Pod maskou 21

20. června 2018 v 5:59 | IceSun685 |  Pod maskou
Omino se zvednula ze země. Sedět před zrcadlem a litovat se přece k ničemu není. Žena si znovu protřela oči a podívala se na svůj odraz v lesklé ploše.
Oddechla si. Oči vracející jí pohled ze zrcadla byly její.
'Byla to jen chvilková slabost.' ujistila sama sebe trochu nepřesvědčivě. Kakashi se jistě neměl čeho bát. Ona by mu přece nic neudělala.
Omino znovu zavřela oči a paže přitáhla k tělu jako by se chtěla obejmout. Už zase ho chtěla mít u sebe. V duchu si vybavila jeho tvář, tak jak ji viděla, když spal na gauči. Bezděčně si vzpomněla na všechny jizvy na jeho těle. Není první, kdo se ho snaží zabít, ale pokud nebude opatrná, tak bude poslední.

Černovláska oči zase otevřela. Možná by měla myslet na něco hezkého. Ano přesně tak. Nebude se tím trápit. Kakashi se přece nezměnil, tak proč by měla ona. Všechno může být jako dřív. Stačí se přestat trápit a všechno bude zase v pořádku. Kakashi to zařídí, tak jako vždycky.
Omino se podívala na dveře, kterými odešel. Ublížila mu a nemůže mu vysvětlit proč. Snad by mu to měla vynahradit. Ano, přesně tak. Teď na něj bude hodná, přesně jak si to shinobi zaslouží. Kakashi na ni byl nakonec taky hodný. Celou dobu. Zaslouží si to.
Žena se sama pro sebe usmála. Měla by jít za ním, nebo mu alespoň připravit jídlo, nebo tak něco. Ano, bude s ním, on si zaslouží, aby na něj byla milá a všechno mu to vynahradila.
Kunoichi se znovu postavila. Ano, půjde dolů a začne tím, že udělá něco dobrého k jídlu. Nakonec zítra budou mít celý den, aby byli spolu.
Dívka chtěla opustit svůj pokoj, aniž by si uvědomila, že by bylo lepší se mu vyhýbat a to pro jeho vlastní dobro, ale zastavila se, bude lepší, když to nechá na ráno.

Kakashi jednoduše usnul. Snad proto, že z něj konečně opadly všechny starosti, ale vydrželo mu to až do rána. Vlastně se ani nevzbudil sám, ale přišla ho vzbudit Omino.
"Dobré ráno." pozdravila ho a věnovala mu hřejivý úsměv. Kakashi jí ho jednoduše vrátil, i když ho nemohla vidět. Díval se na ni z postele a neřekl vůbec nic. Tohle byla krásná chvíle a on ji nechtěl ničím zkrátit.
"Říkala jsem si, že když jsi mi včera udělal jídlo ty, tak jsem dneska na řadě já. Proto jsem ti udělala snídani." pokračovala černovláska trochu váhavě. Nebyla schopná odhadnout na co myslí, ale doufala, že ho potěšila.
"Díky." vyhrkl Kakashi, když si uvědomil, že ji zřejmě uvádí do rozpaků, když tam jen tak leží a nic neříká. Proto se také posadil a vzal si od ní nabízený talíř s omeletou a hrníček s čajem.
Ninja se jen krátce podíval na hodiny a usoudil, že černovláska musela vstávat docela brzy, aby to stihla i s nákupem.
"Stalo se něco?" přerušila jeho tok myšlenek dívka a zatvářila se trochu nervózně. Bylo půl osmé a Omino doufala, že ho nebudí moc brzy, ale možná se mýlila.
"Ne nic, vypadá to skvěle." ujistil ji pohotově Kakashi. Mnohem raději, by se na ni jen tak díval, ale pokud nezačne jíst, tak se žena před ním bude asi cítit trochu hloupě a o to zrovna nestál, proto položil hrnek na stůl a stáhl si masku. Nebyl jediný důvod, proč by měl s jídlem spěchat. Žena sedící na okraji jeho postele se zdála rozhodnutá počkat, až dojí, takže by spěchem jen zkrátil čas, který tady stráví, což rozhodně nechtěl.
"Kakashi?" oslovila ho Omino tiše, aniž by odtrhla oči od okna, ze kterého viděla na zahradu.
"Je to výborné, jestli tě trápí tohle." ujistil ji ninja, když spolknul druhé sousto.
"Ne, to ne, jen…" začala dívka váhavě. Potom se kousla do rtu a sklopila zrak.
"Mně můžeš říct cokoliv." ujistil ji Kakashi a na chvíli odložil talíř vedle hrnečku a přesunul se vedle ní, aby se jí mohl podívat do tváře.
"Chovala jsem se kvůli těm snům hloupě a odstrkovala jsem tě." pokračovala černovláska smutně a otočila k němu tvář.
"To je v pořádku." ujistil ji Kakashi a napadlo ho, že musí být strašně rudý. Bezděky si totiž vzpomněl na to, jak se políbili, ta vzpomínka se mu neustále vracela, ale většinou jen jako krásný sen.
"Chtěla bych ti to nějak vynahradit." řekla dívka s upřímností v hlase, která by Kakashiho přesvědčila i v době, kdy v její přítomnosti ještě přemýšlel, a stiskla jemně jeho paži.
Kakashi v tu chvíli netušil, co má říct. Strašně chtěl být s ní, ale říct jí, aby to udělala, by bylo hloupé a k odmítnutí se nedokázal přimět a tak jen zopakoval: "To je v pořádku."
Omino mu na to hned nic neřekla, jen se na něj znovu usmála a po chvíli zašeptala: "Děkuju."
Kakashi by jí rád řekl, že nemá zač, ale ona se k němu přiblížila ještě o kousek víc a položila mu hlavu na pravé rameno. Potom znovu už téměř neslyšně zašeptala: "Děkuju, Kakashi."
Šedovlasý muž jí na to ovšem nic neřekl, jen sám lehce opřel svou tvář o její čelo a trochu nepřítomně ji volnou rukou pohladil po vlasech. "Nemáš zač." zašeptal.
Černovlasá žena hlavu zase nadzvedla a otřela se nosem o ten jeho. Doslova slyšela divoký tlukot jeho srdce, když se její pravá ruka pustila jeho zápěstí, které doteď svírala, a dotkla se jeho líce. Na tváři ucítila jeho horký dech a v dalším okamžiku už přitiskla rty na ty jeho. Cítila z nich jahodový čaj, který mu sama donesla, ale i bez té chuti by to byl jistě sladký polibek. Na svých zádech ucítila jeho levou ruku, kterou ji předtím pohladil po vlasech. Jen matně vnímala, že druhou ruku mu ještě pořád drží. Ucítila, jak si ji ninja vyprostil, aby ji mohl obejmout úplně a přitáhnout si ji k sobě trochu blíž, zatímco jí vracel sladké polibky. Sama teď už volnou ruku zvedla a prsty zajela do rozčepýřených vlasů. Přes ramena mu položila i druhou ruku a sama se přitiskla k jeho hrudi. Přes jemnou látku trička cítila tlukot jeho srdce a nějak tušila, že on stejně vnímá to její. V tu chvíli její srdce ještě zrychlilo a Omino konečně odtrhla své rty od těch jeho. Polibek sice skončil, ale ona i nadále zůstávala v jeho objetí a na tváři cítila jeho horký dech. Jejich čela se dotýkala, jakoby navzájem potřebovala oporu. Ruce jí sjely z jeho ramen na tvář a krk a teprve potom odtáhla svou tvář od té jeho a konečně se mu podívala do očí. Díval se na ni i sharinganem, ale ji to neznervózňovalo, ani když se do něj podívala přímo. Sharingan nedokázal číst v mysli, a i kdyby to uměl, tak Kakashi by to s tou její jistě neudělal. To, co ale tato oční technika uměla, bylo rozpoznání ninjutsu. Omino se však ani na okamžik nebála, že by odhalil její techniku. Stejně jako sharingan to bylo Kekkei Genkai takže ji prohlédnout nemohl on ani Byakugan, či jiná technika.
Černovlásce to ovšem připomnělo kým je, nebo možná spíš byla, a tak se od něj trochu odtáhla a zeptala se: "Nepůjdeme se po snídani trochu projít?"
"Jistě." ujistil ji Kakashi pohotově a i on uvolnil sevření a nechal ji vyklouznout z jeho objetí. Omino té šance trochu neochotně využila a s trochu falešným úsměvem odešla z jeho pokoje. Nechtěla odejít, ale musela.


Těžko říct jestli se vám vývoj povídky líbí nebo ne, ale já jsem v podstatě spokojená. :)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 RenataKuchiki RenataKuchiki | 20. června 2018 v 13:58 | Reagovat

Paráda :-) dílek se mě moc líbil :-) on je takový miláček <3 a jsem zvědavá na další vývoj a zda mu Omino půjde po krku nebo ne

2 IceSun685 IceSun685 | 20. června 2018 v 21:32 | Reagovat

[1]: Díky za komentář, jsem ráda, že se ti takovýhle Kakashi líbí. :-)

3 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 22. června 2018 v 21:04 | Reagovat

Už i u této povídky mám divný pocit, ze začátku se mi Omino líbila, ale čím dál tím víc se mi zdá taková "Slizká"... asi... :/
Ale jinak parádní díle! :) těším se na rozuzlení... :)

4 IceSun685 IceSun685 | 23. června 2018 v 7:49 | Reagovat

[3]: NO je to nájemná vražedkyně :-D

5 Evickar Evickar | 12. srpna 2018 v 17:31 | Reagovat

Já jsem s vývojem v podstatě velmi spokojená :-D

6 IceSun685 IceSun685 | 12. srpna 2018 v 17:59 | Reagovat

[5]: Tak to jsem ráda. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama