Aomine Seijuro 34

16. července 2018 v 19:54 | IceSun685 |  Aomine Seijuro
Další den se Akashi vydal k oběma dívkám. Pořád sice neměl vymyšlené, co Yuzuki řekne, ale právě teď to ani nebylo potřeba. Nejdřív totiž musel zajistit, že budou mít soukromí, což tady nehrozilo.
"Ale ale… kdopak se to k nám vrátil?" zasmála se Fumiko, zatímco se Akashi posadil. Dívka přešla vyčítavý pohled své kamarádky a raději se zeptala: "Chyběly jsme ti co?"
"Tak trochu." řekl tedy Akashi a raději se zeptal: "Jak se vám dvěma daří?"
"Ujde to." pokrčila rameny dívka a podívala se na Yuzuki, která se alespoň usmála.
"To jsem rád. Říká se, že prvních pár týdnů na Rakuzanu je nejhorších." podotkl Akashi. On sám s tím problém neměl, protože jeho otec byl pořád mnohem náročnější než tahle škola. Znal to ale od svých spolužáků, slyšel to od senpaiů a samozřejmě taky nemohl přeslechnout stěžování nováčků na tréninku.
"No znám i zábavnější aktivity, než sedět nad knížkami." povzdechla si Fumiko, které ale docela stačily průměrné výsledky. Nebyla až tak ambiciózní, aby měla samá A.
"Není to tak hrozné." namítla Yuzuki, která ta A měla i bez většího šprtání.
"Takže máš zítra čas na partii Shogů?" zeptal se tedy Akashi a dívka přikývla. Být to někdo jiný, než kluk, do kterého byla zamilovaná, tak by nejspíš řekla něco jako: tentokrát vyhraju… ale takhle se jen usmála.
"Po školních klubech se můžeme potkat před školou. Tentokrát můžeme hrát u mě ať má tvůj bratr klid." navrhl Akashi a Yuzuki jednoduše řekla: "To zní fajn."


Zbláznil ses? To ji chceš hned vyděsit? Tyhle věci musíš servírovat postupně!

'Kušuj, já vím, co dělám. Pokud nepřekousne ani náš domov, tak jak bych s ní mohl chodit?' namítl Akashi druhému já, které mu muselo dát za pravdu. Mladík nikdy nikoho domů nepozval, protože pohled na podobný dům by většinu lidí stejně dost vykolejil. Yuzuki sice věděla, že je bohatý, ale to věděl i například Aomine a stejně ho dost vykolejila Akashiho limuzína. Školní uniformy mazaly rozdíly mezi studenty, takže se na něco podobného dalo snadno zapomenout.
Téma, které následně probírali, se týkalo článku ve školních novinách, které Fumiko ani nečetla, takže si jich dívka moc nevšímala. Akashimu to každopádně o to víc připomínalo, jak málo se k dívce hodí. Pořád mu přišla jako fajn společnice, ale spíš jen na příležitostný rozhovor než na vztah.

Odpoledne se Akashi musel připravit na zítřejší sraz s Yuzuki. Jeho nejlepší plán, ale zůstával říct, že si uvědomil, že se k Fumiko nehodí. Nebyl to úplně nejlepší plán, ale Akashi doufal, že to bude stačit. Byla tady ale ještě jedna věc, kterou musel vyřešit, a proto našel majordoma. Postarší muž se na něj přívětivě usmál, jak měl nakonec i v popisu práce.
"Jak vám můžu pomoci, Akashi-sama?" zeptal se muž a Akashi tedy řekl: "Zítra by měla přijít na návštěvu jedna kamarádka z Rakuzanu."
"Kamarádka, mladý pane?" podivil se tomu majordomus a na slově kamarádka zůstal podivný důraz.
"Ano, hráváme spolu Shogi, tak bych byl rád, kdyby nás v salonku nikdo nerušil." řekl tedy Akashi a udržel si neutrální tón. Kdyby si už dřív pozval na návštěvu kamarády, tak by to jistě bylo jednodušší. Majordomus ho ale znal prakticky od narození a tak moc dobře věděl, že Akashi odděluje svůj domov od svých přátel.
Bylo to jako dva různé vesmíry, které se neměly střetnout.
"Jistě, mladý pane." řekl tedy majordomus a Akashi se zamyslel nad tím, jestli oslovení mladý pane a Akashi-sama má nějaký zvláštní důvod. Většina lidí mu říkala buď prvním, nebo druhým, ale jen majordomus používal obojí.
"Budete chtít připravit nějaké občerstvení?" zeptal se ještě muž a Akashi se nad tím zamyslel.
Nebyl špatný nápad něco připravit, jen by toho nemělo být zbytečně moc.
"Stačí nějakou šťávu a ovoce." rozhodl nakonec Akashi. Když byl na návštěvě u ní, tak dívka taky nepřipravovala nic zvláštního, i když se ho zeptala, jestli nemá hlad.
"Jak si přejete, Akashi-sama." řekl tedy postarší muž a s úklonou odešel.
Akashi se tedy vydal do svého pokoje, aby mohl vyřešit poslední zádrhel. Chtěl dívku pozvat za kulturou, takže nějakou musel najít. To naštěstí nebyl moc velký problém, takže mohl být spokojený.

Další školní den si Fumiko rozhodla promluvit s Yuzuki. Hnědovláska se z nějakého důvodu ráda vyhýbala otázkám na rudovlasého mladíka, takže musela dívka trochu přitvrdit.
"Připravená na návštěvu?" zeptala se Fumiko s lehkým úsměvem.
"Tak jak to jde." pokrčila rameny Yuzuki. Nepředpokládala, že by Akashi bydlel na koleji, na to byla jeho rodina až moc bohatá, takže měl nejspíš pronajatý byt, tak jako ona s bratrem. Jen Akashi se o něj jistě nebude dělit se spolubydlícím.
"Asi budeme sami." zašeptala dívka spíš jen tak pro sebe.
"Už jste spolu byli sami několikrát." namítla ale Fumiko, která pohledem zkontrolovala Takumiho. Obě dívky se shodly na tom, že by byl špatný nápad prozradit mu, že jeho sestra má zájem o mladíkova kapitána. Jednak by to mohl prozradit a jednak by se Yuzuki cítila trapně. On nakonec s Akashim trávil víc času než ona sama, i když se snažila.
Problém byl především v tom, že Takumi se občas o přestávce objevil u jejich lavic čistě jen ze sourozenecké solidarity, jak on sám říkal. Yuzuki nakonec nikdy neoplývala velkým množstvím přátel, takže jí už od prvního školního dne, když jim bylo šest, často dělal společnost. I když se vídali doma, tak se ani tak nezapomněl čas od času zastavit. Obvykle ale v době, kdy byla Fumiko pryč a Yuzuki tak zůstala sama.
Teď se ale mladík docela dobře bavil s několika spolužáky, takže se Yuzuki nemusela bát jeho náhlého příchodu.
"No jo, ale teď je to jiné. Jít k němu domů je… jiné…" namítla dívka nervózně a Fumiko jen protočila oči.
"No hlavně ho nech vyhrát, muži rádi vyhrávají. Mají tu svoji chlapskou hrdost a ješitnost, takže hrohru neberou moc dobře a zvlášť ne od holky." podotkla dívka a Yuzuki si povzdechla.
"Zatím jsem se ani nepřiblížila k tomu, že bych ho porazila, takže o tohle se nemusíš bát." ujistila ji Yuzuki. Spíš se bála toho, že Akashiho časem přestane hra s ní bavit, když nikdy neprohraje.
"Tak tím líp." rozhodla Fumiko a vrátila se na své místo. Hodina nakonec už začala.



Tak a příště bude návštěva, a jestli Yuzuki čeká pronajatý byt, tak se bude celkem divit, co?

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 16. července 2018 v 23:20 | Reagovat

Ta bude velice překvapená... Jinak pěkný dílek, takový oddechový příjemný! :)
Těším se na jejich setkání u Akashiho doma! :)

2 RenataKuchiki RenataKuchiki | 16. července 2018 v 23:30 | Reagovat

Jupí nový dílek :-) Už jsem si říkala, kdy bude :-D  :-D  :-D Moc se mi líbil a jsem zvědavá na návštěvu teda :-d holka asi bude koukat ...jen doufám, že se Akashi nezachová nějak blbě :-D

3 IceSun685 IceSun685 | 17. července 2018 v 9:17 | Reagovat

[1]: Jsem ráda že se ti líbil. :-)

[2]: :-D  :-D Teda tak malá důvěra v Akashiho... chudák...

4 RenataKuchiki RenataKuchiki | 17. července 2018 v 19:26 | Reagovat

[3]: To není nedůvěra :-D jen prostě je to Akashi :-D

5 Pariah Pariah | Web | 17. července 2018 v 22:34 | Reagovat

[3]: Já mu taky neduveruju :D:D:D

6 IceSun685 IceSun685 | 18. července 2018 v 8:50 | Reagovat

[4]: [5]: no teda :D vy jste ale zaujaté O_O

7 RenataKuchiki RenataKuchiki | 18. července 2018 v 11:12 | Reagovat

[6]: Nejsem zaujatá :-D Jen když někdo jeho absolutnímu já prdne v kouli tak nevím :-D ale zatím je milý :-)

8 IceSun685 IceSun685 | 18. července 2018 v 16:47 | Reagovat

[7]: jo to je pravda. Druhé já umí být děsivé :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama