Basketbalová hlava 66

22. října 2018 v 9:46 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Kasamatsu se v pondělí vůbec nemohl soustředit, takže bylo dobře, že na ně ve škole byli mírní. Dneska byl speciální rozvrh. Všechny třídy měly jen pět vyučovacích hodin a v každé se prošel jeden z testů. Angličtina, matematika, Japonština, sociální a přírodní vědy.

'Ach jo, zase jsem pokazil tu blbou anglinu.'

Yukiův průměr tak byl nakonec sedmdesát tři procent, což bylo rozhodně dobré, i přes angličtinu. Důvod, proč se ale mladík nesoustředil, byla hnědovlasá dívka, se kterou se měl večer vidět. Jejich společný rozvrh pak byl jistě zábavnější než ten ve škole. Nejdřív ale musel přežít trénink, na kterém se dozví, jak dopadli ostatní.

'Jestli bude mít to p*ko pod padesát procent, tak ho zabiju!'


Kapitánovi spoluhráči se do šatny došourali v různém psychickém stavu. Někteří byli otrávení a zklamaní a jiní zase nadšení.
Do té první kategorie ovšem spadal i ten, o kterého se Kasamatsu bál nejvíc.
"Co je s tebou?" zeptal se tedy blonďatého mladíka přísně, i když měl neblahé tušení, že to ví.
"Pokazil jsem ty cvičné testy." povzdechl si Kise a černovlasému kapitánovi na spánku naběhla naštvaná žilka.
"Ty jeden idi*te! Copak ses od minula nepoučil?" zařval na něj kapitán a uštědřil mu kopanec do zadku.

'Já ho zabiju, vážně ho zabiju!'

"Kasamatsu-senpai! Počkejte!" ozval se Kise ze země zoufale a pokusil se krýt před dalším kopancem. Papír s jeho výsledky pak skončil kus od něj, kde ho zvedl Moriyama.
"Jak moc je to zlé?" zeptal se ho Kasamatsu s jednou nohou zvednutou, jak se chystal znovu kopnout do Kiseho zadku.
"To není možné!" ozval se jejich spoluhráč a nechápavě hleděl na Kiseho papír. "Má průměr sedmdesát devět procent!" vyhrkl Moriyama a papír ukázal Kasamatsuovi.

'Cože? Jak jako sedmdesát devět? Vždyť právě říkal, že to pokazil.'

"Ty jeden id*ote!" zařval znovu Kasamatsu, který tentokrát chytil Kiseho do kravaty. "Takhle mě děsit, když máš testy takhle dobré? Skoro mě kvůli tobě trefilo!!!"
"Vždyť ho uškrtíš!" zavolal Moriyama, zatímco Kise něco přiškrceně povídal, nebo se o to spíš snažil.
"Zdá se, že je tu nějak rušno." ozval se ovšem hlas jejich trenéra a Kasamatsu konečně uvolnil své sevření. Kise se tedy unaveně sesul zpátky na zem, kde popadal dech.
"Kise dopadl moc dobře." prohlásil Moriyama a podal papír trenérovi.
"Hmm… dobrá práce, Kise, zdá se, že o tebe se bát nemusíme." podotkl trenér spokojeně a zamířil zase ven z šatny.
"Když já jsem chtěl mít nad osmdesát pět procent." zafňukal Kise stále ležící na podlaze.
"Ty jeden…" procedil Kasamatsu skrz zuby, ale Moriyama ho chytil za límec a vytáhl ven, než mohl znovu kopnout do Kiseho.

'Já mu dám způsobit mi infarkt, protože chtěl osmdesát pět procent!'

"No tak klid." řekl mu Moriyama, zatímco se Kise začal sbírat z podlahy. Potom už byl ale Kasamatsu i s Moriyamou moc daleko a na chodbě před tělocvičnou narazili na Koboriho.
"Všechno v pořádku?" zeptal se hnědovlasý mladík a prohlédl si oba své spoluhráče.

'Ne nic není v pořádku, ale až zaškrtím Kiseho za to, že se pořád chová jako osel, tak mi bude mnohem líp!'

"Jen obvyklá potyčka s Kisem, ale krize byla zažehnána. Sice nás vyděsil, ale ukázalo se, že má z testů skoro osmdesát procent, takže se bát nemusíme." objasnil mu to Moriyama s úsměvem, ale svého kapitána prozatím nepustil.
"A čím vás tedy vyděsil?" zeptal se Kobori, který se zastavil. Pořád měl nakonec namířeno do šatny, i když Moriyama táhl Kasamatsua na opačnou stranu.
"Ten tupohlavec totiž tvrdil, že testy pokazil." procedil Kasamatsu skrz zuby. "To proto, že chtěl mít osmdesát pět bodů."
"No cílevědomost není špatná věc." podotkl Kobori s úsměvem. Kiseho myšlení šlo občas naprosto mimo jejich chápání.

'Měl bych se už vážně uklidnit. Kromě toho menšího infarktu se vlastně nic nestalo. Kise je nakonec už takový. Pořád mi působí nějaké šoky…'

"No hlavně že nemá pod padesát." podotkl Moriyama a oba jeho spoluhráči přikývli. Kasamatsu jen opravdu unaveně. Vztekání se a kopání do Kiseho mu nějak vzalo všechnu energii. Ani na tréninku se pak necítil o moc líp.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když se Kise vydal z tréninku domů, tak se cítil opravdu unaveně. Kapitán mu dal totiž pořádně zabrat a ještě si našel pár dalších důvodů, proč ho kopnout do zadku.

'To od něj přece není fér! Vím, že se lekl, že mi zakážou hraní, ale nic takového přece nehrozí a navíc to byly jen testy nanečisto, tak si to kopání mohl odpustit…'


Mladík každopádně v ponuré náladě pokračoval dál, než před něj najednou vpadla nějaká osoba, která mu před oči strčila otevřený módní časopis.

'Teď vážně nemám chuť na fanynky, co chtějí podpis…'

"Koukni!" přikázala ovšem ta osoba povědomým hlasem a zamávala mu časopisem pře očima. Mladík nejprve překvapeně zamrkal, když poznal hlas svojí sestry, ale potom upřel oči na obrázek, kde byl kromě jeho fotky, taky její obrázek.
"Tak to konečně vydali." podotkl mladík a zeširoka se usmál.
"Jo!" zajásala dívka a časopis opět otočila k sobě, aby se mohla pokochat. "Mám fotku v módním časopise, no není to super."
"Jasně, že jo!" přitakal hned Kise nadšeně a objal sestru kolem ramen.

'I když já je tam mám pořád, tak to tak neprožívám.'

"Všechny holky ve škole mi budou závidět." prohlásila Raja vesele, i když jí většina holek záviděla už teď.
"Věř mi, nemá to moc praktických využití." zasmál se mladík a trochu tím zchladil její nadšení.
"Netvrď mi, že ti to nikdy v ničem neprospělo." zabručela dívka a Kise se musel zamyslet.

'Hodně kluků si o mně myslelo, že jsem divný. No a taky kdykoliv jsem někde byl s Aominecchim, tak chtěl, abych za něj platil, protože mám peníze z modelingu. No a taky za mnou chodila spousta holek, i když jsme o to nestál. Navíc jsem nikdy nemohl vědět, jestli je nezajímám jen kvůli modelingu… Naštěstí u Ayme se toho bát nemusím. Na druhou stranu jsme se sblížili díky tomu, že se mnou kvůli modelingu jela do Anglie no a taky jsem kromě Anglie viděl hodně míst…'

"Jo myslím, že je to celkem fajn, i když to má taky nějaké zápory." zhodnotil to nakonec Kise s úsměvem a Raja se usmála.
"Myslím, že je to bezva. Přála bych si ještě něco fotit." dodala dívka smutně.

'Vím, jaký názor na to má její máma… Ta to nejspíš nedovolí…'

"Tvoje máma se ale bojí o tvůj prospěch co?" podotkl Kise a Raja s povzdechem přikývla.
"Jako bych neměla osmdesát sedm procent." zabručela dívka dotčeně a Kise zamyšleně zamrkal.
"No a co kdyby ses domluvila s mámou, že tě nechá fotit, když budeš mít přes devadesát procent?" navrhl mladík a sám si vzpomněl na svou sázku s Ayme.

'Prosím, jen ať jí nevadí, že nemám osmdesát pět…'

"No a chtěl by mě vůbec někdo ještě fotit?" zeptala se dívka zamyšleně, ale její zájem byl očividný.
"Můžu to zjistit, jestli chceš." nabídl se mladík a Raja spokojeně přikývla. Nebyl problém poznat, že už si to v duchu představuje, čemuž se musel Kise pousmát.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

"Jsem doma!" zavolal Kasamatsu, když se za ním zavřely domovní dveře.
"Ahoj!" ozvala se hned jeho máma a i Ayme sešla dolů ze svého pokoje.
"Tak jaké máš výsledky?" zeptala se dívka s úsměvem a mladík se zamračil.

'Možná si myslí, že si ho chci dobírat.'

"Mám sedmdesát tři procent." oznámil jí o mámě, která se k nim také přidala. "Hádám, že ty jsi lepší." podotkl Yukio a Ayme s úsměvem podotkla: "Devadesát osm."
"I ty jsi ale dopadl moc dobře." prohlásila jejich máma, která byla nejspíš spokojená. S Ayme se nakonec soupeřit nedalo.

'Zajímalo by mě, jak dopadl Ryouta. Pokud to ale Yukio vůbec ví…'

"Tentokrát nebudeš chtít, abych někoho doučovala?" zeptala se tedy Ayme a doufala, že je to dostatečně nenápadné.
"Ne, Kise má sedmdesát devět, takže to není potřeba." podotkl mladík, ale moc vesele se netvářil.

'Možná ho štve, že má víc než měl v prváku on. Pořád to ale není to, na čem jsme se dohodli, i když ta dohoda už vlastně nemá smysl. Ví to ale Ryouta? Možná bych mu měla zavolat…'

"No tím líp." podotkla dívka, která zase vyrazila nahoru. Nějakou dobu pak přemýšlela, co řekne mladíkovi a jestli ji bratr náhodou neuslyší přes dveře. Ten se ovšem rozhodl zase někam odejít, takže se tím trápit nemusela a vytočila Kiseho číslo.
"Ahoj." ozval se mladík po nějaké chvíli.

'Zní nervózně. Možná se tím vážně trápí…'

"Ahoj. Bratr mi řekl, jak jsi dopadl v testech, tak jsem ti chtěla pogratulovat. Je to skvělý výsledek." řekla tedy dívka s vědomím, že se ten výsledek vlastně stejně nepočítá.
"A nevadí ti, že to není nad osmdesát pět procent?" zeptal se mladík, kterému se podle všeho trochu ulevilo.
"Myslím, že tě mám moc ráda na to, aby mi to mohlo vadit." podotkla dívka, ale i tak dostala odpověď: "Ty opravdové ale určitě nad osmdesát pět procent dám."
Ayme se krátce zasmála a potom jednoduše kývla a řekla: "Jsem si jistá, že ano."



Tak Kise se rozchodu bát nemusí a Yukio vyrazil za Kumi, což si ale necháme na další díl. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Evickar Evickar | 22. října 2018 v 10:18 | Reagovat

Paráda, Kasamatsu se s Kumi dost rozjel... zajímalo by mě, kdy dojde k nějakému posunu i mezi Kisem a Ayme :-D

2 RenataKuchiki RenataKuchiki | 22. října 2018 v 13:50 | Reagovat

Parádní dílek😉ten Kise je jelito😁ale zas chapu ho😁😁oooo Yuki a Kumi😍😍😍tak o to víc se těším na další dìl!!!!🤗🤗🤗

3 IceSun685 IceSun685 | 22. října 2018 v 19:41 | Reagovat

[1]: Ach ano, ti dva jsou tak trochu pozadu...

[2]: Jo jo Kise je občas tak trošku telátko, ale i proto ho máme rádi (nebo alespoň já a Ayme :-D )

4 RenataKuchiki RenataKuchiki | 22. října 2018 v 20:03 | Reagovat

[3]: Ale jako joooo...mám ho svým způsobem ráda :-) Můj favorit to není ale nevadí mi :-) Každopádně jsem zvědavá, za jak dlouho se někam posunou :-D

5 IceSun685 IceSun685 | 22. října 2018 v 21:55 | Reagovat

[4]: :-D No to uvidíš

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama