Červen 2018

Pod maskou 22

27. června 2018 v 9:07 | IceSun685 |  Pod maskou
Kakashi by nejraději schody seběhl, ale věděl, že by to působilo hloupě. Ona mu přece nikam neuteče. Navíc na něj jistě bude čekat v hale pod schody.
Nemýlil se. Seděla na tom samém gauči, kde si dali první polibek a ze kterého ji vzal do náručí, aby ji odnesl do postele. Bylo zvláštní, že právě to je opět dalo dohromady a jako zázrakem vyřešilo všechny jejich komunikační problémy. Kakashi nad tím ale nepřemýšlel. Seděla tam a usmívala se na něj, a i když měl masku, která zakrývala jeho tvář, úsměv jí vracel tak ochotně, že byl i tak znatelný.
"Najezený?" zeptala se Omino vesele a postavila se.

Aomine Seijuro 33

25. června 2018 v 9:49 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Akashi se úspěšně vyhýbal oběma dívkám dalších pár dní, což jeho druhé já považovalo za dětinské, ale nijak mu to nevyčítalo. Nemohl ovšem ignorovat, když mu Yuzuki napsala SMS a tak jí jen odpověděl, že toho má teď do školy moc. Byla to univerzální lež, na kterou se nedalo nic říct a která se ani nedala dost dobře odhalit, zvláště pak ne u školy, která si libovala v dělání projektů a dávání domácích úkolů.
Akashi se ovšem kvůli tomu cítil velmi hloupě. Ještě se úplně nerozloučil s myšlenkou na Fumiko, ale alespoň zvážil, jak se hodí k Yuzuki. Výsledek se mu ovšem nelíbil.
Dívka nosící i doma sukně a halenky se do jeho života rozhodně hodila mnohem víc. Byla milá, slušná a také chytrá. Akashi si s ní měl o čem povídat, ať už by to byla hudba, film nebo politika. Navíc s ní mohl hrát i Shogi, takže měl vždycky nouzový program. Nijak zvlášť ho to ale netěšilo. Raději by měl pravdu on sám, než druhé já. Pravda ovšem byla taková, že bylo dost lehké představit si, že je Yuzuki něco víc než kamarádka.

Pozvi ji někam.

Pod maskou 21

20. června 2018 v 5:59 | IceSun685 |  Pod maskou
Omino se zvednula ze země. Sedět před zrcadlem a litovat se přece k ničemu není. Žena si znovu protřela oči a podívala se na svůj odraz v lesklé ploše.
Oddechla si. Oči vracející jí pohled ze zrcadla byly její.
'Byla to jen chvilková slabost.' ujistila sama sebe trochu nepřesvědčivě. Kakashi se jistě neměl čeho bát. Ona by mu přece nic neudělala.
Omino znovu zavřela oči a paže přitáhla k tělu jako by se chtěla obejmout. Už zase ho chtěla mít u sebe. V duchu si vybavila jeho tvář, tak jak ji viděla, když spal na gauči. Bezděčně si vzpomněla na všechny jizvy na jeho těle. Není první, kdo se ho snaží zabít, ale pokud nebude opatrná, tak bude poslední.

Pod maskou 20

13. června 2018 v 15:11 | IceSun685 |  Pod maskou
Omino se znovu probudila, až když s ní Kakashi jemně zatřásl.
"Nerad tě budím, ale je už odpoledne a ty bys měla něco sníst." řekl a nejspíš měl trochu výčitky svědomí, že ji vzbudil.
"Jistě." odvětila Omino jednoduše a usmála se na něj. Po tolika dnech, kdy mezi nimi bylo to strašné napětí, byl její úsměv asi to nejhezčí, co kdy Kakashi viděl.
"Chceš si promluvit o těch snech?" zeptal se opatrně, protože to mezi nimi nechtěl zase rozházet, a podal jí talíř s jídlem.
Omino se na něj podívala a znovu se usmála. "Ne, jsem si jistá, že už další noční můry mít nebudu." ujistila ho, aniž by cokoliv poznal. Nedalo se odhadnout, jestli byla tak dobrá lhářka, pomohla jí ta polopravda, nebo jí tak moc věřil, že nebyl ostražitý, ale ať to bylo cokoliv, udělalo to svou práci dobře. Nic nepoznal. Zdálo se to až neuvěřitelné, ale bylo to tak.

Aomine Seijuro 32

11. června 2018 v 10:02 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Akashi celou noc dumal nad tím, co mu řeklo druhé já, a měl z toho ještě horší náladu než večer. Proto se raději rozhodl vyhnout obědu s dívkami a raději si sedl sám s knížkou. Byla to detektivka a Akashiho na těch knížkách nejvíc bavilo hádat, kdo je ten špatný a rozebírat jednotlivé postavy. Dost často se do vraha trefil, což ho potěšilo, a když ne, tak se mu zase líbilo, že ho kniha překvapila, takže to byl ideální výběr.
Druhé já bylo zticha, ale Akashi měl pocit, že se stejně schyluje k dalšímu rozhovoru. Druhé já tyhle rozhovory s oblibou vedlo, když byl mladík sám, takže teď mělo šanci, kterou mu ale vzal Hayama, když si přisedl.
"Ahoj Akashi." řekl mladík a jeho kapitán na něj jen kývl. Měl nakonec plnou pusu.
"Co čteš?" zeptal se blonďatý mladík a jelikož ho Akashi už znal, tak řekl: "Detektivku." Autor ani název by nakonec Hayamovi moc neřekly.
"No a už víš, kdo je vrah?" zeptal se vesele Hayama a zakousl se do bagety.
"Mám svůj odhad." řekl jednoduše Akashi a vrátil se k jídlu. Hayama mu svým způsobem připomínal Kiseho. Ne jen blonďatými vlasy, ale především chováním. Oba dva měli téměř neustále dobrou náladu, nevyčerpatelnou dávku optimismu a energie a velice snadno se dokázali pro něco nadchnout. Tam kde byl Kise dobrosrdečný, tam ovšem Hayama dokázal být velmi zákeřný. Kiseho se také dotklo, když mu někdo řekl něco zlého, zatímco Hayama se spíš naštval a dal to té osobě sežrat. Na rozdíl od Kiseho také Hayama uměl být vážný. Dnes to ovšem nebyl ten případ a tak Akashimu nadšeně vyprávěl o jakémsi seriálu, který viděl večer.
Akashi jednoduše přikyvoval a téměř ani nevnímal, co mu Hayama vlastně říká.
"Není ti nic, Akashi?" zeptal se ovšem znenadání Hayama a vytrhl tak Akashiho z transu, když mladík zaslechl své jméno.
'Co to říkal naposledy?' zeptal se Akashi druhého já, ale ve skutečnosti neočekával, že mu vůbec odpoví.

Pod maskou 19

6. června 2018 v 10:19 | IceSun685 |  Pod maskou
Z inkoustově černé mlhy vystoupila poslední ze vzpomínek. Znovu to byl pokoj, ve kterém čekala předchozí tři měsíce, než její mistr znovu přijde.
Proto když se dveře konečně otevřely, střelila k nim netrpělivý pohled.
"Připravená na další akci?" zeptal se muž s jistými známkami nadšení. I přes to, že to byl on, kdo ji zbavil emocí, sám si jich nechával poměrně dost.
"Vypadá to na velkou věc za hodně peněz." prohlásila nezaujatě. Odměna ji nikdy nezajímala. Ona z ní stejně neuvidí nic, ale bezejmenná žena nežila pro peníze, ale pouze pro své poslání, přesně jak chtěl muž před ní.
"Ano a cíl vypadá velmi schopně." potvrdil její předpoklady.