Pod maskou 16

16. května 2018 v 9:05 | IceSun685 |  Pod maskou
Omino seděla v zahradě ještě dost dlouho. Nejspíš by tam zůstala ještě déle, ale v jednu chvíli jí trochu sklouzlo tělo, když téměř usnula, a tak se donutila zvednout a jít dovnitř. Kakashi naštěstí nebyl nikde poblíž. Označení uvnitř bylo nakonec dost obecné a Omino z části předpokládala, že bude ve svém pokoji, aby se ani náhodnou nepotkali.
Nehodlala si to ale ověřovat a raději si našla něco k jídlu. Dnes opět podcenila vaření, což se rozhodla zítra napravit. Stát u plotny sice bylo trochu vyčerpávající, ale alespoň ji to udrží v bdělém stavu.
Jediné, co skutečně potřebovala, byl plán. Musela si naplánovat, jak se po celých dvacet čtyři hodin zabavit a utajit to před Kakashim.

Dopoledne by mohla vařit, odpoledne číst a v noci se mohla docela dobře procházet po vesnici. Jen by se tentokrát měla vyhýbat zapadlým uličkám, kde by mohla potkat podobné individua jako posledně.
Jelikož byl Kakashi pořád ve svém pokoji, kde byly dočasně i všechny jeho knihy, spolehla se Omino na knihovnu. Nebyl to vlastně až tak špatný nápad, protože jeho knihy byly stejně nudné.
To ji zabavilo až do zavíračky a jelikož chodit každý den do knihovny bylo asi trochu divné, několik knih si půjčila. Doufala, že ji zabaví aspoň na dva dny, což by bylo ideální. Další možnost byla upravit zahradu, nad čímž uvažovala ráno, když tam seděla, ale přišlo jí, že to bylo možná zbytečně vyčerpávající. Ovšem pokud bude správně jíst a přijímat tak dost energie, nemusel by to být problém. Rozhodně to ale měla v plánu zvážit.
Taky doufala, že Kakashimu vydrží ta snaha vyhýbat se jí, což bylo ale z dlouhodobého hlediska celkem nepravděpodobné. Když se ale vrátila, zahlédla ho v zahradě. Na malou chvilku byla zvědavá a chtěla přijít blíž, ale potom se zarazila. Možná to nebyl ten nejlepší nápad. Mohl si jí všimnout.
Kakashi byl ale soustředěný na něco úplně jiného. Omino by to ještě před pár dny považovala za meditaci, nebo spaní vsedě, ale teď věděla, že je to koncentrační trénink na chakru. Zřejmě i Kakashi si vymyslel denní program, při kterém ovšem omezí kontakt s ní na minimum. To ovšem Omino vyhovovalo. Na zahradu sice mohla zapomenout, ale alespoň se nemusela bát dalšího kontaktu s ním.

Její plán tedy nakonec fungoval perfektně. Tedy alespoň první čtyři dny. Kakashi se věnoval tréninku. Tedy především cvičením na chakru a smysly, což od něj nevyžadovalo odcházet ze zahrady a nemusel se tak bát hněvu Hokage.
Omino ale začínala mít opravdové problémy s tím jak vydržet vzhůru. Knížky nakonec nebyly až tak dobrou volbou, protože při jejich čtení seděla a dost často se tak přiblížila ke stavu předcházejícímu spánku. Taky pohled do zrcadla jí prozradil, že jí tohle rozhodnutí moc nesvědčí. Kruhy pod očima a celkově trochu zastřený pohled, byly zřejmě jen začátkem. Navíc potřeba dávat si studenou sprchu taky docela vzrostla. Možná, že tak byla otužilejší, ale absolutní bdělost jí vydržela jen chvilku.
Další nepříznivý vliv nedostatku spánku na její tělo měl co dělat s její pozorností a šikovností. Počet věcí, které připálila, a i počet vajec, které rozbila dřív, než měla, prudce vzrostl. Podobně jako počet rozbitého nádobí a vylitých skleniček. Kakashi by se asi docela divil, kdyby to viděl, ale jeho strategie na vyhýbání, byla dost účinná, takže u žádného podobného incidentu nebyl.
Omino se ale rozhodně nebyla ochotná vzdát a jít si prostě lehnout. Musela to ovšem alespoň předstírat. Kakashi se jí možná vyhýbal, ale to neznamenalo, že nemá vůbec žádný přehled o tom, co dělá. Omino se neodvážila hádat, jestli si všiml, kolik věcí už rozbila, ale určitě si byl alespoň vědom toho, že občas něco připálí, protože to pak šlo cítit po celém domě. Ninja to ale dost možná přisoudil jejich složité situaci a prostě předpokládal, že je nervózní a roztěkaná.
Nejspíš by si ale všimnul, kdyby vůbec nechodila do pokoje a tak to zodpovědně předstírala.

Šestého večera od chvíle, co se rozhodla nespát, šla opět do svého pokoje, aby si Kakashi ničeho nevšiml. Když ale otevřela dveře, téměř vykřikla. To co za nimi našla, totiž nebyl její pokoj, ale místnost z první vzpomínky a přímo naproti ní, tam kde měla najít okno, bylo to velké zrcadlo. Omino se chtěla odvrátit, ale krátkému pohledu do něj neunikla. Neviděla v něm ovšem svou únavou zuboženou tvář, ale muže ze vzpomínek. Bylo s podivem, že ani teď nevykřikla, ale bylo to spíš proto, že zůstala hrůzou ztuhlá na místě s výrazem nefalšovaného děsu. Muž se na ni dál díval, jakoby ji káral a potom vykročil k ní. Ačkoliv to nemohlo být možné, doslova vyšel ze zrcadla a šel k ní. Omino si přála zoufale utéct, ale její tělo toho prostě nebylo schopné. Muž k ní natáhl ruky, ale než se jí dotknul, děsivé ticho proťal známý starostlivý hlas: "Není ti nic?"
Omino se snad automaticky otočila za ním a v chodbě, kterou moc dobře znala, uviděla stát Kakashiho. Na tváři měl masku a byl hned na začátku schodiště, jako by se bál jít blíž.
Černovláska mu nedokázala odpovědět a jen s trhnutím otočila hlavu zpět. Před jejíma očima byl ovšem jen její pokoj, tak jak ho včera opustila. Na místě zrcadla bylo opět okno a po děsivém návštěvníkovi nezbylo ani památky.
"Omino?" vytrhl ji z myšlenek Kakashi a udělal jeden nesmělý krok k ní. Nebylo možné, aby si nevšiml v jakém je rozpoložení a taky jaké má kruhy pod očima a další známky nevyspání.
"Nic mi není." ujistila ho chraplavým hlasem, který překvapil i ji samotnou. Nebyla ve stavu, kdy by s ním mohla mluvit a tak vklouzla do pokoje, který ještě před minutou považovala za nejstrašidelnější místo na světě, a zaklapla za sebou dveře.
Trochu váhavě přešla doprostřed pokoje a podívala se do zrcadla připevněného na skříni. Na její tváři byl stále vyděšený výraz a kromě známek nevyspání si mohla všimnout další změny. Byla doslova bílá jako smrt. Bylo trochu s podivem, že děsem neomdlela.
Omino na okamžik zavřela oči a posadila se na postel. Právě teď se nemusela bát usnutí. Nemusela ani nikam jít, byla příliš vyděšená podivným představením. Věděla sice, že to nebylo skutečné, ale nebylo to ani genjutsu, to by v prvé řadě poznala a v druhé by ji z toho Kakashi jen těžko dostal obyčejným promluvením. Ne, tohle byla halucinace, kterou vytvořila její zkoušená mysl, a to bylo snad ještě horší, než kdyby to byla skutečnost. Začínala bláznit a jediný způsob, jak tomu zabránit, bylo usnout, což nemohla dopustit.



Šest dní a pořád nespí. Ano je to hodně, já vím. Původně jsem ji chtěla nechat vzhůru jen tak tři dny, ale pak jsem se na internetu dočetla, že to je normální lidská výdrž a rekord je 11 dnů, a jelikož je to ninja a má dost silnou motivaci, tak jsem si řekla, že jí dám týden a pak nastoupí halucinace, což je prý běžné, když jsme bez spánku. Ale nebojte, příště už ji nechám spinkat, což znamená, že nás čeká další vzpomínka. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Evickar Evickar | 12. srpna 2018 v 15:40 | Reagovat

Teda, chudinka :-D Já bych se asi strachy počůrala a rozhodně bych v tom pokoji nezůstávala :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama