda načekali. No doufám, že to moc nevadí a tady jsou tedy výsledky:

Aomine Seijuro 30

14. května 2018 v 9:01 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Když Takumi odešel ze hřiště, tak na něj teprve dolehlo, co se vlastně stalo. Hádka se světlovlasým mladíkem byla nepříjemná, ale to, co Takumiho trápilo, byla skutečnost, že se předtím na Akashiho utrhl. Rudovlasý mladík se ovšem netvářil nijak. Jeho výraz byl tak strašně neutrální, že Takumi vůbec nevěděl, co má čekat.
"Tohle byla celkem sranda." řekl Hayama, kterého už zřejmě přešlo zklamání, že hrál jen pár minut.
Takumi ovšem vůbec netušil, co mu na to má říct.
"Myslím, že Akashi s tebou chce mluvit." oznámil mu Hayama a Takumi si všiml, že Akashi předal píšťalku Mibuchimu.
Mladík nasucho polkl, ale jen těžko se tomu mohl vyhnout.
"Určitě jsi postřehl, že zítra už bude trénink rozdělený na dvě skupiny." řekl Akashi klidným hlasem a prohlížel si Takumiho, který nasucho polkl. Už zase vypadal nervózně.
"Budeš trénovat s hlavním týmem, ale doufám, že ti pokaždé nebudeme muset vynadat, abys začal hrát." oznámil mu Akashi a sledoval, jak se Takumimu na tváři rozlévá úsměv.
"Arigato, a ne." vykoktal se sebe Takumi nadšeně a následně vyhrkl: "Nebudeš litovat, slibuju!"
Při těch slovech od nich začal couvat a skoro se přerazil o bednu na rozlišováky.
"Na trénincích bude zřejmě sranda." zasmál se Hayama, když mladík zmizel z doslechu, a Akashi zamyšleně přikývl.

Zbytečná lež 12

13. května 2018 v 20:00 | IceSun685 |  Zbytečná lež
Tak tedy v trochu neobvyklou dobu, ale hádám, že to vadit nebude ne? ;) Přeji tedy příjemné čtení.

Pod maskou 15

9. května 2018 v 10:30 | IceSun685 |  Pod maskou
Omino si povzdechla a podívala se z okna. Možná, že tohle byl ten správný způsob, jak zůstat vzhůru. Ale prostě odejít nemohla. Riskovala by, že vzbudí Kakashiho, takže zůstala jediná cesta ven.
Černovláska ani na okamžik nezaváhala a otevřela okno. Seskočit z druhého patra by pro ni bylo za běžných okolností samozřejmě nepříjemné, protože snad každý člověk bez chakry by si při podobném seskoku poranil nohy, ale pro jednou se jistě nic nestane, když zruší efekt svého Kekkei genkai.
Omino ladně seskočila do zahrady, a jakmile stála nohama pevně na zemi, aktivovala znovu svou schopnost. Chakra se z jejího těla opět vytratila a vzala sebou i ten příjemný pocit síly a moci. Nestalo se z něj nic víc než vzpomínka, ale i tak se žena ještě chvíli cítila příjemně. Bylo trochu smutné, že ho ještě stále znala spíš ze svých snů, než ze skutečných nových vzpomínek, které měla od ztráty paměti. Na druhou stranu ale dokazoval, že vize, které za ní přicházely ve spánku, byly skutečné a ne jen výplod fantazie.
Černovláska zatřásla hlavou, aby z ní dostala podobné úvahy a vyrazila k městu. Neměla sice žádné konkrétní místo, které chtěla navštívit, ale na tom jí vlastně moc nezáleželo, chtěla se jen trochu projít.

Basketbalová hlava 62

7. května 2018 v 19:40 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Mladík se trochu ošil. Čekal sice v hale jen chvíli, ale i tak mu to přišlo jako celá věčnost.

'Nejspíš proto, že jsem tak nervózní. Proč jsem ale tak nervózní? Nic si přece od toho neslibuju, ne?'

"Kise-kun?" oslovila ho nějaká mladá hnědovlasá žena a tak k ní mladík zvedl oči. Její oslovení bylo zřejmě i otázkou, jestli je to on, a tak Kise přikývl.
"Sayori-sama tě očekává." řekla žena přívětivě.

'Sama? Dědečka si asi dost váží…'