Basketbalová hlava 68

20. listopadu 2018 v 10:17 | IceSun685 |  Basketbalová hlava
Další tři týdny nemohl být Kasamatsu spokojenější. S Kumi spolu spali ještě pětkrát a jednou u ní dokonce přespal. Také se ale připravoval na zkoušky a věnoval se pořádně tréninku. V pátek totiž měli poslední trénink tohoto semestru. Týden, který po něm pak následoval, byl v duchu přípravy na zkoušky. Proto se také neviděl s Kumi, aby se mohli oba v klidu připravit, jak potřebují. Stejnou strategii pak uplatnila také jeho sestra s blonďatým mladíkem. Oba sourozenci tak byli převážně doma a Yukio si tak konečně našel čas, aby si s ní promluvil o jejím zamilování do Kiseho. Jeho sestra ho ovšem vždycky odbyla, což ho přimělo dělat si o ni starosti ještě víc. Pokud s ním ovšem nebyla ochotná se bavit, tak s tím nic nemohl dělat. Proto se raději soustředil na učení.
Testy mu ovšem i tak připadaly strašné, což ale nebylo nic nového.


'Jde stěží uvěřit, že celý semestr utekl tak rychle…'

Kasamatsu se cítil přinejmenším zničeně, ale na druhou stranu byl opravdu rád, že to má za sebou.

'Hlavně, aby všichni hráči ze základní sestavy dopadli dobře a nikdo neměl zakázaný basket. Především pak ten blonďatý trouba…'

Tak jako všichni ostatní se pak dostavil na trénink, na kterém vypadali všichni stejně zničeně. Jen jejich trenér byl plný energie a začal jim hned povídat o zápasech, které je čekají. Po zkouškách byly ještě tři dny školy, než začínaly dvoutýdenní prázdniny. Nikdo se ale v tu dobu ve skutečnosti neučil. Vyučování bylo zkráceno, což bylo přesně to pravé pro kvalifikaci Winter Cup.
První zápas je čekal v pondělí, kdy se také dozví výsledky zkoušek. Ten nesměli prohrát, a pokud by někdo, jmenovitě Kise, nepokazil testy, tak se to ani stát nemohlo.

'Tohle bude snadné.'

V dalších třech dnech pak následovaly zápasy ve skupině, které by ale taky neměly být problém. Jelikož také postupovali dva nejlepší, tak nebylo ani nutné, aby vyhráli všechny, i když to Kaijo samozřejmě plánovalo. O tom také mluvil jejich trenér. Potom se ovšem téma hovoru stočilo k prázdninám a šestidennímu soustředění, které bylo od neděle do pátku.

'Myslím, že to bude užitečné, i když dalších šest dní bez Kumi bude hrozných. Aspoň že ji uvidím teď v sobotu…'

Mladík se na ni už doopravdy těšil, takže skoro nevnímal trenéra, který každému říkal, na čem by měl zapracovat. Sám Kasamatsu měl dle jeho slov trénovat střelbu, ke které se jakožto rozehrávač moc často nedostal.

'Když ale ano, tak stejně vždycky trefím, tak co to řeší?'

"Kise, doufám, že ses ten týden věnoval hlavně škole a ne basketu." prohlásil pak trenér a vysloužil si malinko provinilý úsměv.
"Samozřejmě, že jsem se učil, trenére." podotkl Kise a přinejmenším Kobori nedůvěřivě nadzvedl obočí.
"Ne tak jsem to nemyslel. Říkal jsem ti přece, aby sis odpočinul." opravil ho trenér a Kise se přinutil k ještě většímu a ještě víc falešnému úsměvu. "Samozřejmě." řekl ale i tak mladík a Kasamatsu protočil oči.

'Samozřejmě, že jsi neodpočíval, ale hned po učení vyrazil na hřiště… Ne tedy, že bych já neudělal totéž… Nejde ale ani tak o trénink, jako aby si odpočinuly tvé svaly. Vypadá to, že i trenér se o tebe bojí. Trénuješ nakonec jako šílený…'

Kapitán se zamyšleně zadíval na mladíkovu nohu, která byla po zápase s Too zraněná. Na chvíli se zatvářil ustaraně, ale potom opět věnoval pozornost trenérovi, který jim zadal různé posilovací a protahovací cviky, které je měly dát dohromady po týdenní pauze. Jejich zápas se nakonec blížil.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Černovlasý mladík se pak odpoledne vrátil domů dost unavený a nevěnoval sestře téměř pozornost, když kolem něho proklouzla ven s tím, že jde za Naomi s Karin. To ale nakonec dívce vyhovovalo. Rozhodně nestála o to, aby jí právě teď věnoval pozornost, jinak by ho mohlo napadnout, proč má vlastně pod kabátem šaty. Pokud si jí mladík nevšímal, tak mohla být spokojená.

'Doufám jen, že nejsem tak průhledná jako on, když jde za tou hnědovláskou… Poslední dobou se mě navíc hodně ptal na Ryoutu. Možná něco tuší, nebo se o mě jen bojí…'

Ještě nějakou dobu pak nad tím dívka přemýšlela, než dorazila ke Kisemu domů, kde jí mladík otevřel a přivítal pusou na tvář.
"Jsem moc rád, že jsi tady." podotkl vesele a Ayme se na něj usmála.
"Chyběl jsi mi." prohlásila dívka, když si odložila kabát.
Kise se na ni zeširoka a velmi spokojeně usmál a podotkl: "Ty mě určitě víc." Černovláska tenhle úsměv moc dobře znala. Byl pro něj docela typický.
Dřív než mohla dívka začít spor na tohle téma, tak ji navíc Ryouta políbil na rty a zašeptal: "Moc ti to sluší."
"Arigato." zašeptala Ayme, která ho objala kolem krku.

'Myslím, že to bych spíš měla říkat já. Je vlastně nefér, že ve všem vypadáš tak dobře… Nebo je to jen mnou, že se mi ve všem líbíš?'

Nějakou dobu si tedy vyměňovali něžné polibky, než se Ayme rozhodla zeptat: "Jaký máš vůbec pocit ze zkoušek?"

'No ne že by to bylo téma na teď, ale nechci, aby sis dělal starosti kvůli těm osmdesáti pěti procentům, a do pondělí se už neuvidíme…'

"Já myslím, že to proběhlo dobře. Určitě budeš spokojená." usmál se na ni mladík vesele.

'Zdá se, že si neúspěch vůbec nepřipouští… Ale vůbec,mám být spokojená? Jsou to přece jeho testy a jeho budoucnost.'

Dívka se tedy malinko ušklíbla a cvrnkla ho do nosu. "Neměl bys být spokojený spíš ty?"
"No já ale budu spokojený, když splním, co jsem ti předtím slíbil." zasmál se Ryouta a Ayme si povzdechla.
"Ale je ti jasné, že mi na tom už nezáleží?" zeptala se tedy dívka a vysloužila si jeho překvapené zamrkání.
"Vůbec?" ujistil se mladík a Ayme se zasmála a políbila ho na rty, než odpověděla: "Nechápej mě špatně. Budu ráda, když budeš mít ve škole dobré výsledky, ale to na čem mi opravdu záleží, jsi ty."
"To jsem rád." podotkl Ryouta spokojeně a sevřel ji v objetí. Ayme se tedy k němu krátce přitiskla a potom podotkla: "Blíží se Winter Cup že?"
"Hai." potvrdil to Ryouta a překvapeně se na ni podíval.

'Mě nakonec jeho basket nikdy nezajímal… Tak není divu, že ho to překvapilo.'

"No jen jsem si tak říkala, jestli chceš, abych přišla na tvé zápasy." podotkla dívka a blonďatý mladík se viditelně zamyslel, než odpověděl: "No ale co když tě uvidí senpai?"
"Vždycky můžu říct, že jsem přišla kvůli němu a navíc…" začala dívka, ale pak zaváhala.

'Mám mu říct, že o tom zamilování ví? Není to hloupé? Nechce se mi přiznávat, že jsem kvůli tomu brečela a rozhodně by neměl vědět, že ho Raja navezla do schůzky po dohodě se mnou. To zní trochu jako spiknutí… Trápí mě ale, že mám před tebou tajemství…'

"Navíc?" zopakoval po ní mladík zvědavě. Jeho výraz byl taky takovým zvláštním způsobem bezelstný.
"No můj bratr už dřív uhádl, že se mi líbíš, takže i kdyby nevěřil, že jsem tam kvůli němu, tak není důvod, proč bych tě neměla chtít vidět hrát." prohlásila dívka a její přítel se nad tím znovu zamyslel, než odpověděl: "Nejsem si jistý, jestli bych se zvládl na tebe nedívat, kdybys tam byla. Asi bych tě pořád hledal v publiku."

'No to by asi nebylo dobré… Navíc by se pak určitě nesoustředil…'

"Asi máš pravdu. Jen bych tě rozptylovala." přikývla Ayme a za ruku se s ním vydala do obýváku, kde se posadili na gauč. V plánu byl nakonec film.
"No to není o rozptylování. Jsem si jistý, že bych hrál dobře právě proto, že bys mě přišla podpořit. Ale je těžké myslet při tom na to, že to nesmím dát najevo a navíc s vítězstvím přichází euforie a jak se mám pak tvářit, že tam nejsi?" zeptal se mladík nešťastně a Ayme ho snad jako útěchu znovu políbila, než se k němu otočila zády a opřela se o něj.
Ryouta ji tedy objal kolem pasu a políbil do vlasů. Teprve potom dívka řekla: "Někdy mě to štve. To že se schováváme. Vím, že kdyby ne, tak by se všechno hrozně zkomplikovalo, ale i tak. Chtěla bych za tebou po zápase přijít a pogratulovat ti."
"No po zápase je i třeba další den." pokrčil mladík rameny a pustil film, na kterém se předtím dohodli.
"Jenže to už není ono." povzdechla si Ayme.

'Já vlastně ani nevím, co chci. Na jednu stranu mi vadí, že za ním nemůžu jít kdykoliv se mi zachce a na tu druhou se děsím toho, až se to provalí. Stejně ale máme tolik tajemství…'

"Ryouto?" oslovila ho Ayme zamyšleně a mladík jen zabručel, čímž ji pobídl.
"Máš nějaké tajemství?" zeptala se tedy dívka a její přítel po ní zmateně zopakoval poslední slovo.
"Hmm…" přikývla jen dívka a čekala.

'Neměla jsem s tím začínat. Je to hloupost…'

"Myslíš před tebou?" zeptal se mladík a černovláska znovu přikývla. "No nevím, jestli je to přímo tajemství, ale je něco, co jsem ti schválně neřekl."

'Schválně neřekl? Nechápu, proč mě to vlastně překvapuje, když to z něj sama páčím… Asi jsem jen měla pocit, že Ryouta je ten typ co na srdci to na jazyku…'

"Vlastně jsou to hned dvě věci." dodal mladík a Ayme se malinko zvedla z jeho objetí, aby mu viděla do tváře plné rozpaků.
"Nemusíš mi to říkat, pokud nechceš." podotkla černovláska a pokusila se znít co nejupřímněji.

'I když mně se pak asi rozskočí hlava zvědavostí…no a taky starostmi…'

"Když jsem tě tehdy pozval na rande… tedy na to, na které jsi se mnou šla. Tak to vlastně nebyl můj nápad. To Raja mě přesvědčila, abych to zkusil." přiznal mladík a Ayme se krátce zasmála, zatímco mladík překvapeně zamrkal.

'To je všechno? Vážně jen tohle? Já jsem ale hlupák, že mě to vůbec trápilo… Lepší příležitost přznat barvu ale už mít nebude tak…'

"Já vím." kývla nakonec Ayme. "Tehdy jsem vás spolu viděla v parku a no myslela jsem, že už o mě nestojíš. Cítila jsem se kvůli tomu hrozně a Raja o tom věděla, tak mi řekla, že tě přesvědčí, abys mě pozval."
"Vy jste teda manipulátorky…" zabručel mladík dotčeně a Ayme se tomu pousmála.
"Možná ale i tak jsem ráda, že se to stalo. Taky jsem ráda, že o tom víš. Mít před tebou tajemství bylo nepříjemné." podotkla černovláska, ale nevypadalo to, že by tím Ryoutu nějak zvlášť uklidnila.
"No a co se té druhé věci týče. Tehdy v Anglii, jak jsme se omylem opili… tehdy na chodbě…" začal mladík váhavě.
"Pamatuju si to. Tehdy jsem se kvůli té puse cítila hloupě a no…" přerušila ho ovšem dívka.

'Snad se kvůli tomu nebude zlobit…'

Z mladíkovy strany ovšem dostala jen povzdechnutí a teprve po chvíli podotkl: "A to jsem si myslel, že ti něco tajím…"
"To a není ti líp, když jsme si to řekli?" podotkla Ayme ve snaze zmírnit jeho dotčení. Ryouta se ovšem tak vůbec necítil.
"Díky té puse mi došlo, že jsem se do tebe zamiloval." sdělil jí mladík a Ayme se usmála.
"No to jsem nevěděla. Tak přece jen něco nového." podotkla dívka a obrátila se k němu čelem. "Možná bychom na tu pusu mohli zavzpomínat, když byla tak důležitá." dodala pak dívka a přitiskla své rty na ty jeho v dlouhém polibku, který jí Ryouta spokojeně vracel.



Tak a příště tedy Kasamatsu a Kumi. ;)

Předchozí díl---------------------------------------------------------------------Další díl
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 RenataKuchiki RenataKuchiki | 20. listopadu 2018 v 12:24 | Reagovat

Oni sou sladcí😄moc prima kapitola,těsila jsem se na ni😉a na ty dva příště se samozřejmě téším taky😉😆

2 IceSun685 IceSun685 | 20. listopadu 2018 v 17:21 | Reagovat

[1]: U obojího jsem moc ráda. ;-) Snad se bude líbit i další díl.

3 RenataKuchiki RenataKuchiki | 20. listopadu 2018 v 20:04 | Reagovat

[2]:určitě bude😉

4 Evickar Evickar | 20. listopadu 2018 v 21:51 | Reagovat

Paráda, sladký díleček :-)

5 IceSun685 IceSun685 | 21. listopadu 2018 v 11:13 | Reagovat

[4]: Děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama