Květen 2018

Pod maskou 18

30. května 2018 v 16:14 | IceSun685 |  Pod maskou
Z temnoty se tentokrát vynořily vzpomínky o něco novější než ty poslední. Sice na ně navazovaly, ale jejich obsah ženě říkal něco zcela jiného. Bylo to téměř jako shrnutí toho, co se dělo, když paměť ztratila, a hlavně jí zcela jasně říkala, kolikrát už se tak stalo.
Osmkrát a poprvé tomu bylo už v deseti letech. Ne vždy měla sice zabít osobu, která ji zachránila, ale i tak to bylo nepříjemné. Byla to přehlídka vražd.

Aomine Seijuro 31

28. května 2018 v 10:22 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Uběhly dva týdny a Akashi neměl nijak zvlášť radost. S Fumiko se sice potkával na obědech a normálně se bavili o škole a o koních, ale jinak se nikam nedostal. Dívka ho očividně brala jako kamaráda a nic se na tom nezměnilo, ani když přijel do stájí za Yukimurem. Yuzuki mu o ní sice řekla poměrně dost věcí, ale nic mu nemohlo nějak pomoct.
Jediné pozitivum tak bylo, že alespoň její bratr už neměl problém s nervozitou. Nebyl ale ani nijak průbojný, a když měl hrát proti někomu z Nekorunovaných králů nebo snad Akashimu, tak byl až příliš pasivní a držel se zpět. Pokud by tohle dělal při zápase proti Aominemu a ostatním, tak by byl spíš přítěž, než někdo na koho se lze spolehnout. Proto taky nebyl vybrán do základní sestavy. Byl ovšem náhradník, takže i tak dopadl dobře.
Akashi si tedy nemusel dělat starosti o tým, ale jen o svůj další tah. Ten ve snaze získat Fumiko i ten ve hře Shogi. Právě ty teď hrál s Yuzuki u ní na bytě. Její bratr byl venku se spolužáky a tak na to měli klid. Dívka působila docela nervózně, i když Akashi neviděl důvod.
Nijak zvlášť se tím ale netrápil a raději udělal další tah, ke kterému přidal otázku: "Kdy má Fumiko narozeniny?"
Yuzuki tím očividně trochu překvapil, ale nakonec Shogi nebyly hlavní důvod, proč tu byl a oni oba to věděli.
"Dvanáctého září." odpověděla tedy dívka a Akashi se zamračil. To bylo až příliš daleko, takže si ji jen těžko mohl získat narozeninovým dárkem.

Zbytečná lež 14

27. května 2018 v 10:00 | IceSun685 |  Zbytečná lež
Věděl jsem zcela jistě, že matematiku nesnáším. Ne že bych v ní byl úplně marný, to zase ne, ale rozhodně mi nešla zas až tak skvěle. Rozhodně jsem ale nad ní seděl už víc jak půl hodiny a byl jsem sotva v půlce. Nechápal jsem, proč musíme mít úkoly, které jsou tak dlouhé. Nestačilo by pět příkladů? To jich musíme mít třicet? Jasně byl to skoro jasný ukazatel toho, že nás čeká test. Náš profesor nám skoro vždycky dal dlouhý úkol před přepadovkou. Dost často také byla část z příkladů z toho úkolu, takže se to rozhodně vyplatilo udělat

Pod maskou 17

23. května 2018 v 8:16 | IceSun685 |  Pod maskou
Omino vydržela na posteli sedět celou noc a jen pohledem těkala z jednoho rohu místnosti do druhého, jako by se měl každou chvilku objevit muž ze vzpomínek, ale minuty i hodiny utíkaly a nic se nedělo.
Černovláska se však nedokázala uvolnit. Při každém zvuku z venčí sebou škubla. Právě teď se jí nechtělo ani trochu spát, ale ačkoliv by za to ještě před osmi hodinami byla ráda, teď jí na tom nezáleželo.
Ani když vyšlo slunce tak se necítila líp.
Brzy se ale donutila zvednout a šla do koupelny. Doufala, že jí studená voda trochu uklidní.
Svlékla šaty a vlezla do vany. Když na sebe ale pustila vodu, zděšeně zalapala po dechu. Z kohoutku netekla voda, ale krev! Omino málem spadla, ale jakmile mrkla, uviděla znovu vodu. Vyděšeně se rozhlédla po vaně, ale po krvi nebylo ani památky. Trvalo ještě několik sekund, než její unavený mozek zpracoval, co se stalo. Další halucinace a ještě o něco reálnější, než ta poslední.

Zbytečná lež 13

20. května 2018 v 10:00 | IceSun685 |  Zbytečná lež
Tak zase trochu v jiném čase než mělo být, ale co už. :D

Pod maskou 16

16. května 2018 v 9:05 | IceSun685 |  Pod maskou
Omino seděla v zahradě ještě dost dlouho. Nejspíš by tam zůstala ještě déle, ale v jednu chvíli jí trochu sklouzlo tělo, když téměř usnula, a tak se donutila zvednout a jít dovnitř. Kakashi naštěstí nebyl nikde poblíž. Označení uvnitř bylo nakonec dost obecné a Omino z části předpokládala, že bude ve svém pokoji, aby se ani náhodnou nepotkali.
Nehodlala si to ale ověřovat a raději si našla něco k jídlu. Dnes opět podcenila vaření, což se rozhodla zítra napravit. Stát u plotny sice bylo trochu vyčerpávající, ale alespoň ji to udrží v bdělém stavu.
Jediné, co skutečně potřebovala, byl plán. Musela si naplánovat, jak se po celých dvacet čtyři hodin zabavit a utajit to před Kakashim.

Výstřižky z života otců - Kise 2/2

14. května 2018 v 13:05 | IceSun685
První část tady. A teď už příjemný zbytek čtení. ;)

Výstřižky z života otců - Kise 1/2

14. května 2018 v 13:04 | IceSun685
Tak tedy, je to už opravdu dávno, ale možná si někdo z vás vzpomene na to, že jsem po ukončení jisté ankety něco podobného vydala. Takže tady to máte a přeji příjemné čtení. :) (Nadvakrát, protože jsem se opět příliš rozepsala…)

Proč máte rádi Kiseho?

14. května 2018 v 13:02 | IceSun685 |  Ankety
No, uznávám, že na tohle jste se teda načekali. No doufám, že to moc nevadí a tady jsou tedy výsledky:

Aomine Seijuro 30

14. května 2018 v 9:01 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Když Takumi odešel ze hřiště, tak na něj teprve dolehlo, co se vlastně stalo. Hádka se světlovlasým mladíkem byla nepříjemná, ale to, co Takumiho trápilo, byla skutečnost, že se předtím na Akashiho utrhl. Rudovlasý mladík se ovšem netvářil nijak. Jeho výraz byl tak strašně neutrální, že Takumi vůbec nevěděl, co má čekat.
"Tohle byla celkem sranda." řekl Hayama, kterého už zřejmě přešlo zklamání, že hrál jen pár minut.
Takumi ovšem vůbec netušil, co mu na to má říct.
"Myslím, že Akashi s tebou chce mluvit." oznámil mu Hayama a Takumi si všiml, že Akashi předal píšťalku Mibuchimu.
Mladík nasucho polkl, ale jen těžko se tomu mohl vyhnout.
"Určitě jsi postřehl, že zítra už bude trénink rozdělený na dvě skupiny." řekl Akashi klidným hlasem a prohlížel si Takumiho, který nasucho polkl. Už zase vypadal nervózně.
"Budeš trénovat s hlavním týmem, ale doufám, že ti pokaždé nebudeme muset vynadat, abys začal hrát." oznámil mu Akashi a sledoval, jak se Takumimu na tváři rozlévá úsměv.
"Arigato, a ne." vykoktal se sebe Takumi nadšeně a následně vyhrkl: "Nebudeš litovat, slibuju!"
Při těch slovech od nich začal couvat a skoro se přerazil o bednu na rozlišováky.
"Na trénincích bude zřejmě sranda." zasmál se Hayama, když mladík zmizel z doslechu, a Akashi zamyšleně přikývl.