Výstřižky z života otců - Kise 1/2

14. května 2018 v 13:04 | IceSun685
Tak tedy, je to už opravdu dávno, ale možná si někdo z vás vzpomene na to, že jsem po ukončení jisté ankety něco podobného vydala. Takže tady to máte a přeji příjemné čtení. :) (Nadvakrát, protože jsem se opět příliš rozepsala…)


Dosud nepojmenované dítě: mínus 8 měsíců

"Lásko?" zavolala z koupelny mladá žena. Muž, na kterého volala, tedy pohotově vyskočil na nohy a pospíšil si ke koupelně. Jeho žena nakonec zněla poněkud vyděšeně.
"Jsi v pořádku?" zeptal se jí blonďatý muž s mírnými obavami. Černovláska k němu tedy přešla se sklopenou hlavou. Vypadala nervózně, i když Kise netušil proč. Položil jí tedy ruce na tváře a v dlaních jí zvedl obličej ke svému, aby se jí mohl podívat do očí. Když se pak jejich oči setkaly, tak ruce zase spustil.
"Tak jsi v pořádku?" zopakoval Kise otázku.
"Vzpomínáš si na naši svatební noc?" zeptala se místo odpovědi mladá žena s váháním a Kise okamžitě přikývl. Měl na ni dobré i špatné vzpomínky. Nebo možná spíš jen hloupé a ne špatné.
"Co je s ní?" zeptal se tedy mladý muž, zatímco dál vzpomínal na to, jak jí nebyl schopný dostat z vlasů všechny vlásenky, či co to v nich měla.
"A vzpomínáš si i na tu část, kdy jsme zjistili, že nemáme kondom?" nadhodila jeho manželka s obavami. Od svatby uběhl už měsíc, ale pořád si nějak nezvykla, že jsou svoji.
"Jasně." přikývl hned Kise s úsměvem. Tohle byla jedna z těch vtipnější a zároveň hloupějších situací, na které bude ještě dlouho vzpomínat. Přišlo jim hloupé ho jít někam shánět skoro ve čtyři ráno, ale ani jeden z nich nehodlal tuhle část novomanželských povinností vynechat. Proto se spolu vyspali i tak s tím, že ho vytáhl před samotným vyvrcholením. Nebyla to ta úplně nejlepší ochrana, ale bylo to přece jen jednou.
Úsměv mu z tváře pomaličku sklouzl a mladý muž se trochu nepřítomně podíval kamsi za ni.
"Ryouto?" oslovila ho černovláska a nervózně si skousla spodní ret.
"Kdy jsi naposledy měla měsíčky?" zeptal se její manžel.
Černovláska se na něj trochu jakoby provinile podívala, než řekla: "Ještě před svatbou."
"Budeme mít miminko?" zeptal se teda mladý muž jaksi strnule.
Černovláska nějak nebyla schopná nic říct a tak jen vytáhla zpoza zad těhotenský test, který byl pozitivní. Nikdy spolu o dětech nemluvili. Sice předpokládala, že je jednou mít budou, což si myslela, že i on předpokládá, ale nikdy nemluvili o tom, kdy to bude. Navíc byli oba ještě dost mladí. Dvacet šest přece nebyl žádný velký věk.
Kise chvilku těkal pohledem mezi testem a svou ženou, než test položil na pračku a přitáhl si k sobě překvapenou černovlásku. Mladý muž ji pevně sevřel v náručí. Trvalo to jen okamžik, protože pak se od ní zase odtáhl, aby ji mohl políbit. Byl to dost rychlý polibek a tak za okamžik už viděla jeho rozzářenou tvář, jak se na ni usmívá.
Černovláska se na něj chvilku jen dívala, než se i na její tváři objevil úsměv. Bylo to sice dost brzy po svatbě, ale na tom nakonec nezáleželo. Kise byl šťastný a tak byla šťastná i ona. Když ji v zápětí zvedl v náručí, aby se s ní mohl zatočit, tak se rozesmála. Byla to chvíle, kdy začal jejich skutečný rodinný život a ona by si nemohla přát lepší.

Stále ještě nepojmenované dítě: 1 minuta

"Prosím." ozvala se sestřička a vložila jí do rukou miminko. Černovláska už teď viděla, že bude mít vlásky po ní, byly totiž černé, i když zatím to bylo spíš jen chmýří.
"Je to kluk." dodala ještě sestřička a poodstoupila stranou, aby si k ní mohl Kise přisednout. V očích měla slzy, a když se podívala na manžela, tak viděla, že i on je dojatý. Ani jednomu zřejmě nevadilo, že jejich syn brečí a je ještě pořád od plodové vody. I tak byl pro ně to nejhezčí na světě.
Manžel ji objal kolem ramen a druhou ruku položil na peřinku, ve které byl jejich syn provizorně zabalený.
"Ahoj, prcku." řekl Kise a jeho žena se tomu pousmála. Věděla, že ho budou mít u sebe už jen chvilku, než si ho vezmou sestřičky, aby se o něj postaraly. I tak ale zvedla tvář od dítěte, aby mohla políbit manžela. Posledních několik hodin na sále bylo dost náročných, ale o to byla raději, že tam byl s ní. Jako vždycky pro ni byl oporou, kterou zvlášť v posledních měsících potřebovala. Chvílemi se sice choval jako natěšené dítě, ale když šlo do tuhého, tak to zvládal dobře. Situace, kdy jí praskla voda a mladý muž zpanikařil, sice nebyla nejlépe zvládnutá, ale když se praštil o rám dveří, tak ho panika přešla a už to zvládal v pořádku.
"Můžu?" zeptala se jí sestřička a černovláska se tedy musela se synem dočasně rozloučit. Nijak zvlášť jí to ale nevadilo, protože s tím počítala a navíc byla sama dost zničená. Jen Kise se za potomkem trochu zklamaně díval.

Niboru: 4 měsíce

"Ne…" zaúpěl nešťastně blonďatý muž a přitiskl si na uši okraje polštáře. Tohle snad měl za trest.
Niboru se očividně rozhodl testovat své hlasivky a bohužel to v noci dělal zásadně aspoň každé dvě hodiny.
Černovláska vedle něj zaúpěla velmi podobným způsobem a naprosto vyčerpaně rozevřela ospalé oči. Byla to ona, kdo k dítěti musel vstát. Kise nakonec chodil do práce a tak se musel vyspat. Fotografování a basketbalové tréninky sice nebyly zrovna tou nejdůležitější prací na světě, ale ani tak po něm nemohla chtít, aby k batoleti, vstával.
"Vzbudí sousedy." zašeptal mladý muž unaveně a tak se jeho žena zvednula, aby šla dítě utišit. Bylo od státu hezké, že myslel na mateřskou pro matky, ale že bude dítě mordovat i druhého rodiče zřejmě všichni zapomínali. Kise měl ale aspoň tu výhodu, že uměl zase hezky rychle usnout.

Niboru: 8 měsíců

"Řekni táta." zopakoval Kise už poněkolikáté. Černovlasé batole se na něj ale jen usmívalo a pozorovalo ho velkýma hnědýma očima, které po něm zdědilo.
"Táta." zkusil to Kise znovu a snažil se nevšímat si své manželky zadržující smích.
"No tak." zaprosil blonďatý muž a znovu to slovo zopakoval: "Tá… ta."
"Nemáš náhodou focení?" zeptala se ho manželka a její muž se na ni podíval, jakoby chtěl říct: To není fér. I tak se ale zvedl a dal synovi pusu na čelo, než políbil i svou ženu a odešel ze dveří. Teprve potom Niboru zahuhlal: "Ta ta." a jeho matka se rozesmála.

Niboru: 1 rok

Černovláska si klekla na zem a natáhla k synovi ruce.
"Pojď k mámě." vybídla ho a snažila se ho tím přilákat. Niboru ale pořád zůstával na místě. Kise, který stál kousek od nich, ho několikrát vyfotil a mezi focením na něj udělal ještě pár obličejů. Niboru se jim zasmál a díky tomu spadl na zadek. Bylo to už pár dní, co si stoupal a dělal několik kroků. Rodiče ho ale chtěli při tom vyfotit, proto ho taky matka znovu postavila na nohy a zase se vrátila na své místo.
"Tak pojď k mámě." zavolala na něj co nepřívětivěji, ale dítě se podívala spíš na otce. Kise si tedy zkusil kleknout a taky zavolat: "Pojď k tátovi."
Niboru se k němu skutečně rozešel, takže pár fotek měli, ale nebyly to přesně ty, které chtěli.
"Tak budu fotit já, když chce jít za tebou." navrhla černovláska resignovaně a manžel jí tedy podal foťák. Když ale syna znovu postavili a Kise na něj zavolal, tak se rozešel nikoliv za ním, ale za svou matkou. Při dalším pokusu si tedy Kise vzal foťák zase zpátky, ale Niboru šel zase za ním.
"Proč mám pocit, že má ten foťák raději než nás?" zeptal se Kise, když ho zvedal z dosahu dítěte.
Jeho žena si trochu povzdechla, ale nijak to nekomentovala. Budou to prostě muset zkusit později, až nebude foťák tím nejzajímavějším.

Niboru: 2 roky

"Výborně." zaradoval se Kise, když vyhodil do koše prázdnou krabici. "Teď už jsme tu doopravdy doma."
"A co teda ty dva týdny předtím, lásko?" zeptala se tedy černovláska, ale i tak se nechala obejmout a políbit. Do nového domu se přestěhovali hodně narychlo, takže i v krabicích byl menší chaos. Kromě toho museli upravit pár věcí v koupelně a podobně, takže se tím zabydlování poněkud protáhlo.
"To jsme spíš jen tak přežívali, ale teď už bydlíme úplně, takže jsme doma." namítl Kise spokojeně a vzal jí z rukou misku s nakrájeným masem a rýží, kterou položil před syna. "Už v noci nebudeme zakopávat o krabice při cestě na záchod. No není to úžasné?"
"Rozhodně." ujistila ho hned manželka a sama ho políbila.
"Máme vlastní dům se zahradou." prohlásil Kise nadmíru spokojeně a rozhlédl se kolem sebe. Niboru už včera stihl jednu ze stěn pomalovat, ale byl to jen malý kaz na novém bydlení. "Dokonalé dítě." pokračoval Kise a po očku syna zkontroloval. Niboru ale hezky papal, takže právě teď do té definice docela zapadal. "Víš, co tomu ještě chybí, aby to bylo perfektní?"
"Pes na dvorku?" nadhodila černovláska zřejmě to první, co ji napadlo.
Kise se nad tím viditelně zamyslel, ale nakonec to odbyl slovy: "To jsem nemyslel, čímž to sice nevylučuju, ale zatím bych se tím netrápil."
Manželka se tomu pousmála a chytila se ho kolem pasu. "Co jsi teda myslel?"
Kise se na ni malinko šibalsky usmál a nevinně nadhodil: "Jen něco malého." Při svých slovech jí taky položil ruku na podbřišek a donutil ji tak k tichému zasmání.
"To zní jako fajn nápad." přitakala tedy a políbila ho se slovy: "Víš, že se ale budeme muset snažit."
"Na to už se těším." zašeptal Kise spokojeně a políbil ji. Vyrušil je až zvuk rozbité misky, kterou Niboru shodil ze stolu.

Niboru: 3 roky, Kameko: 1 den

"Ahoj." zašeptal blonďatý muž a nakoukl do pokoje. "Můžeme dál?"
Jeho žena okamžitě přikývla a zářivě se na něj i syna usmála. Kise tedy chlapečka dovedl až k posteli, na kterou ho zvedl.
"Podívej." vybídla ho máma a ukázala mu miminko zabalené v peřince.
"To je tvoje sestřička." prozradil mu táta a pohladil ho po hlavě. Černovlasý chlapeček se tedy zvědavě naklonil, aby na zabalené miminko líp viděl.
"Brzy si ji odneseme domů." řekl mu Kise a sedl si na okraj postele.
"A kdy ji vrátíme?" zeptalo se dítě a oba rodiče se tomu zasmáli.
"Nebudeme ji vracet." prohlásil potom Kise, ale veselý úsměv mu zůstal. "Teď je součást naší rodiny, víš? Až trochu povyroste, tak si s ní budeš hrát."
Niboru se na něj krátce podíval a potom slezl z postele.
"Copak?" zeptala se jeho máma.
"Mě se nelíbí." postavilo si dítě hlavu a vyběhlo ke dveřím, kde ho Kise chytil.
"Ale je to tvoje sestřička." namítl Kise a vzal syna za ruce. "Ty jsi její starší bráška. Musíš se o ni starat a chránit ji ano?"
"Musím?" zopakovalo po něm dítě nespokojeně.
"Uvidíš, že až bude větší, tak ji budeš mít moc rád." ujistil ho Kise a chlapeček tedy konečně přikývl.

Niboru: 8 let, Kameko: 5 let

Domem se ozval křik a Kise při něm bouchl hlavou o opěradlo gauče.
"Jsi na řadě." oznámila mu hned manželka nekompromisně a muž pokýval blonďatou hlavou. Skutečně byl na řadě, takže musel zjistit, proč se jeho děti vraždí tentokrát.
Kise rozrazil dveře synova pokoje. Jeho dcera se hned rozběhla za ním a v hnědých očích měla slzy. Kise ji pohladil po blonďatých vláscích a pak se podíval na syna.
"Není to moje vina!" vykřikl hned chlapec. "Řekl jsem jí, aby šla pryč. Měla poslechnout!"
Kise se podíval na dceru, která si taky hned postěžovala: "Zatáhl mě za vlasy!"
"Kousla mě!" vykřikl hned chlapec na svou obranu.
"A co bylo dřív?" zeptal se Kise unaveně. Tohle musel řešit téměř každý týden a tak ho to už moc nebavilo.
"Vlasy!" vykřikla jeho dcera a Kise se otráveně podíval na syna.
"Chtěl jsem ji jen odtáhnout." bránil se hned syn. "A ona mě pak kousla!"
"On mě bouchl!" dodala holčička uraženě a nafoukla demonstrativně tváře.
'Za co?!' vykřikl Kise v duchu. 'Co jsem provedl, že tohle musím řešit každý týden?'
"Proč jsi vlastně šla za bratrem?" zeptal se tedy otec holčičky, která se na bratra mračila.
"Chtěla jsem si s ním hrát." vykřikla Kameko a pustila se Kiseho kalhot a rozběhla se zpátky do svého pokoje.
"Jsi o tři roky…" začal Kise, ale syn, stojící naproti němu se zamračením vykřikl: "To není moje chyba! Nemá mě otravovat!"
"Nezvyšuj na mě hlas." podotkl Kise, ale dál se tvářil docela klidně. Když se pak jeho syn trochu uklidnil, tak dodal: "Je ještě malá. Musíš na to brát ohled."
Syn se díky tomu naštvaně zamračil a podíval se na svou autodráhu, kam si pracně postavil mosty s hradem, který mu ona nešikovností shodila, než ji stihl odtáhnout.
"Ona je pořád malá a hodná!" vykřikl rozzlobeně Niboru a Kise se zamračil. "Kdy bude konečně dost velká na to, abys vynadal i jí?!"
"Já ti nenadávám." namítl Kise.
"Vůbec ne!" odsekl chlapec a překročil tak pomyslnou hranici otcovy trpělivosti. Kise ho chytil za ruku a otočil si ho, aby ho mohl plácnout po zadku.
"Au…" ozval se Niboru a dotčeně se na něj podíval. Rána nebyla nijak zvlášť silná, ale Niboru ji cítil a to z výchovných důvodů stačilo.
"Jestli nechceš dostat další, tak bych ti radil přestat na mě křičet a raději se věnoval například domácím úkolům." varoval ho otec. Mračil se, takže bylo poznat, že to Niboru přehnal a pohybuje se teď na tenkém ledě.
"Mám je hotové." špitl tiše chlapec a třel si zadek. Kvůli ráně se cítil ukřivděný, ale znovu odmlouvat a křičet nechtěl.
"Výborně. Tak to se můžeš zamyslet nad tím, jestli je ti osm nebo čtyři." podotkl Kise a zavřel syna v pokoji. Pro dnešek toho měl tak akorát dost.

Niboru: 9 let, Kameko: 6 let

Kise otevřel dveře od domu a pomalu vešel. Být fotograf v modelingu znamenalo hodně cestovat a ani jeho pracovní doba nebyla úplně stálá. Někdy se mu to líbilo, protože tak byl pár dní doma, aniž by musel kamkoliv jít. Jindy se ale vracel opravdu unavený, což byl i dnešní den.
"Tatííí…" ozvalo se domem a do náručí mu skočila Kameko. Kise se na ni tedy usmál a zvedl ji do vzduchu.
"Ahoj, zlatíčko, jakpak ses měla?" zeptal se jí otec, zatímco jí dal pusu do vlasů.
"Dobře." vyhrkla hned a před nos mu strčila nějaký papír. "Koukni! Koukni!"
Kise si ho tedy vzal a holčičku položil na zem, aby si ho mohl rozložit a přečíst. Byla to pochvala od třídní učitelky.
"Šikulka." pochválil ji otec s úsměvem. "Můžu si ji nechat?"
"Jo." přitakala hned jeho dcera.
"Děkuju." řekl tedy Kise a konečně se vyzul z bot.
"Ahoj, tati." objevil se v chodbě i Niboru, který se taky usmíval.
"Ahoj." vrátil mu otec úsměv, zatímco jeho dcera pelášila zase pryč. Pochvalu mu nakonec už ukázala.
"Jak ses měl?" zeptal se syn a Kisemu už bylo jasné, že syn bude něco chtít.
"Docela dobře." odpověděl Kise a šel si sednout na gauč. Podle otevřených dveří na verandu byla očividně jeho manželka venku. Nijak zvlášť mu to ale nevadilo. Přivítá se s ní klidně i později.
"Jak ses měl ty?" zeptal se tedy syna, který si sedl do křesla.
"Výborně. Udělal jsem projekt do školy a taky vymyslel, co chci k desátým narozeninám." vypadlo z černovlasého chlapce a otec se na něj překvapeně podíval.
"No tak povídej." pobídl ho Kise a pokusil se ukrýt zvědavost. Někdy byla sranda, co dokázala dětská mysl vyplodit. Kise si nakonec moc dobře vzpomínal, jak chtěl Niboru k pátým narozeninám živého slona. Kise to tehdy ošidil obdarováním místní Zoo, ale Niboru byl zřejmě spokojený, když si mohl přijít slony pohladit a nakrmit. Někdy byla opravdu výhoda mít peníze z dob, kdy byl úspěšný model a taky profesionální basketbalista. Teď už sice byl jen na druhé straně fotoaparátu, ale nakonec si to vystudoval, takže si neměl na co stěžovat.
"Víš, tati." řekl Niboru naprosto vážně a Kise měl problém, aby se nezačal smát. "Už mi bude deset, takže už jsem skoro dospělý." pokračoval chlapec a Kise při tom přikyvoval, ale nezačít se smát bylo čím dál těžší. "Takže si myslím, že bys mi mohl věřit ve věcech, které se týkají zodpovědnosti."
"Takže, co to tedy chceš k těm narozeninám?" musel ho přerušit Kise, protože jinak by vybuchl smíchy, což by se syna mohlo dotknout a to by Kise udělal jen nerad.
"Štěně." vyhrkl hned Niboru a seskočil z křesla, aby mohl vylézt za otcem a před obličejem mu spojit ruce v prosebném gestu doprovázeném drmolením: "Prosím, prosím, prosím, prosím, prosím, prosím, prosííím… Budu se o něj starat. Vycvičím ho a budu ho venčit, uvidíš! Ani o něm nebudeš vědět."
Kise se neudržel, aby se tomu nezačal smát. Tohle byla hodně rychlá změna od chlapcova vážného obličeje. Otec ho pak chytil a povalil, než ho navíc začal lechtat.
Až když se syn začal hlasitě smát, tak ho Kise nechal a s vážnou tváří řekl: "Pokud budeš mít dobré známky a nebudou žádné průšvihy, tak si o tom s mámou ještě promluvíme, platí?"
"Jasně." přitakal hned chlapec a otce nadšeně objal. "Mám tě rád!"
"Taky tě mám rád." řekl Kise se zasmáním a nechal syna zase odběhnout pryč.

Tak a jak to dopadlo s tím štěnětem i dětmi najdete zde. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama