Pod maskou 22

27. června 2018 v 9:07 | IceSun685 |  Pod maskou
Kakashi by nejraději schody seběhl, ale věděl, že by to působilo hloupě. Ona mu přece nikam neuteče. Navíc na něj jistě bude čekat v hale pod schody.
Nemýlil se. Seděla na tom samém gauči, kde si dali první polibek a ze kterého ji vzal do náručí, aby ji odnesl do postele. Bylo zvláštní, že právě to je opět dalo dohromady a jako zázrakem vyřešilo všechny jejich komunikační problémy. Kakashi nad tím ale nepřemýšlel. Seděla tam a usmívala se na něj, a i když měl masku, která zakrývala jeho tvář, úsměv jí vracel tak ochotně, že byl i tak znatelný.
"Najezený?" zeptala se Omino vesele a postavila se.

"Ano, bylo to výborné, díky." ujistil ji Kakashi a nebyl si jistý kdo koho nakazil veselým.
'Jed.' projelo jí krátce hlavou, ale na její tváři to nebylo znát. 'Bylo by to tak snadné.' přidala se další myšlenka, ale její zkoušené svědomí je rychle pohřbilo do nejhlubších zákoutí její poněkud temné mysli.
Kakashi se pokusil zůstat klidný a nikam nespěchat, ale si tak si nazul boty rychleji než normálně. Omino si zřejmě ničeho nevšimla, protože se sama starala o svoje boty. Takže jí Kakashi stihl otevřít dveře.
"Díky." špitla dívka a proklouzla ven. Trochu stydlivý úsměv na její tváři ještě chvilku přetrvával, než se za nimi zavřely dveře a vyrazili přeplněnou ulicí do středu města.
Bylo to jako by se nic nezměnilo. Jako by všechny ty vzpomínky byly zase pryč. Bavili se spolu stejně jako při všech těch předchozích procházkách. Kakashi byl opět uvolněný a vyprávěl jí další věci ze svého života. Bylo to, jako by navázali tam, kde před několika dny skončili. Jen tehdy jí bylo líto, že mu na oplátku nemůže říct vlastní zábavné, či napínavé příběhy, protože ona žádné nezažila, nebo si je spíš nepamatovala.
Dneska to ale bylo jinak. Stále sice neměla žádnou zábavnou vzpomínku, kterou by mu mohla říct, ale teď už měla spoustu vzpomínek, kterých nebyl součástí. Už také měla o čem mluvit, ale pro změnu mu říct nic nemohla.
Jediné, co jí tedy zbylo, bylo: "Zní to, jako by s ním byla neustále zábava."
"No, ano. Když si na to vzpomeneš, tak je to vtipné, ale když jsi přímo u toho a víš, že je to tvůj student a tvoje zodpovědnost, tak tě smích docela přejde." souhlasil Kakashi trochu váhavě.
"To asi ano, ale i tak bych jednou chtěla Naruta poznat." prohlásila vesele a nevědomky se ho chytila za paži. Kakashi se pod maskou lehce začervenal, ale vyprostit se nepokusil. Dalo by se říct, že měl štěstí, že stáli na mostě, obklopení stromy a ne na ulici obklopení lidmi, ale ani tak nebyl klidnější. Navíc své okolí ani před chvilkou téměř nevnímal. Teď už ale bylo pryč úplně. Zbyla jen žena, která se ho držela za paži.
Šedovlasý shinobi se trochu vzpamatoval a odpověděl: "Zhruba za dva roky by se měl vrátit, pak budeš mít možnost."
Černovláska sebou lehce škubla, když si uvědomila, že Naruta nikdy nepozná. Tou dobou už bude všechno jinak a ona si byla docela jistá, že už v Konoze nebude. Jedinou otázkou zůstávalo, jestli i Kakashi bude mít další možnost se s ním setkat.
"Nestalo se ti nic?" vytrhl ji z transu Kakashiho starostlivý hlas. Bylo nakonec jasné, že si toho škubnutí všimne, když se ho drží.
"Nic, jen mi to přijde jako hodně vzdálená budoucnost." zalhala Omino a v duchu ji napadlo, že je to spíš naopak. Měla pocit, že ty dva roky už jsou na dosah ruky a ona se bude muset rozhodnout.
Kakashi náhle vyprostil svoji ruku z jejího sevření. Omino se na malou chvilku vyděsila, že tentokrát byl víc než jen pouhou hračkou a její lež prokoukl.
Shinobi stojící vedle ní ale vzal obě její ruce do svých a stiskl je se slovy: "Neboj se, uteče to jako voda a časem ti to tak strašné ani nepřijde."
Jeho povzbudivý tón jí ovšem nepomohl o nic víc než jeho slova. Právě toho se děsila. Že to uteče jako voda. I tak se na něj ale trochu neurčitě usmála a pustila jeho ruce, aby ho mohla obejmout. Toužila sice víc ukrýt svou smutnou tvář, před jeho zraky, než cítit tlukot jeho srdce, ale i tak se okamžitě zaposlouchala. Zrychlilo. Netušila sice proč, ale vyloudilo to na její tváři úsměv. Byl jiný než ten poslední, nevyjadřoval vděčnost za snahu ale spokojenost. Ani nevěděla proč, ale najednou se cítila dobře.
Jeho srdce se zase uklidnilo a Omino ucítila jeho ruce, jak jí vracejí objetí.
"Děkuju." zašeptala téměř neslyšně dívka a zabořila tvář hlouběji do jeho vesty. Mohla by tak zůstat věčně a Kakashi by jí v tom zřejmě nebránil. Jedna jeho ruka se zvedla k její hlavě a pohladila ji po havraních vlasech. Omino se znovu usmála a její úsměv se ještě prohloubil, když ucítila, jak se tváří opřel o její temeno. Omino zatoužila zvednout hlavu a políbit ho, ale jeho ústa zakrývala maska a žena v jeho náručí nějak cítila, že by ten okamžik zničila, kdyby se od něj odtáhla, aby mu ji sundala.

Zpoza stromů se na ně někdo díval. Už nějakou dobu tam stála a přišlo jí hloupé jít blíž. Snad by ten most měla obejít a najít si jinou cestu ke kanceláři Hokage. Tsunade-sama na ni už čekala, ale Shizune se nedokázala pohnout. Nemohla odtrhnout oči od objímajícího se páru. Věděla, že to, co se před ní odehrává, není přátelské objetí a snad právě proto se usmála. Kakashiho znala už dlouho a ačkoliv by ji nikdy nenapadlo, že by ho viděla v podobné situaci a do teď si ho ani nedokázala s nějakou ženou představit, teď se to dělo přímo před ní. Věděla, že je šťastný a i když mu trošičku záviděla, že našel to, co jí se nikdy najít nepodařilo, přála mu to. Bylo to trochu, jako by to štěstí přešlo i na ni.
Kakashi Omino i přes masku políbil do vlasů a Shizune se znovu usmála. Měla by je nechat být. Ano, měla by odejít a vrátit se k Tsunade-sama, ale nevěděla, jestli by jí měla říct, co tu dnes viděla. Nedalo se odhadnout, jestli mu to bude Tsunade-sama přát a dá jim prostor, nebo se je spíš pokusí rozdělit, aby měla zpátky svého vojáka. Kakashi byl zamilovaný, Pátá ten pocit sama znala a tak moc dobře věděla, že může způsobit víc škody než užitku a o Kakashiho by tak jako o ninju plnícího S-mise mohla přijít. Shizune pochybovala, že by Kakashi z jakéhokoliv důvodu opustil vesnici, ale i jen možnost, že by odmítal mise, které by ho poslali pryč na delší dobu, a většina těžkých misí takových bohužel byla, by byla něčím, co by se Tsunade-sama nelíbilo.



No a co vy máte v Tsunade větší víru než pesimistická Shizune?

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 27. června 2018 v 21:31 | Reagovat

K tvé otázce, sama nevím... :/
No, co se týče celého dílu, ta žena mě začíná děsit! :O Jed, tak klidně... ble..
Ale jinak hezký dílek, vážně mě zajímá jak to všechno skončí... :)

2 IceSun685 IceSun685 | 27. června 2018 v 21:57 | Reagovat

[1]: :-D  :-D  :-D No vidím, že ona děsí už všechny. No ale má to být děsivá vražedkyně, tak mi to psaní asi jde dobře. :D Jinak jako obvykle jsem moc ráda, za tvůj komentář. Vědomí, že to někdo čte a navíc se mu to líbí, vždycky moc potěší, takže děkuju. :-)

3 RenataKuchiki RenataKuchiki | 28. června 2018 v 11:59 | Reagovat

Parádní dílek😆jen tak dál...bože jen dkufám,že Kakashi včas zjistí co je ona zač

4 IceSun685 IceSun685 | 29. června 2018 v 15:10 | Reagovat

[3]: Díky, jsem ráda že se ti to líbí, jinak jaké šance mu dáváš? Je totiž poněkud zaslepený, i když je pravda že má ještě dost času. :-D

5 RenataKuchiki RenataKuchiki | 30. června 2018 v 12:45 | Reagovat

[4]: Noooooo šance na přežití?? :-D těžko říct zatím asi 50 na 50.....nechám se překvapit

6 IceSun685 IceSun685 | 30. června 2018 v 17:01 | Reagovat

[5]: Ok tak to tě snad překvapím :D

7 Evickar Evickar | 12. srpna 2018 v 17:43 | Reagovat

Já naivně budu doufat, že přežijí oba :-D

8 IceSun685 IceSun685 | 12. srpna 2018 v 18:00 | Reagovat

[7]: Jo jo, já optimisty miluju. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama