Pod maskou 24

11. července 2018 v 9:19 | IceSun685 |  Pod maskou
Už to bylo několik dní, co věděla, že je pro ninju rozsudkem smrti. Ani tak se ale nemohla ubránit polibkům. Jistá část její mysli jí tvrdila, že je šťastná a proto je vše v pořádku, ale ta další jí připomínala, že si to štěstí nezaslouží. Jak by nakonec mohla, když ukončila už tolik životů. Nejhorší na tom ale bylo, že měla časem ukončit také ten jeho. Nebylo to něco, čemu by se mohla vyhnout. Už nějakou dobu nad tím ale přemýšlela. Ona nikdy neselhala a tak netušila, jaké by to mělo následky. Mohla jen hádat, jak by se její mistr zachoval, kdyby se nevrátila. Dost možná by si pro ni přišel. To by ovšem znamenalo, že by se Kakashi dozvěděl, co je zač. Něco takového ale nemohla dopustit. Pak by si šedovlasý ninja jistě odpustil další polibky. Kdyby snad o něj měla přijít, tak by jí už nic nezůstalo. Její život by neměl žádný smysl. Kromě Kakashiho a svého poslání neměla nic.

Omino se zhluboka nadechla. Pokud by se stalo přesně to, čeho se obávala a její mistr by přišel, tak by ztratila obojí. Potom by už mohla klidně i zemřít, protože by stejně neměla důvod žít. Ten důvod si ovšem musela najít, protože i kdyby uvěřila vlastním lžím o tom, že takhle může žít až do smrti, tak jednou se ty lži rozpadnou a jí nic nezůstane. Dny, které trávila s Kakashim byly jen naivním snem. Každý z nich ji jen blíž posouval ke chvíli, kdy ho ztratí, a nezáleželo na tom jakým způsobem. Ať už ho zabije, neutají před ním, kdo je, nebo sama zemře. Nakonec ho ztratí. Zážitky, které si teď vytvářela, neměly z dlouhodobého hlediska žádný význam.
S plynoucími dny se také neustále probouzela z nočních můr, které jí to připomínaly.

Byly to už celé týdny, co ji minulost strašila a říkala jí, jak houpá je. Omino věděla, že takhle nemůže pokračovat. Zatímco přes den spočívala v ninjově náručí a nechávala se jím ukolébat, tak v noci se budila se strachem.
Omino třesoucí se rukou zapálila svíčku a rozhlédla se po svém pokoji. I přes všechny polibky, které si v posledních týdnech dali, pořád spávala sama. Nemohla udělat ten poslední krok, protože věděla, že by to byla chyba. Nemohla s ním sdílet postel, když se v noci budila zalitá studeným potem kvůli svému úkolu. Nakonec velkou částí jejího úkolu také bylo, aby ho do ní dostala.
Mladá žena vylezla z peřin a postavila se před zrcadlo. Oči, které v něm uviděla, stále ještě patřily jí a ne ženě ze vzpomínek. I tak ale věděla, že jsou jiné, než když do tohoto domu přišla prvně. S každým dnem stráveným v objetí muže, kterého měla využít a zabít, s každou lží, kterou mu musela říct, aby nepojal podezření, a s každou minutou, kterou se blížila konce své lhůty, se víc propadala do tmy, ze které neuměla najít cestu.
Už zde nemohla zůstat, alespoň ne když se věci měly takhle. To věděla líp než cokoliv jiného. Bylo to už dlouho, co přemýšlela, jaký by byl nejlepší způsob. Nehledala ale ten nejlepší pro sebe, ale pro něj. Omino věděla, že to nejlepší, co pro něj může udělat, je přestat mu lhát. Byla ovšem příliš slabá, než aby mu dokázala říct pravdu. Navíc by to k ničemu nevedlo. Kakashi by si to sice zasloužil, ale co by pak dělala ona?
"Jsem sobec." podotkla mladá žena sama pro sebe a zahleděla se na svůj odraz v zrcadle. Omino musela přemýšlet, jak dlouho se ještě bude muset propadat do temnoty, než se stane tou ženou, které se bála. Nejspíš to bylo nevyhnutelné. Nakonec přece jen musela přijmout, čím byla. Na druhou stranu navíc možná bylo jednodušší to přijmout teď, dokud byla ještě silná.
Před sebou ovšem viděla jen jednu cestu. Jedinou možnost, kterou mohla vybrat. Nakonec pokud to chtěla ukončit, tak musela zabít svého mistra. Věděla, jak těžké by to bylo, ale nebyl jiný způsob. Pokud ho nezabije, tak by mohl přijít a dost možná splnit zakázku místo ní. Nebyla si sice jistá, jestli by to dokázal, ale všechny způsoby, jak spáchat vraždu nakonec znala od něj. Proto musel zemřít. Aby to mohla provést, tak by ovšem musela opustit Konohu, což bylo nemožné, když všechen svůj čas trávila s Kakashim. Musela najít způsob, jak odejít, aniž by to postřehl. Jen tak totiž mohla zabít svého mistra. Pokud by neměla potřebný náskok, tak by ji Kakashi jistě dohonil, protože byl expert na stopování, jak stálo v jeho složce. Samozřejmě tu ještě byla ta věc s tím, jestli by ji vůbec honil. Omino ale měla z nějakého důvodu pocit, že ano. Pokud by mu tedy nedala dobrý důvod to neudělat. Tím nejlepším důvodem pak samozřejmě byla pravda. Jediný způsob, jak mu ji říct a zároveň mít náskok, byl ovšem dopis. Ten samozřejmě nebyl problém napsat. Jediný zbývající zádrhel tak zůstával náskok. Odejít hned po jeho usnutí jí nakonec nestačilo. Ona mu nesměla utíkat. Musela se sama připravit na boj se svým mistrem, což se při úprku nedalo. Kdyby mistra stačilo otrávit, tak by to bylo něco jiného, ale ona z něj navíc chtěla dostat jméno osoby, která si je najala na Kakashiho vraždu. Musela tedy najít způsob, jak šedovlasého ninju dostat z vesnice. Prozatím se ale musela vyspat a tak se naposledy podívala na svůj odraz v zrcadle a sfoukla svíčku. I když se ale zachumlala do peřin, tak ještě nějakou dobu neusnula. Myšlenky, že Kakashiho brzy opustí, nakonec nebyly nejpříjemnější ukolébavkou.

Omino se ráno probudila brzy. Celý zbytek noci spíš podřimovala, než že by skutečně spala, a tak se nebylo čemu divit.
Černovláska se tedy vydala připravit něco k snídani pro sebe i Kakashiho. Během přípravy ji ovšem vyrušilo zaklepání na dveře a tak šla mladá žena otevřít.
Za dveřmi stál poměrně mladý ninja, který se zatvářil trochu zmateně.
"Můžu vám nějak pomoct?" zeptala se tedy Omino a muž se trochu váhavě zeptal: "Víte, já hledám Hatake Kakashiho."
"Ještě spí." podotkla tedy Omino a když uviděla, jak ho tím vykolejila, tak se zeptala: "Mám mu něco vyřídit, nebo ho mám vzbudit?"
Ninja nad tím chvilku přemýšlel, ale pak řekl: "Vzbudit."
"Dobře." přitakala tedy černovláska a rukou ho pozvala dál. Ninja vstoupil, ale zůstal stát u dveří a tak se Omino raději vydala po schodech nahoru a zaklepala na dveře. Kakashi neodpověděl, ale ona i tak vstoupila.
Ninja k ní zvedl hlavu, ale vypadal ještě dost rozespale, čemuž se Omino pousmála.
"Ahoj." řekl šedovlasý shinobi a natáhl k ní ruku. Černovláska do ní vložila dlaň a přisedla si za ním. Nejprve přijala jeho polibek, než řekla: "Dole je nějaký ninja, co tě shání."
"Aha." vypadlo z Kakashiho, ale pak se vyhrabal z postele a zamířil dolů.



No tak to moc růžově nevypadá, ale tak je to nakonec už dlouho. :)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dechi Kazemai Dechi Kazemai | Web | 11. července 2018 v 18:45 | Reagovat

Hm... Takže změna. Ona se nám rozhodla postavit svému mistrovi... Hm... Tak jako láska dělá divi, to se dá čekat... Ale překvapilo mě to, že nakonec zamýšlí zabít jeho a ne Kakashiho... :)

2 IceSun685 IceSun685 | 11. července 2018 v 19:14 | Reagovat

[1]: No doufám že je to zněma k lepšímu. :-D  :-D

3 RenataKuchiki RenataKuchiki | 11. července 2018 v 23:14 | Reagovat

Zabít mistra??to je teda obrat a dost si troufa...ale dil se me libil a tesim se  na dalsi😆😆

4 IceSun685 IceSun685 | 12. července 2018 v 10:03 | Reagovat

[3]: Teda začínám se o vás bát, mí drazí čtenáři. Tak malá víra v lásku. No ale uvidíme, jeslti si to ještě nerozmyslí že? Nakonec Kakashi je hned tady. :-D

5 Evickar Evickar | 12. srpna 2018 v 18:42 | Reagovat

To si piš, že si to nerozmyslí! Láska nade vše! :-D

6 IceSun685 IceSun685 | 12. srpna 2018 v 19:47 | Reagovat

[5]: Jsme moc ráda, že je tu někdo s takovou neochvějnou vírou. Snad tě tedy nezklamu. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama